Dušan Jurkovič patří k nejznámějším osobnostem v historii slovenské architektury. Pocházel z rodiny se silnou vlasteneckou a obrozeneckou tradicí, vystudoval vídeňskou školu uměleckých řemesel a po krátké praxi v Martině od roku 1889 působil na Moravě. V době, kdy pracoval v ateliéru architekta
Michala Urbánka ve
Vsetíně, vznikly jeho nejznámější dřevěné stavby v secesním slohu s bohatým stylizovaným dekorem, zejména
horské turistické chaty Maměnka a Libušín na
Pustevnách,
Bartoňova útulna v romantickém údolí zvaném
Peklo u
Nového Města nad Metují nebo
Jiráskova turistická chata na Dobrošově.
V roce 1899 se Jurkovič usadil v
Brně, oženil se s
Boženou Bartelmusovou a v roce 1906 postavil v
Žabovřeskách vlastní rodinnou vilu.
Jurkovičova vila je dokonalou kombinací architektova osobitého stylu, tehdejších moderních evropských trendů i anglického hnutí
Arts and Crafts. Dnes o ni pečuje
Moravská galerie.
Před první světovou válkou získal Jurkovič řadu zakázek v
Luhačovicích a podílel se také na úpravách
hradu Kunětická hora a
zámku v Novém Městě nad Metují včetně
zámecké zahrady s
dřevěným mostem. Po vzniku Československa se přestěhoval do
Bratislavy, kde se stal přednostou Památkového úřadu. Během svého života architekt zpracoval přes tři sta návrhů a projektů, a to od zámků, vil a rodinných domků včetně jejich interiérů až po pomníky a dělnické kolonie. Po válce se rovněž podílel na výstavbě řady vojenských hřbitovů a památníků, mimo jiné je autorem impozantní
mohyly a mauzolea Milana Rastislava Štefánika na Bradle.
Za své dílo Jurkovič obdržel roku 1925 zlatou medaili na světové výstavě v Paříži. V roce 1938 mu bratislavská univerzita udělila čestný doktorát, v roce 1947 se stal jako první československý architekt národním umělcem.
Nejznámější stavby Dušana Jurkoviče
- Symbolem Beskyd a Valašska jsou malebné horské útulny Maměnka a Libušín v horském sedle Pustevny, které Jurkovič navrhl ve stylu lidové architektury Valašska a Kysuce.
- Pro Luhačovice navrhl Jurkovič unikátní soubor staveb, které proměnily celý urbanismus lázeňského areálu. Za vidění stojí Jurkovičův dům, vilky Chaloupka, Valaška, Vlastimila a Jestřabí, Vodoléčebný ústav, Sluneční lázně a Hudební pavilon. Řada projektů ale zůstala na papíře, původní Slováckou búdu zničil koncem roku 2002 požár.
- Zajímavou památkou kousek od česko-slovenských hranic je budova Slovenského domu ve Skalici, secesní stavba z roku 1905 s mozaikovou fasádou podle návrhu Mikoláše Alše, s původním vnitřním zařízením a s divadelním sálem s dekoracemi od Joži Uprky.
- Posledním velkým dílem Dušana Jurkoviče byly stanice lanovky z Tatranské Lomnice na Lomnický štít, které se však po několika modernizacích výrazně liší od původních projektů.
- Osobitý Jurkovičův styl nezapře jedna z křížových cest na Svatém Hostýně.
- Kuriozitou mezi Jurkovičovými stavbami je rozhledna na Karlově kopci nedaleko Valašského muzea v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm. Na svou realizaci projekt čekal více než sto let, rozhledna byla otevřena v roce 2012.