ÚvodČeská nejZeměpisnéMiloslav Stingl – slavný český spisovatel, cestovatel a etnograf
Zeměpisné

Miloslav Stingl – slavný český spisovatel, cestovatel a etnograf

Známý český cestovatel, etnograf a spisovatel Miloslav Stingl (19. prosince 1930, Bílina – 11. května 2020, Praha) procestoval 151 zemí, několikrát objel a obeplul celý svět, dokázal se domluvit sedmnácti jazyky a je jediným Čechem, který se stal náčelníkem indiánského kmene. Na cestách strávil téměř dvacet let.
Miloslav Stingl se narodil v Bílině, kde jeho otec pracoval jako důlní inženýr. Když Sudety v roce 1938 obsadilo nacistické Německo, Stinglovi se odstěhovali do Kosmonos, pak do Rakovníka a po válce do Karlových Varů. Ty byly pro Miloslava Stingla domovem až do roku 1980, kdy se přestěhoval do Prahy.

Od útlého dětství projevoval zájem o zeměpis, dějepis a jazyky. Na Karlově univerzitě v Praze vystudoval mezinárodní právo a etnografii. Po ukončení studí pracoval v Československé akademii věd, kde odpovídal za výzkum mimoevropských národů, jejich kultur a umění, a poté zůstal na volné noze jako spisovatel a cestovatel. Mezi jeho oblíbená témata a regiony patřily Oceánie a Latinská Amerika. Zažil blokádu Kuby, objevil ruiny mayských měst a Severoamerický indiánský kmen Kickapoo mu udělil čestný titul náčelníka včetně náčelnické čelenky a indiánského jména Okima – Ten, který vede.

Své výzkumy a zážitky popsal Miloslav Stingl v několika desítkách knih a patří k nejpřekládanějším českým autorům. Jeho první autorizovaná biografie, kterou vydalo Nakladatelství Jota, získala prestižní literární ocenění Magnesia Litera v kategorii Litera za nakladatelský čin, cenu Český bestseller 2016 v kategorii Cestopisy a reportáže, dvě první místa v kategorii Nejkrásnější kniha a Cena diváků na festivalu Go Kamera a druhé místo v kategorii Polygrafie v soutěži Nejkrásnější česká kniha. Podle spisovatele a cestovatele Adama Chrousta, který jeho biografii připravil, si indiánské jméno „Ten, který vede“ Stingl zasloužil především tím, že byl nesmírně přátelský člověk, moudrý, vzdělaný, skromný, laskavý, vtipný a galantní k ženám. „Pan doktor nebyl klasický cestovatel, který by cestoval s batohem na zádech, ale cestoval jako gentleman. Bral to tak, že reprezentuje svoji zemi, Československo, a vždycky cestoval tak, že vyrazil na cestu s jedním kufrem a potom se vrátil třeba po roce s patnácti nebo dvaceti kufry, které chodily ještě dlouho po tom, co se vrátil,“ vzpomíná na něj Chroust.

Kromě knih o svých cestách psal Stingl i publikace představující a propagující Českou republiku, například knihu o západočeských lázeňských městech nebo o Praze. Z obrazových a filmových záznamů, které na cestách pořizoval, vznikl například 33dílný televizní seriál Kolem světa s Miloslavem Stinglem anebo seriál o indiánech, nazvaný Předkové a potomci Vinetoua. Stingl také moderoval Klub cestovatelů, cestopisný cyklus České televize. Vedle řady článků a rozhlasových pořadů byl předsedou redakční rady měsíčníku Latinská Amerika, který s několika přáteli v roce 1965 založil, a také místopředsedou Československé společnosti přátel Latinské Ameriky. Coby cestovatelská legenda Miloslav Stingl vystupoval v mnoha televizních pořadech, za svůj velký vzor jej označil například cestovatel Jiří Kolbaba.

Miloslav Stingl byl ženatý a měl tři děti. Zemřel 11. května 2020 ve věku 89 let a je pochovaný na Vyšehradském hřbitově, v rodné Bílině ho připomíná dřevěná socha.
Jiří Kolbaba – známý český cestovatel, fotograf a světoběžník

Jiří Kolbaba – známý český cestovatel, fotograf a světoběžník

Jiří Kolbaba (* 15. dubna 1957, Brno) je český cestovatel, fotograf a spisovatel, viceprezident Českého klubu cestovatelů. Každý rok vyjíždí na expedice a poznávací cesty do nejodlehlejších oblastí světa. Textový a obrazový materiál ze svých cest zpracovává do knih, fotografických výstav a dalších projektů.

Vyšehradský hřbitov a hrobka Slavín – místo odpočinku českých velikánů Památky

Vyšehradský hřbitov a hrobka Slavín – místo odpočinku českých velikánů

Ze starého vyšehradského hřbitůvku, který zde stál již v roce 1260 vzniklo z podnětu probošta Václava Štulce v 70. letech 19. století vyšehradské národní pohřebiště. Samotný Slavín pak představuje společnou hrobku národních velikánů.

