Časné jaro je tou nejlepší dobou, kdy se vydat na j
ihovýchodní hranici České republiky a Slovenska. Tady se vám totiž podaří zachytit ty nejkrásnější fotografie orchidejových luk, které jsou
největším přirozeným výskytem orchidejí ve střední Evropě. Stačí si vybrat, zda v hledáčku zachytíte krajinářské snímky luk poseté orchidejemi anebo se zaměříte na detail makro fotografie.
Vzhledem k letošnímu opatření na šíření koronaviru vydala obec Lačnov zákaz vstupu na louky, kde se obvykle šafrány objevují.
Vydat se za nimi tedy musíte do jiné části Východní Moravy.
Šafrány objevíte například v přírodní památce
Smolinka u Valašských Klobouk. Louka na severovýchodním svahu vrchu
Lesná asi 3,5 km jihovýchodně od Horního Němčí je
jedinou lokalitou v CHKO Bílé Karpaty, kde roste šafrán bělokvětý. Na Opavsku v
chráněném území Hořina u Velkých Heraltic vykvétá šafrán Heuffelův. Šafrány kvetou i na dalších místech republiky, například na
Farské louce u České Lípy, v
přírodní památce Kytlice v Lužických horách, v
Suchém dole nedaleko Broumovských stěn anebo v
Lukášově u Jablonce nad Nisou.
Na
brněnském sídlišti Kamenný vrch najdete velkou raritu – nachází se zde stejnojmenná přírodní rezervace, přezdívaná Kameňák. Právě zde nyní
vykvétají desetitisíce konikleců velkokvětých. Louky se letos začaly barvit do fialova o pár týdnů dříve, než obvykle, a to díky teplé zimě. Počet trsů rostliny na Kamenném vrchu dosahuje dosahuje téměř 55 tisíc, čímž vytváří jednu z největších populací koniklece na světě. Fialové stráně konikleců uvidíte také v
Národním parku Podyjí nedaleko
Havraníků.
Každoročně v jarním období vykvétají i vzácné druhy orchidejí. Jedním z míst, kde je můžete zachytit je
Vstavačová louka u Velkých Karlovic. Orchidej
vemeníček zelený potkáte v
přírodní památce Prlov I. nedaleko
Vsetína. Rezervace
Prlov II. leží na severovýchod od obce a chrání
výslunné louky s výskytem vstavačů. Přírodní památka
Hvožďanská louka na Domažlicku je bohatá na chráněné a ohrožené druhy rostlin. Roste zde například
hořec hořepník, jehlice plazivá, lněnka pyrenejská, pcháč bezlodyžný, vrba plazivá, vemeník dvoulistý nebo
prstnatec májový.
Louka vstavačů u Černýše se rozkládá na levém břehu Hučivého potoka pod Pernštejnem v Krušných horách, kde se na podmáčených loukách vyskytuje zvláště chráněný prstnatec májový. Dále zde můžeme najít jedovatý
upolín nejvyšší a
kosatec sibiřský.
Vůně česneku v lužních lesích
Lužní lesy plné olší, jasanů, jilmů a vrb, protkané systémy
mokřadů, jež jsou napojeny na významné řeky, jsou biologicky velmi rozmanité a nabízí spoustu námětů k fotografování, ať už ze světa flory nebo fauny. Jaro dokáže vykouzlit v lužních lesích koberce sněženek a bledulí,
v pozdějším období pak omamnou vůni medvědího česneku. Drobní živočichové jsou zastoupeny především hmyzem a obojživelníky, nivní louky pak budou patřit vodním a brodivým ptákům.
Mezi nejkrásnější lužní les patří jihomoravská
obora Soutok, kde se zároveň nachází i Trojmezí Česko – Slovensko – Rakousko. Nejhezčí a nejzachovalejší lužní lesy patří
Litovelské Pomoraví u
Olomouce,
Poodří táhnoucí se od Nového Jičína k Ostravě nebo
Mikulčický luh u řeky Moravy, Ve středních Čechách vynikají lokality lužních lesů především okolo řeky Labe:
Libický luh na soutoku Labe a Cidliny –
největší lužní les v Čechách a nádhernou procházku lesem nabízí
Veltrubský luh mezi Kolínem a Poděbrady.
