ÚvodAktualityČesko mezi řádky: Směšné lásky, Brno a Milan Kundera
Kultura

Česko mezi řádky: Směšné lásky, Brno a Milan Kundera

Poslechněte si audio verzi článku
Deset románů, z toho čtyři napsané francouzsky, povídky, dramata a čtyři svazky esejů: to je dílo Milana Kundery. Se seriálem Česko mezi řádky se vrátíme do jeho rodného města Brna. Právě tam, v kavárně Bellevue, se odehrávají jeho povídky, shrnuté do tří sešitů Směšných lásek.
Melancholické anekdoty Milana Kundery (1929–2023) o vychytralých mužích a pochybných láskách poprvé vyšly v roce 1963. Povídky se odehrávají v místech, která spisovatel dobře znal: narodil se v Brně – Králově Poli, v dnešní Purkyňově ulici číslo 6, studoval na gymnáziu na třídě Kpt. Jaroše. První vydání Směšných lásek (1963) obsahovalo povídky Já truchlivý bůh, Sestřičko mých sestřiček a Nikdo se nebude smát.

Druhý sešit Směšných lásek (1965) se skládal z povídek Zlaté jablko věčné touhy, Zvěstovatel a Falešný autostop. Ve třetím sešitě Směšných lásek (1968) pak vyšla čtveřice povídek Ať ustoupí staří mrtví mladým mrtvým, Symposion, Eduard a Bůh a nakonec Doktor Havel po dvaceti letech. Mezi druhým a třetím sešitem Směšných lásek vydal Kundera román Žert, stěžejní dílo české literatury 20. století. Kunderova díla o lásce v jejích nejcyničtějších polohách dodnes neztratila nic ze své umělecké působivosti.

Kundera studoval literární vědu a estetiku a poté filmovou režii a scenáristiku na FAMU. Ovlivnil řadu mladých filmařů a dvě povídky z prvního sešitu Směšných lásek byly také zfilmovány. Scénář filmu Nikdo se nebude smát z roku 1965 napsal Pavel Juráček a režíroval ho Hynek Bočan, scénář povídky Já, truchlivý bůh připravil sám spisovatel a režie se roku 1969 ujal Antonín Kachlík. Kunderovský příběh Směšné lásky vypráví zkušený sukničkář Adolf (Miloš Kopecký), kterého odmítá netalentovaná a hloupá studentka brněnské konzervatoře Jana. Na jedné straně se jí vysmívá, na straně druhé ho dívka ponižuje svým nezájmem. S pomoci svého kamaráda (Pavel Landovský) vymyslí skvělý trik, ale teprve na konci všichni zjistí, že sebelépe vymyšlená pomsta nemusí vždy chutnat sladce.

Řada Kunderových povídek nemá jasně vymezené místo děje, výjimkou je právě příběh Já, truchlivý bůh. Odehrává se v bývalé brněnské kavárně Bellevue na rohu Joštovy ulice a Moravského náměstí. Kavárnu slavnostně otevřenou v roce 1913 za první republiky navštěvovali třeba Leoš Janáček nebo Jiří Mahen, později pak dva významní brněnští básníci a přátelé, Jan Skácel a Oldřich Mikulášek. O Belvě, jak se také kavárně říkalo, napsal báseň Jiří Wolker.

Překlad francouzského názvu Bellevue je krásný pohled – a ten z kavárny skutečně byl. Dřív z ní býval výhled na Německý dům v centru Moravského náměstí, zničený za druhé světové války. Z výhledu v 60. letech si utahoval i Kundera ve své povídce:

Ve čtyři hodiny jsme vešli do Bellevue. Připadal jsem si jako muž vedoucí po svém boku výstřední krasavici. Několik stolů se na nás ohlédlo. Ano, byl to především stůl, kde seděla Jana a její dvě kolegyně. Nevšímavě jsme prošli a usedli u malého stolku u okna. Měli jsme krásnou vyhlídku na stanici tramvaje, špinavý chodník a chodce. Kavárna se nejmenovala nadarmo Bellevue.

