Nejdelší česká řeka – řeka Vltava

Od soutoku se Studenou Vltavou se nazývána jen „Vltava“. Po pár kilometrech se tok zastaví na vzdutí naší největší nádrže Lipno. Pod přehradou protéká přes vyhlášené Čertovy proudy, které patří k nejobtížnějším vodáckým úsekům u nás. Poté řeka protéká Vyšším Brodem, Rožmberkem nad Vltavou a historickým jádrem Českého Krumlova. Meandruje na okraji Blanského lesa a skrz České Budějovice vtéká do Budějovické pánve. Od Hluboké nad Vltavou pak začíná tzv. Vltavská kaskáda – řada vodních nadrží Hněvkovice, Kořensko, Orlík, Kamýk, Slapy. Pod vodní nádrží Vrané, protéká Vltava Prahou a Kralupy nad Vltavou a u Mělníka se vlévá do Labe v nadmořské výšce 155 m.
 

Horní tok Vltavy: od pramene do Týna

Za jeden ze dvou hlavních pramenů Vltavy je považována řeka Teplá Vltava pramenící na svahu Černé hory na Šumavě. Za Lenorou se rozprostírá nejrozsáhlejší údolní rašeliniště v České republiky, zvané také jako Vltavský luh (právě rašelina způsobuje charakteristickou hnědou barvu vody). Vyskytuje se zde například masožravá rosnatka okrouhlolistá. Druhý hlavní pramen se nazývá Studená Vltava pramenící za hranicemi v Bavorsku. Soutok obou pramenů se nachází u osady Chlum. Dále se řeka nazývá už jen Vltava. Typickým zástupcem tohoto úseku je pstruh obecný.

U Nové Pece se řeka rozlévá do přehradní nádrže Lipno, která je zakončena přehradou s vodní elektrárnou. Minimální průtok přehrady je 2 krychlové metry za sekundu. Jedná se o největší přehradní nádrž (rozlohou 48,7 km²) u nás a v nejširším místě má až 10 km. Maximální hloubka Lipna dosahuje 21,5 m. Zajímavé je také místo známé jako Srdce Vltavy. Vědci z ČVUT zjistili, že meandr řeky, který při pohledu z ptačí perspektivy vypadal jako srdce a v 50. letech minulého století zmizel pod hladinou Lipenské přehrady, na dně nádrže stále existuje. Úsek za přehradou nazývaný Čertovy proudy patří mezi nejtěžší vodácké slalomové trasy na světě. Dále řeka postupuje k severu, kde u Českých Budějovic přibírá řeku Malši. Následuje Hněvkovická přehrada zajišťující vodu pro Jadernou elektrárnu Temelín. Za Týnem nad Vltavou přitéká řeka Lužnice.
 

Střední Povltaví: od Týna po Slapy

Od Týna nad Vltavou pokračuje řeka Táborskou a Benešovskou pahorkatinou už jako Vodní nádrž Orlík. Vzdutí Orlíka začíná za přehradou Kořensko (asi 1,5 km za soutokem Vltavy a Lužnice). Přehrada Orlík je dlouhá 68 km, v nejhlubších místech má až 74 m.

Střední Povltaví v dlouhém úseku Vltavy přibližně od Týna nad Vltavou po Slapy reprezentuje v podmínkách Česka i celé střední Evropy unikátní fenomén úzkého zaříznutého údolí poměrně velké řeky, které po roce 1950 nevratně zmizelo pod hladinou dvou velkých přehradních nádrží Orlík a Slapy. S ním zanikl nejen svérázný typ říční krajiny, ale i ekonomická činnost a život lidí s řekou po staletí spojených jako jsou voraři, mlynáři, rybáři, vorařské hospody atd. Po vybudování vodních děl na Vltavě, vltavské přehradní kaskády, v období budování socialismu v 50. a 60. letech 20. století (Slapy roku 1954) vznikl nový, vodohospodářský typ krajiny s jiným využitím. Říční krajina zde ztratila původní funkci a krajinný ráz, získala však na atraktivitě jako skvělé místo k rekreaci a vodním sportům, u nichž jsou zapotřebí velké vodní plochy. Na březích Orlíka a Slapské přehrady byly postupně postaveny rekreační areály (největší z nich je na Živohošti), chaty, tábořiště, přístaviště a na vodě kotví řada hausbotů.

Ve Středním Povltaví se nachází hned patero přehrad: Orlík (68 km), Kamýk nad Vltavou (10 km), Slapy (43 km), Štěchovice (9 km) a Vrané nad Vltavou (13,5 km). Okolní krajina je dost zvlněná, na přehradách bývá v letním období živo – plují zde lodě a plavidla všech možných druhů, od šlapadel, motorových člunů přes kajutové říční lodě, hausboty, jachty a parníky. K oblíbeným vodním sportům zde patří paddleboarding, windsurfing i jízda na vodním skútru. Zapomínat nesmíme ani na populární místa na koupání a kempování, jako je například Podskalí, Trhovky, Popelíky, Županovice, Cholín, Nová Živohošť, Měřín, Ždáň či Nová Rabyně. Lodnímu provozu a rekreační plavbě jsou přizpůsobeny i přehrady, kterými je možno v určité časy od dubna do konce října proplouvat. Vltavské kaskády tak tvoří tzv. Vltavskou vodní cestu.
 

