Na skok přes hranice: 10 + 1 tip pro výlet na Náchodsko a do Kladského pomezí

Jiráskova cesta je nejstarší značená stezka po hřebeni Orlických hor nesoucí jméno známého spisovatele a průkopníka turistiky v Orlických horách Aloise Jiráska. Začíná v Broumově, vede přes Hronov a Náchod do údolí Metuje; přes Olešnici se stoupáním na Vrchmezí dostane na hlavní hřeben, kterým pokračuje přes Šerlich a poblíž Velké Deštné stále po hlavním hřebeni až k Haničce, kde vstupuje do Žamberských lesů. Projděte se po hřebenech i vy, ať už na příjemné vycházce, při celodenním výletu nebo několikadenním putování.

Výlet vhodný i pro vyznavače jedné stopy vás zavede z muzea řemesel v Letohradu k rozhledně na Suchém vrchu a přes Červenovodské sedlo do vojenského muzea v Králíkách, na státní hranici s Polskem a okolo přehrady Pastviny, kde se lze v horkém dni osvěžit, zpět do Letohradu.

Když se roku 1820 hrabě Schulenburg rozhodl, že stráví léto na zámku v Ratibořicích, stěhovala se na venkov i manželka Kateřina Zaháňská a zástupy služebnictva. Mezi nimi byl i hraběcí kočí Jan Pankel s nevěstou a dcerkou Barunkou. Když měli rodiče svatbu v Malé Skalici, bylo holčičce už půl roku.

V roce 2019 se městu Náchod podařilo navázat na dlouholetou tradici lázeňství. Na okraji města tak vznikla nová odpočinková zóna, kterou si oblíbili jak místní, tak turisté. Jedná se o areál Malých lázní Běloves, jejichž dominantou je obnovená Vila Komenský.

Jiráskova turistická chata s rozhlednou na Dobrošově je perlou Klubu českých turistů. Je situována v překrásném místě Náchodska.

Z nádvoří náchodského zámku mohou návštěvníci vstoupit do Piccolominské zahrady, která byla založena roku 1751 ve francouzském stylu na bývalém severním bastionu z třicetileté války. Zahrada dostala své jméno po císařském vojevůdci Ottaviu Piccolominim, který vlastnil Náchod za třicetileté války.

Metuje nabízí několik zajímavých tras po celý rok. Nevšední zážitek slibují jak peřeje v Pekle, tak spodní úsek Metuje s průjezdem Nového Města, kde z lodi uvidíte novoměstský zámek, pod kterým přímo projedete i pěknou přírodu v klidném a tichém údolí bez civilizace.

Budova městského muzea, dříve obchodního domu A. Wenke a syn, byla postavena v letech 1910 – 1911 podle návrhu architekta Josefa Gočára. Je památkově chráněna, neboť patří k významným památkám moderní evropské architektury.

Vodní nádrž Rozkoš bývá někdy přezdívaná Východočeské moře. Účelem vodního díla je protipovodňová ochrana, rekreace, vodní sporty a chov ryb pro sportovní i komerční využití. Přehrada byla dostavěna roku 1969. Má rozlohu 800 hektarů a průměrnou hloubku 10 m.

Na vrchu Čáp se nedaleko Teplic nad Metují v nadmořské výšce 786 m n.m. nachází stejnojmenná rozhledna, která poskytuje nádherné výhledy nejen na okolní skalní města, ale také Krkonoše nebo Orlické hory.

Naučná stezka pevnost Dobrošov je dlouhá přibližně 4 km v rovinatém, lehkém terénu a nabízí 8 informačních tabulí. Naučná stezka vás provede od Jiráskovy chaty k pevnosti Dobrošov. Cesta se vine kolem dalších objektů těžkého i lehkého opevnění obranné linie první republiky.

Jen pár desítek metrů od hlavní brány náchodského zámku žijí v oboře daňci a mufloni. Vejít do obory lze brankou a za ní pak sejdete po kamenném schodišti na pozorovatelnu. Pod ní i na stráních kolem uvidíte vysokou zvěř.

