ÚvodČeská nejHistorickéOkupace Československa 21. srpna 1968 – jeden z osudových momentů naší historie
Historické

Okupace Československa 21. srpna 1968 – jeden z osudových momentů naší historie

Krátce před půlnocí 20. srpna 1968 překročila hranice tehdejšího Československa vojska pěti států východního bloku. Invaze armád Varšavské smlouvy byla definitivní tečkou za Pražským jarem, tedy pokusem liberálního křídla Komunistické strany Československa vybudovat v zemi „socialismus s lidskou tváří“. Naopak začalo období normalizace, které ukončila teprve sametová revoluce v listopadu 1989 a nastolení demokracie.
Československo bylo po roce 1945 jedinou zemí východního bloku, kde nebyla umístěna sovětská armáda. To se změnilo po okupaci 21. srpna 1968 a datum se tak zařadilo mezi osudové osmičkové roky našich dějin. Armády pěti států překročily československé hranice bez vědomí tehdejších státních orgánů. V první fázi šlo asi o sto tisíc vojáků, 2300 tanků a 700 letadel, postupně se ale na okupaci Československa podílelo asi 750 tisíc vojáků cizích zemí. Většina byla ze Sovětského svazu, menší část z Polska, Maďarska, Bulharska a východního Německa.

O zahraniční intervenci proti reformnímu procesu, který reprezentoval Alexander Dubček, požádalo tehdejšího nejvyššího představitele Sovětského svazu Leonida Brežněva konzervativní křídlo KSČ. Takzvaný „zvací dopis“ tvrdil, že Československem zmítá kontrarevoluce, vlna nacionalismu a antikomunistických nálad, a vyzýval Sovětský svaz, aby všemi prostředky pomohl k záchraně státu. Dopis podepsali Alois Indra, Drahomír Kolder, Oldřich Švestka, Antonín Kapek a Vasil Biľak.

Vzápětí po okupaci vypukly protesty. Podle historiků jen do konce roku 1968 zemřelo 137 lidí, celkově měl pobyt okupačních vojsk v Československu přes 400 obětí. Symbolem odporu se stalo protestní upálení Jana Palacha 16. ledna 1969 v Praze u Národního muzea a Jana Zajíce.

Podobně jako po únoru 1948 i srpen 1968 vyvolal obrovskou vlnu emigrace. Do zahraničí odešli například režisér Miloš Forman, spisovatel Josef Škvorecký nebo písničkář Karel Kryl. Zastavilo ji až uzavření hranic v roce 1969. Do čela KSČ se v dubnu 1969 dostal Gustáv Husák, který v roce 1975 vystřídal jako normalizační prezident na postu liberálně smýšlejícího prezidenta Ludvíka Svobodu.

Normalizační období mimo jiné přineslo znovuzavedení cenzury, zrušené v období Pražského jara, porušování lidských práv, potírání svobodných názorů a politické represe. Mnozí lidé byli vyřazeni z veřejného života, propuštěni ze zaměstnání nebo přeřazeni na podřadnou a nedůstojnou práci, například zpěvačka Marta Kubišová, zpěvačka Modlitby pro Martu, nejznámější protestní písně roku 1968.

Normalizační období ukončil až listopad 1989. Sovětská armáda u nás ale zůstala až do roku 1991, kdy dohodu o odsunu okupačních vojsk podepsali v moskevském Kremlu ministři zahraničí obou států, Jiří Dienstbier a Eduard Ševardnadze. U podepsání smlouvy byl i tehdejší sovětský generální tajemník Michail Gorbačov a československý prezident Václav Havel. Na odsun sovětských vojsk z československého území dohlížel exšéf parlamentní komise Michael Kocáb.

Odsun začal v únoru 1990. Týkal se nejenom 73 500 sovětských vojáků a téměř 40 tisíc jejich rodinných příslušníků, ale také bojového arzenálu, Ten tvořilo 1220 tanků, 2505 bojových vozidel a obrněných transportérů, 1218 děl a minometů, 76 bojových letadel a 146 bojových vrtulníků. Poslední transport se sovětskými vojáky a technikou opustil bývalé Československo 21. června 1991. Z velké části se tak uvolnily oblasti, které měla armáda Sovětského svazu plně k dispozici, zejména vojenské výcvikové prostory Mimoň – Ralsko a Milovice–Mladá, české armádě dál slouží vojenské újezdy Libavá a Boletice.
Karel Kryl – písničkář a nejznámější autor protestsongů proti totalitě

Karel Kryl – písničkář a nejznámější autor protestsongů proti totalitě

Veličenstvo Kat, Anděl, Morituri te salutant nebo Salome: to je jen pár písní z tvorby písničkáře Karla Kryla (12. dubna 1944, Kroměříž – 3. března 1994, Mnichov, Německo). Byl legendou protestsongů a jednou z tváří Sametové revoluce v roce 1989. Jeho písnička Bratříčku, zavírej vrátka, patřila k symbolům odporu proti okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy v roce 1968.

