Má vlast – cyklus symfonických básní Bedřicha Smetany

Nejdelší česká řeka pramení na Šumavě pod Černou horou v nadmořské výšce 1 172 m. Od pramene k ústí Labe u Mělníka měří 430,2 km. Rovnoběžně s hranicemi s Rakouskem protéká Lenorou, přes Soumarský most a u Mrtvého Luhu se stéká se Studenou Vltavou.

České muzeum hudby schraňuje ve svých sbírkách více než 700 000 hudebních exponátů. Kromě notového archivu, sbírky hudebních nástrojů nebo hudební fonotéky také pozůstalosti Antonína Dvořáka, Bedřicha Smetany a dalších významných hudebních osobností.

Litomyšl patří k nejkrásnějším z našich měst. Její pompézní zámek se zahradami se dokonce dostal na seznam památek UNESCO. Jenže to není zdaleka všechno, co může východočeské město nabídnout. Své stopy zde totiž zanechala celá řada významných Čechů. Na Bedřicha Smetanu si vzpomene každý, ale co třeba Josef Váchal? Nejen tyto dva Litomyšlany vám dnes představí Kudy z nudy.

Máte rádi klasickou hudbu? Nejste sami, hudební tradice jsou naším rodinným stříbrem. Pro milovníky klasiky přinášíme několik výjimečných hudebních událostí, festivalů a slavností. Kam byste se měli během sezóny vypravit a nechat se unášet překrásnými tóny starých mistrů? To vám napoví Kudy z nudy.

Mezi 12. květnem a 3. červnem 2024 se uskuteční 79. ročník mezinárodního hudebního festivalu Pražské jaro. Festival je v hudebním světě fenoménem – přečkal všechny dějinné zvraty, i změny vkusu a dramatické kulturní poryvy. Přečkal je, protože ve všech dobách zůstalo dost posluchačů, připravených ocenit a vychutnat skutečnou uměleckou kvalitu. I přesto nabízí mnoho inovací: letos poprvé se uskuteční projekt SpringTeen – festivalový den věnovaný mladému publiku a rodinám s dětmi. Největším vykročením z čistě hudebních vod bude Pražské jaro Art Salon, který představí díla šesti renomovaných výtvarných umělců napříč generacemi, které festival oslovil s jedním společným zadáním – vytvořit dílo inspirované cyklem symfonických básní Má vlast Bedřicha Smetany.

Rok české hudby 2024 můžete slavit stylově cestováním – třeba do míst, kde se odehrávají opery a další velká díla našich skladatelů. Společně se vypravíme třeba na pražský Vyšehrad, na hrad Rožmberk, k některému z Rusalčiných jezírek anebo na hrad Bezděz. Užijte si Rok české hudby s Kudy z nudy netradičně a zábavně!

Čeká nás rok bohatý na kulturní, sportovní i společenské události! Můžete se těšit na ledové sochy, závody v běhu na lyžích, Mistrovství České republiky v snowboardcrossu, Světový pohár v biatlonu, folklorní pořady o životě našich předků, Slavnosti Svobody, Smetanovu Litomyšl, vinařské akce, automobilové závody... atd. Po celý rok proběhnou desítky dalších, každoročně opakovaných akcí a portál Kudy z nudy o nich bude samozřejmě informovat podrobněji, avšak již nyní pro vás připravil malou ochutnávku!

Česká hudební historie má jeden kouzelný detail: každý letopočet končící čtyřkou si připomínáme řadu výročí narození nebo úmrtí významných českých skladatelů a interpretů klasické i populární hudby. Z této náhody se zrodila tradice Roků české hudby. Platí to i pro letopočet 2024: pojďte s Kudy z nudy důstojně slavit Rok české hudby 2024!

Žádná česká hudba tak dokonale nevystihuje krásu české krajiny jako Má vlast, cyklus šesti symfonických básní hudebního skladatele Bedřicha Smetany. Poprvé byla uvedena 5. listopadu 1882 na Žofíně a premiéry se tehdy zúčastnil i její autor. Teď si Mou vlast můžete vychutnat i na portálu Kudy z nudy se všemi zajímavostmi, pikanteriemi a překvapivými detaily z hudebního zákulisí.

Tvůrce české národní hudby, autor řady oper, cyklu symfonických básní Má vlast a komorních skladeb, dirigent, přísný hudební kritik, organizátor veřejného hudebního života a také brilantní klavírista, který dokázal celé večery bavit společnost: to je Bedřich Smetana (2. března 1824 Litomyšl – 12. května 1884 Praha), jeden z nejznámějších českých hudebních skladatelů.

Buďte na sebe i na ostatní hodní: to je nejlepší rada, jak si užít Světový den dobrosrdečnosti anebo Světový den laskavosti. Je jedno, jak mu budeme říkat, jisté ale je, že právě laskavost má svůj svátek každoročně 13. listopadu.

Kam za hudbou, na koncert, kde poznat jedinečné hudební expozice? Žádný strach o to je postaráno. Máme pro vás tipy od klasiky až po jazz. A rozhodně na místa, kde se určitě nudit nebudete… Tipy na jednotlivé koncerty naleznete v našem kalendáři akcí.

Vídeňský ateliér architektů Ferdinanda Fellnera a Hermanna Helmera patřil k nejznámějším v Rakousko-Uhersku. Specializoval se na koncertní sály a divadla, z nichž mnohá dodnes stojí, a to po celé Evropě od švýcarského Curychu až po ukrajinskou Oděsu. Do rodiny divadel značky Fellner a Helmer patří i Státní opera v Praze.

Národní muzeum v Praze je největším muzeem České republiky. U jeho zrodu před více než 200 lety stály soukromé sbírky osvícených aristokratů, dnes pokrývá všechny oblasti lidského poznání. Podobně jako pro jiná velká světová muzea je i pro Národní muzeum charakteristická zvídavost, touha poznat lidskou historii, osvěta, důkladný výzkum a sdílení znalostí s vámi, pozornými návštěvníky.

Křižíkova světelná fontána byla už v době svého vzniku považována za vrchol technického umu. Při Jubilejní zemské výstavě v roce 1891 ji obsluhoval František Křižík s týmem ochotných spolupracovníků, dnes se o všechno starají počítače. Výsledek je ale fascinující stejně jako na konci 19. století.