Řeč tentokrát není o „velkém“
Matterhornu, jedné z nejkrásnějších a nejpopulárnějších hor Evropy, která se s nadmořskou výškou
4 478 metrů zařadila na sedmou příčku nejvyšších vrcholků Alp. Náš „malý“ Matterhorn musíte hledat v
lomu Alkazar u
Berouna.
Český kras, Matterhorn a Tetínské skály
Šedobílé stěny bývalého vápencového lomu jsou obrácené k jihu a chráněné proti větru, takže jsou vhodné pro celoroční lezení, byť zejména během slunečných víkendů tu může být víc lidí, než by se vám zamlouvalo.
Alkazar nabízí přibližně
dvě stovky horolezeckých cest nejrůznějších obtížností od nejlehčích až po ty nejtěžší výstupy. Ty nejdelší, završené krásným výhledem do údolí
Berounky, nabízí právě výrazná věž na levé straně lomu, díky trojúhelníkovému tvaru zvaná
Matterhorn. Rozděluje ji skalní římsa, z níž se nastupuje na vrchní a prý hezčí část cest.
Na dohled přes řeku leží další krásná lezecká oblast,
Tetínské skály. Sedm sektorů a 80 cest všech stupňů obtížnosti objevíte přímo pod
zříceninou hradu Tetín, i tady však jde o velmi oblíbené terény, kde často ani ve všedních dnech rozhodně nebudete sami.
Moravský kras
Také v
Moravském krasu se dá lézt téměř celý rok a pokud víte, kam se vydat, tak i téměř za každého počasí. Pro zimní měsíce jsou vynikající stěny kolem
Rudice, orientované na jih a jihovýchod. Protože ale jsou na otevřeném prostranství, ve větrných dnech raději vyzkoušejte Vaňousovy díry na
Holštejně a za deštivého počasí
Býčí skálu, která je převislá a chrání před sprškami vody. Příjemné letní lezení nabízejí
Žleby u Macochy, kde je díky údolnímu mikroklimatu i v parných letních dnech vždy o pár stupňů míň než ve zbylých lezeckých lokalitách. Lezecké zázemí nabízejí také
Staré skály ve Sloupu,
jeskyně Jáchymka v
Josefovském údolí nebo skály na
Lidomorně.
Lezecké ráje ve skalních městech a výlet do Himálaje
Podle zkušených horolezců jsou třeba
Labské pískovce za
Děčínem,
Adršpašské skalní město a
Teplické skály nebo
skalní města Českého ráje úžasné horolezecké terény, které nám mohou lezci ze zbytku světa jen tiše závidět. Zatímco u
Berouna najdete Matterhorn, na
Broumovsku zase čeká Himálaj. Nazývá se tak jedna z lezeckých oblastí v
Adršpachu: výrazný skalní hřeben začíná na severu plošinou nad Dvorskou roklí a vede jihovýchodním směrem až na Rozcestí pod Himálajskou věží v Řeřichové rokli. Do adršpašského Himálaje patří i věže a masivy po obou stranách hřebene, tedy v úbočích Modré rokle na západní straně a Jelení rokle na východě směrem ke Království.
Pár dalších skalnatých tipů
K nejpopulárnějším lezeckým oblastem v Česku patří Suché skály přezdívané České Dolomity; na zdejším velmi tvrdém pískovci se dá lézt i záhy po dešti, a tak tu bývá občas rušno. Podobně jako jinde platí prosba, aby se k přírodě chovali co nejšetrněji, občas se mluví o jejich uzavření.- Hladká, Čertova stěna, Plochá a Kolébka: to jsou jednotlivé vrcholy Čertových skal na Valašsku. Asi 150 metrů dlouhá skalní zeď s až 25 metrů vysokými stěnami je orientovaná na jihovýchod a v teplejších dnech se tu někdy dá lézt i v zimě.
K obdivovaným místům mezi lezci patří i Svatošské skály v údolí Ohře, kam se nedostanete jinak než na lodi anebo pěšky z Doubí u Karlových Varů či delší trasou z Lokte. Až padesát metrů vysoké žulové skalní věže jsou nazvané podle pověsti o zkamenělé svatbě; směrem od visuté lávky přes Ohři po proudu řeky tu stojí Nevěsta, Ženich, Páter, Svědkové, Muzikanti, Tchán, Tchýně a Zámek.
Víte, že Matterhorn byl vždy symbolem síly a stability Švýcarska? Aby obyvatelé Zermattu a dalších měst zůstali i během pandemie koronaviru silní jako hora samotná, připravil švýcarský umělec Gerry Hofstetter neobvyklou světelnou instalaci. Každý večer od konce března do konce dubna po západu slunce až do půlnoci promítal na špičku Matterhornu (4 478 m) mimo jiné vlajky nejpostiženějších zemí, obrazy a hashtagy symbolizující naději a solidaritu či poděkování lékařům a záchranářům. Díky webkamerám umístěným na okolních horách si lidé mohli neobvyklou podívanou vychutnat každý večer z bezpečí svých domovů.