ÚvodAktualityČesko ve filmu: nejlepší filmy režisérky Věry Plívové-Šimkové
Životní styl

Česko ve filmu: nejlepší filmy režisérky Věry Plívové-Šimkové

Poslechněte si audio verzi článku
Páni kluci, Přijela k nám pouť, Krakonoš a lyžníci anebo Lišáci, Myšáci a Šibeničák: to jsou nejznámější filmy scénáristky a režisérky Věry Plívové-Šimkové. Jsou prodchnuté laskavostí, humorem a nadsázkou, a už desítky let patří do zlatého fondu české kinematografie. Seznamte se s nimi na Kudy z nudy!
Stačilo málo a Věra Plívová-Šimková (1934-2024) mohla mít ve výčtu svých filmů i Tři oříšky pro Popelku: scénář slavné pohádky s Libuší Šafránkovou v hlavní roli byl původně chystán právě pro ni. Režisérka ho ale odmítla, protože si Popelku představovala v modernějším stylu, a tak nakonec scénář skončil v rukou režiséra Václava Vorlíčka. Právě tak se se známou režisérkou filmů pro děti a mládež táhne historka o tom, jak netušila, že scénář k filmu Páni kluci napsal v té době zakázaný Jan Procházka (1929–1971). Jeho jméno se v titulcích objevit nesmělo, jako autor scénáře je uveden Vít Olmer, který si ve filmu také zahrál. Podle filmových znalců ti, kdo o tom věděli, to pro jistotu paní režisérce neřekli, protože Věra Plívová-Šimková byla známá zvou výřečností a mohla tuhle fintu nešťastnou náhodou prozradit. Nikdo jí ale nemůže upřít, že patřila k těm několika málo domácím filmařům, kteří dokázali nacházet nová zajímavá témata pro děti a mládež a pro své filmy objevili skvělé dětské herce. Některé potkáváme na televizních obrazovkách a filmových plátnech dodnes.
 

Začátky kariéry známé režisérky

Věra Plívová-Šimková se narodila v květnu 1934 v Lomnici nad Popelkou a odmalička žije v Chuchelně u Semil. V roce 1952 odmaturovala na gymnáziu v Jičíně, s jičínskými ochotníky si vyzkoušela opravdové divadlo a pak odešla studovat do Prahy na FAMU. Absolvovala režii u Bořivoje Zemana, a i když v rozhovorech říká, že dětské filmy nikdy točit nechtěla a že všechno byla spíš náhoda, už na škole se věnovala především tvorbě o dětech a pro děti. Fakultu ukončila absolventským filmem Než se rozhrne opona, který podle vlastního scénáře natočila právě s ochotníky ve svém rodišti.

Pracovala na Barrandově jako asistentka režie, spolupracovala například s Karlem Kachyňou na filmu Král Šumavy nebo s Vojtěchem Jasným. Jako samostatná režisérka debutovala v roce 1963 snímkem Chlapci, zadejte se. Natočila téměř dvě desítky celovečerních hraných filmů, z nichž pro děti není určená jedině Houpačka z roku 1990. Film ale stojí za zmínku z jiného důvodu: pro hlavní roli studentky, která dá neuváženě k adopci své dítě, režisérka objevila tehdy sedmnáctiletou Lenku Vlasákovou.
 

Lišáci, Myšáci a Šibeničák (1970)

Své nejlepší filmy Věra Plívová-Šimková natočila v sedmdesátých a osmdesátých letech. Prvním z těch nejpovedenějších byl snímek Lišáci, Myšáci a Šibeničák s hudbou Zdeňka Lišky. Příběh o zápolení dvou vesnických kluků o vůdcovství v partě se natáčel v Jestřabí a v Křížlicích v Krkonoších a svůj herecký debut si ve filmu tehdy odbyl herec a moderátor Jan Kraus. Když se režisérky ptali, proč tolik filmů točila ve svém kraji, na Semilsku, zasmála se. Nebyl to záměr, vysvětlovala, ale prachobyčejná lenost. „Když jsem skončila, měla jsem to kousek, sedla jsem si doma a odpočívala,“ říká. Právě tak vysvětluje, jak tehdy vznikla její přezdívka „něžný buldozer“. Taková totiž opravdu byla na place: „Já uměla být k dětem milá, ale když jsem chtěla mít záběr podle své představy, nebo natočeno do určité doby, nikdo a nic mě od toho neodradilo, jídlo nejídlo, řítila jsem se vpřed, vážně jako ten buldozer,“ vysvětlila po letech v jednom z rozhovorů.


