V
Krkonoších,
Beskydech a na
Šumavě v roce 2023 oslavili výročí založení chráněných krajinných oblastí. V
Brdech, v
Českém krasu, ve
Vrchlabí a
Hodoníně vznikla nová návštěvnická centra a na mnoha místech vznikají nové stezky. Pojďte se s portálem
Kudy z nudy podívat, co je nového v naší
přírodě.
1. Rok 2023 a výročí chráněných území České republiky
Rok 2023 byl rokem velkých oslav například pro
Krkonošský národní park: byl vyhlášený v květnu 1963, a tak
oslavil již šedesátku. Slavilo se také na
Šumavě:
Národní park Šumava sice byl vyhlášen až v roce 1991, ale původní
chráněná krajinná oblast Šumava existuje rovněž od roku 1963, podobně jako
chráněná krajinná oblast Beskydy. Sledujte náš
kalendář akcí, ať vám neunikne žádná z chystaných oslav, komentovaných vycházek anebo vzdělávacích akcí – například v zbrusu novém
Návštěvnickém centru Krkonošského národního parku, které se na podzim 2023 otevřelo v budově
bývalého augustiniánského kláštera ve
Vrchlabí.
Víte, že Česko má 26 chráněných krajinných oblastí, které pokrývají 15 procent rozlohy země?
2. České Švýcarsko po požáru a kůrovcové kalamitě
Zřejmě o žádném národním parku se v poslední době nemluvilo a nepsalo tolik jako o
Českém Švýcarsku. Z tuzemských národních parků je s letopočtem vyhlášení 2000 nejmladší, patří ale k nejnavštěvovanějším: před vypuknutím pandemie Covid-19 sem během jediného roku zamířilo dva a čtvrt milionu lidí.
Nyní se krajina postupně vzpamatovává jak po ničivém požáru, tak po kůrovcové kalamitě. Sice pokračuje přirozená obnova
přírody a rozšiřují se zelené plochy, na kterých časem vyrostou nové lesy, ale s návratem turistů to tak optimisticky nevypadá. Některá oblíbená výletní místa totiž zůstanou zavřená: například se nepodíváte do
Edmundovy soutěsky v údolí říčky Kamenice, kudy se proplouvá na lodičkách, přístupná však zatím není ani
Gabrielina stezka na
Pravčickou bránu. Hrozí tu nejenom pády několika tisíc stromů, ale nestabilní jsou i desítky skalních útvarů. Pro pěší vznikla místo oblíbené Gabrieliny stezky alternativní trasa
Tři prameny – Mezná a počítá se s novým značením cest a mapami na informačních tabulích. Na oblíbené
plavby na lodičkách do Divoké soutěsky se dostanete z Mezné, ale trasa není vhodná pro malé děti, kočárky a hůře pohyblivé seniory.
Už nyní se můžete vypravit na novou interaktivní naučnou stezku, která vás provede
Kyjovským údolí mezi
Kyjovem a
Zadní Doubicí. Nabízí řadu řadu interaktivních zastavení, snadno dostupná je i pro rodiny s malými dětmi či handicapované turisty.
3. Soutok, nová chráněná krajinná oblast
Jedna z největších změn se chystá na
jižní Moravě: na soutoku řek
Moravy a
Dyje vznikne nová
chráněná krajinná oblast Soutok. Je to území s
největším komplexem lužních lesů ve střední Evropě, které ale dosud nejsou chráněné jako celek. Po jejich důslednější ochraně volají ochránci přírody několik desítek let. Kvůli výjimečné přírodě se oblasti přezdívá
Moravská Amazonie. Kromě lužních lesů porůznu objevíte
mohutné staré duby a další
vzácné stromy, kterých ale podle odborníků rychle ubývá.
