Elegance, luxus a styl: návštěvy ve funkcionalistických vilách a bytech

Funkcionalismus se stal vedoucím slohem první republiky a přiřadil československou architekturu k evropské špičce. Pojďte s portálem Kudy z nudy na návštěvu tam, kde vás pustí dál a kde se na funkcionalistické skvosty nemusíte dívat jen z ulice.

Pojďte se dozvědět více o do detailů promyšlených stavbách 20. a 30. let minulého století a zajímavých osudech staveb samotných i jejich majitelů a stavitelů, ke kterým se řadí slavná jména, jako je Adolf Loos, Jože Plečnik nebo Ludwig Mies van der Rohe.

 

Winternitzova vila na pražském Smíchově

Návrh funkcionalistické vily v Praze-Košířích svěřil právník Josef Winternitz slavnému architektovi Adolfu Loosovi. Ten ovšem kvůli nemoci (zemřel o rok později) projekt předal kolegovi Karlu Lhotovi; jeho dílem jsou veškeré prvky v interiéru. Rodina vilu obývala jen do roku 1941, kdy byla donucena pod tlakem rasové perzekuce vilu převést na Auswanderungsfond für Böhmen und Mähren (Vystěhovalecký fond). Od tohoto fondu koupila objekt obec pražská, která ve vile zřídila mateřskou školku. Po roce 1948 byla vila znárodněna a dlouhá desetiletí sloužila jako mateřská školka (až do roku 1997).

Celá rodina byla roku 1943 transportována do Terezína a později do koncentračního tábora Osvětim. Vrátila se pouze Jenny Winternitzová a dcera Suzana, které však již vilu nikdy nespatřily.

Winternitzova vila je otevřena jako muzeum a galerie. Komentované prohlídky probíhají každou sobotu a neděli. Poskytnou vám tu dostatek oficiálních i soukromých informací přímo z rodiny původních majitelů. Můžete si vybrat romantický ranní termín s vyhlídkou na východ slunce nad historickým středem města, nebo počkat na podvečerní termín s vyhlídkou na západ slunce. Samozřejmě můžete přijít za okouzlujícím světlem celý den..
 

Müllerova vila ve Střešovicích

Nejznámější Loosovou pražskou stavbou je Müllerova vila, kterou spravuje Muzeum hlavního města Prahy. Prohlédnete si zde pro Loose charakteristický styl členění interiérů, takzvaný raumplan. Interiér vily představuje luxusní obydlí připomínající prvorepublikový životní styl rodiny, která patřila do pražské vyšší společnosti. Veškeré zařízení vyniká svým kvalitním provedením. Adolf Loos vždy spolupracoval jen s těmi nejlepšími výrobci, na které kladl vysoké nároky. Spojení přepychu s jednoduchostí a funkčností potvrzuje Müllerovu vilu v roli jedinečného díla moderní architektury a designu. Vilu si nechal postavit František Müller, zámožný spolumajitel stavitelské firmy Kapsa-Müller, když se chtěl s rodinou přestěhovat z Plzně do Prahy.
 

Jože Plečnik a Rothmayerova vila

Z dalších pražských funkcionalistických staveb je třeba zmínit dílo slovinského architekta Jože Plečnika. Podílel se na úpravách Pražského hradu a jeho dílem je rovněž kostel Nejsvětějšího srdce Páně na Vinohradech, považovaný za jednu z nejvýznamnějších českých sakrálních staveb 20. století.

Plečnik v Praze vyučoval na Vysoké škole uměleckoprůmyslové a vychoval řadu vynikajících tvůrců včetně Otto Rothmayera, který se později stal jeho nejbližším spolupracovníkem. V Rothmayerově vile ve Střešovicích, kterou architekt navrhl a postavil pro svou rodinu, si můžete prohlédnout expozici o životě a díle obou architektů, kterou přichystalo Muzeum hlavního města Prahy.
 

Volmanova vila v Čelákovicích

Jednou z nejkrásnějších a nejdražších rezidencí první republiky je Volmanova vila, v rozlehlém parku nad romantickou krajinou řeky Labe v Čelákovicích. Tento klenot českého funkcionalismu pro továrníka a mecenáše Josefa Volmana navrhli v letech 1938 – 1939 mladí avantgardní architekti Karel Janů a Jiří Štursa. Velkolepý areál vily je vynikající ukázkou moderního bydlení meziválečné doby i myšlenek švýcarského architekta Le Corbusiera, který byl architektům inspirací a vzorem. Reprezentativní i soukromé prostory včetně střešní terasy můžete poznat na prohlídce s průvodcem, užít si atmosféru vily lze i v rámci soukromé návštěvy.
 

