České značky: Albatros, Euromedia, Paseka, Argo, Jota, Host a další česká nakladatelství

Místa popisovaná v následujících deseti knížkách jsou různá, společné však mají jedno: jejich autory okouzlila města, krajina a dechberoucí historie země v srdci Evropy. Nadpřirozené, filosofické i satirické romány světové literatury mohou posloužit jako neobvyklí průvodci na vašich cestách po Česku.

Mayim Bialiková (*1975) je americká herečka a hvězda seriálu Teorie velkého třesku. Víte, že vědkyně Amy aneb filmová partnerka Sheldona Coopera vydala knihu v češtině? Jmenuje se Teorie ženského třesku (v originálním znění Girling Up) a Mayim ji věnovala své babičce, která ve třicátých letech emigrovala z Československa.

Sedíte doma a už vám vážně docházejí nápady, co byste mohli podniknout? Vyzkoušejte deskové hry – a tím nemyslíme šachy, dámu nebo go, ale skutečně moderní deskovky, které v posledních desetiletích zažívají svůj zlatý věk.

Objevte kouzlo knih. Krásné starobylé knihovny lze obdivovat při prohlídkách klášterů, přímo do výroby papíru se dostanete v jedné z nejstarších evropských manufaktur ve Velkých Losinách, kde se tradičním způsobem papír vyrábí dodnes. Navštívit můžete i památník Bible kralické, knihovnu Latinské školy v Jáchymově a další zajímavá muzea. Navíc milovníci a milovnice knih jistě netrpělivě očekávají začátek festivalu Svět knihy, který startuje již tento čtvrtek 23. května 2024. Podívejte se s portálem Kudy z nudy i na další zajímavé akce, které potěší knihomolky a knihomoly.

Legendární hra Dračí doupě je domácí variace na Dungeons & Dragons. V 90. letech ji pro české hráče připravilo vydavatelství Altar, a kromě toho uvedlo na tuzemský trh další fenomén: BattleTech, strategickou sci-fi hru o soubojích obřích kráčejících bitevních robotů. Pojďte se na Kudy z nudy seznámit se známou hrou, která má nečekanou českou stopu.

Znáte knihu, kde vystupuje zazděná milenka, lidojedi, hrabě podezřívaný z toho, že je vlkodlak, anebo pracovník pitevny, který jezuitům dodává pokrmy z lidských těl? Jde jen o malou přehlídku hrdinů Krvavého románu Josefa Váchala (1884–1969), mysticky založeného výtvarníka a grafika. Kniha poprvé vyšla v roce 1924.

„Seděli jsme v Port Arthuru a Benno řekl: „Revoluce se odkládá na neurčito.” – tak začínají Zbabělci, jeden z nejznámějších románů Josefa Škvoreckého (27. září 1924, Náchod – 3. ledna 2012, Toronto). Česko-kanadský spisovatel, esejista a překladatel společně s manželkou Zdenou Salivarovou (* 21. října 1933, Praha) založil exilové nakladatelství '68 Publishers.

Tankový prapor je jedním z nejslavnějších románů Josefa Škvoreckého. Román odehrávající se v komunistické armádě padesátých let 20. století napsal v roce 1954 a poprvé ho vydal v roce 1971 jako vůbec první publikaci torontského exilového nakladatelství Sixty-Eight Publishers. Tankový prapor se záhy stal čtenářsky nejúspěšnější knihou, podobně jako když vyšel v milionovém nákladu poprvé oficiálně v Čechách v roce 1990.

Dobré a ještě lepší jitro! Kdo z posluchačů současné střední a starší generace si nevzpomíná na pozdrav, jímž je z rozhlasu každé ráno zdravil František Nepil? Milé a vtipné vzpomínky na dětství, na různé zážitky z cest nebo setkání se zajímavými lidmi si lidé vychutnávali jako příjemné probuzení do dalšího dne. Přečíst si je samozřejmě můžete v knížkách, ale protože šlo o rozhlasové fejetony, můžete je také poslouchat jako audioknížky.

Pověsit je málo, Špatně utajený zločin, Miluju tě k smrti anebo Důvěrná zpráva ze San Franciska: to je výběr nejznámějších knížek Zdeňka Jarchovského (* 1952). V roce 2018 ke kriminálním příběhům a detektivkám přibyl nový román. Název Štěchovická stěna jasně prozrazuje, kudy se tentokrát budeme s portálem Kudy z nudy a Radiožurnálem toulat Českem mezi řádky.

Šikmý kostel není jen románová sága spisovatelky Karin Lednické (*1969), ale také skutečná kulturní památka. Kostel svatého Petra z Alkantary se po vydání knihy stal oblíbenou výletní zastávkou, a dokonce tu objevíte velkou mapu a informační panel, který vás provede po stopách a životech literárních hrdinů.

Trilogie Šikmý kostel spisovatelky Karin Lednické (*1969), s poutavým vyprávěním o životě v době skutečné dramatické proměny jednoho města a okolní krajiny na Severní Moravě, zaujala řadu čtenárů. V knize Životice: obraz (po)zapomenuté tragédie bestsellerová autorka zavádí čtenáře do okolí Havířova za vzpomínkami na tragédii z druhé světové války. Pojďte se tam podívat společně s portálem Kudy z nudy v seriálu Česko mezi řádky.