Milan Kundera ‚bude dál žít tam, kde se narodil, v Brnečku,‘ jak říká jeho manželka Věra. Spisovatel se do svého rodného města symbolicky vrátil v roce 2023 otevřením Knihovny Milana Kundery. Ta se nachází v Moravské zemské knihovně a obsahuje celé Kunderovo dílo.
Kam v Česku za knihami?

Kam v Česku za knihami?

Kam vyrazit, když milujete knihy? Nejen do knihovny a knihkupectví... Můžete se vydat do muzeí, expozic a klášterních knihoven se spousty starých zajímavých svazků. Víte, že 23. duben je Světovým dnem knihy a autorských práv? Objevujte s námi radost a požitek z četby i poznávání. Vyberte si ze zajímavých výletů: například do benediktinského kláštera v Rajhradě, kde najdete Památník písemnictví na Moravě nebo do Památníku národního písemnictví v bubenečské Petschkově vile. Víte, že jeden z nejosobitějších českých spisovatelů, Bohumil Hrabal, má expozici v Nymburce a ve vile ve Strži na Příbramsku naleznete muzeum Karla Čapka?

Evropa v Česku: proč máme rádi Francii?

Evropa v Česku: proč máme rádi Francii?

Gurmánské speciality od cibulačky až po crème brûlée a makronky, víno, sýry, Cannes a nejslavnější filmový festival na světě, Paříž, Le Mont Saint Michel, zámky na Loiře, cyklistický závod Tour de France, Azurové pobřeží, Bretaň a Provence provoněná levandulí: je tolik věcí, které máme rádi ve Francii! Seriál o evropských zemích pokračuje na západě Evropy. Pojďte s Kudy z nudy poznat Francii!

Milan Kundera – nejpřekládanější český spisovatel

Milan Kundera – nejpřekládanější český spisovatel

Milan Kundera (1. dubna 1929 Brno – 11. července 2023 Paříž) český spisovatel světového významu, psal básně, dramata, prózu i eseje. Brněnský rodák žil dlouhodobě ve Francii. Svá díla psal jak česky, tak francouzsky a také byl překladatelem. V roce 1979 byl zbaven československého státního občanství a jeho dílo bylo v Československu až do Sametové revoluce zakázáno.

Věda a historie není nuda: Nobelovy ceny pro Česko, kdo je má a kdo je mohl mít?

Věda a historie není nuda: Nobelovy ceny pro Česko, kdo je má a kdo je mohl mít?

V didaktickém testu z češtiny mají maturanti uvést příjmení českého držitele Nobelovy ceny za literaturu. Mnozí si na Jaroslava Seiferta nevzpomenou, a tak tipují Čapka, Kafku, Máchu nebo Nerudu. Anebo Heyrovského, i když ten ji získal za chemii. Kolik Nobelových cen ale vlastně do Česka putovalo a čí jméno se objevilo mezi nominovanými?

Česko mezi řádky: 10 literárních inspirací pro výlety po Česku

Česko mezi řádky: 10 literárních inspirací pro výlety po Česku

Místa popisovaná v následujících deseti knížkách jsou různá, společné však mají jedno: jejich autory okouzlila města, krajina a dechberoucí historie země v srdci Evropy. Nadpřirozené, filosofické i satirické romány světové literatury mohou posloužit jako neobvyklí průvodci na vašich cestách po Česku.

Knihovna Milana Kundery v Brně Kultura

Knihovna Milana Kundery v Brně

Od prvního dubna 2023 se jihomoravská metropole může pyšnit Knihovnou Milana Kundery. Otevřela se na narozeniny světoznámého spisovatele a čtenáři a badatelé v ní naleznou nejen přesunutou knihovnu manželů Kunderových z Paříže, tak další díla pojící se s Kunderou.

Památník písemnictví na Moravě Kultura

Památník písemnictví na Moravě

Památník nabízí stálou expozici zahrnující nejvýznačnější osobnosti literatury na Moravě od 9. do 20. století, temporární výstavy a prohlídku interiéru restaurované historické benediktinské knihovny s osmnácti tisíci knihami. Celkem čítá fond knihovny na 65 000 svazků.

