Atentát na zastupujícího říšského protektora
Reinharda Heydricha dne 27. května 1942 v
Praze je hodnocen jako největší čin evropského domácího odboje za druhé světové války. O jeho likvidaci se postaral
třicetiletý slovenský rotmistr Jozef Gabčík s o rok mladším
českým rotmistrem Janem Kubišem. Oba zahynuli v červnu 1942 v pravoslavném
chrámu Cyrila a Metoděje v pražské Resslově ulici.
Událost, která zapříčinila ze strany německého okupačního aparátu
vlnu teroru, jejímž nejsmutnějším symbolem je tragický osud obce
Lidice a popravy stovek českých občanů, je do dnešních dní zdrojem sporů o smyslu boje proti silnějšímu a brutálnímu nepříteli.
Autor holocaustu Reinhard Heydrich ve svých plánech
počítal i s fyzickou likvidací českého národa. Když okamžitě po nástupu do funkce zastupujícího říšského protektora v Praze vyhlásil v září 1941 stanné právo, nechal během krátké doby popravit 486 českých vlastenců.
V Ellisově filmu uvidíte v hlavních rolích parašutistů Kubiše a Gabčíka herce Jamieho Dornana a Cilliana Murphyho. Jednu z hlavních ženských postav, Gabčíkovu partnerku, hraje
Aňa Geislerová. Další české herce zastupuje
Alena Mihulová, Václav Neužil či Jiří Šimek.
Libeň, Lidice, Ležáky a další osudová místa
Křižovatka smrti
Památník Operaci Anthropoid se nachází v Praze-Libni
nedaleko křižovatky u Vychovatelny, kde byl
27. května 1942 v 10:35 hodin dopoledne atentát proveden. Postavy stojí na
hraně ve výšce devíti metrů v téměř sebevražedném postoji, což odpovídá vykonanému činu.
Past v kostele sv. Cyrila a Metoděje
Po úspěšném odstranění zastupujícího říšského protektora poskytl útočiště českým parašutistům kostel sv. Cyrila a Metoděje v Resslově ulici. Zde je dnes
Národní památník hrdinů heydrichiády. Kvůli
zradě výsadkáře Karla Čurdy se nacistům po třech bezradných týdnech podařilo nakonec úkryt vypátrat. Protože boj proti Gestapu byl od začátku ztracený, nechali si parašutisté své poslední kulky pro sebe a také je použili.
Popraviště v Kobylisích Národní kulturní památku
Kobyliská střelnice najdete na území Prahy 8, mezi paneláky a ulicemi Žernosecká a Čumpelíkova, v obdélníkovém prostoru uzavřeném náspy.
Po vyhlášení stanného práva místo sloužilo represivním popravám. Podle neúplných seznamů zde bylo v období
od 30. září 1941 do 7. května 1945 popraveno více než 755 lidí. Mezi nimi byli mimo jiné také obyvatelé Lidic.
Věčné jméno Lidice
Dne 10. června 1942 vyhladili nacisté středočeské
Lidice. Ačkoli obec neměla s atentátem nic společného, Gestapo vykonalo právě na obyvatelích Lidic
brutální akt pomsty. Zastřeleno bylo 173 mužů, ženy byly
odvlečeny do koncentračního tábora Ravensbrück a děti buď předány k
poněmčení nebo odvezeny do polského Chelmna.
Tichá osada mrtvých
Další vyhlazenou obcí se staly
Ležáky na Chrudimsku. Důvodem k zavraždění všech obyvatel a likvidace celé vesnice bylo
ukrývání funkční vysílačky Libuše, která sloužila k dorozumívání mezi parašutisty, kteří atentát provedli. Nacistické zlobě neušel ani rybník – koryto tekoucí kolem mlýna bylo odsunuto. Krutou ironií osudu je, že si šéf pardubického gestapa Clages v těsném sousedství Ležáků postavil svůj víkendový domek. Těla všech zastřelených byla odvezena do krematoria a spálena. I jejich
popel byl zabaven gestapem a nakonec vysypán do
Labe.