ÚvodČeská nejOsobnostOtto Wichterle – světově proslulý český vědec a vynálezce kontaktních čoček
Osobnost

Otto Wichterle – světově proslulý český vědec a vynálezce kontaktních čoček

Otto Wichterle (27. října 1913, Prostějov – 18. srpna 1998, Stražisko) byl světově proslulý český vědec a vynálezce, působící zejména v oblasti makromolekulární organické chemie. Člen řady mezinárodních společností, držitel řady zahraničních cen, čestný profesor mnoha univerzit a autor více než dvou set odborných publikací měl na kontě přibližně 150 vynálezů a patentů. Jeho nejznámější vynález, měkké kontaktní čočky, využívají denně miliony lidí po celé planetě.
Otto Wichterle pocházel z rodiny prostějovských podnikatelů a politiků, jeho dědeček i pradědeček byli zemskými poslanci. Vystudoval fakultu Chemicko-technologického inženýrství ČVUT (dnešní Vysoká škola chemicko-technologická) v Praze, na škole pak působil až do jejího uzavření roku 1939. Za druhé světové války odešel do Zlína, kde pracoval ve výzkumných chemických dílnách obuvnické firmy Baťa. Společnost dala geniálnímu vědci volnou ruku pro výzkumy a Wichterle záhy vypracoval technologický postup výroby polyamidového vlákna. Pro vynález byl vzhledem k podobnosti s již existujícím nylonem zvolen název silon.

Hned po skončení války se Wichterle vrátil do Prahy a na VŠCHT začal zkoumat vhodné materiály pro oční implantáty. Za původce obecného principu čoček je považován Leonardo da Vinci, který princip změny síly rohovky ponořením oka do misky s vodou popsal již v roce 1508; nešlo mu ale o korekci zraku, zajímal se jen o mechanismus přizpůsobení oka. V době profesora Wichterleho tak už čočky existovaly, ale vyráběly se ze skla a tvrdých, neohebných plastů. Jeho práci ale překazily komunistické politické čistky: roku 1958 byl Wichterle společně s řadou dalších vynikajících učitelů ze školy vyhozen a výzkum nitroočních čoček byl zlikvidován.

Ve výzkumu proto pokračoval v liberálnější Akademii věd, kde se stal ředitelem nově založeného Ústavu makromolekulární chemie. Rozhodující pokusy se zpracováním hydrogelů do vhodného tvaru oční kontaktní čočky provedl profesor Wichterle doma o Vánocích v roce 1961. První prototyp přístroje na odlévání gelových kontaktních čoček sestavil z dětské kovové stavebnice Merkur a odlil první čtyři kousky. Dnes je slavný „čočkostroj“, poháněný nejprve dynamem z jízdního kola a ve „vylepšené“ verzi motorkem z gramofonu, k vidění v Národním technickém muzeu v Praze. Bádání profesora Wichterleho připomíná speciální expozice.

V období takzvaného Pražského jara Wichterle připojil svůj podpis pod manifest 2000 slov a při vystoupení v parlamentu otevřeně kritizoval postup vládnoucí moci po okupaci země vojsky Varšavské smlouvy v srpnu roku 1968. V roce 1970 tak byl zbaven všech vedoucích postů. Rehabilitace se dočkal až po sametové revoluci, kdy byl zvolen předsedou Československé akademie věd a tuto funkci vykonával až do rozdělení Československa v roce 1993. Ve stejném roce po něm byl pojmenován asteroid Wichterle. Jeho práci připomíná pomník na pražských Petřinách, pamětní deska v Prostějově na domě ve Svatoplukově ulici je poctou vynálezci a jeho sestře Haně, akademické sochařce, kteří tu společně žili a vyrůstali.

Otto Wichterle zemřel ve svém letním sídle ve Stražisku 18. srpna 1998, pochovaný je na Městském hřbitově v Prostějově.
 