Ruth Bondyová – známá izraelská novinářka, spisovatelka a překladatelka českého původu

Ruth Bondyová – známá izraelská novinářka, spisovatelka a překladatelka českého původu

Na české ambasádě v Tel Avivu v roce 2021 otevřeli knihovnu pojmenovanou po izraelské novinářce, spisovatelce a překladatelce českého původu Ruth Bondyové (19. června 1923, Praha – 14. listopadu 2017, Ramat Gan). Rodačka z Prahy přeložila do hebrejštiny přes čtyřicet českých knih, několik jejích hebrejských knih bylo přeloženo do češtiny. Knihovna Ruth Bondyové je největší sbírkou bohemik na území Izraele.

Křížová cesta v Brně-Lesné aneb Milan Kundera jako Jidáš Památky

Křížová cesta v Brně-Lesné aneb Milan Kundera jako Jidáš

Nová křížová cesta v oknech kostela Blahoslavené Marie Restituty v Brně-Lesné je tak trochu jiná. Odkazuje totiž na osudy a činy známých osobností. Je mezi nimi spisovatel Milan Kundera a básníci Ivan Blatný a Jan Zahradníček.

Jaroslav Seifert – jediný český držitel Nobelovy ceny za literaturu

Jaroslav Seifert – jediný český držitel Nobelovy ceny za literaturu

Město v slzách, Samá láska, Šel malíř chudě do světa, Píseň o Viktorce, Maminka a Chlapec a hvězdy – to je jen část básnických sbírek Jaroslava Seiferta (23. září 1901, Praha-Žižkov – 10. ledna 1986, Praha). Básník, spisovatel, novinář a překladatel je jediným českým nositelem Nobelovy ceny za literaturu.

Alexander Dubček – populární politik a tvář Pražského jara 1968

Alexander Dubček – populární politik a tvář Pražského jara 1968

Celá generace Čechů a Slováků vzpomíná na politika Alexandera Dubčeka (27. listopadu 1921 Uhrovec – 7. listopadu 1992 Praha) jako na politika, který v roce 1968 ztělesňoval snahu o reformu vládního režimu v Československu. Pokus nastolit „socialismus s lidskou tváří“ ale v srpnu ukončila ozbrojená vojenská intervence a Dubček téměř na dvacet let nuceně zmizel z veřejného života. Na politickou scénu se vrátil až po pádu komunistického režimu v roce 1989.

Další aktuality

Navštivte nejvýznamnější a nejstarší folklorní festival ve Strážnici

Navštivte nejvýznamnější a nejstarší folklorní festival ve Strážnici

26. červen 2024 18:00
Kultura, Jihomoravský kraj
Potěšte se krásou historických vozidel na zámku ve Slavkově

Potěšte se krásou historických vozidel na zámku ve Slavkově

26. červen 2024 14:00
Památky, Jihomoravský kraj
Kostel sv. Jakuba v Brně se po rekonstrukci znovu otevře

Kostel sv. Jakuba v Brně se po rekonstrukci znovu otevře

23. červen 2024 15:00
Památky, Jihomoravský kraj
Objevte ráj na zemi – vesnici jen z vinných sklepů v Nechorách

Objevte ráj na zemi – vesnici jen z vinných sklepů v Nechorách

21. červen 2024 13:46
Gurmánská turistika, Jihomoravský kraj
Chasa z Kobylí zve o víkendu na tradiční krojované hody

Chasa z Kobylí zve o víkendu na tradiční krojované hody

13. červen 2024 14:00
Kultura, Jihomoravský kraj
Brněnští kapucíni zvou na prohlídku hrobky s mumiemi mnichů

Brněnští kapucíni zvou na prohlídku hrobky s mumiemi mnichů

12. červen 2024 14:00
Památky, Jihomoravský kraj
V jeskyni Býčí skála se konají tradiční Dny otevřených dveří

V jeskyni Býčí skála se konají tradiční Dny otevřených dveří

12. červen 2024 10:00
Příroda, Jihomoravský kraj