Seznamte se: od historie po modernu aneb slavní architekti a jejich stavby

Většinu svého profesního života strávil Jan Kaplický (18. dubna 1937, Praha – 14. ledna 2009, Praha) v Londýně, kam emigroval po sovětské okupaci roku 1968. Do dějin architektury se zapsal odvážnými projekty, které předběhly svou dobu. Prohlédnete si je ale jen v zahraničí, u nás jeho projekty štěstí neměly.

Zámek Schönbrunn, kostel sv. Karla Boromejského známý jako Karlskirche anebo Rakouská národní knihovna ve Vídni: to je jen malá ukázka umění Johanna Bernharda Fischera z Erlachu (20. července 1656, Graz – 5. dubna 1723, Vídeň), rakouského architekta, sochaře a rytce. Stál u zrodu barokní architektury, která formovala vkus aristokracie přinejmenším na dalších sto let.

V době baroka se téměř ve všech regionech objevili výrazní umělci, za nimiž zůstalo často ohromující dílo. Osobností západočeského baroka se stal stavitel Jakub Auguston (mezi lety 1665 až 1670, Řím – 3. února 1735, Plzeň), autor četných měšťanských domů, kostelů a zámků.

Nejvýznamnější evropská stavba architekta Ludwiga Miese van der Rohe byla na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO zapsána v roce 2001. Jedná se o jedinou památku moderní architektury v České republice, která je na tento prestižní seznam zapsána.

Stavby ve stylu brutalismu jsou považovány za nejošklivější budovy moderní éry. Brutalismus se dá zjednodušeně charakterizovat jako “beton, beton a zase beton“, a to beton neopracovaný, hrubý a brutální.

V roce 1933 se na Krásenském vrchu na Karlovarsku začala stavět neobvyklá vyhlídková věž, Krásenská rozhledna. Je nejznámějším dílem akademického sochaře a keramika Willibalda Russe (7. července 1888, Krásno – 27. června 1974, Merkershausen, Německo), který se řadí k největším osobnostem města Krásna v celé jeho historii.

Architekt a stavitel Jan Letzel (9. dubna 1880, Náchod – 26. prosince 1925, Praha) působil řadu let v Japonsku. Navrhoval soukromé i veřejné stavby, jeho Průmyslový palác v Hirošimě přečkal i výbuch atomové bomby. Torzo, udržované ve stejném stavu v roce 1945, se proměnilo v nejznámější památník míru na světě, varující před jadernými zbraněmi.

Sídlo Kloboucké Lesní postavené v roce 2022 představuje na tisíci metrech základní ideály udržitelného stavebnictví. Stavba poukazuje na aktuální témata a potenciály ekologické výstavby a upozorňuje na možnosti a výzvy, které nás v budoucnosti čekají. V současnosti se jedná o vůbec nejvyšší dřevostavbu v Česku.

Architekt Josef Pleskot (* 3. prosince 1952, Písek) patří k nejznámějším tuzemským architektům. V roce 2014 získal titul Architekt roku, a to za proměnu zastaralého industriálního areálu Vítkovických železáren v Ostravě. Podle jeho návrhů vznikly například Svět techniky, nástavba vysoké pece Bolt Tower nebo multifunkční aula Gong, vybudovaná z bývalého plynojemu.

Výjimečná a překrásná architektura, která vás oslní hrou světel a stínů, harmonií i zvláštní atmosférou: to jsou stavby Jana Blažeje Santiniho (3. února 1677 Praha – 7. prosince 1723 Praha), významného představitele středoevropského vrcholného baroka. Některé jeho stavby jsou zapsané na Seznamu světového kulturního dědictví UNESCO, například poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře ve Žďáru nad Sázavou.

Architekt a designér Josef Hoffmann (15. prosince 1870, Brtnice – 7. května 1956, Vídeň) byl jednou z ústředních postav vídeňské moderny. Společně s Kolomanem Moserem založil Wiener Werkstätte, téměř 30 let fungující umělecké řemeslné dílny usilující o obnovu výtvarných a technických kvalit tehdejších výrobků. Pro tyto dílny pracovali nejlepší soudobí designéři a jejich výrobky vnášely do života zákazníků i svých tvůrců nevídanou krásu a eleganci.

