ÚvodČeská nejKulturníKarol Sidon – vrchní zemský rabín
Kulturní

Karol Sidon – vrchní zemský rabín

Dvakrát až třikrát ročně jezdí vrchní zemský a bývalý vrchní pražský rabín Karol Sidon (*9. srpna 1942, Praha) do Terezína. Dramatik, spisovatel, scenárista, náboženský myslitel, bývalý chartista a disident židovského původu přišel při holokaustu o velkou část rodiny, v terezínské Malé pevnosti zemřel jeho otec Alexander.
Otec Karola Sidona pocházel z rabínské rodiny ze slovenské Trnavy. Nacisté jej za války umučili v Malé pevnostiTerezíně. Za války ukryla maminka malého Karola před transportem v rodině strýce v Mníšku pod Brdy. Od roku 1948 jej vychovával jej nevlastní otec Josef Gros, který měl větší štěstí než jeho vlastní otec: utekl nejenom z terezínského ghetta, ale také z Treblinky a ze sovětského gulagu.

Karol Sidon vystudoval dramaturgii a scenáristiku na Filmové a televizní fakultě Akademie múzických umění v Praze, pracoval v Československém rozhlase a ve studiu Jiřího Trnky, byl redaktorem Literárních listů a Listů. Roku 1968 a 1970 vyšly jeho autobiograficky laděné prvotiny Sen o mém otci a Sen o mně, v nichž zachycuje tápání na cestě od dětství k dospělosti. Pro režiséra Juraje Jakubiska připravil scénář povídky Poutníci do filmu Zběhové a poutníci, Ptáčkové, siroty a blázni a Nashledanou v pekle, přátelé!

Jako disidenta ho v následujících letech čekala pouze nedůstojná zaměstnání, po podpisu Charty 77 byl zaměstnán jako topič. V té době napsal nábožensko-filozofický esej Evangelium podle Josefa Flavia, který vyšel v edici Petlice, a řadu dalších próz a divadelních her. Roku 1978 obdržel exilovou cenu J. Koláře za román Boží osten.

Osud obou jeho otců přispěl k tomu, že roku 1978 přijal židovskou víru a začal studovat Tóru. Po nuceném odchodu do emigrace se usadil v Německu, kde studoval judaistiku. Rabínské vzdělání dokončil v Izraeli.
Do vlasti se vrátil až po sametové revoluci a roku 1992 se stal pražským a zemským rabínem. Zasloužil se o založení Lauderových škol, stavbu mikve, podařilo se mu obnovit židovskou ortodoxní komunitu a po čtrnácti letech dokončil druhý židovský překlad Tóry do češtiny. Přeložil rovněž Novou pražskou pesachovou Hagadu, dosud nevydaný překlad modlitební knihy sidur nebo machzor na Vysoké svátky Roš hašana a Jom kipur.

Roku 2014 vyšel pod pseudonymem Chaim Cigan první díl Sidonovy románové tetralogie Kde lišky dávají dobrou noc, kterou časopis A2 zařadil do výběru nejdůležitějších českých knih v období třiceti let od sametové revoluce. Sidon za své dílo získal Státní cenu za literaturu, je také nositelem Řádu Tomáše Garrigua Masaryka.
 
 
Židovská Praha je fenomén, který nemá ve světě obdoby

Židovská Praha je fenomén, který nemá ve světě obdoby

Židovské Město jinak zvané také Josefov bylo po celá staletí nejmenším katastrálním územím metropole. V minulosti bylo velmi živé, pulzující a plné lidí. Platilo za nejdůležitější obchodní centrum staré Prahy, kde se po dlouhá staletí nic sice nevyrábělo, ale zato se velmi pilně obchodovalo. V průběhu staletí zažilo Židovské Město vzestupy i pády, čelilo pogromům i drancování, málem ho vyhubil mor, pustošily jej ničivé požáry i pravidelné povodně, a nakonec přišla asanace. Žít zde nebylo jednoduché.

Muzeum ghetta Terezín v bývalé terezínské škole Památky

Muzeum ghetta Terezín v bývalé terezínské škole

Muzeum ghetta je jednou z expozicí Památníku Terezín. Otevřeno bylo v roce 1991 v budově bývalé terezínské školy. Expozice vznikla ve spolupráci s bývalými vězni terezínského ghetta.

Památník Terezín – nahlédněte do temné minulosti pevnostního města Památky

Památník Terezín – nahlédněte do temné minulosti pevnostního města

Město Terezín, založené na konci 18. století jako vojenská pevnost, je dnes známé především jako tragický symbol utrpení desetitisíců nevinných lidí. Za 2. světové války sloužilo jako internační tábor židovského obyvatelstva a stalo se přestupní stanicí na cestě do vyhlazovacích táborů.

Pevnost Terezín – největší zachovaná pevnost v České republice

Pevnost Terezín – největší zachovaná pevnost v České republice

Největší zachovanou pevností je fortifikační pevnost Terezín, pojmenovaná po Marii Terezii. O její stavbě bylo rozhodnuto v roce 1780. Stavebním typem se řadí k tzv. mezierské fortifikační škole. Při výstavbě musely být vystěhovany dvě vesnice a dokonce přesunuto ústí řeky Ohře.

Malá pevnost s Národním hřbitovem Terezín Památky

Malá pevnost s Národním hřbitovem Terezín

Malá pevnost Terezín fungovala v letech 1940–1945 jako věznice pražského gestapa. Roku 1994 byla v Malé pevnosti otevřena nová stálá expozice o historii policejní věznice.

Expozice Terezínské transporty Kultura

Expozice Terezínské transporty

Deportace Židů do Terezína a transporty z terezínského ghetta do míst vyhlazování a otrocké práce – touto tematikou se zabývá stálá expozice Památníku Terezín v domku bývalé městské váhy v Terezíně.

Krematorium a židovský hřbitov v Terezíně Památky

Krematorium a židovský hřbitov v Terezíně

V bývalém terezínském krematoriu se nachází expozice „Úmrtnost a pohřbívání v terezínském ghettu“. Židovský terezínský hřbitov je v současnosti upraven jako pietní místo. Bohušovická kotlina se změnila v sad zapadající do okolní krajiny.

Magdeburská kasárna v Terezíně Památky

Magdeburská kasárna v Terezíně

V bývalé Magdeburské kasárně sídlila v dobách terezínského ghetta židovská samospráva a všechna oddělení zajišťující chod tábora. V současnosti jsou zde stálé výstavy, věnované každodennímu životu židovských vězňů.