ÚvodAktualityKolik základních kamenů má Národní divadlo a odkud do Prahy přicestovaly?
Kultura

Kolik základních kamenů má Národní divadlo a odkud do Prahy přicestovaly?

Poslechněte si audio verzi článku
Poslední dobou se hodně píše o složitých testech k přijímacím zkouškám a maturitám. Jak byste asi dopadli, kdybyste takovou zkoušku skládali a měli odpovědět na jedinou otázku: odkud se do Prahy sjely základní kameny, které dnes můžete vidět v základech Národního divadla?
Byla to tehdy veliká sláva: přesně před sto padesáti lety, 16. května 1868, byla položením základního kamene symbolicky zahájena stavba budovy Národního divadla. Mohutný průvod, který se ráno seřadil v okolí karlínské Invalidovny, prošel Prahou až na nábřeží Vltavy. Zde byl uprostřed budoucího staveniště pod ozdobným baldachýnem připraven velký kamenný kvádr s vysekanou dutinou a zrovna tak byli připraveni i významní představitelé českého národního života, kteří na kámen slavnostně poklepávali. Odhaduje se, že slavnosti se zúčastnilo asi 150 tisíc lidí.
 

Tři nejzákladnější kameny

Tolik základních kamenů jako Národní divadlo patrně nemá žádná budova v Česku. Z původně plánovaného jediného kamene, který měl být dovezen z Řípu, se nakonec počet rozrostl na dvě desítky. Zpráva o vylomení kamene z Řípu v dubnu 1868 vyvolala velké nadšení a i jiná památná místa Čech a Moravy rovněž zatoužila nechat v Praze svou stopu.

Číslo jedna tak nepatří kameni z Řípu, ale z památné a pověstmi opředené moravské hory Radhošť. Kámen s nápisem „Co Bůh spojil, člověk nerozlučuj!“ do Prahy dorazil jako první již 5. května 1868, jedenáct dnů před slavnostním zahájením stavby. Ten z Řípu ovšem o svou historickou roli nepřišel: označený jak číslo dvě byl zazděn společně s kamenem z Radhoště jako společné „česko-moravské podloží“ vlastního základního kamene číslo tři.

Tím byl kámen s vytesanou dutinou, do něhož byla při slavnosti vložena kovová schránka. Nakonec nešlo o čedič z Řípu, který se nepodařilo opracovat do požadovaného tvaru, ani kámen z Radhoště, ale žulový kvádr z lomu z Louňovic – nikoli však z těch pod Blaníkem, ale z Louňovic na Říčansku.
 

Základní kameny ze všech koutů Čech a Moravy

Vlakem, lodí, na voru i koňmo se záhy do Prahy začaly sjíždět kameny z dalších míst Čech a Moravy, ale nebylo snadné rozhodnout, která jsou nejvýznamnější a nejpamátnější. Nejkratší vzdálenosti urazily kameny vylomené z místa vítězné husitské bitvy na Vítkově (č. 4) a z Vyšehradu (dva kameny č. 8 a 9), kámen č. 5 pochází z Blaníku, č. 6 z Práchně u Horažďovic a č. 7 z Domažlic. Číselná řada pokračuje již zmíněnými dvěma vyšehradskými kameny a pokračuje Chrastí u Chrudimi (č. 10), kde v místní části Podlažice stával až do husitských válek benediktinský klášter.

Na nádvoří středověkého a nikdy nedobytého hradu Buchlova je označeno místo vynětí základního kamene číslo 11. Kámen číslo 12, nesoucí nápis „Záhlinice na Moravě, vlasti Tobě ku oslavě“ pochází z malé vísky, která je nyní součástí města Hulína, třináctka přijela z Boubína, čtrnáctka ze Svatoboru, patnáctka ze Zlatého koně u Koněprus, šestnáctka z Doudleb a sedmnáctka z Branky u Dobenína. Kámen č. 18 z Trocnova připomíná osudy těch, které byly odmítnuty, protože připomínaly nepěkné okamžiky národní historie; takový osud potkal například kámen z Přibyslavi, místa smrti Jana Žižky. Další kámen pochází ze Svatého Hostýna (č. 19), z Podivína poslali cihlu uhnětenou z hlíny a vody ze studánky, u které křtíval sv. Cyril (č. 20) a dodatečně přicestoval ještě kámen z Helfštýna (č. 21).
 

