ÚvodAktualityCesty za uměním: inspirace Itálií a studijní cesty českých sochařů, architektů a spisovatelů
Kultura

Cesty za uměním: inspirace Itálií a studijní cesty českých sochařů, architektů a spisovatelů

Poslechněte si audio verzi článku
Tisíciletá historie, fascinující architektura a umění na každém kroku: to byly hlavní důvody, které vedly české umělce do Itálie. Vydejte se v jejich stopách s Kudy z nudy a podívejte se, kam vedly jejich italské cesty, která díla obdivovali a kde hledali inspiraci pro vlastní práci.
„Cesta do Italie byla za všech časů touženým cílem lidí majících smysl pro umění, i tehdy kdy cestování bylo nepohodlné a spojeno s nebezpečím. Velcí básníci přecházeli Alpy, aby se potěšili italským nebem, italským mořem a italskou krajinou, což pak v nesmrtelných dílech opěvali, “ píše se v reklamní brožuře Státního italského úřadu pro turisty z roku 1924. Mnohé z cestovatelů inspiroval o více než sto let dřív Johann Wolfgang Goethe, který do Itálie vyrazil v roce 1786 krátce po svých sedmatřicátých narozeninách, a to bez velkých příprav a rovnou z Karlových Varů. Už před ním ale italské nebe, moře a krajina vinic a citrusových hájů zlákaly nesčetnou řadu jiných umělců, především sochařů a architektů.
 

Všechny cesty vedou do Říma

Antické umělecké a stavební památky a také sochy a fresky Michelangela Buonarrotiho (1475–1564), obrazy Raffaela Santiho (1483–1520) a architektura Giovanniho Lorenza Berniniho (1598–1680), Francesca Borrominiho (1599–1667) či stavby, které vytvořil renesanční architekt Andrea Palladio (1508–1580) a které vzkřísily k novému životu antické formy, lákaly umělce do Verony, Vicenzy, Sieny, Florencie, Bologne, Benátek, Parmy, Milana a hlavně do Říma.



Do Itálie vyrazili v mládí na zkušenou budoucí věhlasní barokní architekti Johann Bernhard Fischer z Erlachu (1656–1723), František Maxmilián Kaňka (1674–1766) a Kilián Ignác Dientzenhofer (1689–1751) i sochař, řezbář a kameník Matyáš Bernard Braun (1684–1738). I když detaily neznáme, na jih možná putoval i mistr barokní gotiky Jan Blažej Santini (1677–1723); jisté je, že v Itálii měl příbuzné a tamní architekturu dobře znal.
 

Italská dobrodružství od Máchy až po Čapka

Inspirace Itálií ale dobou renesance a baroka teprve začala. Sníte o takové Itálii, jakou viděl koncem 18. století Goethe?  Přečtěte si stylizovaný cestopisný deník Italská cesta, který vydal v roce 1816 a v němž detailně popisuje své zážitky. Možná jím zlákal k cestě na jih Karla Hynka Máchu, který legendární pěší cestu do Benátek podnikl v roce 1834.



Po něm zamířili na jih mnozí další. Na studijní cesty do Itálie se vydali například architekti Vojtěch Ignác Ullmann (1822–1897), Jan Kotěra (1871–1923), Pavel Janák (1882–1956) nebo Jan Letzel (1880–1925). Cestovali s notesem v ruce a skicovali vše, co je zaujalo. Domů si pak vozili řadu náčrtů a ty pak využívali ve vlastních projektech.

Okouzlení Itálií zasáhlo i další umělecké kruhy: mezi lety 1909 a 1920 podnikl několik cest na jih Franz Kafka. Nešlo jen o turistické cesty do městeček a letovisek, ale i ozdravné pobyty na březích jezer Como a Garda. Ve stopách Goetha se vypravil i spisovatel Karel Čapek: navštívil Benátky, Florencii, Neapol, Palermo, Řím a Bolzano, a popsal je v cestopisných fejetonech, publikovaných v Lidových novinách a posléze v roce 1924 knižně jako Italské listy.
 

Proč vedou všechny cesty do Říma?