Už několik generací čtenářů považuje román Zdeňka Jirotky Saturnin za nejlepší humoristickou knihu české literatury. V roce 2009 Saturnin vyhrál čtenářskou anketu Kniha mého srdce, a roku 2018 cenu Magnesia Litera v kategorii Knihy století podle široké veřejnosti. A to přitom na začátku byla docela obyčejná historka, kterou Zdeněk Jirotka vyprávěl kolegům v redakci Lidových novin.

Gotický román z Prahy Sedmikostelí je druhý román Miloše Urbana, první, který vydal pod svým jménem. Píše se v ní o sérii děsivých vražd, do jejichž vyšetřování se pouští neúspěšný historik a neobratný policista Květoslav Švach. Dočká se podobně jako další Urbanův román, Santiniho jazyk, filmové podoby?

Host do domu – čagan do ruky, Kačena za třicet tisíc, Púťové tajemství v itrnici nebo Herodes – to býl král! To je jen malý výběr povídek Zdeňka Galušky, které vyšly v knížkách Slovácko sa súdí a Slovácko sa nesúdí. Možná je znáte i z televizního seriálu, v němž si hlavní role stařečka Pagáče a jeho nerozlučného druha Jury Kláska zahráli Jozef Kroner a Oldřich Velen.

Seriál Vlak dětství a naděje jste možná viděli opakovaně, ale znáte také jeho knižní předlohu? Věra Sládková (1927–2006) nazvala svůj triptych o složitém dospívání mladé dívky v období protektorátu Poslední vlak z Frývaldova, Pluky zla a Dítě svoboděnky.

Bílé Karpaty a Moravské Kopanice nejsou jen domovem Žítkovských bohyní Kateřiny Tučkové, ale odehrává se tu také příběh Jozova Hanule spisovatelky Květy Legátové (1919–2012). Ta po válce několik let žila a působila jako učitelka ve Starém Hrozenkově. Pojďte se tam podívat společně s Kudy z nudy a Radiožurnálem v seriálu Česko mezi řádky.

Vysoko v kopcích Bílých Karpat žily odedávna ženy obdařené výjimečnými schopnostmi. Říkalo se jim bohyně. Uměly léčit a pomáhat s kdejakým trápením, uměly poradit v nesnázích a také prý viděly do budoucnosti. Možná bychom je dodnes neznali, nebýt románu Žítkovské bohyně Kateřiny Tučkové (*1980).

Franz Kafka (3. července 1883 Praha – 3. června 1924 Kierling u Klosterneuburgu) – jeden z literárně nejvlivnějších a nejoceňovanějších spisovatelů 20. století se narodil roku 1883 v Praze v rodině židovského obchodníka. Jeho jméno je symbolem tzv. pražské německé literatury, která umělecky odráží jedinečnou kulturní atmosféru staletého soužití Čechů, Němců a Židů ve středoevropském regionu. Napsal tři romány – Amerika, Proces a Zámek – a řadu povídek a novel.

Jan Werich řekl, že kdyby psal Ota Pavel anglicky, klečel by mu u nohou celý svět. Spisovatel, který začínal jako sportovní redaktor Československého rozhlasu, dosáhl největšího mistrovství v povídkách o svém dětství a milované Berounce. Jejich nestárnoucí kouzlo je skryté v jednoduché formě a hlubokém lidském obsahu.

Franz Kafka (1883–1924), jeden z nejvlivnějších a nejpřekládanějších spisovatelů 20. století, je pro řadu cestovatelů hlavní důvod, proč se vypravit do Prahy. V Kafkových stopách se ale dá cestovat i na jiná místa. Třeba tam, kde se možná zrodila inspirace pro jeho poslední román Zámek.

Max Brod (27. května 1884, Praha – 20. prosince 1968, Tel Aviv) byl všestranná kulturní osobnost: spisovatel, hudební a literární kritik, editor a překladatel. Coby německy píšící spisovatel židovského původu a člen Pražského kruhu se zasloužil o publikování děl Franze Kafky a šíření děl českých autorů, jako byli Leoš Janáček nebo Jaroslav Hašek.

Téměř každý spisovatel hledá inspiraci pro svá díla v dětství. Udělal to i Karel Poláček (1892–1945), když děj knížky Bylo nás pět zasadil do svého rodného Rychnova nad Kněžnou. Dnes tu Poláčka i jeho hrdiny připomíná památník, názvy ulic i náměstí, lavička, několik soch i vycházkový okruh.

Gustav Meyrink (1868–1932) patřil ke generaci německy píšících spisovatelů, jejichž dílo zásadně ovlivnila Praha. Ve svých dílech se k magickému městu opakovaně vracel a rozšířili tak jeho slávu i za hranice. V Praze se odehrává i Golem, jeho nejznámější román, napsaný roku 1915.