Víte, že…?

  • Nejslavnější kámen z úbočí Řípu zdobí nápis, který jednoduše shrnuje poslání Národního divadla: „Ze Řípu Čech svůj domov vzal, na Bílé hoře dokonal, v matičce Praze z mrtvých vstal.“
  • Podle dobových svědectví do Prahy postupně přijely a do základů byly uloženy další základní kameny, ale dochoval se soupis pouze jednadvaceti nejznámějších.
  • Kameny byly zazděny tak, aby jejich čelní plochy – často zdobené a s nápisy – zůstaly obnažené.  Dnes reprezentativní prostor pro základní kameny doplňuje replika čelní plochy kamene ze Slivence, dovezeného na staveniště až 7. července 1868 a zazděného v jiné části základů, a také bílá mramorová deska od krajanů z Chicaga s nápisem „Co krev spojí, moře nerozdvojí“; ta se ale zdržela při cestě přes oceán.
Po stopách šlechtických rodů: s rodem Lobkowiczů krajem vinic z Litoměřic do Roudnice a na Říp

Po stopách šlechtických rodů: s rodem Lobkowiczů krajem vinic z Litoměřic do Roudnice a na Říp

Biskupské město Litoměřice, vinicemi obklopená Roudnice nad Labem, a krásné výhledy do krajiny Českého středohoří, na hrad Hazmburk i památnou horu Říp, symbol našich národních dějin. Pojďte se toulat krajinou po stopách vína a šlechtického rodu Lobkowiczů.

7 věcí, které nevíte o… památné hoře Říp

7 věcí, které nevíte o… památné hoře Říp

Říp, nepřehlédnutelnou dominantu rovin mezi Mělníkem a Roudnicí nad Labem, zná každý, počínaje pověstí o praotci Čechovi přes rotundu sv. Jiří a sv. Vojtěcha na vrcholku až po poučku, že alespoň jednou za život by měl na tuto horu vystoupit každý pravověrný Čech. Možná ještě víc je ale toho, co o Řípu zatím nevíte.

Národní divadlo v Praze – Zlatá kaplička Kultura

Národní divadlo v Praze – Zlatá kaplička

Pokud patříte mezi milovníky kulturního dění, rozhodně byste neměli vynechat návštěvu některého z divadelních představení Národního divadla v Praze, které tvoří tři umělecké soubory – opera, činohra a balet. Vybrat si můžete z lákavé nabídky programů.

Bedřich Smetana – hudební skladatel, který položil základy české hudby a kultury

Bedřich Smetana – hudební skladatel, který položil základy české hudby a kultury

Tvůrce české národní hudby, autor řady oper, cyklu symfonických básní Má vlast a komorních skladeb, dirigent, přísný hudební kritik, organizátor veřejného hudebního života a také brilantní klavírista, který dokázal celé večery bavit společnost: to je Bedřich Smetana (2. března 1824 Litomyšl – 12. května 1884 Praha), jeden z nejznámějších českých hudebních skladatelů.

Divadelní opona v Národním divadle – nejslavnější divadelní opona v České republice

Divadelní opona v Národním divadle – nejslavnější divadelní opona v České republice

V pražském Národním divadle se nachází nejslavnější česká divadelní opona, vytvořená Vojtěchem Hynaisem. Opona oslavuje obětavost českého národa při budování Národního divadla. Slavný nápis "Národ sobě" připomíná vlastence, kteří darovali prostředky na stavbu Zlaté kapličky.

Výlet do minulosti: Kámen a voda pro Národní divadlo z Hostýna

Výlet do minulosti: Kámen a voda pro Národní divadlo z Hostýna

Tímto výletem se vrátíte v čase do 16. května roku 1868, kdy byla v Praze položením základních kamenů slavnostně zahájena stavba Národního divadla. Slavnosti se tehdy zúčastnilo odhadem až 150 tisíc lidí. Základní kameny pro Národní divadlo byly do Prahy přiváženy z různých symbolických míst Čech a Moravy. Také z památného Hostýna, hory nazývané také Maják Moravy. Tento kámen, který má v základech Národního divadla číslo 19, nese nápis „Mrzkost jest poroba Hospodinu. Z Hostýna z Moravy“. Do Prahy jej vypravili v roce 1868 občané města Bystřice pod Hostýnem. Spolu se základním kamenem tehdy putoval do Prahy také soudek s hostýnskou svatou vodou určenou k ředění malty.

