ÚvodČeská nejKulturníČeská filharmonie – nejvýznamnější český symfonický orchestr
Kulturní

Česká filharmonie – nejvýznamnější český symfonický orchestr

Česká filharmonie se záhy po svém vzniku stala nejvýznamnějším českým symfonickým orchestrem. Značné renomé si na evropských scénách vybudovala již před první světovou válkou a díky své tradici a úspěchům se stala jedním ze symbolů české kultury.
Historicky první koncert České filharmonie se konal v sobotu 4. ledna 1896pražském Rudolfinu. Na pódiu stál Antonín Dvořák, nejslavnější český skladatel všech dob, a dirigoval své skladby: Třetí slovanskou rapsodii, ve světové premiéře Biblické písně č. 1–5, předehru Othello a Symfonii č. 9 Z nového světa. Česká filharmonie v té době ale existovala už rok a půl coby „spolek ku povznesení hudebního umění v Praze, jakož i spolek pensijní členů orchestru Národního divadla v Praze, jich vdov a sirotků“.

Až do roku 1901 skutečně byla ušlechtilou volnočasovou aktivitou členů orchestru Národního divadla, když ale v roce 1901 hudebníci vstoupili do stávky proti tehdejšímu šéfovi opery, vzápětí dostali výpověď. Tehdy padlo rozhodnutí proměnit Českou filharmonii v samostatný symfonický orchestr.

Následující roky byly bojem o přežití: filharmonie hrála téměř pořád a téměř všude, nejenom v Praze, ale také v řadě dalších měst, v Rudolfinu, ale také na Žofíně, v Národním domě na Smíchově anebo ve Smíchovském pivovaru. Právě tam mimochodem Česká filharmonie poprvé předvedla kompletní Smetanovu Mou vlast, která dodnes patří k nejoblíbenějším a nejhranějším dílům.

Nelehké začátky daly českým hudebníkům pevnou vůli a vnitřní sílu, které orchestr provázejí dodnes. Do historie České filharmonie se zapsala celá řada českých i zahraničních osobností, od Václava Talicha, který ji pozvedl z lokálního tělesa na orchestr světové úrovně, přes Karla Ančerla, Rafaela Kubelíka, Václava Neumanna a Jiřího Bělohlávka až po posledního šéfdirigenta Semjona Byčkova. Ten pro skotský VoxCarnyx uvedl: „Pokud orchestr není milován, nedá se s tím nic dělat. Česká filharmonie ale milována je, především svým domácím publikem – cítíme to s každým příchodem na pódium z toho, jak nás posluchači zdraví a jak nám naslouchají – a je také milována i jinde, a to pomáhá. Ne každý má toto privilegium.“

Česká filharmonie svým fanouškům nabízí vedle klasiky i neobvyklé umělecké zážitky, například koncerty na plovoucí scéně na Vltavě, které diváci sledují z nábřeží, mostů a plavidel, anebo nahrávky z jedné ze 155 metrů vysokých chladicích věží Jaderné elektrárny Temelín.

Oficiálním sídlem České filharmonie je zatím Rudolfinum, v budoucnosti orchestr čeká stěhování do nové budovy Vltavské filharmoniePraze-Holešovicích.
 

Ocenění Orchestr roku

V roce 2024 britský magazín Gramophone vyhlásil Českou filharmonii Orchestrem roku. O vítězi hlasovala široká veřejnost, která vybírala z orchestrů nominovaných redaktory a recenzenty časopisu.
Galerie Rudolfinum Kultura

Galerie Rudolfinum

Galerie Rudolfinum byla založena 1. ledna 1994 jako státní instituce v rámci České filharmonie, se kterou sídlí v historické budově pražského Rudolfina. Galerie je samostatným hospodářským střediskem České filharmonie a spadá pod působení Ministerstva kultury České republiky.