Odkud se vlastně vzalo rčení, že všechny cesty vedou do Říma? Překvapivě i ono trochu souvisí s architekturou a urbanismem. Pochází nejspíš z dob římského císařství a odkazuje na Forum Romanum, centrum starověkého Říma mezi pahorky Kapitol a Palatin, kterým procházela hlavní římská cesta Via Sacra. Poblíž vítězného oblouku Septimia Severa, jehož pozůstatky se podařilo objevit začátkem 19. století, dal v roce 29 našeho letopočtu první římský císař Augustus postavit takzvaný zlatý milník. K pomyslnému středu římské říše se sbíhaly silnice, vedoucí z různých směrů do Říma. Zlatý milník měl podobu mramorového válce, který stál na čtyřhranném podstavci, pokrývaly ho bronzové desky a na nich byla vyryta jména hlavních měst římských provincií i jejich vzdálenost. Tam někde zřejmě vzniklo pořekadlo o tom, že všechny cesty vedou do Říma.
Josef Mysliveček – Il divino Boemo, slavný operní skladatel 18. století

Josef Mysliveček – Il divino Boemo, slavný operní skladatel 18. století

Božský Čech, Il divino Boemo: to byl Josef Mysliveček, (9. března 1737, Praha – 4. února 1781, Řím). Láska k hudbě ho zavedla do Itálie, kde se stal jedním z nejvyhledávanějších barokních operních skladatelů druhé poloviny 18. století. Jeho závratnou kariéru i pád do bídy a zapomnění zmapoval režisér Petr Václav ve filmu Il Boemo.

Zámek Troja Kultura

Zámek Troja

Trojský zámek je stavba pozoruhodná a výjimečná. Spíše než zámkem by se vlastně měl nazývat vilou, je totiž ozvěnou honosných římských předměstských vil, které na své dlouhé cestě viděl její stavebník, Václav Vojtěch hrabě ze Šternberka. Během sezóny zde Galerie hlavního města Prahy pořádá výstavy.

7 věcí, které nevíte o... Evropských hlavních městech kultury

7 věcí, které nevíte o... Evropských hlavních městech kultury

Začalo to Athénami: Evropským hlavním městem kultury se staly už v roce 1985. V České republice získala prestižní titul v roce 2000 Praha a v roce 2015 Plzeň, v roce 2028 se Evropským hlavním městem kultury stanou České Budějovice. Co ale vůbec o iniciativě Evropské unie a udělování zvláštního titulu Evropské hlavní město kultury víme? Pojďte to zjistit s portálem Kudy z nudy.

Kalendář 2024: klasika, hudební slavnosti a festivaly staré hudby od jara do podzimu

Kalendář 2024: klasika, hudební slavnosti a festivaly staré hudby od jara do podzimu

Máte rádi klasickou hudbu? Nejste sami, hudební tradice jsou naším rodinným stříbrem. Pro milovníky klasiky přinášíme několik výjimečných hudebních událostí, festivalů a slavností. Kam byste se měli během sezóny vypravit a nechat se unášet překrásnými tóny starých mistrů? To vám napoví Kudy z nudy.

Česká republika – jedna ze zemí s největší koncentrací památek UNESCO

Česká republika – jedna ze zemí s největší koncentrací památek UNESCO

Na Seznamu světového dědictví UNESCO bylo v roce 2023 zapsáno 1188 míst. V České republice najdete celkem 17 památek UNESCO, dalších devět zápisů má Česko v kategorii nehmotného kulturního dědictví.

Rafael Kubelík – bývalý šéfdirigent České filharmonie

Rafael Kubelík – bývalý šéfdirigent České filharmonie

Fenomenální dirigent a houslista Rafael Kubelík (29. června 1914, Býchory – 11. srpna 1996, Kastanienbaum, Švýcarsko) se proslavil jako interpret děl českých a dalších slovanských skladatelů. Sedm let působil jako šéfdirigent České filharmonie a vidět ho můžete také v oscarovém snímku Jana Svěráka Kolja.

Matyáš Bernard Braun – nejznámější barokní sochař

Matyáš Bernard Braun – nejznámější barokní sochař

Barokní sochař, řezbář a kameník Matyáš Bernard Braun (24. února 1684, Sautens, Tyrolsko – 15. února 1738, Praha) patří k nejvýznamnějším představitelům českého vrcholně barokního sochařství. S jeho sochařskými díly se setkáte na řadě míst, od Prahy přes zámek Valeč až po Kuks.

Emil Filla – jeden z nejvyhledávanějších autorů českého trhu s uměním

Emil Filla – jeden z nejvyhledávanějších autorů českého trhu s uměním

Kubistický malíř, grafik a sochař Emil Filla (4. dubna 1882, Chropyně – 7. října 1953, Praha) patřil k významným osobnostem českého umění první poloviny 20. století. Připomenout si jej můžete v Peruci na Lounsku, kde měl v jednom z křídel zámku měl svůj byt a ateliér. Nyní se tu se chystá otevření rozsáhlé Fillovy galerie.

