ÚvodAktualityBrambory: historie oblíbené potraviny, bramborové hostiny, slavnosti a příběhy
Gurmánská turistika

Brambory: historie oblíbené potraviny, bramborové hostiny, slavnosti a příběhy

  • 13. září 2023
Poslechněte si audio verzi článku
Když někdo skončí těsně pod stupni vítězů, říká se, že dostal bramborovou medaili. Vůči bramborám to ale není úplně fér: v mnoha světových kuchyních včetně té naší, tedy české, moravské i slezské, jim patří první místo. Také se na našich stolech objevují už pěknou řádku let: první dochované zmínky o bramborách v českých zemích zmiňují hostinu Viléma Slavaty v roce 1623 v Jindřichově Hradci.
Brambory jsou pokrm mnoha názvů i druhů, a právě díky mnohostrannému využití v jednoduchých i složitých pokrmech jsou mimořádně oblíbené. Známe je ve stovkách úprav: jako obyčejné vařené bez slupky i se slupkou, takzvaně „na loupačku“, pečené, restované, zapékané i jako slavné hranolky pommes frites, francouzské brambory, bramboráky, bramboračku, bramborové knedlíky, bramborový salát, smažené spirály, placky, lepenice a další. V kuchyni se začaly hojně využívat až během 18. století, kdy nahradily zelí, vodnici či tuřín. Do té doby se objevovaly jen na stolech šlechty a majetnějších skupin obyvatelstva – třeba jako právě při své premiéře na slavatovské hostině na zámkuJindřichově Hradci.
 

Brambory jako lék a okrasná rostlina

Kdy a jak se vůbec brambory dostaly do Evropy? Samozřejmě v souvislosti s Kolumbovými cestami do Nového Světa. Společně s rajčaty, kukuřicí nebo tabákem patřily k nejtypičtějším rostlinám Jižní Ameriky.

Pěstovaly se na vysoko položených náhorních rovinách And, a právě od andských indiánů je získali španělští conquistadoři. Ti je v roce 1536 prý dovezli na španělský královský dvůr, souběžně ale brambory dovezli do Anglie a Irska slavní angličtí mořeplavci Walter Raleigh (asi 1552–1618) a Francis Drake (asi 1540–1596). Jak později napsal Jan Svatopluk Presl (1791–1849), jeden z nejvýznamnějších českých přírodovědců 19. století, brambory představovaly „největší užitek, který lidstvo z objevení Ameriky mělo“.

Na vítězné tažení po klášterech, královských dvorech a zemích celé Evropy se vydaly o pár desítek let později, když v roce 1565 španělský král poslal papeži Piovi IV. brambory jako lék. Zpočátku nikoho nenapadalo, že by se hlízy brambor daly jíst, podobně jako znojemské okurky je lidé považovali za okrasnou rostlinu anebo lék na všelijaké neduhy od průjmu až po tuberkulózu.
 

Hostina Viléma Slavaty 1623

Další kapitola z bramborového dějepisu nás zavede do roku 1616 na hostinu francouzského krále Ludvíka XIII. (1601–1643), kde prý jeho hosté poprvé ochutnali brambory vařené. Patrně se i dál našli kuchaři, kteří netušili, co si s bramborami počít a servírovali je podobně jako sir Thomas Harriot roku 1586 na své legendární hostině, tedy syrové nadzemní bobule polité máslem a sypané skořicí a cukrem. Častěji ale zřejmě putovaly brambory dál společně s návodem, která část rostliny se vlastně jí, a tak se pár kousků dostalo k františkánským mnichům do Jindřichova Hradce. Ti jako vzácný dar poslali Vilémovi Slavatovi z Chlumu (1572–1652) na zámekJindřichově Hradci „k posvícení košíček zemojablíček“. Šlechtic, proslulý zejména vyhazovem z okna Starého královského paláce na Pražském hradě v květnu 1618 při třetí pražské defenestraci, brambory poprvé servíroval na hostině v roce 1623, a to prý vařené, polité máslem a sypané cukrem. Dochovaly se zprávy, že si urozený pán novinku oblíbil a roku 1648 o Vánocích k poctě urozené návštěvy hrabat z Martinic nechal předložit „erdepfle se šparglem“.
 

