Den architektury pod heslem Proces proměny otevře veřejnosti běžně nepřístupné budovy

Metro je páteří městské hromadné dopravy v Praze. Denně přepraví průměrně přes milion a půl cestujících. V současné době má tři linky značené písmeny a barvami: A (zelená), B (žlutá) a C (červená). Čtvrtá linka D (modrá) se začala stavět v roce 2022.

Významný český architekt Karel Hubáček (23. 2. 1924, Praha – 23. 11. 2011, Liberec) proslul především díky stavbě hotelu s vysílačem na Ještědu. Tato stavba mu přisoudila jako jedinému Čechovi prestižní Perretovu cenu Mezinárodní unie architektů. Tu získal v roce 1969, kdy porota ocenila Ještěd za eleganci a praktické využití moderních technologií.

První zmínky o mlýnu jsou známy již z roku 1586, později byl postaven nový mlýn, který byl v majetku bratrů Winternitzových. Nový kulturně-společenský areál tvoří moderní čtvrť evropského střihu v centru Pardubic. Tvoří zázemí pro synergii kultury, architektury i moderních technologií.

Stará čistírna odpadních vod v Praze – Bubenči je významným dokumentem historie architektury, techniky a vodohospodářství. Byla postavena v letech 1901 – 1906 a k čištění odpadních vod sloužila až do roku 1967. Projekt čistírny vypracoval inženýr britského původu sir William Heerlein Lindley.

Karel Hubáček, rodák z pražských Nuslí (23. 2. 1924 – 23. 11. 2011), se proslavil zejména stavbou vysílače na Ještědu, za kterou obdržel jako jediný český architekt Perretovu cenu. Dal však osobitou podobu mnoha dalším stavbám, například pražské meteorologické stanici v Libuši nebo kulturnímu domu v Teplicích. Nezapomeňme také dodat, že patřil k zakladatelům slavného ateliéru Sial, který dokázal za normalizace reagovat na nejmodernější evropskou architekturu. Obliba tohoto architekta světového významu, který byl navíc velmi laskavým člověkem, se odráží v hlasování o nejvýznamnější osobnost české architektury, kde Karel Hubáček skončil na čtvrtém místě.

Montovaný dům, navržený předním českým architektem Karlem Hubáčkem, představuje bezesporu nejzajímavější realizaci v oblasti individuálního bydlení na přelomu padesátých a šedesátých let 20. století.

Franz Kafka (3. července 1883 Praha – 3. června 1924 Kierling u Klosterneuburgu) – jeden z literárně nejvlivnějších a nejoceňovanějších spisovatelů 20. století se narodil roku 1883 v Praze v rodině židovského obchodníka. Jeho jméno je symbolem tzv. pražské německé literatury, která umělecky odráží jedinečnou kulturní atmosféru staletého soužití Čechů, Němců a Židů ve středoevropském regionu. Napsal tři romány – Amerika, Proces a Zámek – a řadu povídek a novel.

Nad obcí Ondřejov na vrcholku Žalov nedaleko Mnichovic u Prahy stojí hvězdárna založená roku 1905 J. Fričem. Místní observatoř patří Astronomickému ústavu Akademie věd České republiky (AVČR).

Téměř kilometr navzájem kolmých chodeb ražených ve skále pod Petrovem. Soustava klenutých chodeb nacházející se na ploše ve tvaru obdélníka přibližných rozměrů 85 x 60 metrů poskytla v případě atomového výbuchu úkryt až třem tisícům lidí na čtyři dny.

Zámek Loučeň – romantický zámek s rozlehlým parkem, labyrintáriem a celou řadou dalších zajímavostí. Expozice české větve rodiny Thurn-Taxis a života na zámku na přelomu 19. a 20. století. Dozvíte se tak nikoli suchá fakta, ale příběh života na zámku zhruba před sto lety.

Vydejte se na výlet na vrchol Ještědu, kde stojí slavná věž ukrývající vysílač a horský hotel s restaurací. Těsně pod vrcholem je horní stanice kabinové lanovky z Horního Hanychova. Místo nabízí jedinečný pohled na Liberec a okolí. Na vrcholu můžete navštívit denně otevřenou restauraci nebo Bistro.

Nejdřív baťovský dům a bydliště prvního hejtmana zlínského okresu Josefa Januštíka. Na čas majetek oscarového režiséra Elmara Klose. Následně domov cestovatele Miroslava Zikmunda. A dnes? Kulturní památka protkaná příběhy, se kterými se jinde nesetkáte. 