Babiččino údolí patří mezi nejznámější výletní místa Východních Čech. Právě sem umístila Božena Němcová děj svého díla Babička. Tady někde chodily skutečné předobrazy babičky, vévodkyně Zaháňské, Barunky a jejích sourozenců, psů Sultána a Tyrla i bláznivé Viktorky.

Zámek Náchod uvidíte již z dálky při příjezdu do města. Zámecký komplex v Náchodě tvoří celkem pět nádvoří a několik hlavních budov, jež byly k zámku přistavovány v průběhu století. K vidění jsou celkem tři samostatné prohlídkové okruhy týkajících se historie zámku.

Rozestavěná dělostřelecká tvrz Dobrošov nedaleko Náchoda ve východních Čechách byla součástí Československého pohraničního opevnění z let 1935-1938. Tvrz měla palbou krýt náchodské údolí. Od roku 2019 do 2022 byla v rekonstrukci.

O náchodském zámečku vršku kulatého jste si určitě zpívali už na základní škole, ale zajímavých míst jako dělaných pro výlety tu najdete mnohem víc. Například náměstí se dvěma radnicemi, v jehož dlažbě je zasazena koňská podkova. Když se na ni postavíte a bude si něco přát, prý se vám to splní!

Na Karlově náměstí v Náchodě vyhrává čtyřikrát denně melodie jedenáct zvonků jedinečné náchodské zvonkohry.

Staré bělidlo je romantická dřevěná roubená chalupa krytá šindelem, která leží nedaleko Ratibořického zámku v Ratibořickém údolí. Božena Němcová právě na Staré bělidlo umístila hlavní děj knihy Babička.

Broučkův dům je sídlem stálé expozice Muzea Náchodska. Ta vás provede nejstaršími dějinami pravěku, přes středověk a novověk až do současnosti.

Expozice Muzea Náchodska v Jiráskově rodném domku vám představí ukázku tradiční lidové architektury.

Lázně Běloves na okraji města Náchoda byly založeny v roce 1818 a základem zdejší léčby bylo podávání přírodních uhličitých koupelí, známá byla i místní lahodná minerálka IDA. Dnes velmi zchátralý lázeňský areál již není v provozu.

V Hronově se můžete vydat na Cestu psa Voříška, která je inspirovaná dílem Karla Čapka Devatero pohádek. Celou stezku umělecky ztvárnil akademický malíř Ivan Krejčí. V hronovském informačním centru naleznete k trase mapu a informační leták.

Cesta Boženy Němcové je červeně značená turistická značka vedoucí z Náchoda do České Skalice a přes Červený Kostelec do Chvalkovic. Cestou pěší turisty zavede do Babiččina údolí, k Barunčině škole či do Muzea Boženy Němcové. Trasa měří 40,5 km.

Asi 5 kilometrů od Náchoda se nachází pěchotní srub N-S 73 Jeřáb. Je součástí dělostřelecké tvrze Dobrošov, vybudované v rámci výstavby pohraničního opevnění z let 1937–1938.

Přibližně uprostřed cesty mezi Ratibořickým zámkem a Starým Bělidlem se nalézají dvě stavení, která jsou neodmyslitelně spjata s nejznámějším dílem Boženy Němcové – Rudrův mlýn a Vodní mandl.

Jednou z nejnavštěvovanějších památek Královéhradecka je renesanční zámek v Opočně, městě v podhůří Orlických hor. Každoročně v srpnu se tu koná velká pouť s neobvyklým názvem Porcinkule, za vidění stojí i zámecký anglický park, na který navazuje obora s daňky a muflony.

Společně s Adršpachem jsou Teplice nad Metují místem, kde začínají výlety do Adršpašsko-teplických skal, největšího pískovcového skalního města ve střední Evropě. Pozornost si zaslouží i Supí skály a zámeček Bischofstein, který si oblíbil spisovatel Alois Jirásek.

Z Hronova, ležícího na severovýchodě Čech nedaleko hranice s Polskem, je to kousek do Broumova a Broumovských stěn, do Náchoda i do Police nad Metují. Město se proslavilo jako rodiště spisovatele Aloise Jiráska a každoročně se tu pořádá festival ochotnických divadel festival Jiráskův Hronov.