Brambory na královském hrobě

Přestože se u nás brambory objevily za třicetileté války, masivně se rozšířily až přibližně o sto padesát let později. K jejich rozšíření přispěly neúrodné roky a zejména hladomory po sedmileté válce (1756–1763) a v letech 1771 a 72. Úroda obilí totiž příliš závisela na počasí; stačilo, aby bylo v některých letech deště o něco více anebo o trochu méně, a s tuhou zimou a záplavami přišel do Evropy hlad. Lidé pekli chleba z otrub a strouhaného zelí, živili se lebedou, moukou z kůry bříz, mechem, lišejníkem a žaludy, ale přesto umírali. Podle odhadu jenom v zemích Koruny české tehdy zahynulo čtvrt milionu lidí, tedy desetina všech obyvatel.

Brambory měly toto nebezpečí odvrátit. Tím, kdo nařídil jejich pěstování ve velkém, byl pruský král Fridrich I. Veliký. Dodnes jsou na jeho hrobě v zámeckém parku v německé Postupimi, na nejvyšší terase honosného zámku Sanssouci, vždy naskládané brambory – svérázné poděkování za to, že Evropu přestal trápit hlad. Význam brambor pro výživu poddaných odhadla i Marie Terezie, které ovšem k jejímu hrobu do kapucínské hrobky ve Vídni nikdo brambory nenosí.
 

Erteple, zemáky, kremple, brumbáry

Proč se brambory nazývají brambory? Nejrozšířenější výklad uvádí, že to je podle Braniborska, odkud se k nám brambory poprvé dovážely ve velkém a lidé jim říkali brandembury. Možná v tom ale má prsty opět botanik Jan Svatopluk Presl, který pro bramboru jako rostlinný druh vymyslel označení lilek bobál a hlízy označil jako bamboly. Brambory se ale nazývaly v různých krajích různě, třeba zemská nebo zemní japka či jablka, zemáky, kobzole, grule, krumple, kobzole, bandory, bandury, erteple anebo – jak jim něžně říkala Magdalena Dobromila Rettigová – „zemčátka“.
 

Zajímavé bramborové akce a zemědělská muzea

Na Kudy z nudy objevíte několik zajímavých akcí, v nichž brambory hrají hlavní roli – je to například Podzim na poli a v chalupě (23. 9. 2023) ve Valašském muzeu v přírodě – skanzenuRožnově pod Radhoštěm, Bramborobraní (23. 9. 2023) v Třebíči, Bramborová sobota na zubačce (23. 9. 2023), Slavnosti brambor v Edenu (23. a 24. 9. 2023) v Bystřici nad Pernštejnem anebo Bramborová sobota (7. 10. 2023) ve skanzenu na Veselém Kopci.

Časem brambor sice je podzim, ale dozvědět se o bramborách něco víc můžete i jindy – naplánujte si výlet do některého zemědělského muzea. V Národním zemědělském muzeu v Praze je velká expozice zemědělství a gastronomie, v Národním zemědělském muzeu v Ostravě si prohlédnete neobvyklou galerii a depozitář potravin, pěstování brambor se věnuje i část Muzea českého venkova na zámku Kačina.

A když dostanete chuť na brambory jinak, navštivte speciální restauraci BramboryPraze. Brambory tu nejsou pouhou přílohou, představují je tu v celé kráse, barevnosti a překvapivé rozmanitosti chutí od hranolků přes patatas bravas, bramborové tortilly, pečené brambory, brambory v polévce až po exotické recepty s chobotnicí či ceviche. Dobrou chuť!
 

Brambory na tisíc způsobů

  • Není divu, že některá jídla z bohaté přehlídky bramborových specialit jsou dnes už zapomenutá. Třeba rýpl, hoblinky z nastrouhaných uvařených brambor zlehka obalené v mouce a smažené na sádle do růžova, anebo pochoutka zvaná metyja z čerstvě uvařených brambor, jež se se solí a hrubou moukou rozmačkaly na kaši a zapekly v troubě. Hmota se pak rozetřela na větší mísu, potřela silnou vrstvou rozvařených povidel, posypala mákem a zalila rozpuštěným máslem.
  • Vzpomínkou na slavatovskou sladkou bramborovou hostinu na zámkuJindřichově Hradci je recept na Jindřichohradecké sýkorky, který najdete v historické kuchařce Žahúři v Jindřichově Hradci Sabiny Langerové. Připravovat je můžete naslano jako bramborák nebo nasladko se strouhaným perníkem.
  • Naslano je to jednoduché: do nastrouhaných brambor se přidá vejce, sůl a kmín a na plátu plotny nebo teflonové pánvi pečeme placičky. Opečené sejkorky pak potřeme máslem.
  • Když se do najemno nastrouhaných brambor přidá mléko, mouka, strouhaný perník, vlašské ořechy, med a vejce, vzniknou sladké sejkorky; ty se smaží dozlatova a pak pokapávají medem a posypávají perníkem. Podávají se ještě horké.
Brambory na všechny způsoby: na talíři, na poli i na železnici

