Výbušný výstředník Antonín Dvořák
Antonín Dvořák se narodil 8. září 1841 v Nelahozevsi, kde také prožil své mládí. Malého Antonína hudba lákala již odmalička – hrál na housle, klavír i varhany. I přes nevšední talent bylo hlavou rodiny Dvořákových rozhodnuto, že se prvorozený syn stane řezníkem. Toto řemeslo se sice mladý Dvořák vyučil, ale nikdy v praxi neprovozoval. Díky svému strýci, který jej finančně podporoval, se Dvořák dostal z rodné Nelahozevsi do Prahy, aby mohl studovat na varhanické škole.
První úspěchy přišly v roce 1877, kdy Dvořákovo dílo přilákalo pozornost tehdy již proslulého skladatele Johanese Brahmse, který jej doporučil berlínskému nakladateli Simrockovi. Pro něj napsal Dvořák první řadu Slovanských tanců a získal vynikající kritiky. Antonín Dvořák však rozhodně nepatřil k usedlým a vážným umělcům – ba naopak. Jeho současníci jej považovali za výbušného a podivínského výstředníka. Velmi rád nosil nápadné oblečení a na manžety košil si zapisoval své myšlenky. Pokud byly manžety již popsané, přišel vhod i jídelní lístek v restauraci.
V pozdějších letech trpěl strachem z otevřených prostor. Bez doprovodu se bál vycházet na ulici a jeho žáci jej museli denně doprovázet na konzervatoř, kde učil. Nerad také měnil místa svého pobytu – celý život prožil na stejné adrese v Žitné 10, a když přišel čas se přestěhovat, našel si větší byt jen o patro výš. Jeho pobyt zde připomíná busta s textem: Antonín Dvořák, hudební skladatel, žil a tvořil v tomto domě od r.1877 a zde r.1904 zemřel.
Druhým domovem mu byla Vila Rusalka ve Vysoké u Příbrami – původně ovčín na panství hraběte Kounice, Dvořákova švagra. Právě tady složil dvě ze svých nejznámějších oper – Rusalku a Armidu.
Také cestování pro něj bylo nutným zlem, i když cestu do Ameriky roku 1892, kde přijal místo ředitele na newyorské konzervatoři a proslavil se svou 9. symfonií – Novosvětskou, si docela užíval – jako jediný z pasažérů neměl mořskou nemoc a velice detailně se zajímal o loď.
Dvořáka doslova fascinovaly velké stroje. Od dětství rád pozoroval parní lokomotivy a v New Yorku zase navštěvoval přístav s velkými zaoceánskými parníky. Mimo to byl vášnivým chovatelem holubů, jeden párek si vyprosil přímo od anglické královny místo honoráře. Po návratu do Prahy dirigoval roku 1896 nově založenou Českou filharmonii, učil na konzervatoři a psal symfonické básně podle Erbenovy Kytice a dnes proslulé opery: Jakobína, Čerta a Káču, Rusalku. Dvořákovy šedesáté narozeniny v roce 1901 se staly národní událostí. Při této příležitosti jej rakouský císař František Josef I. povýšil do šlechtického stavu a jmenoval jej členem Panské sněmovny říšské rady ve Vídni.
Antonín Dvořák zemřel v neděli 1. května 1904 krátce po poledni ve svém pražském bytě v rodinném kruhu. Pohřben byl na Vyšehradském hřbitově Slavín, kde naleznete jeho hrob i dnes. Jeho dílo čítá téměř 120 opusů, z nichž většina představuje velká orchestrální, vokálně-instrumentální či hudebně dramatická díla.
Kochejte se Dvořákovou hudbu na tradičních festivalech
Dvořákovu hudbu představuje každoročně v září hudební Festival Dvořákova Praha. Festival tradičně přináší dva týdny plné krásné hudby, hvězdných interpretů a mimořádných zážitků. Vedle jeho nejslavnějších děl jsou do programu zahrnuty skladby z prvního desetiletí Dvořákovy kompoziční práce.
Většina koncertů se uskuteční v Rudolfinu, některé v Betlémské kapli a v Centru Bořislavka, kde sídlí Rodinná nadace Karla Komárka, hlavního mecenáše festivalu.
Od prvopočátku je hlavní myšlenkou mezinárodního hudebního festivalu Dvořákova Praha propagace dobrého jména české kultury prostřednictvím odkazu díla Antonína Dvořáka, jeho současníků a žáků. A protože jediným měřítkem festivalu je kvalita, setkávají se na pódiích Dvořákovy Prahy jen špičkoví sólisté, dirigenti, mezinárodně nejuznávanější orchestry a komorní soubory, které představují mezinárodnímu publiku Dvořákovu hudbu i díla dalších světových skladatelů.
Špičkové koncerty slibuje i festival v Karlových Varech, který každoročně připravuje tamní symfonický orchestr. Festival Dvořákův podzim. Většina koncertů se odehraje v Císařských lázních.
Dvořáka si připomíná i jeho rodná Nelahozeves Dvořákovým festivalem.
Výlet za Antonínem Dvořákem
V rodné Nelahozevsi si můžete projít také naučnou Dvořákovu cestu, zaměřenou na geologii, paleontologii, ekologii, historii a ochranu přírody. Rodný dům Antonína Dvořáka je prošel nedávno rekonstrukcí. Nová muzejní expozice propojuje Dvořákovu hudbu s geniem loci jeho rodiště.
Krásnou procházku si můžete udělat také malebným parkem ve Vysoké u Příbramě, kde objevíte například Rusalčino jezírko. Podívat se můžete také do novorenesančního zámečku, kde se nachází expozice o životě, díle i pobytu skladatele ve Vysoké. Kromě historických zajímavostí a kostýmů z divadelních představení se zde můžete zaposlouchat do nahrávek Dvořákových děl.
V Praze – Novém Městě naleznete v nádherném barokním letohrádku, zvaném Amerika Muzeum Antonína Dvořáka. Celoročně je zde přístupná expozice a kromě krásné barokní architektury si zde můžete prohlédnout například Dvořákův psací stůl či jeho klavír.
Muzeum navíc spravuje Archiv Antonína Dvořáka, který obsahuje většinu Dvořákových notových rukopisů, důležité jím autorizované opisy jeho skladeb a první vydání jeho děl, ale i soubor korespondence, diplomy, čestná jmenování, aj. Jedná se o svědectví o díle osobnosti, která přinesla jedinečné a inovativní postupy v hudební kompozici, proto byl v roce 2023 zapsán na seznam Paměť světa UNESCO.
Provázela první lidské kroky na Měsíci la Dvořákova Novosvětská?
Během prvního letu člověka na Měsíc 20. 7. 1969 byli na paluvbě lodi Apollo 11 dva kosmonauti – Buzz Aldrin a Neil Armstrong. Podle často citovaného záznamu si jeden z nich si při výstupu na povrch Měsíce pustil nahrávku Dvořákovy Novosvětské. Pokud se tak skutečně stalo, Dvořákova hudba symbolicky doprovázela lidstvo při jeho významném kroku do vesmíru.