Cyrilometodějská cesta prezentuje soubor tras zaměřených na putování po stopách slovanských kořenů směřujících na Velehrad z různých směrů, využívajících značených tras Klubů českých a slovenských turistů vhodných převážně pro pěší putování.
Poutní trasy
Cyrilometodějské stezky jsou určeny nejen poutníkům, ale všem, kteří chtějí poodhalit tajemství evropské kulturní identity a cyrilometodějský odkaz, v němž se snoubí moudrost jazyka, řád zákona a úcta k druhým. Poutní trasy jsou navrženy tak, aby
propojovaly poutní místa a zároveň přinášely informace o
kulturním dědictví raného středověku.
Jedná se jak o hmotné statky jako jsou např. archeologické naleziště, nálezy a archeoparky –
slovanská hradiště,
sakrální stavby, sochy, obrazy,
muzea, galerie, knihovny a jejich kulturní fondy a expozice, tak i dědictví nehmotné povahy. Jsou to myšlenky, umění, symbolické a kognitivní systémy (jazyk, písmo, řeč). Jeho součástí jsou například
slovanská znaková písma (hlaholice – vynález Konstantina, navazující cyrilice a azbuka), slovanské jazyky a literatura, kulturní a vzdělávací akce a programy inspirované jejich odkazem či křesťanskou
Cyrilometodějskou tradicí. V budoucnu je v plánu prodloužit Cyrilometodějskou stezku až do Itálie.
Značené trasy Cyrilometodějské stezky
Svatý Kopeček – Velehrad 109 km
Páteřní trasa Cyrilometodějské stezky na území České republiky propojující významná poutní místa na Moravě –
Svatý Kopeček u Olomouce,
Svatý Hostýn,
Zlín-Štípa a
Velehrad. Trasa je označována jako páteřní, jelikož na ní budou navazovat další Cyrilometodějské trasy vedoucí z okolních moravských krajů a Slovenska. V roce 2022 trasu pěkně vyznačil KČT. Trasa spojuje významná arcibiskupská místa
Svatý Kopeček,
Olomouc,
Kroměříž a
Velehrad. Vede také kolem poutního místa
Dub nad Moravou u Olomouce, tovačovských rybníků a pohořím
Chřiby.
Jablunkov – Pustevny – Velehrad (205 km)
Trasa začíná na hranici s Polskem (Malý Stožek), vede přes Jablunkov a Bílou v Beskydech,
Pustevny a pokračuje na čtyři významná poutní místa:
Radhošť,
Svatý Hostýn,
Zlín-Štípu a
Velehrad.
Vranov – Velehrad (98 km)
Druhá trasa vychází z poutního
Vranova u Brna a její zastávky rozdělené do pěti denních etap tvoří
Adamov,
poutní místo Křtiny, hradisko svatého Klimenta nebo
hrad Buchlov.
Skalka u Trenčína – Žítková – Velehrad (88 km)
Trasa se sestává z pěti denních etap, vychází ze Skalky u Trenčína, pokračuje přes mystickou
Žítkovou a Bojkovice, lázeňské místo
Luhačovice a velkomoravské památky v
Uherském Hradišti,
Starém Městě a
Modré. S
Žítkovou je již značenou trasou propojena i Skalka u Trenčína.
Mikulčice – Strážnice – Velehrad (88 km)
Vyznačená pěší trasa začíná na nové lávce přes Moravu propojující areál Slovanského hradiště v
Mikulčicích se slovenskými Kopčany (kde se nachází jediná částečně dochovaná velkomoravská památka: kostel sv. Margity Antiochijské), pokračuje přes
Hodonín,
Strážnici,
Bzenec, Osvětimany a zde se napojuje na „
svatém Klimentku“ na trasu do
Velehradu vedoucí od
Vranova. Tato trasa povede z
Mikulčic dál na Slovensko přes trnavský a bratislavský kraj až na Devín u Bratislavy. Úsek v bratislavském kraji přes Malé Karpaty je již vyznačen díky Klubu slovenských turistů.