ÚvodAktualitySeznamte se: přehlídka nejznámějších českých hudebních skladatelů

Zobrazit mapu

Zobrazit vzdálenost

Kultura

Seznamte se: přehlídka nejznámějších českých hudebních skladatelů

S Kudy z nudy slavíme Rok české hudby 2024. Tradice se zrodila ze souhry náhod, protože v letopočtech končících čtyřkami si připomínáme nespočet výročí známých skladatelů a interpretů klasické i populární hudby. Se kterými se na Kudy z nudy můžete seznámit podrobněji?

Uložit

Navštívit

5 z 5 (1x hodnoceno)

1 nejméně / 5 nejvíce

Popularita článku: 37 %

</> Embedovat

V roce 2024 nám projekt Smetana 200 připomene 200 let od narození Bedřicha Smetany (1824–1884) a současně 140. výročí Smetanova úmrtí. Podobně jako Smetana má ve čtyřkových letech dvojité výročí i skladatel a klavírista Petr Hapka (1944–2014), představitel české hudební avantgardy Emil František Burian (1904–1959), hudební skladatel Vilém Blodek (1834–1874) anebo František Antonín Míča (1694–1774), autor první česky zpívané opery, jehož osudy jsou spojené s rodem Questenberků a zámkem Jaroměřice nad Rokytnou.

Roky zakončené čtyřkami ale rámují životy několika dalších hudebních velikánů, od klasiků jako byli Antonín Dvořák (1841–1904), Leoš Janáček (1854–1928), Josef Suk (1874–1935) a Oskar Nedbal (1874–1930) přes avantgardního skladatele a klavíristu Ervína Schulhoffa (1894–1942), skladatele a sběratele lidových písní Karla Weisse (1862–1944) a skladatele a dirigenta Rafaela Kubelíka (1914–1996) až po osobnosti hudebního světa, které v roce 2024 slaví 100. výročí narození. K těm patří například skladatel a hudební režisér Vlastimil Hála (1924–1985), společně s Janem Rychlíkem autor hudby k filmu Limonádový Joe aneb Koňská opera a dalším filmovým šlágrům, anebo skladatel a herec Jiří Šlitr (1924–1969). Ze starších jubilantů vám na Kudy z nudy připomeneme také barokního skladatele a varhaníka Bohuslava Matěje Černohorského (1684–1742), půlkulatiny Josefa Bohuslava Foerstera (1859–1951) a Bohuslava Martinů (1890–1959). Osmdesáté narozeniny pak oslaví jazzová zpěvačka a skladatelka Jana Koubková (*1944).

Hudební svět ovšem nekončí jen u skladatelů a zpěváků ze čtyřkových let. Na Kudy z nudy vám představíme také Jiřího Antonína Bendu (1722–1795) nebo Františka Xavera Duška (1731–1799), který na Bertramce hostil rakouského hudebního skladatele Wolfganga Amadea Mozarta (1756–1791). Z novodobějších skladatelů nabídneme Gustava Mahlera (1860–1911), kapelníka a autora písně Škoda lásky Jaromíra Vejvodu (1902–1988), Jaroslava Ježka (1906–1942) anebo Ilju Hurníka (1922–2013). Už dřív jsme vám připomněli také slavné české dirigenty. Seznamte se, prosím!

Rok české hudby a Smetana 200

Bedřich Smetana – hudební skladatel, který položil základy české hudby a kultury

Tvůrce české národní hudby, autor řady oper, cyklu symfonických básní Má vlast a komorních skladeb, dirigent, přísný hudební kritik, organizátor veřejného hudebního života a také brilantní klavírista, který dokázal celé večery bavit společnost: to je Bedřich Smetana (2. března 1824 Litomyšl – 12. května 1884 Praha), jeden z nejznámějších českých hudebních skladatelů.

Leoš Janáček – ve světě nejhranější český operní skladatel

Leoš Janáček (3. července 1854, Hukvaldy – 12. srpna 1928, Moravská Ostrava) byl jedním z nejvýznamnějších a nejoriginálnějších tvůrců české moderní hudby. Ve světě je známý hlavně díky operám Její pastorkyňa a Káťa Kabanová, slavná jsou rovněž orchestrálně-vokální díla Glagolská mše, Sinfonietta či rapsodie Taras Bulba.

