Na začátku 16. století se z církevních řádů, žijících podle řehole sv. Františka z Assisi, oddělilo několik samostatných proudů: observanti, minorité a coby nejmladší odnož
kapucíni. Jejich název vzešel z původně posměšné přezdívky: od zbývajících dvou řádů je totiž odlišuje dlouhá a špičatá kapuce na řeholním hábitu. Jejich heslem je latinské
Pax et bonum, tedy Pokoj a dobro.
Nejstarší kapucínský klášter v Praze na Hradčanech
První kapucíni k nám přišli už v roce 1599, ale česko-rakouská provincie, první samosprávný celek řádu na našem území, vznikla teprve roku 1618.
První kapucíni se usadili v
Praze, pozemek na
Hradčanech v těsné blízkosti
Lorety,
Černínského paláce a
Nového Světa koupil a řádu daroval pražský arcibiskup Zbyněk Berka z Lipé a Dubé.
Nejstarší kapucínský klášter v Česku s kostelem Panny Marie Královny andělů funguje dodnes, mezi jeho rarity patří především
jesličky s desítkami postav v životní velikosti a také nabídka
cenově výhodného ubytování pro turisty a studenty v historickém centru Prahy. Další
kapucínský klášter s kostelem sv. Josefa najdete na
náměstí Republiky v
Praze, kapucínské kláštery sídlí také v
Olomouci a v
Sušici.
Kapucínská hrobka a tvář barona Trencka
Druhý kapucínský klášter v českých zemích vznikl v roce 1604 v
Brně. V roce 2024 si připomeneme 275. výročí úmrtí barona Trencka. Jde o nejvýznamnější osobnost, jejíž ostatky spočívají v
Kapucínské hrobce pod
kostelem Nalezení sv. Kříže v areálu kapucínského kláštera.
Šlechtic, velitel ozbrojené jednotky pandurů,
voják císařovny Marie Terezie a nakonec i její
vězeň, jehož strastiplná životní cesta se uzavřela právě v Brně, získal pod rukama antropologického týmu Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity opět svoji tvář.
Mumii barona Trencka můžete vidět v kapucínské hrobce; ta byla po staletí odvětrávaná díky důmyslnému systému ventilace a těla zemřelých se tak mumifikovala přirozenou cestou. Kromě pověstného dobrodruha tu našlo místo posledního odpočinku více než 150 kapucínů a kolem padesáti dobrodinců kapucínského řádu.
Hrobka je otevřená denně celý rok, v zimním období od 10 do 16 hodin, v neděli od 11 do 16.30.
Mikulov, hrobka a galerie Konvent
Zatímco do
Brna kapucíni přišli na pozvání
Františka z Dietrichštejna, kardinála a olomouckého biskupa, stejný muž přímo na svém panství v
Mikulově v roce 1611 založil další
kapucínský klášter, třetí nejstarší u nás. Kapucínům kardinál Ditrichštejn svěřil duchovní správu
loretánského poutního místa, které vzniklo v těsné blízkosti kláštera a stalo se předobrazem
Lorety v
Praze na
Hradčanech.
Požár na konci 18. století poničil kapucínský klášter natolik, že bratři místo opravy požádali o jeho zrušení a z Mikulova odešli. Z loretánského kostela také zbyla jen ruina, Ditrichštejnové jej posléze nechali přestavět na
rodovou hrobku; ta je otevřená během hlavní sezony. V presbytáři někdejšího kapucínského kostela najdete
Galerii Konvent s kavárnou, kde se konají výstavy, koncerty i divadelní představení. Jednou ročně se zde koná
mše svatá jako skromná připomínka příchodu kapucínů do Mikulova.
Kde najdete další kapucínské kláštery?
- Na základě rozhodnutí císaře Josefa II. z roku 1782 bylo zrušeno pět z deseti kapucínských klášterů na Moravě. Spolu s konventy v Olomouci, Brně, Třebíči a Znojmě zůstal zachován i klášter ve Fulneku. Dnes o areál pečuje Muzeum Novojičínska, kostel sv. Josefa se po opravě proměnil ve výstavní sál, kde se pořádají také koncerty a divadelní představení.
- Kapucínský klášter v Českých Budějovicích byl zrušen roku 1786.; kostel slouží jako koncertní síň, bývalý klášter využívá Teologická fakulta Jihočeské univerzity, najdete tu také galerii Zlatý kříž a kavárnu.
- Koncertní síň se stala také z bývalého kapucínského chrámu v Sokolově, varhany pocházejí ze zbouraného kapucínského kostela v Mariánské u Jáchymova.
- Ve Znojmě připomíná řád kapucínský kostel sv. Jana Křtitele na Masarykově náměstí s Kapucínskou zahradou, spravovaný farností u chrámu svatého Mikuláše.
- V Mnichově Hradišti je kapucínský kostel s kaplí svaté Anny zařazený do prohlídkových okruhů zámku a slouží jako lapidárium středočeských barokních soch.
- V bývalém kapucínském chrámu v Chrudimi si prohlédnete Muzeum barokních soch, kapucínské zahrady se proměnily ve veřejný park s rozáriem, ovocným sadem, hřišti a hudebním pódiem.
- Na nové využití čeká například kapucínský klášterní areál v Opočně.
- Kuriózní osud měl klášter v Náměšti nad Oslavou, poslední, který kapucíni stihli v českých zemích postavit do josefínských reforem. První bratři sem přišli roku 1763, ale nepobyli dlouho; už v září 1784 klášter zrušil císař Josef II. Areál byl přestavěn na byty, kanceláře a drobné provozovny.