Zdeněk Miler pocházel z
Kladna a do rodného města se vždy rád vracel. Vystudoval Grafickou školu a poté Vysokou školu uměleckoprůmyslovou v
Praze. V roce 1942 začal pracovat jako kreslíř ve
filmových ateliérech ve
Zlíně, od roku 1945 působil jako kreslíř a animátor trikového filmu pod vedením
Jiřího Trnky ve
studiu Bratři v triku. Logo studia, tři kudrnatí malí kluci v námořnických tričkách, je jeho dílem. V
Krátkém filmu Praha pracoval až do roku 2002.
Dobrodružství pohádkového
krtečka by nejspíš nevznikla, kdyby jednoho podvečera roku 1956 Miler nezahlédl při procházce v lesích za
Kladnem krtiny. V té době pracoval na filmu, který měl dětem vysvětlit technologii průmyslové výroby látek. Nápad dlouho nepřicházel, ale právě při spatření krtiny ho napadlo, že tím, kdo by malým divákům mohl objasnit výrobu plátna od samého začátku až po konečnou fázi, by mohl být právě krtek. O rok později byl kreslený příběh
Jak krtek ke kalhotkám přišel hotový. Ve stejném roce film z filmového festivalu v Benátkách přivezl dvě hlavní ceny a záhy získal další cenu na festivalu v Montevideu.
Úvodní díl seriálu se od dalších pokračování liší tím, že je mluvený. Už při výrobě druhého dílu
Krtek a autíčko (1963) padlo rozhodnutí, že další příběhy budou bez komentářů a krtek se bude vyjadřovat pouze několika slovy. Hlásky pronášející citoslovce hele, jé, jů, tady, pápá, ach jo, smích, pláč a další patří Milerovým dcerám
Kateřině a
Barboře.
Jako výtvarník se Zdeněk Miler podílel i na loutkovém filmu
Kubula a Kuba Kubikula podle stejnojmenné pohádky
Vladislava Vančury, jeho ilustrace provází více než čtyřicet knih pro děti. Možná znáte pohádku
O veselé mašince Jana Čarka, knížku
Václava Čtvrtka Cesty formana Šejtročka anebo knížku
Pohádkový dědeček Eduarda Petišky. Zdeněk Miler získal řadu domácích i zahraničních cen, v roce 2006 mu prezident
Václav Klaus udělil
medaili Za zásluhy.
Výtvarník Zdeněk Miler zemřel v roce 2011 ve věku 90 let v sanatoriu v Nové Vsi pod Pleší. Jeho hrob můžete navštívit na
Vyšehradském hřbitově, na rodném domě v
Kladně jej připomíná pamětní deska.
V
Kladenském zámku jeho tvorbu připomíná
stálá expozice, další stálá výstava o legendárním Krtečkovi je k vidění v
oranžerii na
zámku Dobříš.