Brambory na všechny způsoby: na talíři, na poli i na železnici

Už vám z vinobraní a dalších gastronomických slavností jde hlava kolem? Proč se tedy neinspirovat u jedné ryze domácí plodiny, bez které se neobejde žádná domácnost ani restaurace? Brambory totiž vůbec nejsou tak obyčejné, jak by se snad mohlo zdát – a navíc hrají hlavní roli na celé řadě zajímavých akcí.

Tradice: košíkářství, prastaré řemeslo se zlatým i pleteným dnem

Tradice: košíkářství, prastaré řemeslo se zlatým i pleteným dnem

Znáte rčení, že řemeslo má zlaté dno? Tradiční košíkářství ho má většinou pletené z proutí. Anebo ze slámy, rákosu, bambusu či lián: to záleží na tom, do kterého světadílu se podíváte. Jisté je, že košíkářství patří mezi nejstarší řemesla na světě, výrobní postupy se během tisíciletí příliš nezměnily a daří se mu i v dnešní době.

7 věcí, které nevíte o… květomluvě

7 věcí, které nevíte o… květomluvě

Řekněte to květinou, a rozhodně neuděláte chybu: darovat voňavou a upravenou kytici je galantní a láskyplné gesto, ať už jde o rande, výročí, oslavu narozenin nebo usmíření. Víte ale, že podle květomluvy má každá květina svůj symbolický význam? A dokonce u některých druhů květin říká každý barevný odstín něco jiného? A že existuje květina, která vašemu protějšku sdělí něco jako „táhni k šípku“? A není to šípek?

Tradice: slavná jídla z českých filmů, filmové restaurace a hospody

Tradice: slavná jídla z českých filmů, filmové restaurace a hospody

Rádi cestujete po stopách českých filmů? Tentokrát se podíváme na filmové legendy jinak, a to od prostřených stolů. Nabídneme vám několik nezapomenutelných filmových dobrot: vypravte se s námi například do Kerska na Slavnosti sněženek a na kančí se šípkovou a se zelím, na knedlíky a noky (z filmu Pelíšky jistě víte, jaký je mezi nimi rozdíl) do restaurace Nok Nok anebo na tradiční české pivo.

Tradice: příběh obloženého chlebíčku aneb nejchutnější český vynález

Tradice: příběh obloženého chlebíčku aneb nejchutnější český vynález

Typická součást silvestrovských oslav, dobrota na dvě tři kousnutí a zároveň bytostně česká tradice, dokonalá ve své jednoduchosti: to jsou obložené chlebíčky. Do pražského lahůdkářství Jana a Štěpánky Paukertových na Národní třídě se na ně chodilo ještě dřív, než vznikla samostatná Československá republika.

Tradice: biopotraviny, gastronomie, ubytování a výlety ve stylu bio

Tradice: biopotraviny, gastronomie, ubytování a výlety ve stylu bio

Kupujete biopotraviny a toužíte po opravdu dobrém jídle, připraveném z místních produktů? A chcete poznat vesnici, kde se skutečně žije ekologicky, v souladu s přírodou? Pojeďte s námi na několik výletů za tradicemi, které vám budou vonět i chutnat. Zastavíme se v několika restauracích, navštívíme biofarmy i místa, kde se vyrábí čistě přírodní kosmetika a čaje, a nakonec se vypravíme do Hostětína, vesnici v Bílých Karpatech. Tam je totiž bio téměř úplně všechno.

Tradice: přehlídka starých, zaniklých a zanikajících řemesel

Tradice: přehlídka starých, zaniklých a zanikajících řemesel

IT specialista, manažer, vývojář aplikací, profesionální hráč PC her, youtuber, influencer – to jsou profese, které přineslo třetí tisíciletí. Spousta jiných oborů ale zanikla. Pojďme si zmapovat svět starých řemesel, s nimiž se v lepším případě seznámíte v muzeu… a v horším nikde. Zkrátka už neexistují.