Loosovy interiéry v Plzni

V Plzni můžete navštívit bytové interiéry od světoznámého architekta Adolfa Loose. Každý z nich je jiný, za návštěvu ale rozhodně stojí všechny. V bytě manželů Krausových v Bendově 10 se podíváte do podle odborníků nejkrásnějšího Loosova salónu s obkladem ze švýcarského mramoru Cipollino a stropem z mahagonových desek. Návštěva apartmánu Dr. Vogla v Klatovské 12 představí jako zázrakem dochovanou místnost, obývací salón s replikami původního nábytku a travertinovou jídelnu. Další prohlídková trasa nabízí Brummelův dům na Husově 58, Loosem přestavěný v dvougenerační bydlení, a poslední prohlídka míří do Semlerovy rezidence na Klatovské 110, jediného z plzeňských interiérů, ve kterém byl využit Loosův princip raumplanu. Interiéry navrhl pro Oskara a Janu Semlerovy Loosův žák a spolupracovník Heinrich Kulka.
 

Legenda z Brna: Vila Tugendhat

Skutečným skvostem mezi funkcionalistickými stavbami je vila Tugendhat v Brně – Černých Polích. Jako jediná památka moderní architektury v Česku je zapsána na Seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. Vila manželů Grety a Fritze Tugendhatových vznikla podle projektu německého architekta Ludwiga Miese van der Rohe a před několika lety jí byla vrácena podoba, jakou měla v době svého dokončení roku 1930. V interiérech uvidíte repliky původního mobiliáře, prohlédnete si i technické zázemí vily a expozici věnovanou architektovi, stavebníkům a všednímu životu rodiny do roku 1938, kdy Tugendhatovi emigrovali. Vila je přístupná celoročně kromě pondělí, vzhledem k velkému zájmu je doporučená rezervace 2 až 3 měsíce předem.
 

Vila Stiassni v Pisárkách

Pro běžné návštěvníky se Vila Stiassni v Brně-Pisárkách, dlouhá léta známá spíše jako vládní vila, poprvé otevřela po rozsáhlé obnově na konci roku 2014. Vile, kterou pro rodinu textilního továrníka Alfreda Stiassniho v letech 1927–1929 postavil architekt Ernst Wiesner, vrátila obnova půvab první republiky. Stavba lehce klame tělem: zvenčí strohá a funkcionalistická budova uvnitř hýří luxusem, v době vzniku již poněkud zastaralým. Salonky zdobí bohaté štuky a vyřezávané dřevěné obložení, mramorové krby a historizující nábytek. Nenechte si ujít ani procházku zahradou s tenisovým kurtem či bazénem. Ve vile se pořádají výstavy, akce a kostýmové prohlídky.
 

Vila Löw-Beer a další brněnské stavby

Vila Löw-Beer obývala v letech 1913 až 1939 rodina Alfreda a Marianny Löw-Beerových, rodiče Grety Tugendhat. Vila slouží jako muzeum s expozicí Svět brněnské buržoazie mezi Löw-Beer a Tugendhat, která přibližuje dějiny architektury i brněnských vyšších vrstev. Vilu zakoupil roku 1903 továrník Moriz Fuhrmann. Podle obecního věstníku pro zemské hlavní město Brno byly v jednopatrové vile čtyři byty celkem se 14 pokoji a 7 kabinety, 3 kuchyněmi, 2 koupelnami a 6 záchody. Po Fuhrmannově smrti prodali v srpnu 1913 jeho dědicové vilu textilnímu podnikateli Alfredu Löw-Beerovi. Nový majitel nechal ve 30. letech dům částečně stavebně upravit. Autorem úprav byl vídeňský architekt Rudolf Baumfeld. V roce 1940 zabavili vilu Němci pro potřeby tajné státní policie (gestapa). Po roce 1948 byla vila znárodněna a v roce 1954 se stala majetkem československého státu. V současnosti je Löw-Beerova vila v majetku Jihomoravského kraje a ve správě Muzea Brněnska.

Z dalších brněnských funkcionalistických památek byste měli rozhodně poznat kavárnu Era, neopakovatelnou atmosféru pak mají staré pavilony brněnského výstaviště.