Antonín Dvořák – světoznámý hudební skladatel

Když prý Bůh rozdával darem nadání k hudbě, šel si Antonín Dvořák (8. září 1841 Nelahozeves – 1. května 1904 Praha) ne dvakrát, ale nejspíš hned třikrát. Jeden z největších hudebních géniů lidských dějin složil jedenáct oper a přibližně 400 skladeb: symfonie a symfonické básně, vokální a vokálně-instrumentální díla, komorní a klavírní skladby, koncerty, sbory i písně. Bylo jich ještě mnohem víc, jenže Dvořák s nimi nebyl spokojen a všechny partitury zničil.

František Antonín Míča – hudební skladatel, kapelník a autor první česky zpívané opery

Barokní hudební skladatel a kapelník František Antonín Míča (2. září 1696, Náměšť nad Oslavou – 15. února 1744, Jaroměřice nad Rokytnou) se často objevuje ve vědomostních soutěžích, křížovkách a kvízech. Zazní-li otázka, kdo byl autorem první česky zpívané opery, pak by mělo zaznít právě jméno muže, který byl původně komorníkem hraběte Jana Adama z Questenberka.

Josef Suk – jeden ze zakladatelů české hudební moderny

Josef Suk (4. ledna 1874, Křečovice – 29. května 1935, Benešov) byl český skladatel, houslista a pedagog, žák a zeť Antonína Dvořáka. Společně se třemi spolužáky z konzervatoře Karlem Hoffmannem, Oskarem Nedbalem a Otto Bergerem založil České kvarteto, které v letech 1892 až 1934 šířilo slávu české hudby a českých umělců téměř po celém světě.

Gustav Mahler – světově proslulý česko-rakouský hudební skladatel a dirigent

Gustav Mahler (7. července 1860, Kaliště – 18. května 1911, Vídeň) je považován za jednoho z nejproslulejších skladatelů symfonické hudby. Více než sto let po jeho smrti jsou Mahlerovy skladby živou součástí světového koncertního repertoáru a patří nejenom k nejčastěji hraným a nahrávaným, ale zároveň oblíbeným mezi posluchači.

Ilja Hurník – hudební skladatel, spisovatel, klavírista a pedagog

Hudební skladatel a klavírní virtuóz Ilja Hurník (25. listopadu 1922, Ostrava-Poruba – 7. září 2013, Praha) patří k výrazným osobnostem české kultury druhé poloviny 20. a počátku 21. století. Dnes jeho skladby s chutí zpívají dětské sbory, Hurníkovu hudbu uvádějí sólisté s orchestry i operní soubory.

Josef Mysliveček – Il divino Boemo, slavný operní skladatel 18. století

Božský Čech, Il divino Boemo: to byl Josef Mysliveček, (9. března 1737, Praha – 4. února 1781, Řím). Láska k hudbě ho zavedla do Itálie, kde se stal jedním z nejvyhledávanějších barokních operních skladatelů druhé poloviny 18. století. Jeho závratnou kariéru i pád do bídy a zapomnění zmapoval režisér Petr Václav ve filmu Il Boemo.

Jaroslav Ježek – legenda moderní taneční a jazzové hudby

Tmavomodrý svět, Život je jen náhoda, David a Goliáš, Babička Mary anebo Nebe na zemi: to je jen malý výběr známých písní hudebního skladatele Jaroslava Ježka (25. září 1906, Praha-Žižkov – 1. ledna 1942, New York). Jeho hudba provázela divadelní hry Osvobozeného divadla a filmy Voskovce a Wericha. Ti na něj vzpomínali jako na perfektního hudebníka, věrného kamaráda, veselého člověka a „ukrutného legracistu.“

Bohuslav Martinů – jeden z nejvšestrannějších hudebních skladatelů 20. století

Mezi nejhranější české autory patří Bohuslav Martinů (8. prosince 1890 Polička – 28. srpna 1959 Liestal, Švýcarsko). V díle jednoho z nejplodnějších a nejvšestrannějších hudebních skladatelů 20. století se odráží řada vlivů: francouzský impresionismus, jazz, anglický madrigal i české a moravské lidové písně.