Gustav Meyrink (19. ledna 1868, Vídeň – 4. prosince 1932, Starnberg) patřil do skupiny spisovatelů, které Max Brod (1884–1968) nazýval Pražský kruh. Šlo o řadu autorů z česko-rakouského kulturního prostředí, jejichž mateřštinou byla němčina, kteří pocházeli z Prahy anebo v ní část života působili, a jejichž tvorba je s Prahou úzce spojená. Mnozí z nich, namátkou Rainer Maria Rilke, Franz Kafka, Franz Werfel, Egon Erwin Kisch či Gustav Meyrink, dosáhli světového významu a ovlivnili další vývoj německé i světové literatury.

Výlety s Boženou Němcovou (1820–1862), nejslavnější spisovatelkou národního obrození, většinou míří do Babiččina údolí, dějiště jejího nejznámějšího díla Babička. K nejoblíbenějším a nejčtenějším dílům patří také povídka Divá Bára. Ta se ale odehrává jinde: pojďte odhalit její tajemství s Kudy z nudy!

Deset románů, z toho čtyři napsané francouzsky, povídky, dramata a čtyři svazky esejů: to je dílo Milana Kundery. Se seriálem Česko mezi řádky se vrátíme do jeho rodného města Brna. Právě tam, v kavárně Bellevue, se odehrávají jeho povídky, shrnuté do tří sešitů Směšných lásek.

Bohumil Hrabal (1914–1997) se do literatury druhé poloviny 20. století zapsal jako autor s nevšedním pozorovacím talentem a strhujícím vypravěčským stylem. S Kudy z nudy můžete na jeho známá literární díla vzpomínat třeba při návštěvě míst, kde se odehrávají: pojďte se podívat do Kerska a do Nymburka, do kraje Slavností sněženek a Postřižin.

Nejoblíbenějším koníčkem řady lidí je četba. Čteme doma i na výletech, v parcích i v knihovnách, v knihkupectvích, v posteli, u vody i u moře. Zkrátka všude. Možnost strávit volnou chvilku s knížkou je pro spoustu z nás jedním z nejlákavějších způsobů trávení volného času. Hledáte na Kudy z nudy tipy, co číst? Vyzkoušejte vítěze knižních cen Magnesia Litera.

Knižní ceny Magnesia Litera se každoročně udělují od roku 2002. Magnesia Litera propaguje kvalitní literaturu a dobré knihy, a jejím nejdůležitějším úkolem je probudit zájem těch, kteří knihy nečtou či přestávají číst. Od roku 2016 ceny provází kovové sošky knihy od výtvarníka Jakuba Berdycha Karpelise.

Kam vyrazit, když milujete knihy? Nejen do knihovny a knihkupectví... Můžete se vydat do muzeí, expozic a klášterních knihoven se spousty starých zajímavých svazků. Víte, že 23. duben je Světovým dnem knihy a autorských práv? Objevujte s námi radost a požitek z četby i poznávání. Vyberte si ze zajímavých výletů: například do benediktinského kláštera v Rajhradě, kde najdete Památník písemnictví na Moravě nebo do Památníku národního písemnictví v bubenečské Petschkově vile. Víte, že jeden z nejosobitějších českých spisovatelů, Bohumil Hrabal, má expozici v Nymburce a ve vile ve Strži na Příbramsku naleznete muzeum Karla Čapka?

14. března 1921 začali Jaroslav Hašek (1883–1923) a jeho kamarád Franta Sauer (1882–1947) po žižkovských hospodách prodávat první sešit Osudů dobrého vojáka Švejka za světové války. Dva roky poté Hašek v necelých čtyřiceti letech zemřel, aniž by svůj slavný román dokončil. Kdo tehdy mohl tušit, že se dílo dočká překladů do téměř šedesáti jazyků, milionů prodaných výtisků a i po sto letech bude bavit, provokovat a nabízet nové souvislosti a interpretace?

Bouzov neproslavil jen pohádkový hrad, ale také obrovský válečný stroj v Historickém areálu zábavy. Takhle nějak mohl vypadat slavný Trojský kůň, kterého prý 24. dubna 1184 před naším letopočtem Trojané vtáhli do svého města. Netušili, že se v jeho útrobách schovávají bojovní Řekové vedení Odysseem, kteří pak starověké město na pobřeží dnešního severozápadního Turecka totálně zničili.

Letní shakespearovské slavnosti jsou nejstarší a největší divadelní přehlídka pod širým nebem v Evropě, zaměřená na uvádění děl Williama Shakespeara. V Praze, Brně a Ostravě se tak každé léto znovu a znovu odehrává Zimní pohádka, oblíbený příběh o lásce, zradě a odpuštění. Její děj anglický básník, dramatik a herec umístil do Čech, exotické země na mořském pobřeží.

Bertha Sophia Felicita von Suttnerová, rozená hraběnka Kinská ze Vchynic a Tetova (9. června 1843, Praha – 21. června 1914, Vídeň), byla radikální pacifistka, publicistka a spisovatelka. V dnešním jazyce by se dala označit za aktivistku: razila odvážný názor, že mír je lepší než válka, a veškeré úsilí věnovala do boje za porozumění mezi národy. V roce 1905 se stala první ženou, jíž byla udělena Nobelova cena za mír.

