ÚvodČeská nejHistorickéGustáv Husák – normalizační prezident
Historické

Gustáv Husák – normalizační prezident

Osmým prezidentem Československa v letech 1975–1989 byl Gustáv Husák (10. ledna 1913, Dúbravka – 18. listopadu 1991, Bratislava), politik slovenského původu a nejvýznamnější představitel období normalizace. Jeho éru provázelo postupné utužení komunistické moci a s ním související represe, propouštění ze zaměstnání a korupce.
Gustáv Husák studoval na gymnáziu v Bratislavě, už v šestnácti letech vstoupil do Komunistického svazu mládeže a roku 1933, ještě jako student bratislavské právnické fakulty, do KSČ. Za druhé světové války se aktivně účastnil Slovenského národního povstání. Patřil ke generaci, která bezmezně věřila v politiku Sovětského svazu, dokonce navrhoval začlenit Slovensko do svazku národů SSSR. Po válce se stal předsedou Sboru pověřenců, slovenské autonomní vlády, v roce 1950 v éře prezidenta Gottwalda byl společně s dalšími slovenskými politiky obviněn z buržoazního nacionalismu, zatčen a odsouzen na doživotí ve vykonstruovaném soudním procesu. Podobně jako mnozí další se tehdy stal obětí systému, který sám budoval.

Z vězení ho dostala amnestie prezidenta Novotného: roku 1960 byl propuštěn, o tři roky později rehabilitován. V roce 1968 vystupoval jako stoupenec reforem, už o rok později ale nahradil Alexandra Dubčeka ve funkci prvního tajemníka KSČ a v květnu 1971 se stal generálním tajemníkem KSČ. V této funkci setrval až do prosince 1987, kdy jej vystřídal Miloš Jakeš.

Vrchol jeho politické kariéry nastal v roce 1975, kdy byl funkce prezidenta zbaven dlouhodobě vážně nemocný Ludvík Svoboda a Husák byl zvolen osmým prezidentem Československé socialistické republiky. V době Sametové revoluce po 17. listopadu 1989 přispěl ke klidnému průběhu převratu tím, že odmítal situaci řešit násilím. Prezidentského křesla se vzdal 10. prosince 1989 po nátlaku Občanského fóra. Ve funkci jej vystřídal Václav Havel.

Gustáv Husák trpěl řadou zdravotních neduhů: zdraví mu podlomilo téměř desetileté věznění, výslechy i mučení. Byl silný kuřák, trpěl cukrovkou i šedým zákalem, byl velmi krátkozraký, při posledních vystoupení na veřejnosti chodil o holi. Zemřel 18. listopadu 1991 v 78 letech, je pochovaný na hřbitově v bratislavské čtvrti Dúbravka.
 
Kongresové centrum Praha Památky

Kongresové centrum Praha

Kongresové centrum Praha patří mezi významná evropská kongresová centra, jehož kapacita umožňuje konání kongresů až pro 9300 účastníků ve více než 70 sálech, saloncích a jednacích místnostech. Je jednou z dominant města s nádherným výhledem na Prahu.

Zámek Lány – letní sídlo českých prezidentů Památky

Zámek Lány – letní sídlo českých prezidentů

Barokní zámek v obci Lány uprostřed křivoklátských lesů nedaleko Prahy je oficiálním letním sídlem prezidentů České republiky. Od sezóny 2023 je zámek Lány veřejnosti přístupný. Navštívit můžete také zámecký park.

7 věcí, které nevíte o… dovolených našich prezidentů

7 věcí, které nevíte o… dovolených našich prezidentů

Léto a letní prázdniny jsou čas dovolených. Trávíme je různě: u moře i v horách, na chatách a chalupách, anebo na cestách nalehko s batohem anebo s karavanem. Na Kudy z nudy se tentokrát podíváme, kam jezdili a jezdí na dovolenou naši prezidenti. Co myslíte, kdo z nich si užíval volno na chalupě, kdo miloval vysoké hory, a kdo se na dovolené schovával před ostatními a pil jako duha?

7 věcí, které nevíte o… pražském metru

7 věcí, které nevíte o… pražském metru

Metro je bezkonkurenčně nejrychlejší, nejpohodlnější a nejvyužívanější dopravní prostředek v Praze. V provozu je denně od pěti hodin ráno do půlnoci, a přestože zpoždění prakticky neexistuje a v dopravní špičce vlaky jezdí po dvou až třech minutách, hlášku „promiňte, mně nejelo metro“ používají školáci po celém městě. Samozřejmě, dokonce i ti, kteří jím jezdit vůbec nemusí.

Tradice: švestkové knedlíky, buřty s cibulí a voda z Islandu aneb oblíbená jídla našich prezidentů

Tradice: švestkové knedlíky, buřty s cibulí a voda z Islandu aneb oblíbená jídla našich prezidentů

I hlavy státu jsou jen lidé a mají své chutě. Co se servírovalo na Pražském hradě a v Lánech a jaká jídla si oblíbili naši prezidenti? Kdo měl rád obyčejné prosté jídlo a kdo si naopak potrpěl na exotiku? Vydejte se s námi po stopách prezidentských chutí a upečte si také originální dort President podle receptu renomované české kuchařky!

Domeček, vila, zámek, tvrz i Hrádeček: víte, kde bydleli naši prezidenti?

Domeček, vila, zámek, tvrz i Hrádeček: víte, kde bydleli naši prezidenti?

Na rozdíl od Spojených států a jiných zemí, kde má prezident jasně určené sídlo, si naše hlavy státu mohou svůj domov vybrat. Jako první se samozřejmě nabízí Pražský hrad, ale z našich prezidentů tam bydleli jen někteří. Víte, která místa zvolili a kam jezdili na letní byty? A který dům nejčastěji sloužil jako soukromé prezidentské sídlo?

Seznamte se: všichni prezidenti Československa a České republiky

Seznamte se: všichni prezidenti Československa a České republiky

Když v roce 1918 vzniklo Československo, v čele nového státu stanul Tomáš Garrigue Masaryk, výrazná osobnost boje za národní sebeurčení. Kolik prezidentů se od té doby vystřídalo v čele naší země, jaké osudy a příběhy je provázejí?

Prezidentský domeček na Pražském hradě Památky

Prezidentský domeček na Pražském hradě

Prezidentský domeček, známý také jako Husákův domek, se nachází Královské zahradě na Pražském hradě a bydleli v něm všichni komunističtí prezidenti, ale také první československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk.

Země za ostnatým drátem: muzea a památníky železné opony

Země za ostnatým drátem: muzea a památníky železné opony

Jak vypadala železná opona? Proč vůbec vznikla a jak fungovala? A jak se na hranicích sloužilo vojákům a celníkům? To vše se dozvíte anebo si připomenete při návštěvě některých z míst, která před rokem 1989 patřila k ochraně státních hranic. Jedná se o bývalé celnice i rozsáhlé prostory, kudy se železná opona táhla. Pojďte si s Kudy z nudy prohlédnout památníky či repliky železné opony!