Miroslav Tyrš se narodil v roce 1832 v
Děčíně v rodině německého lékaře; tehdy se jmenoval Friedrich Emanuel Tirsch. Oba jeho rodiče i sourozenci zemřeli na tuberkulózu, a tak od šesti let vyrůstal v české vlastenecké rodině svého strýce v
Kropáčově Vrutici, později ve
Stránově. Během gymnaziálních studií v
Praze si změnil křestní jméno nejprve na Bedřich a poté na slovanské Miroslav.
Po studiích na
Karlově univerzitě se stal vychovatelem synů továrníka Eduarda Bartelmuse v Novém Jáchymově u
Berouna. Právě tam, na
Křivoklátsku, se Tyrš seznámil s
Jindřichem Fügnerem. Tyrš měl od dětství měl chatrné zdraví a na doporučení lékařů intenzivně cvičil. Společně s Fügnerem sdíleli nadšení pro starořecké ideály kalokagathie a pěstování tělesné zdatnosti, které přispívá k harmonickému rozvoji lidské osobnosti. Výsledkem jejich přátelství bylo založení vlasteneckého tělocvičného spolku. Dostal jméno
Sokol Pražský a s rokem vzniku 1862 se řadí k nejstarším organizacím svého druhu na světě.
Tyrš se věnoval také filozofii, estetice a výtvarnému umění, kvůli studiu výtvarných technik podnikl studijní cesty do Německa, Francie a Anglie. Po předčasné smrti Jindřicha Fügnera se Tyrš ujal domácího vzdělávání jeho dcery
Renáty (1854–1937) a v roce 1872 se vzali. Paní Renáta, která později spravovala otcovy i manželovy archivy, rovněž aktivně působila v Sokole; byla cvičitelkou Tělocvičného spolku paní a dívek pražských a vedle řady dalších oborů se zajímala o ženské vzdělávání a český a moravský folklor.
K 20. výročí založení Sokola v roce 1882 Tyrš zorganizoval
první sokolský slet na
Střeleckém ostrově v
Praze. V té době už byl jmenován docentem na české technice, mimořádným profesorem na české univerzitě a pracoval také na
Dějinách výtvarných umění. Ty už ale nedokončil: v létě 1884 při pobytu v Tyrolských Alpách za blíže neurčených okolností zemřel, mrtvé tělo bylo nalezeno v horské říčce Ache. Tyrš byl pochován v Oetzu, později byly ostatky převezeny do
Prahy a uloženy na
Olšanských hřbitovech do společného hrobu k
Jindřichu Fügnerovi.
Odkaz Miroslava Tyrše připomíná řada pamětních desek, jsou po něm pojmenovány desítky ulic a také
Tyršův most v rodném
Děčíně. Na nádvoří
Tyršova domu v
Praze na Újezdě stojí
socha Tyrše v sokolském kroji od sochaře
Ladislava Šalouna.