ÚvodČeská nejOsobnostVojtěch Ignác Ullmann – první architekt období historismu
Osobnost

Vojtěch Ignác Ullmann – první architekt období historismu

Kostel svatého Cyrila a Metoděje v Karlíně, Lannova vila v Bubenči nebo budova Českého vysokého učení technického na Karlově náměstí v Praze: to jsou nejznámější stavby Vojtěcha Ignáce Ullmanna (23. dubna 1822, Praha – 17. září 1897, Příbram). Známý architekt období historismu byl jedním z těch, kdo dali Praze její novodobou tvář.
Ullmann pocházel z rodiny pražského mistra jehláře, ale i když se vyučil řemeslu, nezůstal u něj. Studoval na pražské polytechnice a architekturu na Akademii výtvarných umění ve Vídni, a stal se tak prvním architektem s technickým i uměleckým vzděláním.

Kariéru zahájil roku 1854 v Praze a od začátku měl štěstí na zakázky ve stylu romantického historismu a novorenesance. Pro objednatele z řad šlechty navrhl například zámecký skleník v Čechách pod Kosířem a přestavby zámečků a zámků Bezděkov, Jirny či Chyše, Letenský zámečekPraze a další budovy. Za jeho nejvýznamnější stavbu je považován kostel sv. Cyrila a Metoděje v Praze-Karlíně.

Ullmann společně s Josefem Zítkem patřil k prvním českým tvůrcům italské novorenesance, monumentálního slohu, který kombinoval vlivy z celé Evropy. Za první novorenesanční budovu v Praze je pokládána budova České spořitelny na Národní třídě (dnešní Akademie věd). Následovaly další stavby, například Palác Lažanských (dnes sídlo FAMU a kavárny Slavia), Lannova vila v Bubenči nebo Vyšší dívčí škola ve Vodičkově ulici, první budova, na jejíž fasádě Ullmann použil sgrafita.

V roce 1865 Ullmann nabídl vyhotovení plánů i vedení stavby Národního divadla bez nároku na odměnu, jeho návrh však nebyl přijat. Neúspěch nesl velmi těžce a ovlivnil celý jeho další život. Postupně se vzdal samostatného projektování a začal spolupracovat se svým švagrem Antonínem Barvitiem. Čekalo je ale další odmítnutí: v soutěži o prestižní stavbu Rudolfina zvítězili podobně jako v případě Národního divadla Josef Zítek a Josef Schulz.

Ullmann se definitivně vzdal projektování a odstěhoval se na venkov, napřed na vlastní zámeček v Dubenci a poté do Příbrami. Tam v roce 1897 zemřel a je pohřben na zdejším hřbitově. Krátce se ale ještě ke své profesi vrátil: pro město společně se svým synovcem Bedřichem Münzbergerem navrhl projekt novorenesanční radnice a spořitelny a také arcibiskupský konvikt.
 
Deset známých staveb Vojtěcha Ignáce Ullmanna
Hlavní nádraží v Praze – největší pražská secesní památka Památky

Hlavní nádraží v Praze – největší pražská secesní památka

Hlavní nádraží v Praze je vůbec největší osobní nádraží v České republice. Zdaleka však není nádražím nejstarším. Jeho historie se začala psát roku 1869 a do dnešní podoby bylo přestavěno podle návrhu architekta Josefa Fanty.

Karlovo náměstí v Praze – největší pražské historické náměstí Památky

Karlovo náměstí v Praze – největší pražské historické náměstí

Karlovo náměstí bylo při založení Nového Města pražského v roce 1348 určeno za centrum jižní části Nového Města. Karel IV. se svými staviteli navrhl plán, sám se snad i osobně podílel na vyměřování, zakládal hlavní opěrné body, tržiště a kostely.

Letenské sady v Praze Příroda

Letenské sady v Praze

Park na Letné je druhým největším parkem v Praze 7. Veřejný park zde byl založen ve druhé polovině 19. století podle projektu B. Wünschera a J. Braula. Název je odvozen od slova Leteň, což znamená Sluneční vrch.

Zámek Chyše – sídlo rodu Lažanských Památky

Zámek Chyše – sídlo rodu Lažanských

Zámek proslavil Karel Čapek, který zde pobýval v roce 1917 a zvěčnil ho ve svých dílech Krakatit nebo Věc Makropulos. Projít si můžete interiéry včetně sálu se stropní malbou od Petra Brandla, expozici věnovanou K. Čapkovi i rozsáhlý zámecký park. V pivovaru čepují pivo dle staročeské receptury.

