21. srpen 1968 – den, kdy začala sovětská okupace Československa

Od 21. srpna 2024 je zpřístupněn památník okupace z roku 1968 na Merhautově ulici č. 77 v Brně. Tento památník nese nápis „захватчики домой – okupanti domů“, který je jednou z posledních dochovaných památek na spontánní protest obyvatel Brna proti vpádu vojsk Varšavské smlouvy do Československa.

Lovecký zámeček poblíž soutoku Třítrubeckého a Padrťského potoka byl vybudován na konci 19. století Jeronýmem Colloredo-Mansfeldem. Od září 2024 je po rekonstrukci možné se v zámečku ubytovat.

Armádní muzeum Žižkov se po kompletní rekonstrukci otevřelo v říjnu 2022. V expozici si prohlédnete vojenské dějiny od prvopočátků do současnosti. Zažijte pocity, které prožívali naši vojáci v zákopech 1. světové války, vstupte rovnou do vřavy bojů.

Téměř půlku století rozdělovala Železná opona Evropu na východ a západ. V současnosti se všech 20 evropských států podél této linie podílí na budování jedinečné trasy pro cyklisty i pěší. Česká část vede od Aše jižní hranicí s Německem a Rakouskem až k soutoku Dyje a Moravy pod obcí Lanžhot.

Asi 200 m severně pod zříceninou hradu Břecštejn se nachází proslulá osada Hrádeček, kde měl svou milovanou chalupu exprezident Václav Havel. Za socialismu se zde scházeli chartisté i legendy undergroundu, později zde byly vítány i významné státní návštěvy.

10-Z je kódové označení nejutajovanějšího brněnského krytu z doby komunismu (1959) pro politické představitele města a kraje. Kryt v Husově ulici vznikl v době nacismu jako úkryt Luftschutzu před americkým a sovětským bombardováním Brna.

Pardubický zámek skrývá jedno velké tajemství – protiletecký kryt z 50. let o němž koluje mnoho fantastických historek. Kryt je schovaný v zámeckých valech a zřejmě byl budován jako přísně tajné velitelské stanoviště civilní ochrany s kapacitou až 120 lidí.

Každý rok v lednu si připomínáme výročí smrti Jana Palacha (11. srpna 1948, Praha – 19. ledna 1969, Praha). Student historie a politické ekonomie Filozofické fakulty Univerzity Karlovy chtěl svým činem probudit národ z letargie po okupaci v srpnu 1968 a vyburcovat lid k odporu proti nastupující normalizaci.

Druhému největšímu náměstí v Česku vévodí Myslbekova jezdecká socha sv. Václava. Je obchodním a administrativním centrem, sídlí zde kina, divadla, bankovní domy, hotely, restaurace a desítky obchodů. Jedná se o tradiční místo oslav a veřejných shromáždění, které zažilo mnoho historických chvil.

Město Liberec zpřístupnilo veřejnosti unikátní zajímavost – největší liberecký kryt civilní obrany. V kilometrovém labyrintu chodeb je pro návštěvníky mimo jiné připravena výstava Liberecké podzemí.

Krátce před půlnocí 20. srpna 1968 překročila hranice tehdejšího Československa vojska pěti států východního bloku. Invaze armád Varšavské smlouvy byla definitivní tečkou za Pražským jarem, tedy pokusem liberálního křídla Komunistické strany Československa vybudovat v zemi „socialismus s lidskou tváří“. Naopak začalo období normalizace, které ukončila teprve sametová revoluce v listopadu 1989 a nastolení demokracie.

Stará Voda je zaniklá ves, z níž se dochoval kostel, který s bezprostředním okolím od 1. ledna 2016 patří k obci Město Libavá, do roku 2015 spadal do vojenského újezdu Libavá. Turisté se sem mohou vydat v letní sezóně každou sobotu.

Ostnaté dráty, strážní věže a nástražné systémy podél hranic stále ještě existují, naštěstí již pouze v muzejní podobě. Poslední zbytky železné opony najdete například v hraniční vísce Čížov v Podyjí.

Aplikace Paměť národa je interaktivním průvodcem po místech, která jsou spojena s událostmi a příběhy 20. století. Určí vaši polohu a ukáže vám na mapě místa paměti ve vašem okolí.

Po téměř třiceti letech od pádu komunistického režimu získala Zdeňka Mašínová rodný statek svého otce Josefa Mašína v Lošanech. Ve stejném roce vznikl zapsaný spolek, jehož cílem bylo vytvořit na tomto místě veřejně přístupný Památník tří odbojů. Otevřen je od roku 2022.

V roce 2013 byl v těsné blízkosti bývalé celnice na hraničním přechodu Nové Hrady – Pyhrabruck vybudován skanzen ochrany státní hranice, který je součástí Novohradského muzea. Základ skanzenu tvoří exponáty z bývalého soukromého pohraničního skanzenu v Borovanech, který vybudoval pan Radomil Marek.

