ÚvodČeská nejPrůmyslSilonky – punčochy z materiálu, který vynalezl Otto Wichterle
Průmysl

Silonky – punčochy z materiálu, který vynalezl Otto Wichterle

Jsou vynálezy, které zazáří jako kometa a zase rychle zmizí. Jiné ale zůstávají a jejich obliba s lety neklesá. To je případ silonek, dámských punčoch a punčocháčů z umělých vláken, která v polovině 20. století nahradila drahé luxusní hedvábí. Za jejich zrodem stál vědec Otto Wichterle a zlínská firma Baťa.
Otto Wichterle (1913–1998) pocházel ze zámožné rodiny prostějovských podnikatelů. Vystudoval fakultu Chemicko-technologického inženýrství ČVUT v Praze, na škole pak působil až do jejího uzavření roku 1939. Za druhé světové války odešel do Zlína, kde pracoval ve výzkumných chemických dílnách obuvnického impéria Baťa. Firma dala geniálnímu vědci volnou ruku pro výzkumy a Wichterle záhy vypracoval technologický postup výroby polyamidového vlákna. Materiál se zprvu nazýval winop, a to podle tří spolupracovníků Wichterle, Novotný a Procházka, ale nakonec byl vzhledem k podobnosti s již existujícím nylonem zvolen podobně znějící název silon.

Společnost Baťa nechtěla předat vynález nacistům, a tak vývoj silonu za války pozastavila. Silon se nakonec začal vyrábět až v roce 1950 v Plané nad Lužnicí. Nejznámějším domácím výrobcem jemného punčochového zboží se stal závod Elite ve Varnsdorfu, kam se po válce přesunuli nejenom odborníci z punčocháren firmy Baťa ve Zlíně, ale také celá jedna třída absolventů Baťova učiliště v Třebíči. Silonky od kalhot přes punčochy, podkolenky a ponožky až po ťapky vyrábí společnost Elite dodnes, a to od klasiky s rafinovaným zadním švem až po punčochy nejrůznějších barev a designů, například s puntíky, vzorem pepito či vzorem roztrhaných kolen.

Otto Wichterle se po válce vrátil do Prahy, kde působil na vysokých školách, poté na Československé akademii věd a nakonec se stal ředitelem Ústavu makromolekulární chemie. Jeho nejznámějším vynálezem jsou gelové kontaktní čočky.
 
Milujeme retro značky: Kofola, Botasky, Pribináček, Igráček a Merkur

Milujeme retro značky: Kofola, Botasky, Pribináček, Igráček a Merkur

Nostalgie, vzpomínky na dětství, letité fotografie a filmy pro pamětníky: staré kousky zkrátka máme rádi a zas a znova se k nim vracíme. Na jejich oblibu vsadily i obchodní řetězce, když dnešní výrobky zabalily do retro obalů, do „osmdesátek“ se dokonce můžete vypravit na výlet.

Věda a historie není nuda: přehlídka (ne)známých českých lékařů a vědců a jejich pozoruhodných objevů

Věda a historie není nuda: přehlídka (ne)známých českých lékařů a vědců a jejich pozoruhodných objevů

Z českých zemí pocházela řada lékařů, biologů, vědců a experimentátorů, kteří se zasloužili o rozvoj medicíny. Na mnohé z nich zapomněli i v jejich rodných městech, a to přesto, že v cizině jsou po nich pojmenované ulice i náměstí a na univerzitách stojí jejich sochy. Všechny vyjmenovat nedokážeme, ale některé ano.

Jaroslav Heyrovský – český fyzikální chemik, který získal Nobelovu cenu

Jaroslav Heyrovský – český fyzikální chemik, který získal Nobelovu cenu

Jaroslav Heyrovský (20. prosince 1890 Praha – Staré Město – 27. března 1967 Praha-Smíchov) je první český laureát Nobelovy ceny za chemii (1959). Akademik Heyrovský byl zakladatelem Polarografického ústavu ČSAV a spoluzakladatel časopisu Collection of Czechoslovak Chemical Communications (1929).