Renesance v italském stylu: nejkrásnější arkády, rajské dvory a saly terreny v Česku

Renesance v italském stylu: nejkrásnější arkády, rajské dvory a saly terreny v Česku

Co mají společného Jindřichův Hradec, Opočno, Velké Losiny, Moravská Třebová, Litomyšl nebo Rosice? Nebudeme vás příliš napínat; odpověď je navíc dost jednoduchá: jsou v nich zámky a navzdory různým přestavbám jde o stavby z velké části renesanční. A protože renesanční zámky často zdobí arkády, právě jim věnujeme náš článek.

Questenberkové – šlechtický rod, který stál u vzniku první české opery

Questenberkové – šlechtický rod, který stál u vzniku první české opery

Zámek v Jaroměřicích nad Rokytnou je barokní perlou Vysočiny. Vznikl v první polovině 18. století a nechal ho postavit hrabě Jan Adam z Questenberku. Majitel jaroměřického panství miloval italskou operu a malé městečko proměnil v živé kulturní centrum.

Thurn-Taxisové: šlechtický rod, který stál u zrodu nejtěžšího skoku Velké pardubické

Thurn-Taxisové: šlechtický rod, který stál u zrodu nejtěžšího skoku Velké pardubické

Málokterý rod má tak vzdáleného prapředka jako Thurn-Taxisové: byl jím údajně Ariprand della Torre, francouzský rytíř z konce 5. století, jehož potomci bojovali v křižáckých válkách. Jinak však Thurn-Taxisové pocházejí ze severní Itálie, v minulosti se proslavili hlavně poštovními službami a je po nich pojmenovaný nejsložitější skok Velké pardubické.

Nejkrásnější proměny památek: hradní paláce, hotely, zámky, zahrady i továrny

Nejkrásnější proměny památek: hradní paláce, hotely, zámky, zahrady i továrny

Krásné proměny: podívejte se na nejlépe opravené památky a přehlídku zdařilých rekonstrukcí. Užijte si společně s portálem Kudy z nudy příběhy o tom, jak zanedbané a roky opomíjené hrady, zámky a další památky, roubenky, staré továrny i ryze praktické technické stavby vstaly z popela, chytily druhý dech a rozzářily se k novému životu.

Nejkrásnější altány a pavilony aneb místa pro dostaveníčka, rande, pikniky a polibky

Nejkrásnější altány a pavilony aneb místa pro dostaveníčka, rande, pikniky a polibky

Altánků, glorietů a pavilonků jsou u nás stovky. Z některých jsou krásné vyhlídky, jiné vás uchvátí příběhem, tvarem nebo použitým materiálem. Možná v našich tipech nenajdete svou nejoblíbenější stavbičku, ale určitě objevíte takovou, kterou jste dosud neznali. Berte je třeba jako zajímavý tip pro příští rande, výlet s rodinou nebo s kamarády.

Thunové – šlechtický rod, který stál u zrodu českého porcelánu

Thunové – šlechtický rod, který stál u zrodu českého porcelánu

Zámky v Děčíně, Benešově nad Ploučnicí a Klášterci nad Ohří anebo hrad v Ledči nad Sázavou: to byla nejznámější sídla hraběcího a knížecího rodu Thunů. Pocházejí z jižního Tyrolska, kde se o nich první zmínky objevily už v 11. století. Řada členů rodu působila v církevních a státních službách na habsburském panovnickém dvoře, v českých zemích se ale Thunové usadili až v 17. století.

Jan Blažej Santini – mistr barokní gotiky

Jan Blažej Santini – mistr barokní gotiky

Výjimečná a překrásná architektura, která vás oslní hrou světel a stínů, harmonií i zvláštní atmosférou: to jsou stavby Jana Blažeje Santiniho (3. února 1677 Praha – 7. prosince 1723 Praha), významného představitele středoevropského vrcholného baroka. Některé jeho stavby jsou zapsané na Seznamu světového kulturního dědictví UNESCO, například poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře ve Žďáru nad Sázavou.

Tomáš Garrigue Masaryk – zakladatel novodobého státu a první československý prezident

Tomáš Garrigue Masaryk – zakladatel novodobého státu a první československý prezident

Pomníky a sochy, jména náměstí, ulic, muzeí i městských čtvrtí, škol, gymnázií a dokonce jedné univerzity, naučné stezky i turistické chaty: zakladatele novodobého československého státu připomínají tisíce míst. Tomáš Garrigue Masaryk (7. 3. 1850 Hodonín – 14. 9. 1937 Lány) byl vědec a filozof, pedagog, politik a první československý prezident.