 

Přijela k nám pouť (1973)

První český dětský muzikál pro děti a hlavně o dětech z prostředí vesnické pouti vypráví o přátelství dvou dívek a také o soupeření klukovských fotbalových mužstev ze dvou sousedních vesnic. Natáčelo se v Českém ráji, a to hlavně ve Vesci u Sobotky. Ve filmu se také objevily zřícenina hradu Rotštejn, fotbalové hřiště v Zámostí a blátivá skluzavka v Libunci. Rybník s lávkou, která praskla pod Skuhrováky, byste našli v Újezdě pod Troskami. Hudbu složil Petr Skoumal a z filmu si dodnes řada diváků vybaví písničky Žluťásku nebo Helé Pelé střílí gól. Ve filmu se tehdy poprvé objevily Renata Mašková a Zuzana Bydžovská, a název filmu prý inspiroval textaře Jiřího Štaidla k napsání textu písně pro Karla Gotta Přijela pouť.
 

Páni kluci (1975)

Jeden z nejúspěšnějších filmů pro děti a mládež Páni kluci je originální adaptací románu Marka Twaina Dobrodružství Toma Sawyera. Leckdo z vás si určitě vybaví hudbu Petra Hapky a texty Zdeňka Rytíře v čele se šlágrem Nestůj a pojď. Příběh se odehrává v idylickém městečku Levín, a protože si jednu z hlavních rolí zahrála železniční trať z Ústí nad Labem přes Střekov a Velké Březno do Zubrnice, na Kudy z nudy jsme o něm mimo jiné psali v přehledu filmů a knih, kde hraje hlavní roli vlak a železnice.


 

Krakonoš a lyžníci (1980)

Pokud máte rádi zasněžené hory, lyže a romantiku dávno minulých dob, určitě se vám líbí i rodinný film Krakonoš a lyžníci. Hrdiny příběhu režisérky Věry Plívové-Šimkové a debutující scenáristky Jany Knitlové, který se odehrává v Krkonoších na počátku 20. století, jsou dva malí kluci a jejich přítel proslulý pašerák. Ten uniká spravedlnosti na nejnovějším vynálezu, na lyžích, a svým uměním nakazí nejen zvídavé kluky, ale i jejich učitele. Pašeráka, ve kterém děti vidí samotného spravedlivého pána hor Krakonoše, hraje Karel Heřmánek. Dobráckého učitele, který ve svých žácích podporuje vlastenecké cítění, ztvárnil Ondřej Havelka, do dětských rolí si režisérka tradičně vybrala neherce. Natáčelo se v okolí Rokytnice nad Jizerou a v osadě Jizerka, a stínem na celém filmu jednou provždy zůstala smrt herce Václava Lohniského, který zemřel přímo na place.
Věra Plívová-Šimková – první dáma českého dětského filmu

Věra Plívová-Šimková – první dáma českého dětského filmu

Své nejlepší filmy natočila režisérka Věra Plívová-Šimková (29. května 1934, Lomnice nad Popelkou – 13. října 2024) v sedmdesátých a osmdesátých letech. Páni kluci, Přijela k nám pouť, Krakonoš a lyžníci anebo Lišáci, Myšáci a Šibeničák jsou prodchnuté laskavostí, humorem a nadsázkou, a zná je několik generací diváků.

Přírodní rezervace Klokočské skály Příroda

Přírodní rezervace Klokočské skály

Jižně od Malé Skály se rozkládá přírodní rezervace Klokočské skály. Skalní město se skládá ze dvou částí, Betlémských skal se sloními hřbety a Klokočských skal s jeskyní Postojna a Klokočskými průchody.

