Jan Hus zřejmě pocházel z
Husince u
Prachatic. Tam v Husově ulici dodnes stojí
Husův dům, kde podle tradice získal první vzdělání. V roce 1390 přišel na
univerzitu do
Prahy, dosáhl titulu mistra svobodných umění, od roku 1398 na univerzitě vyučoval a v letech 1409–1410 se stal jejím rektorem. Současně studoval teologii, patrně v roce 1401 byl vysvěcen na kněze a o rok později se stal kazatelem v
Betlémské kapli. Jeho kázání, v nichž kritizoval mravní úpadek katolické církve, byla mezi Pražany velmi populární. Církev Husa záhy označila za kacíře a v roce 1411 jej exkomunikovala. Když se Hus na podzim 1414 vypravil do Kostnice, domníval se, že tam bude moci veřejně obhájit nutnost církevní reformy. Od samého začátku ale šlo o právní proces, při němž byl Hus uvězněn, odsouzen jako kacíř a upálen.
Češi na Jana Husa nikdy nezapomněli. K jeho odkazu se hlásili jak husité, tak nově vznikající církve a reformační hnutí, takže sto let po jeho smrti se více než 90 % obyvatel Českého království hlásilo k jiné než katolické církvi. Určitý vzdor přežívá v českém národě dodnes, možná i proto, že církev Husa nikdy nerehabilitovala. Husovi patří sedmé místo v
anketě Největší Čech a je uveden v
galerii 72 jmen na fasádě
Národního muzea v
Praze. Ostatně tehdy se právě kolem jeho jména strhnul poprask, když kníže
Karel Schwarzenberg prohlásil, že husité byli lupiči a žádný Jan Hus na muzeu nebude. Čechy to tehdy tak dopálilo, že začali organizovat sbírku a dovedli k vítěznému konci stavbu
Husova pomníku od
Ladislava Šalouna na
Staroměstském náměstí. Husovo kázání rovněž inspirovalo jeden z obrazů
Alfonse Muchy v cyklu
Slovanská epopej a jeho jméno nesl
1. střelecký pluk Československých legií, později
pěší pluk Československé armády a
partyzánská brigáda za druhé světové války. Společně s
králem Zikmundem Lucemburským je
Jan Hus rovněž jednou z hlavních postav internetového komiksu
Opráski sčeskí historje. V silně ateistickém Česku je to na církevního reformátora skvělá kariéra.
Den Husova upálení,
6. červenec, se stal
českým státním svátkem, v některých církvích patří Jan Hus ke svatým mučedníkům a v Čechách i na Moravě připomíná jeho odkaz řada míst a pomníků. V
Praze je to především
Betlémská kaple s
Domem kazatele; seznamte se s příběhem jejich
zmizení a obnovení. V rodném
Husinci můžete navštívit
rodný domek a
Centrum Jana Husa. Vydat se můžete i na
Kozí hrádek a
hrad Krakovec, kde Hus pobýval těsně před svým odchodem do Kostnice.
Ačkoli neznáme skutečnou Husovu podobu a v jeho životě existuje spousta slepých míst, dochovalo se jeho jedinečné literární dílo, psané pro církev latinsky, pro prostý lid česky. Vedle teologicky nejzávažnějšího Husova traktátu
De ecclesia (O církvi, 1413) je to například soubor kázání
Postila (1413) či
Knížky o svatokupectví, kritika soudobé církve, napsaná po zákazu působení v Betlémské kapli. Hus je rovněž autorem prvního soustavného výkladu českého jazyka, traktátu
De orthographia Bohemica (O českém pravopise), a dochovaly se rovněž listy, které psal z Kostnice přátelům v Čechách.