Rafael Kubelík – bývalý šéfdirigent České filharmonie

Rafael Kubelík – bývalý šéfdirigent České filharmonie

Fenomenální dirigent a houslista Rafael Kubelík (29. června 1914, Býchory – 11. srpna 1996, Kastanienbaum, Švýcarsko) se proslavil jako interpret děl českých a dalších slovanských skladatelů. Sedm let působil jako šéfdirigent České filharmonie a vidět ho můžete také v oscarovém snímku Jana Svěráka Kolja.

7 věcí, které nevíte… o filharmoniích, orchestrech a kapelách

7 věcí, které nevíte… o filharmoniích, orchestrech a kapelách

V rámci oslav Roku české hudby 2024 kolem našich uší neproplouvá jen hudba. Občas slyšíme výrazy z hudební terminologie, které sice známe, ale ne příliš důvěrně. Pojďte s Kudy z nudy otevřít vrátka do světa hudby a zjistit, co se skrývá za slovem filharmonie.

Rudolfinum – sídlo České filharmonie a galerie současného umění Kultura

Rudolfinum – sídlo České filharmonie a galerie současného umění

V 19. století postrádala Praha opravdu reprezentativní i kapacitou vyhovující prostory pro potřeby symfonického orchestru a pro umístění obrazárny. Proto vznikl záměr postavit budovu, která by tyto dvě potřeby uspokojila a zároveň by ilustrovala ekonomický i kulturní rozvoj českého národa.

Co přinese Rok české hudby 2024?

Co přinese Rok české hudby 2024?

Česká hudební historie má jeden kouzelný detail: každý letopočet končící čtyřkou si připomínáme řadu výročí narození nebo úmrtí významných českých skladatelů a interpretů klasické i populární hudby. Z této náhody se zrodila tradice Roků české hudby. Platí to i pro letopočet 2024: pojďte s Kudy z nudy důstojně slavit Rok české hudby 2024!

7 věcí, které nevíte o… cyklu symfonických básní Bedřicha Smetany Má vlast

7 věcí, které nevíte o… cyklu symfonických básní Bedřicha Smetany Má vlast

Žádná česká hudba tak dokonale nevystihuje krásu české krajiny jako Má vlast, cyklus šesti symfonických básní hudebního skladatele Bedřicha Smetany. Poprvé byla uvedena 5. listopadu 1882 na Žofíně a premiéry se tehdy zúčastnil i její autor. Teď si Mou vlast můžete vychutnat i na portálu Kudy z nudy se všemi zajímavostmi, pikanteriemi a překvapivými detaily z hudebního zákulisí.

Antonín Dvořák – světoznámý hudební skladatel

Antonín Dvořák – světoznámý hudební skladatel

Když prý Bůh rozdával darem nadání k hudbě, šel si Antonín Dvořák (8. září 1841 Nelahozeves – 1. května 1904 Praha) ne dvakrát, ale nejspíš hned třikrát. Jeden z největších hudebních géniů lidských dějin složil jedenáct oper a přibližně 400 skladeb: symfonie a symfonické básně, vokální a vokálně-instrumentální díla, komorní a klavírní skladby, koncerty, sbory i písně. Bylo jich ještě mnohem víc, jenže Dvořák s nimi nebyl spokojen a všechny partitury zničil.

Procházka po Praze s dirigentem Rafaelem Kubelíkem

Procházka po Praze s dirigentem Rafaelem Kubelíkem

Rafael Jeroným Kubelík (29. června 1914 Býchory – 11. srpna 1996 Kastanienbaum, kanton Lucern, Švýcarsko) byl český dirigent, skladatel a houslista. Fenomenální dirigent, skladatel a houslista Rafael Kubelík,proslul především jako interpret děl českých a dalších slovanských skladatelů. Byl též vyhlášeným odborníkem na skladby Gustava Mahlera či Bély Bartóka.