Na přelomu 19. a 20. století byl architekt Josef Fanta (7. prosince 1856, Sudoměřice u Tábora – 20. června 1954, Praha) jednou z vůdčích osobností nově nastupujícího směru, secese. Uplatnil se i jako malíř a designér, návrhář nábytku a textilií, autor mnoha odborných publikací a také mecenáš, který se věnoval ochraně památek.

Architekt a pedagog Zdeněk Fránek (* 26. 8. 1961, Boskovice) je výraznou osobností české architektonické scény a autorem řady originálních projektů. Nejznámější z nich je Stezka v oblacích na Dolní Moravě, projektoval ale i řadu komornějších staveb, například kostely a výstavní prostory v několika zámcích.

Studio Chybik+Kristof Architects & Urban Designers založili Ondřej Chybík (* 1985, Brno) a Michal Krištof (* 1986, Kláštor pod Znievom) v roce 2010. Společně studovali architekturu na Vysokém učení technickém v Brně, oba pak pokračovali ve studiu urbanismu v zahraničí. Dnes má jejich studio sídlo i v Praze a Bratislavě, více než padesát zaměstnanců, a jejich stavby získávají světová ocenění.

Mistr vrcholného baroka, geniální architekt a autor nejkrásnějších sakrálních staveb v Čechách, to byl Kilián Ignác Dientzenhofer (1. září 1689, Praha – 18. prosince 1751, Praha). Nejtalentovanější a nejproduktivnější člen věhlasného stavitelského rodu Dientzenhoferů byl jedním z těch, kdo české krajině vtiskl její originální barokní ráz.

Originální styl, ovlivněný secesí a lidovou architekturou, výrazné barvy, dřevořezby, mozaiky a keramické prvky: to jsou hlavní prvky, spojující stavby slovenského architekta Dušana Jurkoviče (23. srpna 1868 Turá Lúka, nyní součást Myjavy – 21. prosince 1947, Bratislava).

Na přelomu 19. a 20. století patřil Leopold Bauer (1. září 1872, Krnov – 7. října 1938, Vídeň) k předním představitelům moderní architektury ve střední Evropě. Vedle zajímavých budov má na kontě přibližně dva tisíce interiérů, navrhoval také nábytek, vázy, koberce a další umělecké předměty.

Hlavní budova, dalších šest křídel s pěti patry a rozsáhlý komplex dvoran a pasáží: to je secesní palác U Nováků v Praze ve Vodičkově ulici. Vznikl v letech 1902–1903 a architekt Osvald Polívka jej navrhl jako první pražský obchodní dům, vybudovaný ve stylu obchodních domů v Paříži, Miláně a dalších evropských metropolích.

Ludwig Mies van der Rohe (27. března 1886, Aachen, Německo – 17. srpna 1969, Chicago, USA) byl jedním ze zakladatelů moderní architektury a poslední ředitel Bauhausu. Jeho nejznámější evropskou stavbou je brněnská vila Tugendhat, v roce 2001 zapsaná na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO.

V české architektuře se výrazně uplatnil kubismus, avantgardní umělecké hnutí přelomu 19. a 20. století, které se v jiných evropských zemích rozvinulo především v sochařství a malířství. V první polovině dvacátých let 20. století se navíc jako svébytná a ryze česká odrůda kubismu zrodil rondokubismus, označovaný též jako české art deco, obloučkový kubismus či národní styl.

Když se píše o stavitelské rodině Dientzenhoferů, nejčastěji se objevuje jméno Kiliána Ignáce. Jeho otec Kryštof Dientzenhofer (7. července 1655, St. Margarethen, Německo – 20. června 1722, Praha) zůstává skrytý v pozadí a téměř neznámý. Přitom i jeho dílo je mimořádné svým rozsahem i úrovní barokní architektury.