Divadelní hry R.U.R., Věc Makropulos a Bílá nemoc, romány Krakatit či Válka s mloky, Povídky z jedné i druhé kapsy anebo knížky Dášeňka čili Život štěněte anebo Pudlenka: to je jen malý výběr z díla Karla Čapka. S Kudy z nudy se tentokrát podíváme na to, jaký vztah měl jeden z nejznámějších českých spisovatelů ke zvířatům a o jaké kotrmelce v jeho životě se postaralo jedno malé štěňátko.

Antonín Sova (26. února 1864, Pacov – 16. srpna 1928, Pacov) byl český básník, spisovatel a první ředitel Městské knihovny v Praze. Jeho básnické dílo ovlivnil symbolismus a impresionismus, později se soustředil na přírodní a subjektivní lyriku. Osudem i věčnou inspirací pro něj byl kraj jeho mládí, Vysočina a Pacovsko.

Milan Kundera (1. dubna 1929 Brno – 11. července 2023 Paříž) český spisovatel světového významu, psal básně, dramata, prózu i eseje. Brněnský rodák žil dlouhodobě ve Francii. Svá díla psal jak česky, tak francouzsky a také byl překladatelem. V roce 1979 byl zbaven československého státního občanství a jeho dílo bylo v Československu až do Sametové revoluce zakázáno.

Až budete mezi řádky hledat místa, kde se odehrává děj životopisného románu Návrat Krále Šumavy jihočeského spisovatele Davida Jana Žáka, vezměte si k ruce hodně podrobnou mapu. Ale úplně nejlepší je vydat se na Šumavu osobně: čekají vás tajemná a magická místa, která dodnes vydávají zvláštní svědectví.

Poslední aristokratka, Aristokratka ve varu, Aristokratka na koni, Aristokratka a vlna zločinnosti na zámku Kostka, Aristokratka u královského dvora a Aristokratka pod palbou lásky: to je šest knížek, jejichž autorem je Evžen Boček (*1966), spisovatel a kastelán zámku Milotice. Půvabné barokní sídlo se stalo předlohou pro úspěšnou románovou sérii, podle knížek pak byly natočeny i dva filmy.

Prvním učitelským místem Aloise Jiráska byla Litomyšl, město spojené se studentským životem a tradicí studentských majálesů. V roce 1874 Jirásek nastoupil na zdejší gymnázium jako profesor dějepisu a zeměpisu, a už tři roky nato vyšla historická novela Filosofská historie.

Alois Jirásek (23. srpna 1851, Hronov – 12. března 1930, Praha) nebyl jen spisovatel, považovaný za zakladatele českého historického románu, ale také autor řady divadelních her a středoškolský učitel. Celý život pracoval jako učitel dějepisu na gymnáziu, nejprve v Litomyšli, poté v Praze.

Ve středních Čechách najdete několik míst, spojených se známými knížkami pro děti. Například Mníšek pod Brdy: v jeho okolí se totiž odehrávají romány, jejichž hlavním hrdinou je Kája Mařík. Na rozdíl od jiných pohádkových hrdinů ho dnešní děti téměř neznají, ale nejeden dědeček nebo babička si rádi připomenou četbu ze svého dětství. Vydejte se po stopách oblíbených knížek v seriálu Česko mezi řádky s portálem Kudy z nudy!

Jan Neruda (9. července 1834, Praha – 22. srpna 1891, Praha) byl český básník, prozaik a novinář. S jeho stopami se setkáte na řadě míst Prahy, zejména pak na Malé Straně. Nerudovým vrcholným prozaickým dílem jsou Povídky malostranské, vzpomínky na jednu z nejstarších částí Prahy takovou, jaká byla v první polovině 19. století.

Stejně jako je Malá Strana v Praze spojená s dílem Jana Nerudy, ke Smíchovu patří Jakub Arbes (12. června 1840, Praha – 8. dubna 1914, Praha), básník, prozaik a novinář. Smíchovský patriot do své rodné čtvrti zasadil řadu svých děl včetně Svatého Xaveria, jednoho ze svých nejznámějších romanet.

Bohumil Hrabal (28. března 1914, Brno-Židenice – 3. února 1997, Praha) byl jedním z nejznámějších českých spisovatelů druhé poloviny 20. století. Několikrát byl navržen na Nobelovu cenu za literaturu. Jeho osudy jsou spojené zejména s Prahou, Nymburkem a lesní osadou Kersko, známou z Menzelova filmu Slavnosti Sněženek.

Díky Karlu Čapkovi (9. ledna 1890 Malé Svatoňovice – 25. prosince 1938 Praha) přišlo na svět slovo "robot", které poprvé použil ve své hře R.U.R. Ve svých utopicko-fantastických dramatech alegoricky poukazoval na nebezpečí zneužití techniky a vědy proti základním hodnotám lidské existence.

Fandíte nezávislé kultuře? Pak se vám dnešní výlet bude opravdu líbit! Retro obchody a stylové secondhandy, káva s mandlovým mlékem, cukrárny s veganskými dorty, komplexy plné umělců, kde potkáte nezávislého malíře i známého hudebníka. To všechno je součástí hipsterské scény, kterou nabízí Praha. Ukážeme vám, kam zajít, když holdujete nezávislému životnímu stylu.

