ÚvodČeská nejZeměpisnéLangweilův model Prahy – nejdetailnější kartonový urbanistický model na světě
Zeměpisné

Langweilův model Prahy – nejdetailnější kartonový urbanistický model na světě

Langweilův model Prahy je ojedinělé umělecké dílo a světový unikát. Model z papírové lepenky na dřevěné konstrukci vytvořil v letech 1826–1837 Antonín Langweil, sluha Univerzitní knihovny v Klementinu. Model, který obsahuje přes dva tisíce budov historického jádra Prahy v dokonalém realistickém provedení, měří 6×3 metry a je trvale vystavený v historické budově Muzea města Prahy.
Antonín Langweil (13. června 1791, Postoloprty – 11. června 1837, Praha) odmalička rád kreslil. V Praze založil litografickou dílnu, maloval portrétní miniatury, ale na uživení rozrůstající se rodiny to nestačilo. V roce 1822 se proto přihlásil do konkursu na místo sluhy tehdejší c. k. Univerzitní knihovny v Klementinu a tam nejenom pracoval až do smrti, ale také s rodinou bydlel ve služebním bytě.

Zaměstnání bylo klidné a poskytovalo Langweilovi dostatek volného času. Inspirací pro model Prahy byl sádrový model Paříže, vystavený v roce 1826 v paláci Platýz. Podle vzpomínky, zaznamenané v knize Prag wie es war und wie es ist z roku 1830, Langweila při procházkách po nejpěknějších vyhlídkách pražského okolí napadlo, jak pěkné by bylo město v malém modelu. „Touto myšlenkou jsem se dlouhý čas zabýval, avšak volba materiálu k zhotovení modelu mi připadala velice obtížná,“ vzpomíná Langweil. „Tato myšlenka ale nebyla zcela zapomenuta, jen dřímala v mém podvědomí, znovu procitla roku 1826 a já hned přikročil k jejímu uskutečnění. Příčinou toho náhlého podnětu byl v Praze vystavený reliéf Paříže. Ten mi dodal odvahy, abych se pokusil vytvořit něco podobného nebo snad i lepšího.“

Pro práce na modelu Lagweil využíval plánů, rytin a literatury z fondů knihovny, modelování včetně rýsování, malování, truhlářských a soustružnických prací prováděl ve svém bytě a v dalších místnostech Klementina. Právě Klementinum, které důvěrně znal, bylo jedním z prvních objektů, na nichž zkoušel své techniky a dovednosti.

Východiskem pro model Prahy se stal plán města z let 1811–1815, který Langweil devětkrát zvětšil do měřítka 1:480. Díky tomu se celý model vejde do jediné větší místnosti. V Židovském městě a dalších místech, kde plán nezachycoval všechny podrobnosti, Langweil prošel všechna zákoutí a zakreslil každý dům i s detaily. Dodejme, že v době, kdy model tvořil, neexistovala fotografie: všechny detaily si zaznamenával do skicáře a pak je doma přenášel na papír. Vzdálenosti měřil kroky, výšku budov pomocí tužky jako krajinářští malíři.
 

Dokonalé detaily modelu

Zkušební modely Klementina, Clam-Gallasova paláce a Pachtova paláce byly vystaveny na výstavách Akademie v letech 1827 až 1829. Postupně Langweil dokončil celé Staré Město a Židovské ghetto, Vltavu, Malou Stranu a Pražský hrad. Model, který na délku měří 5,76 metru a na šířku 3,24 metru, je udivující svou přesností a podrobnostmi. Jsou na něm nakresleny vývěsní štíty, domovní čísla i domovní znamení, lucerny, hromady dříví a žebříky na dvorcích, stromy různých tvarů i vojenské objekty; k jejich zakreslení Langweil potřeboval zvláštní povolení. Jeho model je dnes cenným svědectvím o podobě staré Prahy, která se během posledních dvou století změnila od základů. Břehy Vltavy na modelu spojuje jediný most, Karlův, najdeme tu také celé židovské město, z něhož po asanaci zbyl jen starý hřbitov, radnice a šest z původních devíti synagog, místo Obecního domu u Prašné brány dosud stojí Králův dvůr. Z více než dvou tisíc domů, které model tvoří, už dnes téměř polovina nestojí nebo jsou od základů přestavěné.

