Dnešní
Stavovské divadlo založil
hrabě František Antonín Nostic-Rieneck na vlastním
pražském pozemku a s podporou
císaře Josefa II. Vlídný přístup panovníka byl pro
rod Nosticů velmi důležitý: díky němu totiž protesty majitelů okolních domů,
Karlovy univerzity i
magistrátu, který vlastnil
divadlo v Kotcích a obával se konkurence, nebyly nic platné.
Základní kámen byl položen 7. června 1781 a při kopání základů se prý našla malá nádobka s několika stříbrnými mincemi, což se považovalo za dobré znamení. Klasicistní budova je jednou z mála v Evropě, která se dochovala téměř v původním stavu.
Ze Stavovského divadla do Nostického paláce Na příkopech
O tom, jaký poklad v
Praze máme, svědčí vzpomínky
režiséra Miloše Formana na natáčení
oscarového filmu Amadeus. Klíčové scény mohl natočit přímo v místech, kde
Wolfgang Amadeus Mozart roku 1787 dirigoval
světovou premiéru Dona Giovanniho. Úžasný genius loci jedinečného místa dojal i autora divadelní předlohy
Petera Shaffera. Při návštěvě divadla najednou Forman zjistil, že Peter zmizel.
„Našli jsme ho schovaného na chodbě, plakal. Dozvěděl se, že stojí přesně na tom místě, kde Mozart osobně dirigoval světovou premiéru Dona Giovanniho,“ vzpomínal později
Miloš Forman.
Palác Sylva-Taroucca, Nostický palác či
palác Piccolomini: to jsou různé názvy pro pozdně barokní palác v
ulici Na příkopě na
Novém Městě. Všechny uvedené šlechtické rody ho nějakou dobu vlastnily, dnes je budova ale nejznámější pod názvem
palác Savarin. V roce 1927 totiž na místě bývalé palácové zahrady vznikla slavná
kavárna Savarin, a tak místo Nosticů a dalších rodů je v Praze palác, pojmenovaný po proslaveném
francouzském právníkovi a labužníkovi Brillat-Savarinovi.
Autorem barokní budovy, původně postavené pro
knížete Ottavia Piccolominiho, byl
Kilián Ignác Dientzenhofer, po jeho smrti v roce 1751 stavbu dokončil jeho zeť
Anselmo Lurago. V roce 1766 palác koupili Nosticové, kteří jej o necelých sto let později prodali
Národnímu muzeu. V té době ještě nestála dnešní historická budova na
Václavském náměstí, a tak se v letech 1846–1892 chodilo do Národního muzea sem, do Nostického paláce.
K Nosticům na Malou Stranu
Na další návštěvu k Nosticům se vypravte na
Malou Stranu, do
Nostického paláce na
Maltézském náměstí. V druhé polovině 17. století ho dal postavit
Jan Hartvík z Nostic, nejvyšší kancléř Království českého. K paláci, kde sídlí
Ministerstvo kultury a prohlédnout si ho můžete například při
dnech otevřených dveří, patří
Nosticova zahrada. Ta dřív zasahovala přes
Čertovku až na
Kampu. Stával v ní i dům, nyní známý spíš jako
Werichova vila: tam kdysi žil
Josef Dobrovský, působící ve službách Nosticů.
Bedřich Nostic (1762–1819) dokonce společně s Dobrovským navštívil v roce 1794 Kostnici, aby tam hledali památky na
Jana Husa. Nosticové také svému domácímu učiteli umožnili studia v bohaté rodové knihovně, umístěné v malostranském paláci; právě tam abbé Dobrovský čerpal vědomosti o české historii.