4. Nová stezka a Dům přírody v Českém krasu
Padesát let od vyhlášení slavila
chráněná krajinná oblast Český kras už v roce 2022. Byla vyhlášena v dubnu 1972, rozkládá se mezi
Prahou a
Berounem, a k návštěvě lákají například
hrad Karlštejn,
Koněpruské jeskyně,
Svatý Jan pod Skalou či
lom Velká Amerika. Právě kolem něj a blízkého
Trestaneckého lomu vede
nová naučná stezka. Její název
Český Grand Canyon a Český Mauthausen vychází z rozšířených přezdívek obou lomů, vysvětlení najdete na informačních panelech. Součástí stezky není jen řada
nově zpřístupněných výhledů, ale také
památník politickým vězňům, kteří v lomech Českého krasu za nelidských podmínek pracovali.
Stezka ale není jedinou novinkou: nově je u
Koněpruských jeskyní otevřen
Dům přírody Českého krasu, návštěvnické středisko CHKO Český kras.
5. Další domy přírody: Brdy a Hodonín
Někde se domy přírody teprve plánují, v dalších místech už vás uvítají s otevřenou náručí. K úspěšnému konci dospěla stavba
Domu přírody v
Brdech, a to v areálu
loveckého zámečku Tři trubky. Samotného zámečku, který v lesích u soutoku Třítrubeckého a
Padrťského potoka nechal na konci 19. století vystavět hrabě
Jeroným Colloredo-Mannsfeld, se přestavba netýká, návštěvnické centrum vzniká v upravených hospodářských budovách. Multifunkční sál a vnitřní expozici o Brdech, nejvyšším středočeském pohoří, jeho historii a přírodě, doplní skanzen s expozicí tradičních řemesel, venkovní expozice věnovaná vodě a areál věnovaný lesním zvířatům.
Staví se už také v
Hodoníně, kde se v
Dům přírody a současně návštěvnické středisko národní přírodní památky
Hodonínská Dúbrava postupně mění bývalé ekocentrum u
zoologické zahrady Hodonín. Několik expozic doplní přednáškový sál, učebny i tvůrčí dílna, interiér bude inspirovaný samotnou Dúbravou.
6. Krušné hory, návrat vlka a největší chystaná CHKO
Zatímco o některý plánovaných chráněných územích se mluví hodně a nahlas, o jiných se téměř neví. Třeba o přípravě nové
chráněné krajinné oblasti v Krušných horách. Mohla by to být rozlohou největší CHKO v Česku, zatím první příčky patří
CHKO Beskydy,
CHKO České Středohoří a
CHKO Šumava. Krušné hory jsou navíc jediné vyšší české pohoří, které velkoplošnou ochranu ještě nemá. Pro zřízení CHKO jsou i obce, zejména ty, které opakovaně zažívají velký nápor turistů.
Další dobrou zprávou je, že se do krušnohorských lesů vrátili vlci. Příběh zraněného mladého vlka, kterého vloni v září u
Horní Blatné srazilo auto a po několika operacích byl v lednu 2023 znovu vypuštěn do přírody, sledoval s napětím kdekdo. Vědci z
Mendelovy univerzity v Brně vlkovi před vypuštěním nasadili telemetrický obojek, který pravidelně přináší údaje o jeho poloze. Nyní vědci potvrdili úspěšný návrat šelmy do místních lesů: dokonce se zdá, že našel svou původní smečku a začlenil se do ní.
7. Nová stezka v Beskydech a kamzíci v Jeseníkách
Padesát let od vyhlášení chráněné krajinné oblasti oslavili v
Beskydech slavnostním otevřením
Beskydské horské stezky. V pořadí již čtvrtá verze naučné stezky z
Pusteven až k rozcestí nad
chatou Martiňák měří 8,2 km a je vlastně přírodní galerií obrazů. Trasa je
ideální v zimě pro běžkaře, po zbytek roku pro
cyklisty či
pěší návštěvníky.
Oslavovat by mohli i
kamzíci z
Jeseníků: v únoru 2023 uplynulo přesně 110 let od okamžiku, kdy byla do hor přivezena první zvířata. Kamzíky přivezli z rakouských Alp lesníci Řádu německých rytířů. Více než deset let zvířata žila v aklimatizační obůrce u Malé Morávky, do volné přírody byla vypuštěna až v roce 1924. Z původních 22 alpských kamzíků se jejich počet rozšířil na současných přibližně 450 kusů.