Spalovač mrtvol je jedním z nejznámějších filmových děl režiséra Juraje Herze. Originální ryze český horor v hlavní roli s Rudolfem Hrušínským a Vlastou Chramostovou natočil podle novely spisovatele Ladislava Fukse (24. září 1923, Praha – 19. srpna 1994, Praha). Mezi další slavná Fuksova díla patří romány Pan Theodor Mundstock, Myši Natálie Mooshabrové či poslední román Vévodkyně a kuchařka.

Spisovatel Zdeněk Šmíd (1937–2011) je autorem řady populárních knížek, část své tvorby věnoval také kraji, kde se narodil a působil jako učitel a profesor na základních a středních školách. Do Krušných hor umístil svůj nejdiskutovanější román nazvaný Cejch, v němž se jako jeden z prvních českých autorů pustil do tématu soužití Čechů a Němců v západním pohraničí. Kde přesně se odehrává?

Hotel Continental je v Plzni pojem a starší generace Plzeňanů dodnes vzpomíná, jak v mládí chodívali do „Kontíku“ tančit a pít víno. V románu Eugenie spisovatelky Jany Poncarové (* 1983) se společně s Kudy z nudy a Radiožurnálem v seriálu Česko mezi řádky podíváme ještě hlouběji do minulosti, a to do dob první republiky a časů druhé světové války, kdy o hotel pečovala rodina Ledeckých.

K nejznámějším dílům Oty Filipa (1930–2018) patří knihy Cesta k hřbitovu či Nanebevstoupení Lojzka Lapáčka ze Slezské Ostravy. Právě po stopách této knížky se můžete vydat společně s Kudy z nudy a Radiožurnálem v seriálu Česko mezi řádky. Zjistěte, jak to ve skutečnosti vypadá na místech, která znáte z literatury.

Rozumíte havířskému slangu? Co je to hajcman, vengle, štajgr nebo fajrunt? Alespoň základní znalost řeči ostravských havířů se vám bude hodit při čtení knížek Ivana Landsmanna (1949–2017). Jeho první román Pestré vrstvy v roce 1999 vyvolal naprostou literární senzaci a v prestižní anketě Lidových novin byl vyhlášen nejlepší knihou roku.

Žádný kopec u nás nemá takovou pověst jako Raná, tedy Ranská hora u Loun. Je nejznámějším místem pro paragliding u nás, a tak se kolem Rané točí téměř každý příběh, v němž se létá. Takových není mnoho, ale jsou: například próza Emila Hakla (*1958) Pravidla směšného chování.

Purkarec bývala úhledná jihočeská vesnice na obou březích řeky Vltavy. Přežila husity, mor, třicetiletou válku i obě války světové, ale nepřežila léta socialismu a stavbu jaderné elektrárny Temelín. Právě ničení vesnic kvůli stavbě elektrárny se stalo námětem románu Rybí krev spisovatele Jiřího Hájíčka.

Populární autor knížek pro mládež a šéfredaktor časopisů Mladý hlasatel, Junák a Vpřed Jaroslav Foglar (6. července 1907 Praha – 23. ledna 1999 Praha) byl také dlouholetý vůdce oddílu Pražská Dvojka. Ten vznikl jako jeden z prvních pěti skautských oddílů již v začátcích skautingu roku 1912. Protože jako jediný skautský oddíl u nás nikdy nepřerušil svou činnost, ať již za okupace či za komunistického režimu, nyní je nejstarší v České republice.

Zřejmě znáte Sedm statečných, ale Pět statečných vám nic neříká? Mělo by, jmenuje se tak knížka Jiřího Jilíka (*1945), napsaná podle scénáře filmu Pětka s hvězdičkou. Humoristická novela zachycuje odvěké soupeření žáků a kantorů na základní škole na jihomoravském venkově, na Slovácku. Tedy kraji, k němuž má autor velmi láskyplný vztah.

Nejšťastnější část svého života prožil Rudolf Těsnohlídek (7. června 1882, Čáslav – 12. ledna 1928, Brno) v Bílovicích nad Svitavou. Spisovatel, básník, dramatik, novinář a překladatel tu napsal knížku o lišce Bystroušce, která se stala inspirací pro operu Leoše Janáčka.

Jaroslava Vrchlického, vlastním jménem Emila Jakuba Fridu (17. února 1853, Louny – 9. září 1912, Domažlice) známe jako básníka a spisovatele, ale proslavil se také jako překladatel. Jeho dílo obsahující všechny žánry literární tvorby patří k jednomu z nejbohatších a nejvšestrannějších v české literatuře. Byl také prvním českým autorem, nominovaným na Nobelovu cenu za literaturu.

Teprve od roku 2018 stojí na Švédských šancích u Přerova vysoký kovaný prostřílený kříž. Připomíná masakr z června 1945, který spisovatelka Lenka Chalupová (*1973) popsala v románu Kyselé třešně. Vyšel v roce 2020 v nakladatelství Čas a zve na výlet do neobjevených míst s velmi temnou historií.