Cesty za uměním: inspirace Itálií a studijní cesty českých sochařů, architektů a spisovatelů

Cesty za uměním: inspirace Itálií a studijní cesty českých sochařů, architektů a spisovatelů

Tisíciletá historie, fascinující architektura a umění na každém kroku: to byly hlavní důvody, které vedly české umělce do Itálie. Vydejte se v jejich stopách s Kudy z nudy a podívejte se, kam vedly jejich italské cesty, která díla obdivovali a kde hledali inspiraci pro vlastní práci.

Seznamte se: 23. dubna má svátek Vojtěch

Seznamte se: 23. dubna má svátek Vojtěch

Jméno Vojtěch má slovanský původ a je složené ze dvou částí, „voj” s významem vojna či válka, a „těch”, které znamená radost a potěšení. Jméno se tak překládá jako útěcha či posila vojska anebo radostný válečník. V Česku jde o velmi oblíbené křestní jméno, mezi námi žije asi padesát tisíc Vojtěchů, a i v současnosti patři mezi nejoblíbenější jména pro novorozené chlapečky. Všem Vojtům, Vojtěchům a Vojtíškům přejeme k jejich svátku všechno nejlepší!

Věda a historie není nuda: příběh pražské kavárny Slavia a dalších slavných pražských kaváren

Věda a historie není nuda: příběh pražské kavárny Slavia a dalších slavných pražských kaváren

Při toulkách Prahou objevíte nejenom spoustu krásných zákoutí a památek, ale také obrovské množství kaváren. Lidé se v nich scházejí, aby si vychutnali šálek kávy, popovídali si s přáteli nebo jen tak odpočívali. Jsou to místa, kde najdete pohodu a klid, inspiraci, skvělou atmosféru a třeba i něco dobrého ke kávě. Kde se ale vlastně pražský kavárenský svět zrodil?

Letenský zámeček – výletní restaurace na Letné Památky

Letenský zámeček – výletní restaurace na Letné

Zámeček byl vystavěn v roce 1863 jako výletní restaurace pro mětskou smetánku, která chodila na procházky do Letenských sadů. Stavba je postavena v novorenesančním stylu. I v současné době se zde nachází restaurace.

Národní třída v Praze Památky

Národní třída v Praze

Národní třída je jednou z nejznámějších a nejstarších pražských ulic. Nachází se na rozhraní Starého a Nového Města, a vede od Jungmannova náměstí až k mostu Legií. Ve středověku, stejně jako v ulici Na Příkopě, zde stály hradby Starého města.

Španělská synagoga Památky

Španělská synagoga

Na místě nejstarší pražské židovské modlitebny zvané Stará škola byla v roce 1868 zbudována Španělská synagoga v maurském slohu podle projektu Vojtěcha Ignáce Ullmanna a Josefa Niklase. Nová expozice mapuje posledních 200 let dějin Židů v českých zemích.

Lannova vila v Bubenči Památky

Lannova vila v Bubenči

Vila Lanna byla vybudována v roce 1872 v novorenesančním slohu významným průmyslovým podnikatelem a sběratelem uměleckých památek Vojtěchem Lannou jako letní odpočinkové sídlo. Budova je zvenčí zdobená freskami.

Deset známých staveb Vojtěcha Ignáce Ullmanna

Deset známých staveb Vojtěcha Ignáce Ullmanna

Architekt Vojtěch Ignác Ullmann (23. 4. 1822, Praha – 17. 9. 1897, Příbram) patří k předním představitelům novorenesance v Čechách. Studoval nejprve na pražské Polytechnice a poté na akademii výtvarných umění ve Vídni. Společně s Josefem Zítkem patřil k prvním českým vyznavačům italské novorenesance, nazývané palladianismus (podle inspirace vzorníky Andrey Palladia). Jeho reprezentativní stavby v historizujícím slohu slouží dodnes jako budovy úřadů, bank, škol, hotelů nebo nádraží. Poté, co neuspěl v soutěži na výstavbu Národního divadla a Rudolfina, odešel z veřejného života na Příbramsko, nejdříve do Dubence (vlastnil zde zámek) a později do Příbrami, kde je také pochován.