Čtrnáct krajů & čtrnáct tipů: tradice, řemesla, tvoření a zábava pro děti

Čtrnáct krajů & čtrnáct tipů: tradice, řemesla, tvoření a zábava pro děti

Tradice nejsou jen pro velké, vrátka do pestrého světa starých řemesel se na mnoha místech otvírají také pro děti. Nechali jsme si poradit od odborníků v jednotlivých krajích a nabízíme vám přehlídku míst, kde objevíte spousty zajímavostí a vyzkoušíte si i společné rodinné tvoření. Co vás čeká? Třeba maškary, rýžování zlata, porcelánová školička, venkovské statky, sladké obří koláče zvané frgály, psaní husím brkem, výroba křehkých vánočních ozdob nebo městečko, přezdívané Valašský betlém. Popadněte děti a jedem!

Čtrnáct krajů & čtrnáct tipů: festivaly jídla a gastronomické slavnosti 2024

Čtrnáct krajů & čtrnáct tipů: festivaly jídla a gastronomické slavnosti 2024

Mát rádi dobré jídlo a pití? My také, a navíc právě pro vás máme tipy na food festivaly ze všech krajů České republiky. Užijte si s rodinou a přáteli báječné gastronomické akce pod širým nebem. Dopřejte si českou klasiku, zahraniční laskominy i jídla z neobvyklých surovin, a zažijte ono pověstné „nebe v hubě“. Portál Kudy z nudy vám přeje skvostné gurmánské zážitky a dobrou chuť!

Kam na ovocné knedlíky? Vyberte si: léto patří ovocným knedlíkům!

Kam na ovocné knedlíky? Vyberte si: léto patří ovocným knedlíkům!

My Češi, malí i velcí, sladké ovocné knedlíky milujeme, dokonce se pořádají soutěže v jejich pojídání, které jsou velmi oblíbené. Dosud nebyl překonán rekord z roku 2018, kdy pan Radim Dvořáček spořádal ve Vizovicích za hodinu neuvěřitelných 202 švestkových knedlíků! Známý Maxijedlík pan Jaroslav Němec jich zase zvládne 30 za tři minuty. Za historií tohoto pokrmu, osvědčenými recepty i tipy na místa, kde skvělé knedlíky ochutnat, se vydejte s Kudy z nudy.

Gastroherna Národního zemědělského muzea

1. 1.31. 12.
Gastroherna Národního zemědělského muzea

Jídlo se má nejen s vášní konzumovat, ale je také dobré o něm přemýšlet. A při onom přemýšlení si třeba i hrát, objevovat, experimentovat a společně se bavit a navíc se i poučit. To vše nabízí expozice Gatroherna v pražském Národním zemědělském muzeu.

Hrad Helfenburk – pohádkový hrad u Bavorova v jižních Čechách Památky

Hrad Helfenburk – pohádkový hrad u Bavorova v jižních Čechách

Na hoře Malošíně vzdálené asi necelých pět kilometrů od městečka Bavorova, se vypínají rozsáhlé zbytky gotického hradu.

Kotulova dřevěnka v Havířově-Bludovicích Kultura

Kotulova dřevěnka v Havířově-Bludovicích

Kotulova dřevěnka patří k nejstarším roubeným lidovým stavbám na Těšínsku. Byla postavena v roce 1781 a je posledním dokladem původní zástavby na území dnešního Havířova.

Biofarma Sasov Životní styl

Biofarma Sasov

Bio farma v Sasově u Jihlavy se věnuje chovu prasat, skotu, ovcí a koní. V posledních letech nabízí bio vepřové i vyzrálé bio hovězí maso z venkovního chovu a vlastních faremních jatek, bio uzeniny z vlastního masa, stejně jako bio brambory.

Objeveno redakcí: Kudy z nudy stovková výročí roku 2023

Objeveno redakcí: Kudy z nudy stovková výročí roku 2023

Čím byly významné roky, zakončené číslicí 23? Na portálu Kudy z nudy vám připomeneme například 800 let od postavení prvních jesliček a první zmínky o městě Orlová, 700 let od založení kláštera na Starém Brně, rozkvět jihočeského rybníkářství i rok 1623, kdy Komenský dokončil knihu Labyrint světa a ráj srdce. Uplyne také 300 let od prvního osvětlení Prahy a smrti Jana Blažeje Santiniho, 200 let od dokončení kolonády na Reistně v Lednicko-valtickém areálu a sto let od narození a úmrtí řady slavných osobností. Počítejte, cestujte s námi a užívejte si!