České značky: Albatros, Euromedia, Paseka, Argo, Jota, Host a další česká nakladatelství

České značky: Albatros, Euromedia, Paseka, Argo, Jota, Host a další česká nakladatelství

Máte rádi knížky? My na Kudy z nudy ano, ať už jde o beletrii pro děti i pro dospělé, poezii, pohádky, kuchařky, učebnice nebo cestopisy. Aby knížky vycházely a dostaly se v pořádku až do rukou čtenářů, k tomu jsou potřeba nakladatelství. Pojďte se proletět světem papírových i elektronických knížek a audioknih, seznámit se s největšími nakladatelskými domy i s oceněními, která autoři za svá díla dostávají.

Česko mezi řádky: cestopisy, cestovní deníky a knihy známých českých cestovatelů

Česko mezi řádky: cestopisy, cestovní deníky a knihy známých českých cestovatelů

Cestopisy patřily k oblíbené četbě našich předků už před stovkami let. Čtou se dodnes: vyprávění o neznámých a často velmi exotických krajích a lidech, fascinující přírodě, zvířatech, květinách, nekonečných pouštích, mořích a horách sahajících až do nebe nás zkrátka baví. Pojďte se s Kudy z nudy podívat, jak se zrodil žánr cestopisů, kdy vznikly ty nejstarší a které knížky dnes patří mezi nejoblíbenější?

Akademie věd České republiky – naše největší vědecká instituce

Akademie věd České republiky – naše největší vědecká instituce

Stejně jako Sametová revoluce v roce 1989 má datum sedmnáctého listopadu ve svém „rodném listě“ i Akademie věd České republiky. Založení její přímé předchůdkyně, Československé akademie věd, bylo slavnostně vyhlášeno 17. listopadu 1952 v Národním divadle v Praze.

Magnesia Litera – nejznámější české literární ocenění

Magnesia Litera – nejznámější české literární ocenění

Knižní ceny Magnesia Litera se každoročně udělují od roku 2002. Magnesia Litera propaguje kvalitní literaturu a dobré knihy, a jejím nejdůležitějším úkolem je probudit zájem těch, kteří knihy nečtou či přestávají číst. Od roku 2016 ceny provází kovové sošky knihy od výtvarníka Jakuba Berdycha Karpelise.

7 věcí, které nevíte… o České televizi

7 věcí, které nevíte… o České televizi

Večerníček, vánoční televizní pohádky, speciální exkurze i dny otevřených dveří na Kavčích horách a v televizních studiích, výstavy a další akce: tak se na Kudy z nudy setkáváte s Českou televizí. Pojďte se projít její historií od televizního pravěku až do současnosti a podívat se také za obrazovku!

Sudety – pohraniční oblasti naší země se složitou minulostí

Sudety – pohraniční oblasti naší země se složitou minulostí

Když se řekne Sudety, většině lidí se vybaví označení pro pohraniční oblasti Československa za první republiky a před druhou světovou válkou. V roce 1938 po mnichovské dohodě byly Sudety většinou přičleněny k nacistickému Německu, po porážce Třetí říše se vrátily k Československu.

Bílina

Bílina

Bílina je starobylé město na úpatí skalnatého vrchu Bořeň. Leží v údolí stejnojmenné řeky, která protéká napříč městem. Ze severu je Bílina lemována masivem Krušných hor, na východní straně se města dotýká pás třetihorních vyvřelých kopců Českého středohoří. Název města vznikl z přídavného jména bílý (bielý) a termín Bielina měl původně označovat bílé – bezlesé místo nebo protékající bílou řeku. První písemná zmínka o Bílině je uvedena v privilegiu papeže jana XV. z 31. května 993 pro benediktinský klášter v Břevnově, ve kterém je kromě jiného určena povinnost provincii litoměřické, bílinské a děčínské odvádět klášteru desátky.

#světovéČesko: objevte tajemnou Indonésii v libereckém Babylonu

#světovéČesko: objevte tajemnou Indonésii v libereckém Babylonu

Liberecké centrum Babylon se od června do 31. října 2020 proměnilo v tajemnou Indonésii s atmosféru tropických ostrovů, jako je Nová Guinea či Šalamounovy ostrovy. Kromě tropické flóry a fauny se seznámíte také s obyvateli těchto dalekých krajů, nahlédnete do osady horského kmene Dani či vkročíte do stromové chýše.

Karlova univerzita – první vysoké učení na sever od Alp a na východ od Paříže

Karlova univerzita – první vysoké učení na sever od Alp a na východ od Paříže

První vysoké učení na sever od Alp a na východ od Paříže založil český král a římský císař Karel IV. roku 1348. Patří tak k nejstarším evropským univerzitám. U zrodu Univerzity Karlovy stály čtyři fakulty – teologická, svobodných umění, právnická a medicínská.