Rekordy českého počasí – nejstudenější zima, nejteplejší léto a nejdeštivější místa v Česku

V roce 2002 se Českou republikou prohnaly dosud největší povodně v historii naší země. Nebyly první a bohužel ani poslední. Připomeňte si s Kudy z nudy nejznámější velké povodně, které zasáhly území Čech, Moravy nebo Českého Slezska. Kdy šla našimi zeměmi tisíciletá voda, kdy stoletá voda a kdy pětisetletá?

Televize, rozhlas, deníky, internet, speciální aplikace: když chcete vědět, jaké bylo, je anebo bude počasí, stačí si vybrat kteroukoliv z možností. Díky moderním technologiím víte, zda jít na procházku se psem hned nebo za hodinu, jestli plánovat venkovní oslavy anebo kdy se vydat na dovolenou. Moderní technologie vám dokonce k větru, dešti nebo sněžení přidají procenta pravděpodobnosti a další důležité údaje. Víte, že Světový den meteorologie se každoročně slaví 23. března už od roku 1950, kdy byla založena Světová meteorologická organizace (World Meteorological Organization – WMO)?

Lysá hora (1324 m n. m.) je nejvyšším vrcholem Moravskoslezských Beskyd. Lze se na ni přijít pěšky, vyšlapat na kole a za dobrých sněhových podmínek vyjet na běžkách. Leží mezi obcemi Krásná, Malenovice, Ostravice a Staré Hamry. Samotnému vrcholu se přezdívá Gigula.

Česká republika sice nemá moře ani flotilu zaoceánských lodí, ale zato otevírá pro celý svět bránu do vesmíru. České firmy se v Evropské kosmické agentuře (ESA) aktivně podílejí na stovkách projektů a chystají se další. Jaké to byly a budou, a jak pomáhají Češi objevovat vesmír jsme pátrali na Kudy z nudy.

Na portálu Kudy z nudy vás provedeme dějinami astronomie, zastavíme se u velikánů jako byli Mikuláš Koperník či Galileo Galilei, a podíváme se i do Rudolfínské Prahy v době, kdy v ní žili Tycho Brahe a Johannes Kepler. Porovnáme starobylé i moderní hvězdné mapy a nakonec zamíříme do unikátních astronomických observatoří, hvězdáren a planetárií. Takže vzhůru ke hvězdám!

Zhubnu, přestanu pít, začnu šetřit a konečně se naučím cizí jazyk – už jste to někdy slyšeli? Zřejmě to bylo na Silvestra nebo na Nový rok. Symbolika posledního dne starého roku a prvního dne roku nového má své kouzlo a působí i na ty, kteří si na žádné oslavy nepotrpí. Co všechno nám v historii přinesly 31. prosinec a 1. leden?

I když naše pohoří nejsou ve srovnání s ostatními Evropskými horami žádnými velikány, ukrývají řadu zajímavých míst. Horské chaty, rozhledny, televizní vysílače a meteorologické stanice s bohatou historií, a mnoha českými rekordy, stojí rozhodně za prozkoumání. Kudy z nudy vám prozradí, kam se vypravit za nejvýše položenými stavbami našich hor, kde bývá nejvíce sněhu, deště či větru v roce.

Hnusná, špinavá, černá a zničená: do některých míst se na výlet, prodloužený víkend ani na dovolenou zkrátka nejezdí. Ale není to náhodou jen naše zažitá představa? Špatná pověst řady takových měst, čtvrtí a oblastí je mnohem horší než skutečnost. Na Kudy z nudy vám to dokážeme na sedmi jednoduchých příkladech. Nechte se překvapit a okouzlit někdejšími periferiemi, kde nikdo nechtěl bydlet, jezerní krajinou, horami, strašidelným lesem a znovuzrozenými průmyslovými areály.

Jižně od Budišova nad Budišovkou se od poloviny 20. století rozkládá vojenský újezd Libavá, území bez obcí a bez trvalého osídlení. Právě pro potřeby vojáků vznikla meteorologická stanice Červená, která má pověst nejodlehlejšího pracoviště Českého hydrometeorologického ústavu.

Klementinum, bývalá jezuitská kolej, je po Pražském hradu druhým nejrozsáhlejším komplexem barokních budov Praze a nachází se blízko Karlova mostu na Starém městě přímo na Královské cestě. Nádherná barokní knihovna patří k nejkrásnějším historickým knihovnám na světě. Observatoř v barokní astronomické věži Klementina, která uchovává nejstarší záznamy o počasí v Evropě, je jediné místo na světě, kde se již přes 250 let provádějí pravidelná meteorologická pozorování.

Observatoř v barokní astronomické věži Klementina, která uchovává nejstarší záznamy o počasí v Evropě, je jediné místo na světě, kde se již přes 250 let provádějí pravidelná meteorologická pozorování.