Český folklorní rok – zvyky a tradice

Český folklorní rok – zvyky a tradice

České lidové zvyky jsou založeny na křesťanské nebo pohanské tradici, často se navíc liší kraj od kraje. Ve městech se v dnešní době udržují méně, avšak na vesnicích jsou stále velmi živé. Zvyky i tradice se nadále těší velkému zájmu všech obyvatel České republiky, pro zahraniční turisty jsou zajímavým zpestřením jejich pobytu, a to zejména přijedou–li do Česka na Vánoce, o masopustu či o Velikonocích.

Vorařství nejen na Vltavě – tradice zapsaná v UNESCO

Vorařství nejen na Vltavě – tradice zapsaná v UNESCO

V roce 2022 bylo na Seznam nemateriálního kulturního dědictví UNESCO připsáno vorařství, tradiční avšak již dnes bohužel zaniklé řemeslo představující tradiční znalosti a dovednosti spojené se stavbou vorů a jejich plavením po řekách. Nadnárodní nominaci společně předložily státy: Česká republika, Lotyšsko, Německo, Polsko, Rakousko a Španělsko.

Tipy na místa, kde váš žaludek pozná středověk

Tipy na místa, kde váš žaludek pozná středověk

Středověk byl sice temný, ale člověk je tvor pohodlný, a tak si buďte jisti, že ti, kdo na to měli, si skvěle jedli už ve středověku. A teď ruku na srdce – kdo z vás by si nepřál takovou opravdovou středověkou žranici zažít na vlastní chuťové pohárky? Všechny ty nadívané věci s jablky mezi čelistmi či v zobácích, jak to známe z filmů… Podívejte se na naše tipy a vyberte si, kam se za středověkou krmí vypravíte.

72 jmen na fasádě Národního muzea – největší přehlídka osobností českého národa

72 jmen na fasádě Národního muzea – největší přehlídka osobností českého národa

Při pozorném pohledu objevíte na fasádě Národního muzea v Praze řadu skvostů. Rekonstrukce jí vrátila světlejší barvu, jakou měla na konci 19. století, zlato rozzářilo dvě zadní kopule, na jejichž pozlacení našim předkům chyběly finance. Vrátily se také vlajkové stožáry, které musely ustoupit stavbě metra. Podobně jako kdysi je i nyní do opraveného pláště budovy zlatým písmem vepsáno 72 jmen osobností české historie.

Dvůr Krasíkov Životní styl

Dvůr Krasíkov

Mezi Ovčím vrchem a Krasíkovem leží bývalý knížecí poplužní dvůr, který přestal chátrat a opět pomalu ožívá. Najdete zde např. mydlárnu, bistro s venkovním sezením, sýrárnu, možnost jízdy na koních a v bryčce, ale i řadu kulturně-společenských akcí.

Mýtická krušnohorská stezka na Plešivci – stezka krušnohorských pověstí Příroda

Mýtická krušnohorská stezka na Plešivci – stezka krušnohorských pověstí

Krátkou procházkou pod vrcholem Plešivce o dléce cca 750 m vás budou provázet dřevěné sochy mýtických bytostí Krušných hor. Stezka odráží bohatý duchovní život lidí, kteří inspirováni zdejším krajem a lidským údělem, dráždili svou fantazii a obohacovali nejen dětský pohádkový svět.

Další aktuality

Zámecká slavnost vína v Českém Krumlově nabídne ta nejlepší vína

Zámecká slavnost vína v Českém Krumlově nabídne ta nejlepší vína

19. listopad 2024 8:00
Gurmánská turistika, Jihočeský kraj
Hradní muzeum v Českém Krumlově je otevřeno i během zimních měsíců

Hradní muzeum v Českém Krumlově je otevřeno i během zimních měsíců

16. listopad 2024 9:00
Památky, Jihočeský kraj
Jihočeskou metropoli rozzáří Českobudějovický advent

Jihočeskou metropoli rozzáří Českobudějovický advent

14. listopad 2024 6:00
Zážitky, Jihočeský kraj
Na Českobudějovicko přiletí Svatomartinská husa: nenechte si ujít gastronomické lahůdky

Na Českobudějovicko přiletí Svatomartinská husa: nenechte si ujít gastronomické lahůdky

4. listopad 2024 12:25
Gurmánská turistika, Jihočeský kraj
Podzimní hradní slavnosti na Nových Hradech lákají na bohatý program

Podzimní hradní slavnosti na Nových Hradech lákají na bohatý program

26. říjen 2024 10:32
Památky, Jihočeský kraj
Zámek Ohrada láká na Rybářský den i výlov Munického rybníka

Zámek Ohrada láká na Rybářský den i výlov Munického rybníka

25. říjen 2024 14:00
Zážitky, Jihočeský kraj