Kontaktní čočky – vynález Otty Wichterleho

Kontaktní čočky – vynález Otty Wichterleho

Otto Wichterle (1913–1998) byl světově proslulý český vědec a vynálezce, který měl na kontě přibližně 150 vynálezů a patentů. Nejznámější z nich jsou měkké kontaktní čočky, které profesor Wichterle poprvé vyrobil u sebe doma o Vánocích roku 1961 na přístroji, sestaveném z dětské kovové stavebnice Merkur.

České značky: Stavebnice Merkur z Police nad Metují

České značky: Stavebnice Merkur z Police nad Metují

Pro řadu z nás není Merkur jen kemp na Novomlýnských nádržích pod Pálavou nebo jedna z planet sluneční soustavy, ale také název populární kovové stavebnice. Doma je v Polici nad Metují, kde má oblíbená hračka dokonce své vlastní muzeum. V roce 2020 značka oslavila rovných sto let od svého vzniku.

Expozice Historie kontaktních čoček v Národním technickém muzeu Kultura

Expozice Historie kontaktních čoček v Národním technickém muzeu

Expozice mapuje historii kontaktních čoček a představuje světový přínos českého vědce Otto Wichterleho, který stál za vynálezem vhodného materiálu a způsobu výroby měkkých kontaktních čoček.

Ústav makromolekulární chemie Památky

Ústav makromolekulární chemie

Ústav makromolekulární chemie Akademie věd ČR v Praze na Břevnově je významný nejen výzkumem, který v něm probíhá. Budova navržená architektem Karlem Pragerem je od roku 2000 památkově chráněna.

Národní technické muzeum Praha – ráj exponátů z oblasti vědy a techniky Kultura

Národní technické muzeum Praha – ráj exponátů z oblasti vědy a techniky

Expozice NTM překvapí moderním muzejním pojetí. Svůj prostor tu nacházejí sbírky architektury, stavitelství a sbírka polygrafie. Nechybí stálé expozice Chemie kolem nás, Měření času, hutnictví, Interkamera a Technika hrou, expozice televizního studia nebo expozice kontaktních čoček.

Zámek Wichterle – hotel a pivní lázně Ubytování

Zámek Wichterle – hotel a pivní lázně

Koupel v pivu v modřínových vanách v hlubokých sklepeních zámku Wichterle pro vás bude bezesporu úžasným zážitkem. Odvezte si s sebou z pobytu ze zámeckého prostředí odpočaté nejen tělo, ale i duši.

Milujeme retro značky: Kofola, Botasky, Pribináček, Igráček a Merkur

Milujeme retro značky: Kofola, Botasky, Pribináček, Igráček a Merkur

Nostalgie, vzpomínky na dětství, letité fotografie a filmy pro pamětníky: staré kousky zkrátka máme rádi a zas a znova se k nim vracíme. Na jejich oblibu vsadily i obchodní řetězce, když dnešní výrobky zabalily do retro obalů, do „osmdesátek“ se dokonce můžete vypravit na výlet.

Nanovlákna – unikátní průmyslová technologie z Liberce

Nanovlákna – unikátní průmyslová technologie z Liberce

Dalo by se říci, že Technická univerzita v Liberci je Mekkou nanotechnologií. Jednou z hlavních osobností, díky kterým své pozice na poli nanovláken nebo nanočástic dosáhla, je profesor Oldřich Jirsák. Ten se svým týmem roku 2003 objevil způsob, jak vyrábět nanovlákna ve velkém, průmyslovou cestou.

Akademie věd České republiky: 70 let od založení, historie, zajímavosti a kvíz

Akademie věd České republiky: 70 let od založení, historie, zajímavosti a kvíz

Sedmnáctý listopad je pro českou historii velmi významné datum. Vedle uzavření vysokých škol a perzekuce studentů v roce 1939 anebo Sametové revoluce v roce 1989 má datum 17. listopadu ve svém „rodném listě“ zapsané i Československá akademie věd (ČSAV), dnešní Akademie věd České republiky. Její založení bylo slavnostně vyhlášeno 17. listopadu 1952 v Národním divadle v Praze.

