Toyen patřila mezi nejoriginálnější a nejsvobodnější tvůrčí osobnosti meziválečné umělecké avantgardy. Narodila se ve Vltavské ulici číslo 11 v
Praze na
Smíchově, v budově, kde dnes sídlí
Hotel Aparthotel City 5. Po mamince jí dali jméno Marie, s nímž se časem dobrovolně rozloučila. Od roku 1908 chodila do
smíchovské školy U Santošky, ale už v šestnácti letech odešla z domova. V letech 1919 až 1922 studovala dekorativní malbu na Uměleckoprůmyslové škole, studia však nedokončila. Nějakou dobu pak žila u starší sestry Zdeňky ve služebním bytě jejího muže na
smíchovském nádraží
V roce 1922 se na
chorvatském ostrově Korčula seznámila s výtvarníkem a básníkem
Jindřichem Štyrským (1899–1942). Vzniklo přátelství a umělecké spojení dvou osobností, které jim vydrželo celý život. Společně se také připojili k seskupení českých avantgardních umělců Devětsil; jeho členy byli například
Adolf Hoffmeister, Vítězslav Nezval, Jaroslav Seifert, Karel Teige či
Vladislav Vančura.
Už v té době Marie ráda chodívala v mužském oblečení, a podobně jako například slavná a podobně stará herečka
Marlene Dietrichová (1901–1992) všemi způsoby protestovala proti zavedeným společenským konvencím. Od roku 1922 používala
umělecký pseudonym Toyen. V roce 1925 odjela se Štyrským na tři roky do Paříže, kde se seznámili s tehdejšími surrealisty; mezi jejich přátele patřili
André Breton, Benjamin Péret, Paul Éluard, Max Ernst i
Salvador Dalí. Po návratu se Toyen věnovala hlavně knižním ilustracím a přebalům knih.
Toyen na Žižkově a její návrat do Paříže
Pamětní deska na domě v
Krásově ulici 2 na
Žižkově připomíná, že tu Toyen bydlela v letech 1939 až 1947. Prokázala velkou míru osobní statečnosti, když za války ve svém bytě ukrývala surrealistického básníka židovského původu
Jindřicha Heislera. Její velký přítel Štyrský za války zemřel.
V roce 1947 Toyen opustila vlast a na zbytek života se odstěhovala do Paříže. Podobně jako
Jan Zrzavý ráda jezdívala do Bretaně, ale domů se už nikdy nepodívala. Zemřela v listopadu 1980. Její obraz
Spící, který se v roce 2009 prodal za vyvolávací cenu 20 milionů korun, byl dlouho jejím nejdražším dílem. Překonal ho až obraz
Piková dáma, prodaný za rekordních 78,5 milionu korun, který se v té době stal vůbec nejdražším obrazem vydraženým v Česku. V roce 2022 ovšem rekord padl,
obraz Bohumila Kubišty Staropražský motiv se jako první v Česku vydražil za víc než 100 milionů korun. Dalším vydraženým obrazem roku 2022 se stal obraz Mirage z roku 1967 – dílo malířky Toyen se vydražilo za 31,2 milionů korun. Na jaře 2023 se další obraz z roku 1950 nazvaný Puis, plus tard (Potom, později) prodal za více než 37 milionů.