Národní muzeum, Národní divadlo, katedrála sv. Víta a další stavby, na které může být hrdý každý Čech

Národní muzeum, Národní divadlo, katedrála sv. Víta a další stavby, na které může být hrdý každý Čech

Národní hrdost a vlastenectví nejsou prázdná slova. Využijte 28. říjen a výročí vzniku samostatného československého státu k pěknému výletu a vydejte se s portálem Kudy z nudy navštívit stavby, které budoval „národ sobě“ a našim předkům byly tak drahé. Tradice pokračuje dodnes a zajímavé projekty provázely i nedávné 100. výročí vzniku republiky.

Kaple sv. Cyrila a Metoděje na Radhošti Památky

Kaple sv. Cyrila a Metoděje na Radhošti

Kaple se sousoším věrozvěstů Cyrila a Metoděje postavená v roce 1898 v byzantském slohu, kteří toto místo podle staré pověsti navštívili. Před kaplí stojí bronzové sousoší sv. Cyrila a Metoděje od Albína Poláška z roku 1931.

Slovanský ostrov – Žofín Příroda

Slovanský ostrov – Žofín

Slovanský ostrov, často také nazývaný Žofín, je pravobřežní vltavský ostrov, který se táhne podél Masarykova nábřeží mezi Jiráskovým mostem a mostem Legií. Ostrov se postupem času stal významným centrem společenského a kulturního života města.

Praha – Staré Město Památky

Praha – Staré Město

Staré Město sice už dávno není prvním mezi městy království českého, ale zato stále patří mezi nejhezčí a nejvyhledávanější částí Prahy. Historické centrum hlavního města, zapsané mezi památkami UNESCO, je plné památek, obchodů, kaváren a restaurací a prochází jím takzvaná Královská cesta.

30 let agentury CzechTourism: turistické milníky Prahy

30 let agentury CzechTourism: turistické milníky Prahy

Jaké proměny prožila Praha během posledních třiceti let? Znovu anebo vůbec poprvé jsme se mohli podívat například do Tančícího domu, Musea Kampa, Centra současného umění DOX, Astronomické věže Klementina anebo do Clam-Gallasova paláce. Výročí svého vzniku oslavil staroměstský orloj, zoologická i botanická zahrada a řada cenných historických památek. Pojďte se s portálem Kudy z nudy a agenturou CzechTourism projít Prahou rok za rokem!

Praha – Nové Město Památky

Praha – Nové Město

Přijet do Prahy a nepoznat alespoň část Nového Města je skoro nemožné: na jeho území leží část Hlavního nádraží, ústřední autobusové nádraží Florenc i Masarykovo nádraží, rušné Václavské náměstí, Příkopy a Národní třída, a procházejí jím všechny tři linky metra i řada tramvajových linek.

Národní divadlo v Praze – nejvíce základních kamenů divadla v České republice

Národní divadlo v Praze – nejvíce základních kamenů divadla v České republice

Na světě neexistuje divadlo, které by mělo více základních kamenů než Zlatá kaplička. Pražské Národní divadlo mělo mít původně jen jeden základní kámen z hory Říp. Nakonec má 20 základních kamenů, které pocházejí z různých památných míst Čech a Moravy, např. Helfštýna, Radhoště či Boubína.

Co je prakťák, hokr, šlágvort, štich a forbína? Dozvíte se to na prohlídkách divadel

Co je prakťák, hokr, šlágvort, štich a forbína? Dozvíte se to na prohlídkách divadel

Rádi byste někdy poznali divadlo jinak než jako obyčejní diváci? Prošli se labyrintem divadelních chodeb, zkušeben a sálů, nahlédli do zákulisí, krejčovny a maskérny, zastavili se na jevišti a třeba i odhalili to, jak funguje propadliště? Vydejte se s portálem Kudy z nudy na prohlídky divadel!