Josef Hoffmann – architekt a designér vídeňské moderny a secese

Josef Hoffmann – architekt a designér vídeňské moderny a secese

Architekt a designér Josef Hoffmann (15. prosince 1870, Brtnice – 7. května 1956, Vídeň) byl jednou z ústředních postav vídeňské moderny. Společně s Kolomanem Moserem založil Wiener Werkstätte, téměř 30 let fungující umělecké řemeslné dílny usilující o obnovu výtvarných a technických kvalit tehdejších výrobků. Pro tyto dílny pracovali nejlepší soudobí designéři a jejich výrobky vnášely do života zákazníků i svých tvůrců nevídanou krásu a eleganci.

Kilián Ignác Dientzenhofer – jeden z nejvýznamnějších architektů vrcholného baroka

Kilián Ignác Dientzenhofer – jeden z nejvýznamnějších architektů vrcholného baroka

Mistr vrcholného baroka, geniální architekt a autor nejkrásnějších sakrálních staveb v Čechách, to byl Kilián Ignác Dientzenhofer (1. září 1689, Praha – 18. prosince 1751, Praha). Nejtalentovanější a nejproduktivnější člen věhlasného stavitelského rodu Dientzenhoferů byl jedním z těch, kdo české krajině vtiskl její originální barokní ráz.

Rondokubismus – originální a ryze český umělecký sloh

Rondokubismus – originální a ryze český umělecký sloh

V české architektuře se výrazně uplatnil kubismus, avantgardní umělecké hnutí přelomu 19. a 20. století, které se v jiných evropských zemích rozvinulo především v sochařství a malířství. V první polovině dvacátých let 20. století se navíc jako svébytná a ryze česká odrůda kubismu zrodil rondokubismus, označovaný též jako české art deco, obloučkový kubismus či národní styl.

Kryštof Dientzenhofer – jeden z nejvýznamnějších barokních stavitelů a architektů v Čechách

Kryštof Dientzenhofer – jeden z nejvýznamnějších barokních stavitelů a architektů v Čechách

Když se píše o stavitelské rodině Dientzenhoferů, nejčastěji se objevuje jméno Kiliána Ignáce. Jeho otec Kryštof Dientzenhofer (7. července 1655, St. Margarethen, Německo – 20. června 1722, Praha) zůstává skrytý v pozadí a téměř neznámý. Přitom i jeho dílo je mimořádné svým rozsahem i úrovní barokní architektury.

Julius Zeyer – první velikán českého národa, pochovaný v hrobce Slavín na Vyšehradském hřbitově

Julius Zeyer – první velikán českého národa, pochovaný v hrobce Slavín na Vyšehradském hřbitově

Prozaik, dramatik a básník Julius Zeyer (26. dubna 1841, Praha – 29. ledna 1901, Praha) dnes patří mezi téměř zapomenuté spisovatele. Dokonce i jeho nejznámější dílo, pohádkově-poetické drama Radúz a Mahulena, známe hlavně díky filmovému zpracování z roku 1970 s Janem Třískou a Magdou Vášáryovou v hlavních rolích.

Karel Hynek Mácha – zakladatel moderní české poezie a král romantiků

Karel Hynek Mácha – zakladatel moderní české poezie a král romantiků

První sentimentálně romantické básně psal Karel Hynek Mácha (16. listopadu 1810 Praha – 6. listopadu 1836 Litoměřice) německy a nazval je Versuche des Ignaz Macha, Pokusy Ignáce Máchy. Tehdy se psal rok 1829. O sedm let později vydal vlastním nákladem česky psaný Máj. Jediná kniha, která za jeho života vyšla, je dnes považovaná za vrcholné dílo českého literárního romantismu.

#světovéČesko a rozmarné renesanční vzkazy na zdech zámku v Litomyšli

#světovéČesko a rozmarné renesanční vzkazy na zdech zámku v Litomyšli

S renesancí se v Litomyšli setkáte na každém kroku, od domů na hlavním náměstí přes Klášterní zahrady až po půvabný zámek. Jeho fasády a štíty zdobí osm tisíc originálních psaníčkových sgrafit. Většinu z nich prý vytvořil Šimon Vlach, který na jednom z nich namaloval sám sebe v šaškovské čepici.