Karlova Koruna je považována za jeden z vrcholů iluzivního baroka v Čechách. Plány na zámek zpracoval jeden z nejvýznamnějších barokních stavitelů italského původu Jan Santini Aichel.

Kutná Hora je jediným městem ve Středočeském kraji, zapsaným na seznam UNESCO, a to zejména díky velkému množství gotických památek. Nenechte si však ujít tento opomíjený skvost barokní architektury, vystavěného dle plánů proslulého architekta F. M. Kaňky v letech 1734-1754.

Josef Fanta (7. prosince 1856 Sudoměřice u Tábora – 20. června 1954 Praha) patří k nejvýznamnějším představitelům české secesní architektury. Kromě stavitelství se věnoval také nábytkovému designu, malířství, psaní odborných publikací a ochraně památek. Studoval architekturu na české technice a poté se stal asistentem Josefa Zítka při stavbě Národního divadla, kde mimo jiné vytvořil novorenesanční lampu, která dodnes před divadlem stojí. Fantova profesní hvězda strmě stoupala a mimo své realizace se podílel na interiérech staveb svého profesora a spolupracovníka Josefa Schulze (Rudolfinum, Národní muzeum). Pod jeho rukama se zrodily takové stavby, jako je Hlavní nádraží, observatoř v Ondřejově, dům Hlahol nebo Mohyla míru v obci Prace. Podílel se na stavbě Hlávkových kolejí (roku 1906 za to spolu s Matějem Blechou obdržel Řád císaře Franze Josefa), rekonstrukci mnoha památek, architektonických sgrafit (tvořil např. s Mikolášem Alšem) nebo výzdobě uměleckoprůmyslových děl. Jeho posledním velkým dílem byla budova ministerstva obchodu v Praze Na Františku.

Lávka z pražských Holešovic do Karlína slouží pěším a cyklistům, kterým usnadňuje cestu na ostrov Štvanice. Od července 2023 propojuje lávka páteřní cyklostezky vedoucí na obou březích Vltavy.

Monumentální stavební komplex Klementina, po Pražském hradě druhý největší komplex v Praze, byl vždy živým centrem vzdělanosti a kultury. V areálu sídlí již přes dvě stě let Národní knihovna. Jsou zde uloženy nejcennější rukopisy a všechny knihy, vydané od roku 1807 na území Čech.

První zmínky o veřejné knihovně se datují již do 30. let 19. století. Založili ji posluchači filozofického institutu v roce 1834 a působila až do roku 1870. V roce 1885 byla zahájena činnost knihovny v budově Besedy v ul. Na Sadech. Jako student zde vypomáhal básník Fráňa Šrámek.

Barokní rezidence s klasicistními prvky, zámek Krásný Dvůr, je spojen s jménem jednoho z předních šlechtických rodů 18. století, rodem Černínů z Chudenic. Prohlédnout si můžete jak interiéry zámku, tak zámecký park s průvodcem a dozvědět se mnoho zajímavostí z historie parku.

Na kraji lesů vojenského prostoru Hradiště (Doupov) východně od Karlových Varů leží kdysi významná obec Svatobor. Dnes připomínají obec především monumentální ruiny kostela, které leží na terase nad údolím.

Dne 14. 7. 1862 se na západním okraji Prahy, tehdy ještě samostatné obce Smíchov, otevřelo nádraží České západní dráhy, které zde v pozměněné podobě funguje dodnes. Vlaky odtud jedou například do Plzně, Písku, Mariánských Lázní, Č. Budějovic, Chebu nebo Mnichova. Začíná zde také Pražský Semmering.

Klášterní komplex v Roudnici nad Labem byl vybudován spolu s kostelem Narození Panny Marie ve 14. století. Z budovy konventu se dochovala tři křídla ambitu obklopující rajský dvůr.

Bustu z patinovaného bronzu od akademického sochaře Stefana Milkova naleznete v hotelu Savoy, kde Kafka v roce 1922 pobýval a začal psát svůj nedokončený román Zámek.

Barokní kostel z let 1738-41 je připisován Františku Maxmiliánu Kaňkovi, fresková výzdoba je dílem J. P. Molitora. Kostel byl upravován v 19. a 20. století.

Autorem architektonického projektu je Ing. arch. Karel Hubáček, který též vykonával autorský dozor. Jedná se o mimořádně hodnotný a kvalitní příklad architektury tzv. bruselského stylu a zároveň jedno z vrcholných děl Karla Hubáčka, potažmo ateliéru SIAL.

Letní scéna v areálu Home of AV ve Voděrádkách u Říčan je prostor, který má parametry moderní venkovní scény (v případě nepříznivého počasí zastřešení, sociální zázemí, občerstvení apod.).