Kontaktní čočky – vynález Otty Wichterleho

Pro řadu z nás není Merkur jen kemp na Novomlýnských nádržích pod Pálavou nebo jedna z planet sluneční soustavy, ale také název populární kovové stavebnice. Doma je v Polici nad Metují, kde má oblíbená hračka dokonce své vlastní muzeum. V roce 2020 značka oslavila rovných sto let od svého vzniku.

Otto Wichterle (27. října 1913, Prostějov – 18. srpna 1998, Stražisko) byl světově proslulý český vědec a vynálezce, působící zejména v oblasti makromolekulární organické chemie. Člen řady mezinárodních společností, držitel řady zahraničních cen, čestný profesor mnoha univerzit a autor více než dvou set odborných publikací měl na kontě přibližně 150 vynálezů a patentů. Jeho nejznámější vynález, měkké kontaktní čočky, využívají denně miliony lidí po celé planetě.

Používáme je každý den, jsou součástí našich životů a považujeme je za samozřejmost. Řeč je o vynálezech českých objevitelů, které odstartovaly ohromný technologický rozmach moderní doby. Čím vším Češi obohatili, pobavili a nadchli svět?

Expozice mapuje historii kontaktních čoček a představuje světový přínos českého vědce Otto Wichterleho, který stál za vynálezem vhodného materiálu a způsobu výroby měkkých kontaktních čoček.

Česká věda není Popelka, která by posledních sto let seděla v koutě. Úspěchů dosáhla zejména v technických a přírodovědných oborech – a možná vás překvapí, které objevy a vynálezy mají české kořeny.

V didaktickém testu z češtiny mají maturanti uvést příjmení českého držitele Nobelovy ceny za literaturu. Mnozí si na Jaroslava Seiferta nevzpomenou, a tak tipují Čapka, Kafku, Máchu nebo Nerudu. Anebo Heyrovského, i když ten ji získal za chemii. Kolik Nobelových cen ale vlastně do Česka putovalo a čí jméno se objevilo mezi nominovanými?

Expozice NTM překvapí moderním muzejním pojetí. Svůj prostor tu nacházejí sbírky architektury, stavitelství a sbírka polygrafie. Nechybí stálé expozice Chemie kolem nás, Měření času, hutnictví, Interkamera a Technika hrou, expozice televizního studia nebo expozice kontaktních čoček.

Říjen klepe na dveře a za nimi už čeká Designblok, největší výběrová přehlídka designu a módy ve střední Evropě. Pojďte si s portálem Kudy z nudy připomenout zajímavé projekty, úspěchy a nápady českých sklářů: s jejich díly se setkáte nejenom na designových přehlídkách, ale také leckde ve světě.

Nostalgie, vzpomínky na dětství, letité fotografie a filmy pro pamětníky: staré kousky zkrátka máme rádi a zas a znova se k nim vracíme. Na jejich oblibu vsadily i obchodní řetězce, když dnešní výrobky zabalily do retro obalů, do „osmdesátek“ se dokonce můžete vypravit na výlet.

Jsou vynálezy, které zazáří jako kometa a zase rychle zmizí. Jiné ale zůstávají a jejich obliba s lety neklesá. To je případ silonek, dámských punčoch a punčocháčů z umělých vláken, která v polovině 20. století nahradila drahé luxusní hedvábí. Za jejich zrodem stál vědec Otto Wichterle a zlínská firma Baťa.

Modurit zná téměř každý: plastická, polotuhá a snadno tvarovatelná modelovací hmota pro tvořivou práci dospělých i dětí, z níž se dá vyrobit téměř cokoliv. Málokdo ale ví, že jde o ryze český vynález, který vznikl na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze.

Jak se žilo před listopadem 1989? Co jsme jedli a pili, co jsme mlsali, s čím jsme si hráli, co jsme si oblékali a čím jsme jezdili? Pojďte se společně s portálem Kudy z nudy vypravit do časů před sametovou revolucí. Začneme třeba v ulicích Malé Strany, kterou v létě 1989 beznadějně ucpaly trabanty.

Máte vadu zraku, ale neradi nosíte brýle? Pak pravděpodobně používáte jeden z nejvýznamnějších českých vynálezů: kontaktní čočky. Jejich otcem je Otto Wichterle. Je to ale trochu smutný příběh. Nadaný vědec vyrobil první čočky o Vánocích roku 1961 doma za pomoci stavebnice Merkur patřící jeho dětem. Vynález si nechal řádně patentovat, ale v tehdejším Československu nenašel využití a patent odkoupili Američané. Nasaďte čočky nebo brýle a jeďte se podívat na originál čočkostroje z Merkuru profesora Wichterleho, který je vystaven v pražském Národním technickém muzeu. Slavných chemiků je u nás ale daleko víc – Jaroslav Heyrovský, Antonín Holý či Gabriela Basařová.

Je pro vás chemie strašák, s nímž se jeho špatná pověst táhne už od základní školy, anebo naopak neznáte nic lepšího? Ať už patříte mezi ty první či druhé, s chemií vás možná spřátelí (anebo naopak vaše zaujetí ještě víc prohloubí) Mezinárodní rok chemie. Oficiálně byl zahájen koncem ledna 2011 v sídle organizace UNESCO v Paříži. Během roku se můžete těšit na řadu akcí: Vědu v ulicích, populární Noc vědců nebo Týden vědy a techniky.

Co všechno se u nás za sto let republiky podařilo vymyslet a vyrobit? Hlavní výstava v roce 2018 představuje u příležitosti výročí založení Československa technický a průmyslový vývoj samostatného československého státu po celou dobu jeho existence, tj. od roku 1918 do roku 1992, spolu s příběhy významných firem i předních osobností. Expozice bude k Národním technickém muzeum Praha vidět až do 29. 9. 2019.

Otto Wichterle (1913–1998) byl světově proslulý český vědec a vynálezce, který měl na kontě přibližně 150 vynálezů a patentů. Nejznámější z nich jsou měkké kontaktní čočky, které profesor Wichterle poprvé vyrobil u sebe doma o Vánocích roku 1961 na přístroji, sestaveném z dětské kovové stavebnice Merkur.