Jaroslav Rudiš (*1972) žije střídavě v Česku a Německu, přesto je Winterbergova poslední cesta prvním románem, který napsal v němčině. Do češtiny román přeložila Michaela Škultéty. Kniha se stala záhy po vydání literární událostí, byla nominována na prestižní cenu Lipského knižního veletrhu a získala nominaci na cenu Magnesia Litera za překladovou knihu 2022.

Zkamenělé žáby, vodníkovy slzy anebo ďáblova lejna: tak se říkalo vltavínům, drahým kamenům, kolem nichž se točí příběh románu Jiřího Hájíčka (*1967) Zloději zelených koní. Jak o sobě autor prohlašuje, je český spisovatel, Jihočech a patriot – a právě k jižním Čechám patří také poněkud záhadné vltavíny.

Desítky kilometrů dlouhé chodby pod historickým centrem nejsou jen turistickým lákadlem města Znojma. Do jejich lehce strašidelné atmosféry se plně ponoříte i ve fantasy příběhu Kletba krve od spisovatelky Martiny Hohenberger. Je to upíří příběh se vším všudy, a to včetně krvelačných tvorů, obývajících labyrint pod městem, a pozvánky ústy Dante Alighieriho: Zanechte vší naděje, kdo vstupujete.

Město Příbram má několik slavných rodáků. Společně s fotografem Františkem Drtikolem, animátorkou Hermínou Týrlovou nebo komikem Antonínem „Strýčkem“ Jedličkou k těm nejznámějším patří novinář, politik, spisovatel, dramatik a scénárista Jan Drda (4. dubna 1915, Příbram – 28. listopadu 1970, Dobříš).

V hlavní roli netradiční road movie o tom, že v životě to málokdy chodí jako ve filmu, nejsou jen Hugo a Ira, zaměstnaní u produkční společnosti jako hledači lokací pro televizní seriál, ale hlavně severní Čechy. Knížku Vytěženej kraj Veroniky Bendové (*1974) vydalo nakladatelství Éditions Fra a my se s ním vydáme s Kudy z nudy a Radiožurnálem na toulky Českem mezi řádky.

Ota Pavel (2. července 1930, Praha – 31. března 1973, Praha), vlastním jménem Otto Popper, byl prozaik, publicista a sportovní reportér. Proslavil se reportážemi a povídkami se sportovní tématikou a zejména pak povídkami z kraje jeho dětství, Křivoklátska a údolí řeky Berounky.

Originální a čtivá novela vás zavede do jižních Čech a roku 1920, kdy začínající lékař Rudolf Slíva dostává na starost péči o zdraví žen a dívek z veřejných domů. Novinář a spisovatel Jan Štifter (*1984) příběh zasadil do svých rodných Českých Budějovic a vy se stejně jako románový hrdina můžete nechat hýčkat majitelkou vyhlášeného nevěstince a pátrat po tajemství nejkrásnější z jejích dívek, Anny Václavíkové.

Jednou z prvních žen, které se v 19. století v dobách národního obrození proslavily svým literárním dílem, je Božena Němcová (asi 4. února 1820, Vídeň – 21. ledna 1862, Praha). Její nejznámější knížkou je Babička s podtitulem Obrazy venkovského života, inspirovaná dětstvím prožitým v Ratibořickém údolí u České Skalice.

Kdo si přečte román Hana, který napsala Alena Mornštajnová (*1963), už nikdy si v cukrárně nekoupí nadýchaný žloutkový věneček, aniž by si nevzpomněl právě na tuhle knížku. Jak dokázal oblíbený zákusek tragicky zasáhnout do osudů jedné moravské rodiny a zároveň okouzlit tuzemské čtenáře?

Jako „tak trochu starej zázrak“ označuje horský hotel Ještěd hlavní hrdina románu Grandhotel Jaroslava Rudiše (*1972), samotář Fleischman. Dějištěm prózy oceněné roku 2007 titulem Magnesia Litera v kategorii cena čtenářů je právě ikonický hotel nad Libercem, odkud Fleischman uhranutý mraky a meteorologickým děním na obloze pozoruje své okolí.

„Život lidský, poslušně hlásím, pane obrlajtnant, je tak složitej, že samotnej život člověka je proti tomu hadr.“ Citát z Haškovy knihy Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války platí i pro samotného spisovatele, publicistu a novináře Jaroslava Haška (30. dubna 1883 – 3. ledna 1923): jeho život byl skutečně složitý a plný nečekaných zvratů.

Ferda Mravenec a jeho kamarádi jsou oblíbení hrdinové dětských knížek a obrázkových seriálů Ondřeje Sekory (25. září 1899, Brno – 4. července 1967, Praha). Málokdo ví, že spisovatel, novinář, kreslíř, grafik, ilustrátor a karikaturista byl rovněž nadšený entomolog, zakladatel prvních českých ragbyových klubů, autor českého ragbyového názvosloví a také nadšený sportovec a trenér.