Silonky – punčochy z materiálu, který vynalezl Otto Wichterle

Silonky – punčochy z materiálu, který vynalezl Otto Wichterle

Jsou vynálezy, které zazáří jako kometa a zase rychle zmizí. Jiné ale zůstávají a jejich obliba s lety neklesá. To je případ silonek, dámských punčoch a punčocháčů z umělých vláken, která v polovině 20. století nahradila drahé luxusní hedvábí. Za jejich zrodem stál vědec Otto Wichterle a zlínská firma Baťa.

Jaroslav Heyrovský – český fyzikální chemik, který získal Nobelovu cenu

Jaroslav Heyrovský – český fyzikální chemik, který získal Nobelovu cenu

Jaroslav Heyrovský (20. prosince 1890 Praha – Staré Město – 27. března 1967 Praha-Smíchov) je první český laureát Nobelovy ceny za chemii (1959). Akademik Heyrovský byl zakladatelem Polarografického ústavu ČSAV a spoluzakladatel časopisu Collection of Czechoslovak Chemical Communications (1929).

Polarografie Jaroslava Heyrovského – objev oceněný Nobelovou cenou

Polarografie Jaroslava Heyrovského – objev oceněný Nobelovou cenou

K objevu metody polarografie došlo mezi 9. a 10. únorem 1922. O dva roky později, v roce 1924, sestrojil Jaroslav Heyrovský se svým žákem Japoncem M. Shikatou polarograf – přístroj pro automatický záznam křivky závislosti proudu na napětí při elektrolýze roztoku vzorku. Dne 10. prosince 1959 obdržel Jaroslav Heyrovský za svůj objev polarografie Nobelu cenu. Až dosud je jediným českým přírodovědcem, kterému byla tato pocta udělena.

Antonín Holý – český chemik a jeden z nejvýznamnějších českých přírodovědců

Antonín Holý – český chemik a jeden z nejvýznamnějších českých přírodovědců

Prof. RNDr. Antonín Holý, DrSc, Dr.h.c. (1. září 1936 – 16. července 2012) se déle než 35 let se zabýval syntézou antimetabolitů jako léčiv proti leukémii, rakovině a virovým onemocněním včetně hepatitidy a AIDS. Byl objevitelem řady antivirotik využívaných při léčbě HIV, hepatitidy typu B i oparů.

Umělé cévy – vynález, který denně zachraňuje tisíce životů

Umělé cévy – vynález, který denně zachraňuje tisíce životů

Tým vědců a lékařů kolem chirurga Milana Krajíčka dal světu umělou cévu impregnovanou kolagenem – jednoduchou bílou trubičku, která denně zachraňuje tisíce životů.

Chemie je věda! Vydejte se za tajemstvím originálních českých vynálezů

Chemie je věda! Vydejte se za tajemstvím originálních českých vynálezů

Máte vadu zraku, ale neradi nosíte brýle? Pak pravděpodobně používáte jeden z nejvýznamnějších českých vynálezů: kontaktní čočky. Jejich otcem je Otto Wichterle. Je to ale trochu smutný příběh. Nadaný vědec vyrobil první čočky o Vánocích roku 1961 doma za pomoci stavebnice Merkur patřící jeho dětem. Vynález si nechal řádně patentovat, ale v tehdejším Československu nenašel využití a patent odkoupili Američané. Nasaďte čočky nebo brýle a jeďte se podívat na originál čočkostroje z Merkuru profesora Wichterleho, který je vystaven v pražském Národním technickém muzeu. Slavných chemiků je u nás ale daleko víc – Jaroslav Heyrovský, Antonín Holý či Gabriela Basařová.