Funkcionalistické Brno není jen Vila Tugendhat nebo Výstaviště, ale také hotel Avion. Čtyřicet metrů vysoká a dvaatřicet metrů dlouhá budova má při pohledu z České ulice šířku pouhých osm metrů a patří tak mezi nejužší hotely na světě.

Kostel svatého Cyrila a Metoděje v Karlíně, Lannova vila v Bubenči nebo budova Českého vysokého učení technického na Karlově náměstí v Praze: to jsou nejznámější stavby Vojtěcha Ignáce Ullmanna (23. dubna 1822, Praha – 17. září 1897, Příbram). Známý architekt období historismu byl jedním z těch, kdo dali Praze její novodobou tvář.

Provokatér, vizionář a architekt, který výrazně ovlivnil moderní architekturu: to byl Adolf Loos (10. prosince 1870, Brno – 23. srpna 1933, Kalksburg u Vídně). Byl čelným představitelem architektonického purismu a charakteristické pro jeho práce jsou jednoduché a čisté linie, funkčnost a minimalismus.

Bohuslav Fuchs (24. března 1895, Všechovice – 18. září 1972, Brno) byl architekt a urbanista evropského významu. Patřil k nejvýkonnějším tvůrcům první republiky: na kontě má přes sto realizovaných staveb a desítky soutěžních návrhů. Jeho funkcionalistické stavby si prohlédnete zejména v Brně.

Stavby Jana Kotěry (18. prosince 1871, Brno – 17. dubna 1923, Praha) nenajdete jen v Praze, Hradci Králové či Prostějově, ale i ve světě. Navrhl venkovský dům F. Tondra na břehu jezera v rakouském St. Gilgenu, hotely v chorvatské Opatiji a v Dubrovníku, studia u profesora Otto Wagnera na vídeňské umělecké akademii zakončil návrhem ideálního přímořského města a tunelu pod kanálem La Manche.

Architekt, designér a pedagog Otto Rothmayer (28. 2. 1892 Praha-Vinohrady – 24. 9.1966 Praha-Břevnov) byl žákem slovinského architekta Jože Plečnika. Až do Plečnikova odchodu z Československé republiky byl jeho nejbližším spolupracovníkem a ještě dlouho poté na Pražském hradě působil, byť nikoliv v roli hlavního hradního architekta.

Slovinský architekt Jože Plečnik (23. 1. 1872 Lublaň, Slovinsko – 7. 1. 1957 tamtéž) se na přání prezidenta T. G. Masaryka stal prvním oficiálním architektem Pražského hradu a výrazně ovlivnil jeho podobu. Pojďte se vypravit po jeho stopách nejenom po Hradčanech, ale také do rezidence našich prezidentů v Lánech a ke kostelu na pražských Vinohradech, který patří k nejpůsobivějším Plečnikovým stavbám.

Přístav, interiéry obchodů a butiků, stanice metra, výstavní prostory muzea, oranžerie, mosty nebo univerzitní budovy: architektka Eva Jiřičná (*3. 3. 1939 Zlín) je autorkou mnoha různorodých projektů u nás i ve světě. Má vlastní studio Eva Jiricna Architects v Londýně, v Praze v roce 1999 spolu s Petrem Vágnerem založila ateliér AI-DESIGN.

Ostré hrany, průniky ploch, krystalické struktury – typické prvky českého kubismu, světově unikátního hnutí, které se zrodilo v Praze okolo roku 1910. Avantgardní malířský směr z počátku 20. století, proslavený Pablem Picassem, se v Čechách kreativním způsobem projevil i v architektuře.

Žďákovský most překlenul vltavské údolí u Orlíka nad Vltavou před necelými 40 lety. Most, pojmenovaný podle nedaleké osady zatopené při napouštění Orlické přehradní nádrže, spojuje vltavské břehy u obce Orlík nad Vltavou a vede po něm silnice z Milevska do Březnice.

V roce 1934 byl dokončen největší sportovní stadion na celém světě – pražský Strahov. Má dosud stále nepřekonanou megalomanskou kapacitu 240 000 míst. Nikde jinde na zeměkouli není většího stadionu.