Nenechte se nachytat, hlavní hrdinku románu Pavly Horákové (* 1974) Teorie podivnosti sice pronásledují zvláštní zprávy ze Šumperska, ale jinak se děj odehrává v Praze. Cesty vědkyně Ady z domova do zaměstnání či spánkové laboratoře můžete sledovat pražskými ulicemi téměř krok za krokem. A rozhodně to není nuda, o čemž svědčí i udělení ceny Magnesia Litera za nejlepší prózu roku 2018.

Je mrazivý únor léta Páně 1789 a cesta z Reichenbergu do Hejnic se klikatí strmým, zalesněným průsmykem. Nad Jizerskými horami běsní bouře a v dostavníku, který se namáhavě prodírá záplavami sněhu, se seznamují dva muži: biskupský sekretář Vilém a doktor Šulc, podivínský lékař z Vídně. Tak začíná kniha Jana Horníčka (*1989) Čarostřelec.

Když v roce 2001 poprvé vyšla kniha Habermannův mlýn Josefa Urbana (*1965), strhnul se kolem ní velký poprask. Ještě bouřlivější reakce vyvolal stejnojmenný film režiséra Juraje Herze v roce 2010. Není divu: příběh mlynáře Habermanna a poválečného odsunu sudetských Němců se dotýká dosud živého tématu česko-německých vztahů.

Bílá Voda je malá vesnice ve stínu Rychlebských hor. Kdysi si sem poutníci chodili vyprosit pomoc u zázračné sošky Panny Marie, dnes sem míří čtenáři románu Bílá Voda Kateřiny Tučkové (*1980). Řeholnice tu nežily jen v jejím románu, ale i ve skutečnosti.

Trujkunt není jen zvláštní místo, ale také název úvodního dílu detektivní série. Její autor Petr Sagitarius (* 1966) si takové jméno vymyslel pro svérázný region v nejvýchodnějším koutě naší země, trojmezí Česka, Polska a Slovenska. Podle nakladatelství Argo je série knížek výjimečná právě svým zasazením na Jablunkovsko a použitím nářečí „po naszymu“ což je originální směsice češtiny a polštiny, okořeněná trochou němčiny a spoustou zvláštních výrazů.

Knížky Já Baryk, Polní žínka Evelínka nebo Makový mužíček, řada humoristických knížek pro dospělé, a také rozhlasové fejetony, které knižně vyšly pod názvem Dobré a ještě lepší jitro: tak známe spisovatele Františka Nepila (10. února 1929, Hýskov – 8. září 1995, Praha). Zamilovali jsme si ho nejenom kvůli sametovému hlasu, ale také díky optimismu, lidskosti a dobré náladě, kterou ve svých vyprávěních přinášel.

Dvakrát až třikrát ročně jezdí vrchní zemský a bývalý vrchní pražský rabín Karol Sidon (*9. srpna 1942, Praha) do Terezína. Dramatik, spisovatel, scenárista, náboženský myslitel, bývalý chartista a disident židovského původu přišel při holokaustu o velkou část rodiny, v terezínské Malé pevnosti zemřel jeho otec Alexander.

Spisovatel Zdeněk Jirotka (7. ledna 1911, Ostrava – 12. dubna 2003, Praha) byl novinář, autor soudniček a fejetonů, rozhlasových her a také humoristických povídek a románů. Nejznámější z jeho knih je Saturnin, román, který v roce 2009 s velkým náskokem vyhrál anketu České televize Kniha mého srdce o nejoblíbenější knihu všech dob.

Spisovatel Miloslav Švandrlík (10. srpna 1932, Praha – 26. října 2009, Praha) je známý jako autor řady kreslených vtipů, hororových a strašidelných povídek, a hlavně humorných knížek. Nejznámější z nich jsou Černí baroni aneb Válčili jsme za Čepičky, příhody žáků Kopyta a Mňouka, anebo příběhy o nejrůznějších strašidlech.

Málokterý český výtvarník je tak známý jako Adolf Born (12. června 1930, České Velenice – 22. května 2016, Praha). Malíř, kreslíř, ilustrátor, animátor, karikaturista a kostýmní výtvarník ilustroval více než 250 knížek, řada jeho postaviček ožila i na filmovém plátně.

Na české ambasádě v Tel Avivu v roce 2021 otevřeli knihovnu pojmenovanou po izraelské novinářce, spisovatelce a překladatelce českého původu Ruth Bondyové (19. června 1923, Praha – 14. listopadu 2017, Ramat Gan). Rodačka z Prahy přeložila do hebrejštiny přes čtyřicet českých knih, několik jejích hebrejských knih bylo přeloženo do češtiny. Knihovna Ruth Bondyové je největší sbírkou bohemik na území Izraele.

Prozaik, dramatik a básník Julius Zeyer (26. dubna 1841, Praha – 29. ledna 1901, Praha) dnes patří mezi téměř zapomenuté spisovatele. Dokonce i jeho nejznámější dílo, pohádkově-poetické drama Radúz a Mahulena, známe hlavně díky filmovému zpracování z roku 1970 s Janem Třískou a Magdou Vášáryovou v hlavních rolích.

