Důležitým a jediným věrohodným zdrojem informací je latinsky psaná
Fredegarova kronika, zvaná též
Historia Francorum, sepsaná v 7. století v Burgundsku. Píše se v ní, jak
franský kupec Sámo přišel ke
Slovanům a jak se stal jejich vládcem, jak Slované bojovali proti Frankům a porazili je u pevnosti
Wogastisburgu. Příčinou sporu bylo podle kroniky přepadení franských kupců kdesi na území Sámovy říše někdy v devátém roce vlády krále Dagoberta I. Na Sámův dvůr poté přišel králův vyslanec Sicharius a žádal spravedlivou náhradu za lidi, které Sámovi lidé povraždili, a za majetek, kterého se zmocnili. Sámo, zakladatel a vládce prvního svazu slovanských kmenů ve střední Evropě nazývaného též
Sámova říše, ale odmítl škodu nahradit a chtěl ustanovit soudy pro spory mezi oběma stranami. Po hádce nakonec králova vyslance vykázal, což bylo záminkou pro franské válečné tažení.
Podle kroniky vpadli Frankové do Sámovy říše ve třech proudech. Ty se měly spojit a společně zaútočit na srdce říše, které zřejmě leželo na Moravě. Vojska přitom drancovala vše, co jim přišlo do cesty.
Fredegarova kronika uvádí, že Dagobertova armáda oblehla
pevnost Wogastisburg. V bitvě pak byl velký počet obléhatelů pobit, zbytek Dagobertových vojsk se dal na útěk. Zatímco Dagobert se musel stáhnout zpět do své říše, Sámo po porážce nepřítele využil získanou výhodu a v následujících letech podnikl několik kořistnických výpadů do Durynska a dalších zemí Franské říše. Sámova říše se tak rozrostla a stala se silou, se kterou bylo třeba počítat.
Sámo zemřel kolem roku 658, ale neznamená to, že kmenový svaz zanikl: z té doby zkrátka nemáme žádné další zprávy. Možná se slovanské kmeny dál vyvíjely samostatně, ale možná i bez Sáma kmenový svaz přetrval, aby na něj o dvě století později navázala
Velkomoravská říše. Zrovna tak nevíme, kde ležela legendární
pevnost Wogastisburg. Nejpravděpodobnější lokalitou je
vrch Rubín u
Podbořan, kde stojí roubená
rozhledna ve stylu strážní věže a palisády starobylého opevnění.
František Palacký Wogastisburg umístil do okolí
Domažlic, podle historika
Augustina Sedláčka se slavná bitva mohla odehrát pod
kopcem Úhošť poblíž
Kadaně. Záhadnou pevnost další odborníci hledali v okolí
Bratislavy, v jihomoravských
Mikulčicích, na
Svatém Hostýně, na
vrchu Náklo, ve
Znojmě anebo na
Ptačím vrchu u
Vranova nad Dyjí, ale archeologické nálezy žádnou z teorií nepotvrdily.