Pístecký les je jedno z mála míst v Čechách, kde si nížinná řeka
Ohře s volnými meandry dosud podržela svůj přirozený ráz. V lužním lese je příjemně, na jaře vás zde uvítají
zářivé koberce bílých bledulí, vyskytuje se tu i ladoňka vídeňská. A kde se ještě setkáte s bledulemi a sněženkami? Mezi „TOP“ místa jejich výskytu patří
údolí Peklo na Českolipsku (pozor, stále je zde zával, možná je jen cesta ze
Zahrádek do
osady Karba a k Novému Dvoru),
údolí Chlébského potoka na
Vysočině, sněženky se zas hojně vyskytují v obci
Sedlnice, zejména na březích potoka Sedlnička a v
bývalém zámeckém parku.
Kvetoucí ovocné sady
Když jaro pokročí a začne ukazovat svou sílu ve formě pučících a kvetoucích květů ovocných stromů, je opět na čase vzít fotoaparát a vyrazit na další „lov“. Jedním z prvních kvetoucích stromů bývají
mandloně – největší středoevropský
mandloňový sad najdete v
Hustopečích. Tvoří jej
1 200 stromů, která byly v
Hustopečích byly
vysázeny po roce 1948, kdy se zastavily dodávky mandlí ze Španělska, Itálie a Řecka. Když se po převratu plodina začala znovu dovážet z jižních zemí, pěstování v hustopečském sadu skončilo jako neefektivní. Z původních 50 0000 stromů jich zůstala pouhá tisícovka na ploše pět hektarů. Město
Hustopeče je však na svou
botanickou raritu náležitě hrdé a podařilo se mu
unikátní mandloňový sad získat a
uchovat. Dnes
sady slouží jako místo odpočinku, v jejich středu byla vybudována
14 metrů vysoká rozhledna a vede zde také
Mandloňová naučná stezka.
Pražáci si k focení sadů mohou vybrat hned z několika míst – tím prvním jsou oblíbené
sady na Petříně, kde v
Seminářské zahradě roste více než
2 100 ovocných stromů. Omamně zde vodí květy višní, třešní, jabloní, hrušní a dalších ovocných stromů.
Ovocný sad na Klíčově, to je zelená oáza obklopená industriální atmosférou pražských Vysočan. Pozapomenutý
sad nabízí k fotografování hlavně
jabloně a hrušně.
Dobrým tipem na výlet je také Ovocná stezka u Slaného.
Ovocná stezka vede přímo uprostřed ovocných sadů. Značená stezka je dlouhá 4,5 km a provede vás
sady meruněk, višní, třešní a především jabloní, které mají jednoznačnou převahu.
Krásné v každém období a na jaře zvlášť
Jednou z oblíbených fotografických destinací je
Moravské Toskánsko, silně vlnitá krajina
jižní Moravy zabírající několik desítek km
2, poblíž
Kyjova. Malebně zvlněnou krajinu jen sem tam doplňuje osamělý strom, remízek nebo bílá kaplička. Ideální období pro focení
Moravského Toskánska je jaro, kdy lány září barvami. Hlavně
od konce dubna do poloviny května krajinu rozjasňuje
žlutá řepka.
Dalším místem, které vás okouzlí, je určitě
Šumava. Mezi nejkrásnější místa, která lze zachytit fotoaparátem patří
Roklanský potok od
Modravy po červené turistické značce, samota na
Březníku,
řeka Vydra,
Chalupská slať či
Černé jezero.
Do
Krkonoš se vypravte za
Pančavským vodopádem –
působivý kaskádovitý vodopád je zároveň tím nejvyšším v
Česku. Když na jaře taje sníh má Pančavský potok největší průtok. Bude to podívaná pro vás i každého, kdo si bude prohlížet vaše fotky.
A vypravit se rozhodně musíte i do
Českého středohoří. K
nejzajímavějším fotografickým místům patří například
vrch Raná, kde možná spatříte probouzející se sysly. Dalším vyhledávaným místem je nápadně špičatý a téměř holý
vrchol Číčov, ze kterého je nádherný rozhled do krajiny.
Holý vrch je známý výskytem několika druhů koniklece. A kdy by chtěl něco speciálního, ať zamíří do
Bobří soutěsky cca 2 km východně od obce Verneřice. Tam se Bobří potok zařezává do romantického údolí, kde díky členitému terénu a množství kamenů vytvář
í peřeje, kaskády a dva nádherné vodopády vysoké cca 2 a 6 metrů. Většina údolí Bobří soutěsky je zalesněná a roste zde mnoho vzácných květin. A jaká je „středohorská klasika“? Třeba pohled na
kaňon Labe z
Dörellovy vyhlídky.