Petr Popelka – český šéfdirigent Vídeňského symfonického orchestru

Petr Popelka – český šéfdirigent Vídeňského symfonického orchestru

Petr Popelka je jedním z nejvýznamnějších současných českých dirigentů, což dokládá i fakt, že od sezony 2023/2024 bude šéfdirigentem Vídeňského symfonického orchestru. Poslední dva roky působil v roli šéfdirigenta Symfonického orchestru Českého rozhlasu. Vedle dirigování se věnuje také skladatelské činnosti.

Václav Talich – významný český dirigent 20. století

Václav Talich – významný český dirigent 20. století

Václav Talich (28. května 1883, Kroměříž – 16. března 1961, Beroun) byl jedním z nejproslulejších českých dirigentů 20. století. Dvacet let stál v čele České filharmonie a v jejím čele oslnil Evropu na slavném turné v listopadu 1935, kdy orchestr navštívil Velkou Británii, Francii a Belgii.

Jakub Hrůša – dirigent a hudební ředitel Královské opery v Londýně

Jakub Hrůša – dirigent a hudební ředitel Královské opery v Londýně

Když časopis Gramophone označil světově uznávaného českého dirigenta Jakuba Hrůšu (* 23. července 1981, Brno) za jednoho z dirigentů s hvězdnou budoucností, nespletl se. Hrůša se od září 2025 stane novým hudebním ředitelem Královské opery / The Royal Opera House v londýnské Covent Garden. Na tomto postu bude již druhým Čechem, před ním operu v polovině 20. století tři roky řídil Rafael Kubelík.

Seznamte se: znáte nejlepší české dirigenty?

Seznamte se: znáte nejlepší české dirigenty?

Říká se, že co Čech, to muzikant. Při bližším seznámení s našimi hudebními velikány ovšem zjistíme, že by mohlo platit také pravidlo co muzikant, to znamenitý dirigent. Se kterými slavnými dirigenty se u nás na Kudy z nudy můžete setkat?

Semjon Byčkov – šéfdirigent, hudební ředitel České filharmonie a Dirigent roku 2022

Semjon Byčkov – šéfdirigent, hudební ředitel České filharmonie a Dirigent roku 2022

Šéfdirigent a hudební ředitel České filharmonie Semjon Byčkov (* 30. listopadu 1952, Petrohrad, Sovětský svaz) zahájil své působení v čele nejvýznamnějšího českého symfonického orchestru koncerty v Praze, Londýně, New Yorku a Washingtonu u příležitosti 100. výročí vzniku Československa. V roce 2022 se v 62. ročníku prestižního mezinárodního žebříčku Musical America Awards stal Dirigentem roku.

Kateřina Kněžíková – sopranistka oceněná prestižní cenou BBC

Kateřina Kněžíková – sopranistka oceněná prestižní cenou BBC

Sopranistka Kateřina Kněžíková (*7. července 1982, Bohumín) je jednou z nejperspektivnějších pěvkyní mladé generace. Vystudovala Pražskou konzervatoř a poté absolvovala magisterské studium klasického zpěvu na HAMU u Jiřiny Přivratské (2010).

Kateřina Englichová – nejznámější česká harfenistka

Kateřina Englichová – nejznámější česká harfenistka

Kateřina Englichová (* 13. června 1969) patří k výrazným osobnostem české harfové školy. Tleskají jí po celém světě, hrála v Carnegie Hall i dalších věhlasných sálech, a přesto zůstává nohama na zemi. Tvrdí, že hrou na harfu se nedá zbohatnout ani proslavit. Musíte hrát proto, že to máte rádi – zkrátka jako ona.

Adam Plachetka – operní pěvec a jeden z největších hlasů na světě

Adam Plachetka – operní pěvec a jeden z největších hlasů na světě

Pro pěveckou dráhu se Adam Plachetka (* 4. května 1985) rozhodl spontánně na konci základní školy. Absolvoval Pražskou konzervatoř u profesora Luďka Löbla a HAMU, Hudební a taneční fakultu Akademie múzických umění v Praze. Mluví se o něm jako o nejlepším mozartovském barytonistovi své generace, ale odskočil si i k muzikálům a zpíval také na rozpálené střeše paláce Lucerna.