Sudety – pohraniční oblasti naší země se složitou minulostí

Barokní budova bývalé radnice č.p. 1 z roku 1751 s mansardovou střechou a věžičkou skrývá muzeum, v němž nahlédnete do historie a osudu Volyňských Čechů nebo se seznámíte se s regionální pravěkou a středověkou historií. Expozice Hlasy Čechů z Volyně tvoří dominantní téma.

Také patříte k milovníkům toulek přírodou? Pak už jste určitě prošli nejednu turistickou trasu a možná vám značky připadají jako něco obyčejného, co tu bylo vždycky. Pravda je ale taková, že s turistickým značením se začalo až na konci 19. století a nutno říci, že se v rámci nacionální prestiže často předháněly české a německé turistické spolky čí trasa bude delší nebo rychleji vyznačená. Pokud vás napadlo, jaké trasy vlastně vznikly jako první a jestli se po nich dá chodit ještě dnes, podívejte se na naše tipy, které vás třeba překvapí.

Dějiny českého národa jsou plné dramatických událostí, které se odehrály v letech končících číslem osm. Zejména ve 20. století provázejí osmičkové roky velká jména a události našich dějin – stačí připomenout letopočty 1918, 1938, 1948 a 1968. Historických událostí na českém území provázených osudovou osmičkou ale je mnohem víc. Které patří k těm nejvýznamnějším?

Prameny Vltavy, zaniklé obce Knížecí Pláně a Bučinu, magický odlehlý kraj na náhorních pláních Šumavy i vyhlídky z Černé hory na Šumavu, Bavorský les a za pěkného počasí i na Alpy, to všechno můžete vidět a poznat při výletu do srdce Šumavy jižně od Kvildy.

Když v roce 2001 poprvé vyšla kniha Habermannův mlýn Josefa Urbana (*1965), strhnul se kolem ní velký poprask. Ještě bouřlivější reakce vyvolal stejnojmenný film režiséra Juraje Herze v roce 2010. Není divu: příběh mlynáře Habermanna a poválečného odsunu sudetských Němců se dotýká dosud živého tématu česko-německých vztahů.

Až budete mezi řádky hledat místa, kde se odehrává děj životopisného románu Návrat Krále Šumavy jihočeského spisovatele Davida Jana Žáka, vezměte si k ruce hodně podrobnou mapu. Ale úplně nejlepší je vydat se na Šumavu osobně: čekají vás tajemná a magická místa, která dodnes vydávají zvláštní svědectví.

Vesničku Zhůří dnes připomíná už jen kaplička a pomník, kolem jsou romantické pláně a louky s osamocenými stromy. Obec stála na trase Zlaté stezky z Kašperských Hor do Pasova, po roce 1945 se jí stal osudným poválečný odsun sudetských Němců.

Seriál Vlak dětství a naděje jste možná viděli opakovaně, ale znáte také jeho knižní předlohu? Věra Sládková (1927–2006) nazvala svůj triptych o složitém dospívání mladé dívky v období protektorátu Poslední vlak z Frývaldova, Pluky zla a Dítě svoboděnky.

Volyňští Češi jsou potomci Čechů, kteří se v letech 1868–1880 usadili ve Volyni na dnešní Ukrajině. Carská vláda lákala nové přistěhovalce řadou výhod, například levným nákupem zemědělské půdy. Cena byla několikrát nižší než v Čechách, v hotovosti se přitom platila jen část, na zbytek Rusko poskytlo výhodné úvěry.

Český les připomíná starou Šumavu – takovou, jakou už nezažijete. Šumavu, jak vypadala kdysi, po pádu železné opony, a místy takovou, jak ji měl rád Josef Váchal. Je to kraj zaniklých vesnic a sklářských hutí, hlubokých lesů a prosluněných pasek. V nejzápadnějším cípu, kam se vůbec můžete dostat, objevíte v lesích zámek, o kousek dál rozhlednu a také legendární místo zdejších sklářů.

Dnes již zcela zaniklá osada Stichlův Mlýn ležela v údolí Dubinského potoka v Doupovských horách, asi 1 kilometr severovýchodně od Andělské Hory na západním okraji Vojenského újezdu Hradiště.

Ves Pelhřimovy u Slezských Rudoltic byla po odsunu původních německých obyvatel srovnána se zemí a zanikla.

V 50. letech 20. století se ocitla obec s kostelem v pohraničním pásmu a byla určena k demolici.

Rolava je zaniklá obec v Krušných horách, která se nacházela přibližně 1,5 km severně od Přebuzi na Karlovarsku.

Obec na náhorní planině při česko-německé hranici vznikla pravděpodobně ve 2. polovině 16. století, nicméně nejstarší zmínka o Pleši se vztahuje až k roku 1609. Nacházela se přibližně šest kilometrů severozápadně od vsi Rybník.

Sokolovský okres skrývá mnoho po druhé světové válce zaniklých obcí. Jednou z nich je i obec Ostrov, neboli Wöhr.

Zámek Potštát se nachází ve stejnojmenné obci v Oderských vrších nedaleko Nového Jičína. Předchůdcem zámku byla tvrz čtvercového tvaru ze 14. století, která nahradila pobořený hrad Puchart. V expozici se dozvíte zajímavosti z historie Potštátska.

Stálá expozice rodáka a písničkáře Karla Kryla se nachází v suterénu opraveného Starého pivovaru v Kroměříži. A není to jen tak ledajaké muzeum plné vitrínek a nezáživných faktů – čeká vás v něm doslova procházka Krylovými písničkami.

Šest kilometrů od města Teplá při silnici na Dobrou Vodu se nacházela obec Dřevohryzy. Dnes je z ní jen zarostlá planina. Po roce 1945 postihlo většinu obyvatel nucené vysídlení, poslední obyvatelé se z chátrající obce odstěhovali v 60. letech.