Ferdinand Fellner a
Hermann Helmer se specializovali na koncertní sály a
divadla. Divadelní budovy
značky Fellner & Helmer stojí od New Yorku až po Oděsu. Několik jich najdete i u nás: jsou to například
Státní opera v
Praze,
Mahenovo divadlo v
Brně,
Divadlo F. X. Šaldy v
Liberci,
Městské divadlo v
Jablonci nad Nisou nebo interiér
Městského divadla v
Mladé Boleslavi. Jejich rukopis nesou také
obchodní a bytové domy, vily, paláce a
zámky (u nás například romantický
zámek Žinkovy),
banky, hotely, restaurace, školy, průmyslové a hospodářské stavby, nemocnice, lázeňské budovy, rozhledny, hvězdárny, mauzolea i náhrobky.
Divadlo v Liberci a opona od Gustava Klimta
Ferdinand Fellner (1847–1916) a
Hermann Helmer (1850–1919) založili svůj ateliér v roce 1873, kdy se ve Vídni konala
světová výstava. Jejich firma si záhy vybudovala vynikající pověst: byli spolehliví, nabízeli přijatelné ceny, přesně dodržovali termíny i předběžné rozpočty, a mnohdy dokonce k překvapení objednavatele vraceli úspory, které vznikly díky zkrácení doby výstavby.
Díky tomu se často přebírali zakázky, které původně získat neměli. Příkladem je
Divadlo F. X. Šaldy v
Liberci, kde se v březnu 1881 do soutěže na novou divadelní budovu sešlo 22 návrhů. Zvítězil jiný projekt, ale magistrát krátce před zahájením prací zjistil, že nemá potřebné finance, a tak přednost dostal levnější ateliér Fellner & Helmer.
Liberecké divadlo se tak stalo jednou z jejich prvních staveb v českých zemích, byť primát patří souběžně projektovanému
divadlu v Brně, dokončenému o rok dřív.
Obě stavby se podobají: zvenčí převládá styl neorenesance, v interiérech pro divadla té doby oblíbené a hojně uplatňované neobaroko. Díky
ateliéru Fellner & Helmer se také v Liberci setkáte s dílem jiného věhlasného umělce,
malíře Gustava Klimta, který s architekty spolupracoval na vybavení interiérů. Nejcennějším kouskem divadla je opona s ústředním motivem Triumfu lásky, na které s Klimtem spolupracoval jeho mladší bratr
Ernst a spolužák z vídeňské uměleckoprůmyslové školy
Franz Matsch.
Fellner & Helmer a „jejich“ Karlovy Vary
Vídeňská kancelář ateliéru Fellner & Helmer byla takřka neustále zahrnuta objednávkami. Často ve stejné době na jediném místě vyrůstalo více jejich staveb, ať už šlo o
Vídeň, Budapešť, Lvov, Graz, Baden, Semmering – anebo
Karlovy Vary. Podle jejich plánů tu vzniklo asi dvacet budov a jejich jednotný styl, využívající a napodobující prvky z různých uměleckých slohů a dob, dal lázeňskému městu fantastickou tvář. Kromě
Městského divadla Fellner & Helmer v Karlových Varech postavili
Císařské lázně, Grandhotel Pupp, rozhlednu Goethova vyhlídka, vilu Chopin anebo
kolonádu Sadového pramene, z níž se ale dochovalo jen torzo.
Referendum za návrat staré Vřídelní kolonády
Budovy navržené v historizujícím slohu, jejich krásná průčelí a impozantní interiéry byly předmětem obdivu a později kritiky. Architektura značky Fellner & Helmer se ovšem stala součástí evropské kultury a přispěla k vytvoření genia loci
světových lázní. Mnohé z jejich staveb jsou moderně upravené a staly se součástí evropského kulturního dědictví.
Líbí se dodnes a například v
Karlových Varech by mnozí byli rádi, kdyby moderní
Vřídelní kolonádu opět nahradila ta stará od Fellnera & Hellmera. Stará kolonáda v pseudorenesančním stylu stála v Karlových Varech do roku 1939. Pak byla rozebraná a materiál z ní posloužil pro válečné účely. Nová kolonáda, která je ukázkou takzvaného bruselského stylu, začala veřejnosti sloužit v květnu 1975. Pro obnovu Vřídelní kolonády na místě té současné se už několikrát konalo referendum, vždy se ale dostavilo málo voličů.
Ateliér Fellner & Helmer
- Ateliér měl přibližně dvacet stálých kanceláří s vlastními vedoucími pracovníky, kteří kontrolovali průběh práce od projektů až po vedení staveb.
- Firma někdy pracovala na desítkách zakázek současně.
- Ateliérem Fellner & Helmer prošlo asi 360 architektů. Stal se tak neoficiální školou a první praktickou zkušeností mnoha začínajících architektů, kteří se později osamostatnili a proslavili. Patřili k nim například Franz Freiherr von Krauss a Alexandr Graf, kteří podobně jako Fellner & Helmer pracovali na mnoha zakázkách společně. Graf navrhl Městské divadlo ve Znojmě a další divadla v Ostravě, Ústí nad Labem a Mostě.
- Ateliér zanikl po smrti Ferdinanda Fellnera v roce 1916. Mnoho plánů, výkresů a nákresů bylo nenávratně zničeno, zbylé dokumenty jsou uloženy ve sbírce Historického muzea města Vídně.
- Malé překvapení na závěr: historikům se podařilo zjistit, že firma obou architektů nebyla registrována ani v centrálním vídeňském živnostenském registru, ani v průmyslové komoře. Šlo tedy jen o soukromou společnost, uzavřenou pouze před vídeňským c. k. notářem, a ve vztahu obou mužů patrně hrály důležitou roli vzájemná důvěra a přátelství.