Naše nejkrásnější nádraží: Českou republikou po železnici

Naše nejkrásnější nádraží: Českou republikou po železnici

Cestování vlakem je populární, romantické a má své kouzlo. Pro někoho je důležité to, že rozsáhlá železniční síť spojuje všechny konce naší země a cestování je jednoduché, jiní zase ocení architekturu a nostalgii starých nádraží. Na Kudy z nudy jsme pro vás vybrali krásná a zajímavá nádraží, která stojí za pozornost. Některá znáte ze soutěže Nejkrásnější nádraží, jiná zase z filmů či seriálů, a další třeba jako místa, kam jezdíte na dovolenou nebo na výlet. Nejlepší překvapení jsou pak ta, která zatím neznáte – a navíc vám poradíme, kam se můžete podívat v okolí!

Česko ve filmu: filmové komedie se správnou letní atmosférou

Česko ve filmu: filmové komedie se správnou letní atmosférou

Hledáte nápad, jak si zpříjemnit dlouhé letní podvečery? Hezkou tečkou může být návštěva letního kina anebo vlastní malé promítání, třeba na terase nebo pod pergolou. Na Kudy z nudy vám poradíme s výběrem filmů, které mají letní prázdninové ladění a možná v nich najdete i inspiraci pro cestování.

Když milujete Český ráj: skalní města, hrady a filmové pohádky

Když milujete Český ráj: skalní města, hrady a filmové pohádky

Protože legendární ráj zatím nikdo neobjevil, Češi si stvořili vlastní: chráněná krajinná oblast Český ráj byla vyhlášena 1. března 1955, jako vůbec první CHKO v Česku. Úžasná krajina pískovcových skalních měst, kaňonů a roklí, mokřadů, romantických zřícenin a pohádkových hradů stojí za bližší seznámení. Která místa byste neměli na svých toulkách vynechat?

Zimní filmová místa aneb kde se točily filmy Jak vytrhnout velrybě stoličku nebo Krakonoš a lyžníci?

Zimní filmová místa aneb kde se točily filmy Jak vytrhnout velrybě stoličku nebo Krakonoš a lyžníci?

Pojďte se s námi podívat do míst, kde se natáčely slavné české zimní filmy. Začneme třemi, kde hlavní roli hrají děti a mnozí z vás je také poprvé viděli ještě jako školou povinní. Určitě si vzpomínáte třeba na film Marie Poledňákové Jak vytrhnout velrybě stoličku, v němž zazářil Tomáš Holý.

Česko ve filmu: přehled filmů a knih, kde je v hlavní roli vlak a železnice

Česko ve filmu: přehled filmů a knih, kde je v hlavní roli vlak a železnice

Tentokrát uděláme radost všem fanouškům železnice, literatury a filmů: vydali jsme se po peronech a kolejích pátrat po uměleckých dílech, kde duní vlaky a ze stránek na nás pomrkávají kreslené parní mašinky pana Milera. Následující řádky voní dehtem a karbolem, mezi nimi uniká pára a tu a tam se ozve táhlé zahoukání.

Pohádková a filmová putování v severozápadních Čechách

Pohádková a filmová putování v severozápadních Čechách

V Ústeckém kraji filmaři opakovaně využili romantické kulisy Českého Švýcarska, okouzlující krajinu vyhaslých sopek v Českém středohoří, údolí Labe s vinicemi, měsíční krajinu v Podkrušnohoří anebo půvabná zákoutí města Žatec. Krásy zdejší krajiny se otiskly například ve fantasy sérii Letopisy Narnie, hudební pohádce Tři bratři anebo v hudebním filmu Páni kluci.

Pohádková a filmová putování Českým rájem

Pohádková a filmová putování Českým rájem

Český ráj je doslova rájem i pro natáčecí štáby. Celá oblast patří vůbec k nejfrekventovanějším filmovým destinacím v Čechách. Velmi oblíbenou lokací filmařů je malebná víska Vesec u Sobotky, Hruboskalské skalní město a řada hradů a zámků, jako je například Sychrov, Valečov, Kost i Trosky. Vydejte se za hrdiny svých oblíbených filmů do kraje skal a roubenek.