Město v slzách, Samá láska, Šel malíř chudě do světa, Píseň o Viktorce, Maminka a Chlapec a hvězdy – to je jen část básnických sbírek Jaroslava Seiferta (23. září 1901, Praha-Žižkov – 10. ledna 1986, Praha). Básník, spisovatel, novinář a překladatel je jediným českým nositelem Nobelovy ceny za literaturu.

Magdalena Dobromila Rettigová (31. ledna 1785, Všeradice – 5. srpna 1845, Litomyšl) byla česká spisovatelka, autorka básní, divadelních her a krátkých próz. A kromě toho vzorná hospodyně a matka několika dětí, učitelka ručních prací, nadšená iniciátorka společenského a kulturního života národního obrození, jedna z prvních česky píšících spisovatelek a autorka kuchařských knih. Její Domácí kuchařka změnila pohled českých žen na gastronomii.

Bylo nás pět, Hostinec U kamenného stolu, Muži v ofsajdu a moderní pohádka pro děti Edudant a Francimor: to jsou nejznámější knížky Karla Poláčka (22. března 1892, Rychnov nad Kněžnou – leden 1945, ?), českého spisovatele, humoristy, novináře a filmového scenáristy s židovskými kořeny.

Zdeněk Svěrák (* 28. března 1936 Praha) je český dramatik, scenárista, herec, autor písňových textů a spisovatel. Je autorem (případně společně s Ladislavem Smoljakem spoluautorem) scénářů řady úspěšných filmových komedií, například Jáchyme, hoď ho do stroje!, Marečku, podejte mi pero!, Na samotě u lesa, Kulový blesk nebo Vrchní, prchni.

Tento způsob léta zdá se mi poněkud nešťastným: tak zní slavná věta z románu Rozmarné léto. Společně s knihami Markéta Lazarová, Konec starých časů nebo Kubula a Kuba Kubikula patří k nejznámějším prózám spisovatele Vladislava Vančury (23. června 1891, Háj ve Slezsku – 1. června 1942, Praha).

Vynálezce, grafik a spisovatel Alois Senefelder se narodil roku 1771 v Praze, kde jeho rodiče coby herci mnichovského dvorního divadla hostovali v dnešním Stavovském divadle. Všestranně nadaný a vynalézavý muž studoval práva, kromě toho ale také stihl hrát v divadle, psát texty a starat se o reklamu. Dobře znal problémy s včasným vytištěním divadelních her, not i plakátů, a hledal proto jiné možnosti levného a rychlého tisku. V roce 1797 Senefelder sestrojil první kamenotiskařský lis.

Nikdo jiný nedokázal vylíčit drsný život šumavských obyvatel přelomu 19. a 20. století a popsat jejich vztah k horám tak, jako to uměl Karel Klostermann (13. února 1848 Haag am Hausruck, – 16. července 1923 Štěkeň). Narodil se v Horním Rakousku, v obci Haag am Hausruck. Koncem května 1849 se rodina přestěhovala do Sušice, kde Karlův otec nastoupil jako praktický lékař. O svém radostném dětství na břehu Otavy píše Klostermann v knize Červánky mého mládí.

Václav Havel (5. října 1936 Praha – 18. prosince 2011 Vlčice-Hrádeček) byl spisovatel a dramatik, jeden z prvních mluvčích Charty 77, vůdčí osobnost politických změn v listopadu 1989, poslední prezident Československa a první prezident České republiky po Sametové revoluci. Svými postoji v letech totality si získal postavení uznávané morální autority. Hloubkou názorů na problémy soudobé civilizace a promyšleností jejich formulací se stal i v nové ústavní funkci respektovanou osobností, mezi politiky ojedinělou.

Ilustrátor, spisovatel, malíř, grafik a autor animovaných filmů: tím vším je Petr Sís (* 11. května 1949 Brno). Je držitelem nejprestižnějšího ocenění za dětské knihy Ceny Hanse Christiana Andersena (2012), ceny Duhový nosorožec za nejkrásněji ilustrovanou knížku pro děti (1987), Zlatého medvěda z Filmového festivalu v Berlíně či dvou Magnesií Liter (2006 a 2008) v kategorii Cena čtenářů.

Kněz, zeměpisec a pedagog Bohuslav Balbín (3. prosince 1621 Hradec Králové – 28. listopadu 1688 Praha) se svým obsáhlým historickým, vlastivědným i literárním dílem řadí mezi přední obránce českého jazyka a národnosti. Shromáždil řadu informací o českých zemích, které posloužily jako základy osvícenského a obrozeneckého dějepisu. Jeho dílo pomohlo zachovat znalosti o naší historii a inspirovalo řadu následovníků.

Jižně od Říčan leží kraj, který se stal celoživotní inspirací malíře a spisovatele Josefa Lady (17. prosince 1887 – 14. prosince 1957). V okolí Ladovy rodné vísky Hrusice s typickým kostelíčkem ožívají nejenom kocourek Mikeš, ale také chytrá kmotra liška, bubáci a hastrmani, pověstné zabijačky i hospodské rvačky.

Portál Kudy z nudy se pomalu stává legendou. Z cestovatelských bedekrů se dostal až do krásné literatury.