Osmičkové roky – osudové letopočty českých dějin

Pomníky a sochy, jména náměstí, ulic, muzeí i městských čtvrtí, škol, gymnázií a dokonce jedné univerzity, naučné stezky i turistické chaty: zakladatele novodobého československého státu připomínají tisíce míst. Tomáš Garrigue Masaryk (7. 3. 1850 Hodonín – 14. 9. 1937 Lány) byl vědec a filozof, pedagog, politik a první československý prezident.

Ačkoli byl Ludvík Svoboda (25. listopadu 1895, Hroznatín – 20. září 1979, Praha) prezidentem v době normalizace, mezi lidmi se coby důstojník československých legií a veterán druhé světové války z východní fronty těšil mnohem větší úctě než jeho předchůdci.

Osmým prezidentem Československa v letech 1975–1989 byl Gustáv Husák (10. ledna 1913, Dúbravka – 18. listopadu 1991, Bratislava), politik slovenského původu a nejvýznamnější představitel období normalizace. Jeho éru provázelo postupné utužení komunistické moci a s ním související represe, propouštění ze zaměstnání a korupce.

Politik a diplomat Edvard Beneš (28. května 1884, Kožlany – 3. září 1948 Sezimovo Ústí) byl druhý československý prezident. Úřad zastával po abdikaci T. G. Masaryka od roku 1935 do roku 1938, znovu se funkce ujal po druhé světové válce a prezidentem byl až do léta 1948.

Klement Gottwald (23. listopadu 1896, Dědice nebo Heroltice u Vyškova – 14. března 1953, Praha), který sehrál hlavní úlohu v komunistickém státním převratu v únoru 1948, se po odstoupení Edvarda Beneše nechal zvolit na jeho místo jako první československý dělnický prezident.

Cyklus symfonických básní Má vlast je jedním z vrcholných děl skladatele Bedřicha Smetany i české klasické hudby. Skládá se z šesti částí, které Smetana zkomponoval v letech 1874–1879. Má vlast se každoročně se hraje 12. května v den výročí Smetanovy smrti jako zahajovací koncert festivalu Pražské jaro.

27. května 1942 provedli členové skupiny Anthropoid atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Parašutistům, kteří byli na tento vojenský úkol speciálně vycvičeni, se však nepodařilo včas opustit Prahu a nakonec zahynuli v kryptě kostela sv. Cyrila a Metoděje.

Třicet barokních soch, krásné výhledy na historické centrum Prahy, mostecké věže a řada legend: to všechno je Karlův most. Nejstarší pražský most založil roku 1357 král Karel IV., dokončen byl roku 1402 a patří k nejkrásnějším místům hlavního města.

Právník, který se skvěle orientoval v anglosaském a mezinárodním právu, psal básně a společně s bratrem Theodorem přeložil humoristický román Jeroma Klapky Jeroma Tři muže ve člunu: to byl Emil Hácha (12. července 1872, Trhové Sviny – 27. června 1945, Praha). Prezident předmnichovské Česko-Slovenské republiky a protektorátu Čechy a Morava podle historiků patří k nejméně pochopeným osobnostem českých dějin.

Za druhé světové války bojovala řada československých letců ve službách britského vojenského letectva Royal Air Force (RAF). Stíhací i bombardovací peruť zasáhly krátce po svém založení do letecké bitvy o Británii. Celkem prošlo československými perutěmi RAF 2500 mužů, pětina z nich v bojích zahynula.

Metro je páteří městské hromadné dopravy v Praze. Denně přepraví průměrně přes milion a půl cestujících. V současné době má tři linky značené písmeny a barvami: A (zelená), B (žlutá) a C (červená). Čtvrtá linka D (modrá) se začala stavět v roce 2022.

S Prahou a Českou republikou je spojený jeden z nejdojemnějších příběhů o záchraně židovských dětí za druhé světové války. Mladý Angličan Nicholas Winton (19. května 1909, Hampstead, Londýn – 1. července 2015, Slough, Spojené království Velké Británie a Irska) v roce 1939 z okupovaného Československa zachránil 669 dětí. Dodnes se mluví o Wintonových vlacích a Wintonových dětech.

Každý rok v lednu si připomínáme výročí smrti Jana Palacha (11. srpna 1948, Praha – 19. ledna 1969, Praha). Student historie a politické ekonomie Filozofické fakulty Univerzity Karlovy chtěl svým činem probudit národ z letargie po okupaci v srpnu 1968 a vyburcovat lid k odporu proti nastupující normalizaci.

Ve Svitavách, městě na Českomoravském pomezí, vedle sebe dlouhá staletí žili Češi, Němci a Židé. Možná právě z jejich poklidného soužití vzešla motivace Oskara Schindlera (28. dubna 1908 Svitavy – 9. října 1974 Hildesheim, Německo) k záchraně dělníků ze své továrny před jistou smrtí v koncentračních táborech na území okupovaného Polska.

Díky Karlu Čapkovi (9. ledna 1890 Malé Svatoňovice – 25. prosince 1938 Praha) přišlo na svět slovo "robot", které poprvé použil ve své hře R.U.R. Ve svých utopicko-fantastických dramatech alegoricky poukazoval na nebezpečí zneužití techniky a vědy proti základním hodnotám lidské existence.

Pražské Národním muzeu vlastní největší sbírku broušených drahých kamenů u nás, která vznikala během poslední čtvrtiny 19. století. V současné době má 4 922 evidenčních čísel, což reprezentuje přibližně 9 000 jednotlivých kusů a je tak nejen největší sbírkou svého druhu v České republice, ale i jednou z nejpočetnějších sbírek v Evropě. Návštěvníci ji však neuvidí, nachází se v trezorové místnosti depozitáře.

Celá generace Čechů a Slováků vzpomíná na politika Alexandera Dubčeka (27. listopadu 1921 Uhrovec – 7. listopadu 1992 Praha) jako na politika, který v roce 1968 ztělesňoval snahu o reformu vládního režimu v Československu. Pokus nastolit „socialismus s lidskou tváří“ ale v srpnu ukončila ozbrojená vojenská intervence a Dubček téměř na dvacet let nuceně zmizel z veřejného života. Na politickou scénu se vrátil až po pádu komunistického režimu v roce 1989.

Praha je hlavní a současně největší město České republiky. Má rozlohu 496 km². Srdce Evropy, jedno z nejkrásnějších měst světa je věčnou inspirací umělců v tisíci obrazech a podobenstvích, zlatá a stověžatá památka UNESCO, majestátní a lehce tajemné město s neopakovatelnou atmosférou.

První vysoké učení na sever od Alp a na východ od Paříže založil český král a římský císař Karel IV. roku 1348. Patří tak k nejstarším evropským univerzitám. U zrodu Univerzity Karlovy stály čtyři fakulty – teologická, svobodných umění, právnická a medicínská.