7 věcí, které nevíte o… skrytých železničních skvostech

7 věcí, které nevíte o… skrytých železničních skvostech

Vlakem nemusíte jezdit jen do práce a do školy! Pojďte se s portálem Kudy z nudy vydat na výlety po tratích, které se od těch běžných něčím liší. Čím? Jsou krásnější, provází je barvité příběhy, mají neobvyklá jména a někde na trati se také často skrývají místa, která rozhodně stojí za návštěvu. Vydejme se tedy společně objevit kouzlo lokálních tratí a dávno zapomenutých časů na českých železnicích.

Pěší výlet do ráje – skalní města, sport a zábava v srdci Českého ráje

Pěší výlet do ráje – skalní města, sport a zábava v srdci Českého ráje

Český ráj, to jsou především skály. Na některých stávaly hrady (Rotštejn, Drábské světničky, Valečov), jinde byly zřízeny vyhlídky, další jako Prachovská jehla, Taktovka či Kapelník se staly pojmy mezi horolezci a jejich zdolání se dodnes považuje za jakousi horolezeckou maturitu.

Klokočí

Klokočí

Malebná vesnička Klokočí se nachází v Českém ráji, asi 7 km od Turnova. Obec je turistickým východiskem do Klokočských skal a na zříceninu hradu Rotštejn. První písemná zmínka o vsi pochází z roku 1312.

Seznamte se: režiséři, scénáristé, zvukaři i mistři zvláštních efektů aneb Češi ve filmu

Seznamte se: režiséři, scénáristé, zvukaři i mistři zvláštních efektů aneb Češi ve filmu

Seznamte se na Kudy z nudy s osobnostmi českého filmu! Některé zná celý svět, o jiných jste zatím možná ještě neslyšeli. Vypravíme se za držiteli Oscara i za těmi, kteří zatím nominaci neproměnili, po stopách oblíbených českých filmů i jejich tvůrců.

Na výlet za přírodou do Klokočských skal

Na výlet za přírodou do Klokočských skal

Půvabná poklidná ves Klokočí leží na úpatí Klokočských skal v Českém ráji. Kromě zachovalých roubených chaloupek přitahuje turisty i svou výbornou polohou, která dobře umožňuje podniknout výlet do Klokočských nebo Betlémských skal, k pozůstatkům skalního hradu Frýdštejn nebo asi na 5 kilometrů vzdálený vrch Kozákov s rozhlednou.

Zubrnice

Zubrnice

Obec Zubrnice se nachází asi 16 km východně od Ústí nad Labem, v malebné krajině Českého středohoří, na pravé straně řeky Labe. Mezi hlavní pamětihodnosti obce patří zdejší skanzen – jeho jádro tvoří historická roubená stavení, některé exponáty vesnických staveb sem byly přeneseny z východní části Českého středohoří. Na náves byla převezena i barokní roubená studna z roku 1695.

#světovéČesko a zlatá éra Barrandova: továrna na sny aneb evropský Hollywood nad Prahou

#světovéČesko a zlatá éra Barrandova: továrna na sny aneb evropský Hollywood nad Prahou

Barrandovská filmová studia se začala stavět v roce 1931 a už o dva roky později byl na světě první „barrandovský“ film. Jmenoval se Vražda v Ostrovní ulici, natočil ho režisér Svatopluk Innemann a odstartoval úžasný příběh filmových ateliérů, které už bezmála sto let do Prahy lákají filmaře z celého světa. Vítejte v evropském Hollywoodu!

#světovéČesko a Zubrnická železnice: trať, po které jezdili Páni kluci

#světovéČesko a Zubrnická železnice: trať, po které jezdili Páni kluci

Po železniční trati, která do Zubrnic šplhá z údolí Labe, projel první vlak 18. srpna 1890. V roce 1978 ale někoho napadlo, že lokálka přestala stačit „moderní“ době a vlaky tudy projely naposledy. Krásnou vzpomínku na běžný provoz, nádhernou trať a okolní krajinu ale máme jednou provždy zaznamenanou ve filmu Páni kluci. V létě 1975 ho tu natáčela Věra Plívová-Šimková podle literární předlohy Marka Twaina Dobrodružství Toma Sawyera.