Vltava v Praze a okolí

Za přehradou Slapy se nachází menší Štěchovická přehrada s ikonickou vyhlídkou Máj. U Davle, poblíž mostu, se vlévá řeka Sázava. Posledním stupněm vltavské kaskády vybudované v letech 1930–35 je přehrada Vrané. Ta slouží kromě výroby elektrické energie opět i k rekreačním účelům. Nechybí plavební komory a těsně pod přehradou přívoz Vrané – Strnady. Pod Vraným řeka směřuje ku Praze, okolo vody se soustředí rekreační osada Jarov a od Zbraslavského mostu uvidíte sportu-milovné Pražáky na cyklostezce A2 sportovat na kole nebo běhat. Břehy řeky patří nejen divokým zvířatům z řad labutí, kachen a nutrií, ale i rybářům. Za Lahovickým mostem se do Vltavy vlévá Berounka.

V Praze se na Vltavě nachází spousta přívozů a kupodivu i přírodních míst ke koupání. Podél říčního toku je na jihu Prahy spousta sportovišť, včetně dostihového závodiště Chuchle, golfového hřiště Golf & Country Club Hodkovičky, Lanového centra Vltavanů 229, jezdeckého oddílu TJ Orion v ulici U Ledáren, půjčoven sportovního vybavení, motorových loděk a vodáckých klubů pro mládež a sportovních oddílů vysokých škol i sportovních klubů veslování a jachtaření. K oblíbeným koupacím místům patří Branická pláž i Žluté lázně. V Podolském přístavu kotví jachty a nachází se zde loděnice Českého Yacht Klubu. Na projíždějící lodě centrem hlavního města shlíží památný Vyšehrad, Karlův most a z dáli i Pražský hrad. Zakotvit je možné na pražských náplavkách nebo u přístaviště Rašínovo nábřeží. Pod Jiráskovým mostem se nachází při levém břehu u Dětského ostrova plavební komora s krásnou Malostranskou vodárnou. Plavební dráha v centru se drží při levém břehu a za Střeleckým ostrovem překonává jez u ostrova Kampa. Zde vám zamávají Žlutí tučňáci a čeká vás průjezd pod Karlovým, Mánesovým a Čechovým mostem. Zakotvit můžete v přístavišti Čechův most a Na Františku. Zážitkem je i plavební komora na ostrově Štvanice, kde se mimo jiné nachází také cvičný kanál sportovního centra Dukla – vodní slalom a umělá vlna na surfování. Poté se ocitnete v Karlíně a Holešovicích (kde se nachází největší pražský přístav) a s Prahou se řeka rozloučí v Troji, kam míří vodní sportovci z celého světa, aby závodili na Mistrovství Evropy i světa na Trojském kanále a zdejší slalomové dráze. Vodní doprava je však vedena v těsné blízkosti parku Stromovka a Císařského ostrova, kde se nachází oblíbený jezdecký areál. Na pravém břehu můžeme tušit zoologickou zahradu Zoo Praha, lodě však čeká plavební komora Podbaba.
 

Pražské rekordy řeky Vltavy

• délka toku na území Prahy měří téměř 31 kilometrů.
• v Praze spojuje pravý a levý břeh Vltavy 18 mostů a lávek.
• nejužší místo Vltavy v Praze se nachází v Modřanské úžině, kde je její šířka pouhých 40 metrů.
• nejhlubší místo Vltavy v Praze se nachází pod Vyšehradskou skálou, kde hloubka dosahuje 8 až 10 metrů. Další hluboká místa jsou pod zříceninou Baba (více než 5 metrů) a místo mezi Žofínem a Střeleckým ostrovem (6 metrů).
• nejméně hluboká je Vltava u vltavských břehů, v místech, kde se nacházejí pražské ostrovy. Vltavští kapitáni pražských parníků považují za rizikové místo pod druhým pilířem Karlova mostu, u staroměstského břehu, kde dosahuje hloubka vody jen necelý 1 metr.

 

Dolní Vltava: od Prahy po soutok s Labem

Jako dolní Vltava se uvádí tok řeky buď od Prahy po Mělník anebo také od hráze Slapské přehrady po Mělník. Ať tak či tak, tato vodní cesta se využívala od pradávna pro intenzivní voroplavbu a od poloviny 16. století i plavbu lodí. Vltava zde vede hlubokým údolím lemovaným z jedné strany skalami a ze strany druhé železničním koridorem Praha – Kralupy nad Vltavou – Ústí nad Labem – Drážďany. Cestou se můžete pokochat spoustou přírodních krás: je zde Přírodní rezervace Podhoří, Přírodní památka Zámky, Kaňon Vltavy u Sedlce, Přírodní park Dolní Povltaví, Větrušické rokle. Cestou potkáte několik přívozů (Podbaba – Podhoří, Sedlec – Zámky, Klecánky – Roztoky, Úholičky – Husinec, Libčice nad Vltavou – Máslovice) a plavebních komor (Klecany, Roztoky, Dolánky). Přistát můžete v Kralupech nad Vltavou, ve zdejším přístavišti. Vltava pak ubíhá okolo zámku Nelahozeves a slalomového kanálu Veltrusy plavební komorou Miřejovice. Před zdymadlem Vraňany lodě odbočí na tzv. laterální kanál, který rozdvojí řeku, až k soutoku s Labem. Kanálem řeka míjí Lužec, Chramostek a Zelčín, kde naleznou lodníci přístaviště a pěkný zoopark. Vltava končí u Mělníka na soutoku s Labem, jejíž tok je paradoxně méně mohutný. Délka Vltavy je úctihodných 430,2 km. A za krásným zdymadlem Hořín se Vraňansko-hořínský plavební kanál opět spojí s řekou, tentokrát však už s Labem.