Polarografie Jaroslava Heyrovského – objev oceněný Nobelovou cenou

Polarografie Jaroslava Heyrovského – objev oceněný Nobelovou cenou

K objevu metody polarografie došlo mezi 9. a 10. únorem 1922. O dva roky později, v roce 1924, sestrojil Jaroslav Heyrovský se svým žákem Japoncem M. Shikatou polarograf – přístroj pro automatický záznam křivky závislosti proudu na napětí při elektrolýze roztoku vzorku. Dne 10. prosince 1959 obdržel Jaroslav Heyrovský za svůj objev polarografie Nobelu cenu. Až dosud je jediným českým přírodovědcem, kterému byla tato pocta udělena.

Nanovlákna – unikátní průmyslová technologie z Liberce

Nanovlákna – unikátní průmyslová technologie z Liberce

Dalo by se říci, že Technická univerzita v Liberci je Mekkou nanotechnologií. Jednou z hlavních osobností, díky kterým své pozice na poli nanovláken nebo nanočástic dosáhla, je profesor Oldřich Jirsák. Ten se svým týmem roku 2003 objevil způsob, jak vyrábět nanovlákna ve velkém, průmyslovou cestou.

České značky: Stavebnice Merkur z Police nad Metují

České značky: Stavebnice Merkur z Police nad Metují

Pro řadu z nás není Merkur jen kemp na Novomlýnských nádržích pod Pálavou nebo jedna z planet sluneční soustavy, ale také název populární kovové stavebnice. Doma je v Polici nad Metují, kde má oblíbená hračka dokonce své vlastní muzeum. V roce 2020 značka oslavila rovných sto let od svého vzniku.

Chemie je věda! Vydejte se za tajemstvím originálních českých vynálezů

Chemie je věda! Vydejte se za tajemstvím originálních českých vynálezů

Máte vadu zraku, ale neradi nosíte brýle? Pak pravděpodobně používáte jeden z nejvýznamnějších českých vynálezů: kontaktní čočky. Jejich otcem je Otto Wichterle. Je to ale trochu smutný příběh. Nadaný vědec vyrobil první čočky o Vánocích roku 1961 doma za pomoci stavebnice Merkur patřící jeho dětem. Vynález si nechal řádně patentovat, ale v tehdejším Československu nenašel využití a patent odkoupili Američané. Nasaďte čočky nebo brýle a jeďte se podívat na originál čočkostroje z Merkuru profesora Wichterleho, který je vystaven v pražském Národním technickém muzeu. Slavných chemiků je u nás ale daleko víc – Jaroslav Heyrovský, Antonín Holý či Gabriela Basařová.

Expozice Historie kontaktních čoček v Národním technickém muzeu Kultura

Expozice Historie kontaktních čoček v Národním technickém muzeu

Expozice mapuje historii kontaktních čoček a představuje světový přínos českého vědce Otto Wichterleho, který stál za vynálezem vhodného materiálu a způsobu výroby měkkých kontaktních čoček.

Obuvnické muzeum ve Zlíně – největší obuvnické muzeum v ČR

Obuvnické muzeum ve Zlíně – největší obuvnické muzeum v ČR

Prostřednictvím více než tisíce exponátů seznámí Obuvnické muzeum ve Zlíně návštěvníky s historií i současností obouvání, vývojem výroby obuvi a dějinami ševcovského řemesla. Nejstarší originály pocházejí z konce 16. století. Zajímavostí jsou opánky z peří pštrosa emu a lidských vlasů.

Kontaktní čočky – vynález Otty Wichterleho

Kontaktní čočky – vynález Otty Wichterleho

Otto Wichterle (1913–1998) byl světově proslulý český vědec a vynálezce, který měl na kontě přibližně 150 vynálezů a patentů. Nejznámější z nich jsou měkké kontaktní čočky, které profesor Wichterle poprvé vyrobil u sebe doma o Vánocích roku 1961 na přístroji, sestaveném z dětské kovové stavebnice Merkur.