Při digitálním zpracování modelu se přišlo na další zajímavosti: například na uličky užší než tři milimetry, do kterých neproniklo světlo fotografického blesku ani speciální čočka laparoskopické kamery. Protože Langweil modely vyráběl z papírového odpadu univerzitní knihovny, texty na vnitřní straně některých budov dodnes skrývají další zajímavá historická svědectví.

Záměrem Antonína Langweila bylo vytvořit model celé Prahy i s Novým Městem, Novým Světem, Petřínem a Vyšehradem, v další práci mu ale zabránila nemoc. Celý rok 1836 ho trápilo astma a břišní a plicní vodnatelnost, od jara 1837 již byl prakticky trvale připoután na lůžko a v červnu zemřel. Jeho ovdovělá manželka se i se čtyřmi dcerami odstěhovala do Českého Krumlova, bedny s modelem zůstaly v Klementinu. V lednu 1840 jej na žádost vdovy odkoupil císař Ferdinand I. Dobrotivý a model daroval Muzeu království českého.
Hlavní budova Muzea Prahy na Florenci – uzavřeno z důvodu rekonstrukce Kultura

Hlavní budova Muzea Prahy na Florenci – uzavřeno z důvodu rekonstrukce

Muzeum Prahy je od června 2020 do jara 2025 uzavřeno z důvodu generální rekonstrukce objektu. Po 120 letech fungování muzea je nezbytné komplexně obnovit interiéry, a to i s technickým a bezpečnostním zařízením. Ostatní budovy muzea jsou pro veřejnost otevřeny.

Věda a historie není nuda: opravdu znáte všechna královská sídla v Praze?

Věda a historie není nuda: opravdu znáte všechna královská sídla v Praze?

Ta otázka vypadá jednoduše: kde měli své pražské rezidence naši králové a císaři? Jasně, na Pražském hradě, to přece ví kdekdo. Jenže to není docela pravda, naši panovníci užívali k bydlení a vládnutí celou řadu hradů, hrádků a paláců. Kde jsou? A kde stály ty, které už neexistují? Pojďte je vypátrat s Kudy z nudy.

#světovéČesko a pražské Židovské město: nejzachovalejší celek židovských památek v Evropě

#světovéČesko a pražské Židovské město: nejzachovalejší celek židovských památek v Evropě

Pivo, hokej, šperky z českých granátů, víno a historické zahrady: tak zní doporučení „must see“ cestovatelského magazínu National Geographic pro návštěvníky Prahy. Jedním dechem upozorňuje i na Židovské město, a Starý židovský hřbitov dokonce řadí mezi deset turisticky nejzajímavějších hřbitovů světa. Skutečně máme v Praze takový poklad?

#světovéČesko a palácové zahrady Malé Strany: neobjevený barokní klenot Prahy

#světovéČesko a palácové zahrady Malé Strany: neobjevený barokní klenot Prahy

Pražské baroko, to nejsou jen paláce na Starém Městě, kostel sv. Mikuláše nebo sochy na Karlově mostě, ale i místa dokonale skrytá před rušnými ulicemi. Vypravte se s portálem Kudy z nudy do malostranských palácových zahrad, do konejšivé zeleně plné romantických zákoutí, nádherných výhledů a barokních zákoutí.

Kostel sv. Šimona a Judy v Praze Památky

Kostel sv. Šimona a Judy v Praze

Kostel sv. Šimona a Judy vznikl před rokem 1632 jako součást špitálu milosrdných bratří, kteří kostel postavili na místě staršího sboru českých bratří.