ÚvodČeská nejPrůmyslPrskavky – jediná výrobna v Evropě sídlí v severních Čechách
Průmysl

Prskavky – jediná výrobna v Evropě sídlí v severních Čechách

Pro oslavu se vždycky najde důvod, říkají v závodu Drutep v Neštěmicích. Od roku 1952 vyrábějí prskavky nejrůznějších barev, tvarů a délek. Věřte nebo ne, je to jediná dílna na jejich výrobu nejenom u nás, ale v celé Evropě.
Neštěmice leží v Ústeckém kraji a jsou částí Ústí nad Labem. Prskavky, které patří k oslavám Vánoc a příchodu nového roku, se tu vyrábějí už od roku 1952, kdy podnik Drutep vznikl spojením čtyř menších závodů. Teď jich tu každý měsíc vyrobí přibližně 700 tisíc.

Historie prskavek se začala odvíjet v 5. století v Číně, a to po objevení střelného prachu. Staří Číňané využívali pyrotechniku při bojích i oslavách ve formě ohňostrojů. Své tajemství ale střežili tak dlouho a tak pečlivě, že každý další vynálezce považoval svůj objev za originální a jedinečný. Další experimenty se odehrály v Řecku a v 17. století také v Anglii, až se nakonec prskavky zvolna staly oblíbenou součástí všech velkých oslav, karnevalů a průvodů. U nás se o jejich slávu postaraly zejména prvorepublikové filmy s Oldřichem Novým a Natašou Gollovou.

Základem každé prskavky je nehořlavá tyčka, namočená v prskavkové směsi. Její složení a poměr ingrediencí rozhodně nezná každý, základem je, aby hořící kousky vytvářely typické jiskřičky a aby na každé prskavce bylo tolik hmoty, kolik stanovuje norma. O bílé zabarvení se postará hliník nebo hořčík, v Neštěmicích ale umí vyrobit i jiné barevné odstíny nebo efekty. V nabídce jsou prskavky rovné, krátké i dlouhé od deseti centimetrů až téměř do metru, tvarované do nejrůznějších stylových motivů jako jsou hvězdy a stromky, písmen a čísel, dvoubarevné a dokonce i s vůní skořice nebo vanilky.

Nevinná zábava? Ne tak docela, prskavka se dokáže rozpálit až na 1300 stupňů Celsia, což stačí na popálení prstů i podpálení vánočního stromečku. Jako s každou jinou zábavnou pyrotechnikou se s ní proto musí zacházet velmi opatrně.
 
#světovéČesko a svatá Lucie: svíčky, sušenky a šálek černé noci

#světovéČesko a svatá Lucie: svíčky, sušenky a šálek černé noci

Naše svatá Lucie je jen malou kapkou v moři svatých, zato ve Skandinávii ji uctívají a milují: 13. prosince na svatou Lucii začínají Vánoce, po městech a vesnicích chodí procesí dětí v kostýmech a nakonec si všichni pochutnají na Lussekatter, sladké dobrotě, která se peče speciálně k této příležitosti.

#světovéČesko a sladké výlety za tajemstvím vánočního cukroví

#světovéČesko a sladké výlety za tajemstvím vánočního cukroví

Na Vánoce peče a mlsá celé Česko. Kdo nepeče, ten si alespoň pár kousků cukroví koupí, aby ozdobilo vánoční stůl. Tradičně se chystá přesný počet druhů, což prý nosí štěstí. Kolik druhů to ale je? A jak si naše vanilkové rohlíčky, pracny nebo marokánky vedou ve světové konkurenci?

#světovéČesko a filmově pohádkové Vánoce: Tři oříšky pro Popelku a další skvělé hity

#světovéČesko a filmově pohádkové Vánoce: Tři oříšky pro Popelku a další skvělé hity

Slavná filmová pohádka Tři oříšky pro Popelku režiséra Václava Vorlíčka měla premiéru 1. listopadu 1973. Popelku dodnes milují celé generace malých i velkých diváků a právem patří mezi nejoblíbenější vánoční pohádky.

#světovéČesko a velká vánoční jízda přes pohádková pekla až k pekelným branám

#světovéČesko a velká vánoční jízda přes pohádková pekla až k pekelným branám

Časy se mění: naši předkové dělali koncem roku všechno pro to, aby jim duchové, přízraky a chlupatá stvoření s rohy nemohli přes práh, my si je nadšeně zveme až do obýváků. Filmové pohádky o pekelnících zkrátka patří k těm nejoblíbenějším, a tak i když o Vánocích všude zní andělská hudba, v televizi se rojí všichni čerti. Nechte se portálem Kudy z nudy pozvat tam, kde vládl Lucifer – anebo Lucifeři?

#světovéČesko, Česká mše vánoční aneb Rybovka a další písně Vánoc

#světovéČesko, Česká mše vánoční aneb Rybovka a další písně Vánoc

Ta hudba provází Vánoce už 220 let: Česká mše vánoční Jakuba Jana Ryby poprvé zazněla roku 1796. Proč ji máme tak rádi a čím nás dojímá, i když ji slyšíme třeba posté? A jak si naše bytostně česká Rybovka stojí v porovnání s ostatními vánočními hity?

#světovéČesko a perličkové vánoční ozdoby: unikátní česká památka UNESCO

#světovéČesko a perličkové vánoční ozdoby: unikátní česká památka UNESCO

Určitě si z dětství vzpomínáte na křehké vánoční ozdoby sestavené z maličkých třpytivých perliček. Dědí se z generace na generaci jako pověstné rodinné stříbro, ukládají se s péčí, nostalgií a něhou, a ven z krabic smí jen na Vánoce. Ruční výroba křehkých vánočních ozdob byla zapsaná na seznam nehmotného kulturního dědictví UNESCO.

#světovéČesko a bílé Vánoce, sněhové rekordy a sníh stokrát jinak

#světovéČesko a bílé Vánoce, sněhové rekordy a sníh stokrát jinak

Paní Zima si letos pospíšila a i Vánoce už klepou na dveře. Navíc to vypadá, že nás po několika na sníh skoupých letech čekají na horách závěje a pocukrovaná krajina v nížinách. A kdyby náhodou přišla obleva, na Kudy z nudy víme o zajímavých místech, kde o led a sníh není nouze. Chce to jen trochu hledat a mít i pověstnou kapku štěstí. Ale třeba se nakonec dočkáme i bílých Vánoc!

Kde se vzala vánoční tradice ozdobených stromečků a stromů?

Kde se vzala vánoční tradice ozdobených stromečků a stromů?

Bez nazdobených vánočních stromečků i obřích zářících stromů na náměstích a návsích by české Vánoce prostě nebyly ono. Odkud se ale tahle tradice vzala, kde se objevil první stromeček a čím byl tehdy ozdobený? A kdy a kde stál první velký vánoční strom pod širým nebem?

#světovéČesko a Zubrnice: skanzen nebo skutečná vesnice?

#světovéČesko a Zubrnice: skanzen nebo skutečná vesnice?

Kde vlastně končí skanzen a kde začíná obyčejná vesnice? V Zubrnicích to nepoznáte, zdá se, jako by v kopcích Českého středohoří stály odjakživa. Seznámení se zajímavou architekturou bývalých Sudet navíc můžete spojit s výletem vlakem: motoráčky z Ústí nad Labem sem jezdí pravidelně od začátku dubna až do konce října.