První skutečně otevřené muzeum věnující se ostraze státní hranice. Muzeum nabízí pohled na ostrahu hranic od 1. republiky až po současnost. Hlavní část expozice je věnována ostraze hranic spojené se železnou oponou.

V budově bývalé celnice v Rozvadově najdete nové muzeum železné opony, které dokumentuje na stovkách exponátů, tisícovce dobových fotografií a celé řady kopiích důležitých historických dokumentů dějinný vývoj země od konce I. světové války.

Památník Jana Palacha ve Všetatech připomíná zoufalý čin studenta historie a politické ekonomie Filozofické fakulty UK, který se v roce 1969 upálil na protest proti rezignaci lidí po okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy.

Ve věži Chrámu sv. Mikuláše na Malostranském náměstí v Praze se nacházela pozorovatelna Státní bezpečnosti s názvem Kajka, která zde působila v letech 1952 – 1989. Dnes je zde rekonstruovaný byt věžníka, který spravuje Prague City Tourism.

Svérázné sousoší, které určitě nepřehlédnete, stojí na Újezdě pod vrcholem Petřína, na konci Vítězné ulice, která pokračuje k mostu Legií. Pomník představuje zužující se schodiště, v jehož horní částí kráčí sedm nahých mužských, postupně chátrajících, postav.

Pro všechny přátele a příznivce rozhlasového vysílání jsou v suterénu historické rozhlasové budovy na pražských Vinohradech otevřeny návštěvní prostory Českého rozhlasu s názvem Galerie Vinohradská 12.

Káznice na Cejlu byla v provozu mezi lety 1784 až 1956. Až do roku 1786 v ní byl umístěn sirotčinec. Poté budovy sloužily původně zamýšlenému účelu věznice, a to až do roku 1955, kdy byla postavena věznice v Brně -Bohunicích.

Hotel Jalta je symbolem luxusu. Málokdo ale ví, že stojí na protiatomovém krytu pro zhruba 150 osob. I dnes to po otevření pancéřových dveří vypadá, jakoby odtud agenti StB odešli teprve včera.

V muzeu jsou vystaveny pečlivě vybírané originální materiály a zajímavě zpracované instalace. Uvidíte záblesk historie z originálních filmů, archivních fotografií, projekcí, rozhovorů, maleb, historických dokumentů a velkých zařízení které dohromady přivádí celou tuto kapitolu historie k životu.

Dějiny českého národa jsou plné dramatických událostí, které se odehrály v letech končících číslem osm. Zejména ve 20. století provázejí osmičkové roky velká jména a události našich dějin – stačí připomenout letopočty 1918, 1938, 1948 a 1968. Historických událostí na českém území provázených osudovou osmičkou ale je mnohem víc. Které patří k těm nejvýznamnějším?

Nenápadný pomník ve tvaru prohnutého kříže na zemi, je umístěn několik metrů od kašny před budovou Národního muzea na Václavském náměstí v Praze, kde se Jan Palach 16. ledna 1969 polil benzínem a zapálil.

Studenta Palacha připomíná bronzová pamětní deska vsazená do dlažby na nádvoří Karolina na Ovocném trhu – najdete ji přesně v místech, kde v roce 1969 stála rakev s jeho ostatky.

Naučná stezka Po stopách politických vězňů se nachází v okolí Památníku Vojna, nedaleko obce Lešetice u Příbrami. Zároveň spojuje město Příbram, poutní místo Svatá Hora a Památník Vojna, jedno z vězeňských zařízení komunistického režimu.

Nuselská radnice je krásná novorenesanční stavba v Táborské ulici na Praze 4. Byla postavena mezi lety 1908 až 1909 podle návrhu architekta Antonína Turka. Dnes slouží jako reprezentační část Obvodního úřadu Městské části Praha 4.

Poprvé můžete na jednom místě spatřit předměty, které patřily pohlavárům sovětského státu. V kolekci jsou velmi neobvyklé exponáty, např. posmrtná maska Lenina, zbraň, kterou byl zavražděn Trocký, radiopřijímač z Berijovy pracovny, zařízení z laboratoří KGB a další.

Také Libercem projely roku 1968 tanky vojsk Varšavské smlouvy. Zůstali po nich ranění, mrtví a pocity marnosti a zrady. To vše a ještě mnohem více připomíná pomník obětem 21. srpna 1968, symbolicky ve tvaru tankového pásu se jmény devět libereckých obětí, který je umístěn přímo u radnice.

Náhrobek Jana Palacha na Olšanských hřbitovech tvoří bronzová deska s reliéfem lidské postavy. Autorem náhrobku je sochař Olbram Zoubek. Prvotní náhrobek byl vytvořen 1. července 1970, zásahem StB v listopadu 1970 došlo k jeho odstranění a zničení. Opět byl na Olšany umístěn až v roce 1990.