![](https://cdn.kudyznudy.cz/services/webpmedia.ashx?file=/5993d560-ec1a-43a1-8a68-fd379ca2254f/032-cesky-raj.jpg.aspx&width=300&height=198)
Svůj ráj na zemi si Češi vytvořili v roce 1955:
Český ráj tehdy byl 1. března vyhlášen chráněnou krajinnou oblastí. Další místa přibývala jen zvolna: další rok v červenci
CHKO Moravský kras, v roce 1963 CHKO
Šumava a v roce 1967
CHKO Jizerské hory. Původní Český ráj ale byl mnohem menší, zahrnoval jen centrální a nejznámější část území mezi
Turnovem,
Sobotkou a
Mnichovým Hradištěm. Jeho plocha se v roce 2002 rozrostla připojením oblasti
Maloskalska a
Prachovských skal téměř na dvojnásobek a o další dva roky později byla pestrá mozaika skalních měst se spoustou strží, stezek a vyhlídkových plošin zařazena do
prestižního seznamu evropské sítě geoparků. A protože
skalní města jistě znáte, pojďte se tentokrát podívat někam jinam: na
různé vyhlídky, návrší a rozhledny, z nichž
Český ráj uvidíte jako na dlani.
Za výhledy na horu Tábor
![](https://cdn.kudyznudy.cz/services/webpmedia.ashx?file=/7adb73e2-eac8-4026-98f4-b930cffac939/032-allainova-vez.jpg.aspx&width=300&height=198)
Není
Tábor jako
Tábor: vrch nad
Lomnicí nad Popelkou se původně se nazýval Chlum, dnešní pojmenování vzniklo v husitské době podle táborů lidu. Od Lomnice a od studánky Křížovka stoupá k jeho vrcholu
křížová cesta se čtrnácti cihlovými kapličkami, nahoře pak stojí
barokní kostel Proměnění Páně a
turistická chata s rozhlednou. Ověřte si na vlastní oči, zda z ní skutečně je vidět čtvrtina Čech a lze napočítat na padesát chrámových věží a dvanáct rozhleden.
Na jižním úbočí
Tábora najdete ještě jednu vyhlídku, kterou z rozhledny neuvidíte:
romantická Allainova věž byla pojmenována byla po jednom z knížat Rohanů, který tragicky zahynul při koňských dostizích. Od ní sejdete na rozcestí se žlutou značkou a po ní se vydáte na sever ke Košovu a pak po červené a zelené značce k
lyžařskému areálu V Popelkách. Kromě skokanských můstků s umělou hmotou a keramickou nájezdovou stopou tu najdete
můstek K-70 s vyhlídkovým ochozem. Před návratem do
Lomnice se můžete zastavit ještě na
Smetanově vyhlídce, oblíbeném místě slavného hudebního skladatele, a také na
návrší Ředice nad Morcínovem, odkud je krásný rozhled nejen do nitra
Českého ráje, ale také na
Ještěd a
Krkonoše.
Na střechu Českého ráje a do Klokočských skal
![Klokočeské skály](https://cdn.kudyznudy.cz/services/webpmedia.ashx?file=/6a2e1759-c9f8-44d6-ae63-4e2cd0941502/049-klokocske-skaly.jpg.aspx&width=300&height=200)
Skvělé výhledy nabízí také
rozhledna Kozákov s turistickou chatou, známé naleziště drahých kamenů. Jedná se o nejvyšší vrch
Českého ráje Kozákov (744 m). Cesty na jeho vrchol vedou ze všech stran, naše okružní trasa tentokrát začíná v
Klokočí. Na
Kozákov vede červená značka přes Vesec a Podhájí, zpět pak půjdete po naučné stezce Kozákov kolem
Radostné studánky. Až do Klokočí z úbočí Kozákova směřuje žlutá značka, cestou se ještě můžete zastavit na
skalním hradě Rotštejn a v
Klokočských skalách. Přímo nad obcí Klokočí se táhne několik metrů dlouhá rozsedlina zvaná
Klokočské průchody. V nejužších místech je pouze metr až dva široká, ve středověku tudy procházela stará kupecká cesta.