Na jedné straně Broumovských stěn leží Broumov, na straně druhé Police nad Metují. Kdo se vyzná v zeměpise, bude se zřejmě ptát, proč nad Metují, když městem protéká potok Ledhujka. Čekají tu na vás nádherná přírodní zákoutí i zajímavá muzea, například to, které se věnuje stavebnici značky Merkur.

Když Karel Čapek psal o hrozném Lotrandovi, mordýři ze všech nejukrutnějším, co se svými pacholky, zloději, zlodějíčky a pomocníky panoval na Brendách, psal vlastně o svém rodném kraji. Brendy se totiž postaru říkalo Jestřebím horám – a právě na jejich jižním úbočí leží Malé Svatoňovice.

Červený Kostelec leží na úpatí Jestřebích hor mezi Náchodem a Trutnovem. Dlouho to býval obyčejný Kostelec, přídomek Červený získal až v roce 1876 podle zabarvení půdy v okolí. Nějakou dobu tu žila spisovatelka Božena Němcová a na hřbitově můžete navštívit hrob herce Martina Růžka.

Zatímco město Jaroměř vzniklo na soutoku Labe, Úpy a Metuje v 11. století, barokní pevnostní město Josefov je mnohem mladšího data; vzniklo až na sklonku 18. století. Postupně se rozrůstající samostatná města se sloučila do jediného celku roku 1948 a dnes společně nabízejí celou řadu zajímavostí.

Malebnému náměstí v centru města se říká Český Betlém. Stojí tu zámek s válcovou věží zvanou Máselnice a renesanční domy s podloubími a štíty, zdobené takzvanými vlaštovčími ocásky. Náměstí možná znáte ze seriálu F. L. Věk, kde si Nové Město nad Metují zahrálo roli nedaleké Dobrušky.

Jedna z nejcennějších českých dřevěných zvonic je dominantou města Rtyně v Podkrkonoší. Starobylá dřevěná zvonice, polygonální stavba se třemi zvony, pochází z roku 1592 a měří na výšku téměř 30 metrů. Od zvonice je krásný výhled na město, do kraje a na Krkonoše.

Pěchotní srub N-S 81 Lom je jeden z mnoha desítek srubů a pevností postavených ve 40 letech na obranu našich hranic. Nachází se přibližně 1 kilometr od známého Památníku Březinka.

Unikátem hradu Frymburk nedaleko obce Nový Hrádek je jeho hradní věž. Jedná se o nejširší hradní věží v ČR. První písemná zmínka o hradu pochází z roku 1354. Po něm byl hrad v držení předních rodů jako byli Páni z Lipé, Dubé, Trčkové z Lípy a Colloredo-Mansfeldové.

Nemnohé pozůstatky hradu Rýzmburka ze 13. století se ukrývají na skále nad Babiččiným údolím. Na konci 17. století byl kámen z hradu použit jako stavební materiál pro altán i pro Ratibořický zámek. Do dneška se dochovaly jen zbytky zdí, brána a historická sklepení.

Cesta Aloise Jiráska zpřístupňuje prakticky celý hlavní hřeben Orlických hor a dá se projít pěšky i projet na kole. Jiráskova cesta je vůbec první značenou turistickou trasou na hřebenech Orlických hor a má své významné místo v celé turistické historii tohoto krásného regionu.

Navštivte zpřístupněné objekty československého opevnění z let 1935-38! Srdcem Běloveského pevnostního skanzenu je objekt těžkého opevnění N-S 82 Březinka, který má návštěvníky co nejnázorněji seznámit s technickou dokonalostí a jednotlivými funkcemi nejdůležitějšího prvku pevnostní linie.

V někdejším kupeckém domě s přízemním krámkem žila po svatbě Božena Němcová a dobovou atmosféru popsala v díle "Chudí lidé". Expozice se vztahuje k této knize, uvidíte také spisovatelčin bytový interiér. V zahradě je symbolicky pohřbena Viktorka, slavná postava z románu "Babička".