Pojďte s
Kudy z nudy slavit
Rok české hudby 2024 a
200 let od narození hudebního skladatele Bedřicha Smetany (1824–1884). Třeba s takovou radostí, jako slavil narození syna tatínek
František Smetana. Syn sládka zámeckého pivovaru se v
Litomyšli narodil
2. března 1824 v 10 hodin, v den, kdy vrcholil masopust. Historikové tvrdí, že
„…paní Smetanová prý ještě v předvečer nejveselejšího dne v roce do půlnoci tančila. Narození prvního syna v rodině bylo velkou slávou. Otec byl prý právě na dvoře, když děvče přiběhlo se zprávou, že se narodil syn. A tu šťastný otec v samé radosti děvče chytil a tančil s ním po dvoře. Chtěl však, aby i jeho lidé sdíleli s ním tuto radost, proto dal na dvůr vyvaliti své chase sud piva a ta pak zpívajíc a tancujíc neméně radostně vítala příchod Bedřicha Smetany na svět.“
Schůzky se Smetanou: Litomyšl, Praha, Jabkenice a Růžkovy Lhotice
V
rodném domě Bedřicha Smetany, v přízemních prostorách bývalého
zámeckého pivovaru v
Litomyšli, je zřízena expozice, která připomíná dobu skladatelova dětství a rodinný život. Mládí prožil Smetana v
Růžkových Lhoticích na
Podblanicku; expozice na
zámku Růžkovy Lhotice připomíná Smetanova nejšťastnější léta, která se v mnoha motivech promítla do jeho pozdějších děl. Na slavného hudebního skladatele ale vzpomínají i v jeho dalších domovech: v
Praze je
Muzeum Bedřicha Smetany, v
Jabkenicích, kde strávil posledních deset let svého života, můžete navštívit
Smetanův památník.
Pamětní síň si prohlédnete i v
Kamýku nad Vltavou, kde byl Smetana na líbánkách se svou druhou ženou.
Smetanova hudba: Má vlast a Prodaná nevěsta
Žádná česká hudba tak dokonale nevystihuje krásu české krajiny jako
Má vlast, cyklus šesti symfonických básní
Bedřicha Smetany. Víte, že poprvé zazněla 5. listopadu 1882 v
paláci Žofín na
Slovanském ostrově v
Praze? V roce 1925 byla Má vlast prvním vystoupením
České filharmonie, které bylo živě přenášeno rozhlasem, a o pár let později se rovněž stala
první nahrávkou České filharmonie na gramofonové desce.
Smetanova
Prodaná nevěsta je vůbec nejhranější operou v
Národním divadle v Praze, fanfáry ze
Smetanovy opery Libuše doprovázejí státní události spojené s veřejným vystoupením českých prezidentů během slavnostních příležitostí. Přitom fenomenální skladatel svá vrcholná díla, podobně jako Ludwig van Beethoven, složil hluchý nebo téměř hluchý. Navzdory sluchovému hendikepu v
Jabkenicích Smetana dokončil cyklus
Má vlast a složil opery
Hubička, Tajemství a
Čertova stěna, oba
smyčcové kvartety,
klavírní cykly Sny a České tance. Operu
Viola už dokončit nestihl.
Kam za Smetanovou hudbou?
Kde jinde oslavit narozeniny
Bedřicha Smetany než v jeho rodné
Litomyšli při
akci Vyvalte sudy, narodil se nám Bedříšek! Oslavu 200. narozenin největšího litomyšlského rodáka doprovodí lidová veselice a rekonstrukce události z roku 1824. V
Praze se v den Smetanova narození uskuteční
slavnostní koncert Smetana Gala, akcí ale bude mnohem víc. Jejich kompletní nabídku najdete na
Kudy z nudy na stránce
Rok české hudby a Smetana 200.
Vychutnat si můžete i
Smetanovské dny v Plzni 2024, hudební festival s více než třicetiletou tradicí. V
Plzni, kde skladatel v mládí strávil část svého studentského i tvůrčího období, uvede místní divadlo všechny jeho opery. Další oslavou Smetanovy hudby bude
festival Pražské jaro 2024. Ten tradičně
12. května v
den výročí Smetanova úmrtí zahájí
Má vlast, tentokrát v podání
Berlínské filharmonie s šéfdirigentem
Kirillem Petrenkem.
Ve Smetanově rodišti se už po desetiletí koná open-air
festival Smetanova Litomyšl. Druhý nejstarší hudební festival v Česku a největší mimopražský festival vážné hudby v České republice bude mimořádným zážitkem, například proto, že v rámci oslav dvojitého výročí Bedřicha Smetany uvede všechny jeho opery. V téměř osmdesátileté historii festivalu to bude premiéra!
Další zajímavou akcí bude
12. červenec a zahajovací koncert
Mezinárodního hudebního festivalu Český Krumlov. Ten uvede
Mou vlast v městském parku, na novém a okouzlujícím koncertním místě přímo na břehu
řeky Vltavy.
Zajímavosti ze života Bedřicha Smetany
- „Velký“ hudební skladatel Bedřich Smetana byl ve skutečnosti střízlík: měl drobnou postavu, měřil pouhých 156 centimetrů. Typické pro něj byly až na ramena dlouhé vlasy, plnovous a brýle.
- Hudební génius prožil svůj život a zejména jeho konec v krutých bolestech. Dlouho převládal názor, že důvodem Smetanova stále se zhoršujícího zdravotního stavu i předčasné smrti byla syfilis. Až počátkem 21. století přišli vědci na to, že skutečnou příčinou byl zánět kostí. Při hře s partou kluků zakopali na poli skleněnou lahev plnou střelného prachu, zapálili ji a čekali, co to udělá. Nálož ale nevybuchla, a tak se tehdy jedenáctiletý Bedřich šel podívat, co se stalo. V té chvíli lahev explodovala a výbuch vmetl mladému Smetanovi do obličeje střepy a čerstvě pohnojenou půdu. Ránu mu vymyli špinavou vodou z nedalekého rybníka, což mělo za následek zánět kostí.
- Bolestivé a stále se zhoršující záchvaty ho provázely celý život a nakonec zavinily i jeho hluchotu. Kvůli zhoršujícímu se duševnímu stavu byl nakonec převezen do pražského Ústavu pro choromyslné, kde v 60 letech zemřel.
- Po své smrti odpočívá mezi českými velikány na Vyšehradském hřbitově v monumentální hrobce Slavín.
- Smetanovi potomci stále žijí. Někteří z nich ve Španělsku a v Japonsku.
- Po Smetanovi jsou pojmenovány rozsáhlý kráter Smetana na planetě Merkur a také planetka 2047 Smetana.
- Tóny jeho oper zazněly ve slavných filmech Spider Man nebo Muž na Měsíci.