Muzeum koncentračního tábora podzemní letecké továrny Rabštejn Památky

Muzeum koncentračního tábora podzemní letecké továrny Rabštejn

Poté, co byl 3. 12. 1941 vydán Hitlerův výnos "O zefektivnění zbrojní výroby", stalo se Rabštejnské údolí předmětem zájmu fašistické válečné mašinerie.

21. srpen 1968 – den, kdy začala sovětská okupace Československa

21. srpen 1968 – den, kdy začala sovětská okupace Československa

V pondělí 21. srpna uplyne 55 let od srpnové okupace roku 1968 vojsky Varšavské smlouvy. Vedle Sovětů se ho účastnili vojáci z Polska, Maďarska a Bulharska. Vojska NDR hranice ČSSR nakonec nepřekročila a stejně se zachovalo Rumunsko a Albánie. Vojska SSSR u nás pak zůstala až do roku 1991. Portál Kudy z nudy připravil bohatý výběr tipů, kde si můžete připomenout letošní výročí smutných událostí, stačí si vybrat.

7 věcí, které nevíte o… nejkrvavějších bitvách a událostech českých dějin

7 věcí, které nevíte o… nejkrvavějších bitvách a událostech českých dějin

Přestože nejkrvavější masakry v dějinách lidstva se českým zemím vyhnuly, bitev se u nás přesto odehrálo víc než dost. Které se zapsaly do dějin tím, že v nich došlo k největším ztrátám na životech? Možná vás překvapí, že to nebyla ani bitva u Sudoměře, ani bitva na Vítkově, ani ta na Bílé hoře.

Věda a historie není nuda: rok 2023 a 100 let Českého rozhlasu

Věda a historie není nuda: rok 2023 a 100 let Českého rozhlasu

V roce 2023 slavíme 100 let od zahájení pravidelného rozhlasového vysílání, a to doslova v polních podmínkách ve skautském stanu na poli v pražských Kbelích. Od té doby je rozhlas s námi už sto let, ve dne i v noci, doma i v práci. Na co se můžete těšit, kde se chystá zajímavá výstava a jaké kuriozity během své první stovky let Český rozhlas zažil? Pojďte se po rozhlasových vlnách proletět s Kudy z nudy!

Osmičkové roky – osudové letopočty českých dějin

Osmičkové roky – osudové letopočty českých dějin

Dějiny českého národa jsou plné dramatických událostí, které se odehrály v letech končících číslem osm. Zejména ve 20. století provázejí osmičkové roky velká jména a události našich dějin – stačí připomenout letopočty 1918, 1938, 1948 a 1968. Historických událostí na českém území provázených osudovou osmičkou ale je mnohem víc. Které patří k těm nejvýznamnějším?

30 let agentury CzechTourism: turistické milníky Prahy

30 let agentury CzechTourism: turistické milníky Prahy

Jaké proměny prožila Praha během posledních třiceti let? Znovu anebo vůbec poprvé jsme se mohli podívat například do Tančícího domu, Musea Kampa, Centra současného umění DOX, Astronomické věže Klementina anebo do Clam-Gallasova paláce. Výročí svého vzniku oslavil staroměstský orloj, zoologická i botanická zahrada a řada cenných historických památek. Pojďte se s portálem Kudy z nudy a agenturou CzechTourism projít Prahou rok za rokem!

Alexander Dubček – populární politik a tvář Pražského jara 1968

Alexander Dubček – populární politik a tvář Pražského jara 1968

Celá generace Čechů a Slováků vzpomíná na politika Alexandera Dubčeka (27. listopadu 1921 Uhrovec – 7. listopadu 1992 Praha) jako na politika, který v roce 1968 ztělesňoval snahu o reformu vládního režimu v Československu. Pokus nastolit „socialismus s lidskou tváří“ ale v srpnu ukončila ozbrojená vojenská intervence a Dubček téměř na dvacet let nuceně zmizel z veřejného života. Na politickou scénu se vrátil až po pádu komunistického režimu v roce 1989.

30 let od odsunu sovětských vojsk z Česka: poznejte místa odkud odešli

30 let od odsunu sovětských vojsk z Česka: poznejte místa odkud odešli

Letošní rok je plný zajímavých výročí. Jedním z nich je také ukončení odsunu okupačních sovětských vojsk, která se na území Československa zdržovala od 21. srpna 1968 do 21. června 1991. Tento rok tedy uplyne celých 30 let od jejich odchodu z tehdejší České a Slovenské federativní republiky. Připomeňte si tuto chvíli netradičním výletem za vojenskými památkami té doby.

Pomník obětem okupace 1968 v Liberci Památky

Pomník obětem okupace 1968 v Liberci

Také Libercem projely roku 1968 tanky vojsk Varšavské smlouvy. Zůstali po nich ranění, mrtví a pocity marnosti a zrady. To vše a ještě mnohem více připomíná pomník obětem 21. srpna 1968, symbolicky ve tvaru tankového pásu se jmény devět libereckých obětí, který je umístěn přímo u radnice.