Kolem Jizery po Riegerově stezce
![Riegrova stezka](https://cdn.kudyznudy.cz/services/webpmedia.ashx?file=/e7faeba2-2f29-4060-bce4-77d868415f02/riegrova-stezka-shutterstock-1047197566.jpg.aspx&width=300&height=200)
Oblíbená červeně značená
Riegrova stezka ze
Semil proti proudu
Jizery do Podspálova má i svou „horní“ variantu. Díky
Kamenického stezce nemusíte zpět po stejné cestě, stačí vystoupat z údolí Kamenice po modré značce do Spálova a pak se do
Semil vracet po žluté. Vyhlídky do údolí a okolní krajiny (třeba z
Myší skály nebo
vyhlídky U Bakala) si v zimě užijete mnohem víc než v sezoně, kdy rozhledům brání listnaté stromy.
Nejkrásnější úsek kaňonem Jizery vybudoval Klub českých turistů už v roce 1909. Stezka kroutící se skalami nad řekou je určena výhradně pro pěší, s kočárkem ani na kole tudy neprojedete. Neschůdná místa překonává
několik desítek metrů dlouhý visutý chodník, u soutoku Jizery a Kamenice stojí za vidění krásná
secesní vodní elektrárna, postavená za první republiky.
Kolem rybníků na hrad Trosky
![](https://cdn.kudyznudy.cz/services/webpmedia.ashx?file=/6baceddd-fabe-4173-b4f2-75db0efa4ddb/094-Beltine-hard-trosky.jpg.aspx&width=300&height=205)
Zavzpomínejte si na
film Jak dostat tatínka do polepšovny a vydejte se po stopách malého Vaška malebnými
Podtroseckými údolími k
hradu Trosky. Okružní trasa vede od parkoviště u
Věžického rybníku po žluté značce k
rozcestí U Přibyla, kde odbočíte na červenou značku vedoucí údolím Žehrovky. Ta vás dovede k
Podsemínskému mlýnu s kamenným mostem, které znáte z několika filmů a pohádek. Po
Zlaté stezce Českého ráje pokračujte k
rybníku Nebákov, odkud vystoupáte k
hradu Trosky, nekorunovanému symbolu
Českého ráje. Přes Tachov s krásnými roubenými chalupami se pak vydáte k
rybníku Vidlák a po žluté se vrátíte zpět k
Věžickému rybníku.
Pohádkový výlet za čerty a na hrad Kost
![](https://cdn.kudyznudy.cz/services/webpmedia.ashx?file=/dabd53d6-c628-4493-a2c3-bc0177efcfb9/032-kost.jpg.aspx&width=300&height=198)
Málokterou vesnici si filmaři zamilovali tak jako
Vesec u Sobotky: vystřídaly se tu desítky filmových štábů a náves s rybníčkem si zahrála například ve
filmech Přijela k nám pouť nebo
Jára Cimrman ležící, spící (kde se z Vesce stal filmový Liptákov), tady se také odehrávaly scény s hasičskou stříkačkou Máňou z
komedie Jak dostat tatínka do polepšovny. Za
pohádkou S čerty nejsou žerty se ale musíte vypravit jinam, a to po žluté značce ze
Sobotky směr
Střehom. Tady stojí přes 500 let starý
roubený vodní mlýn, kde žil pohádkový mlynář Máchal – ano, ten, který se oženil se zlou Dorotou a ta se pak chtěla zbavit i nevlastního syna Petra, kterého nakonec zachránili čerti. Od takzvaného Máchalova mlýna pokračujte do
údolí Plakánek a k
hradu Kost, kde filmaři natáčeli v hradní kuchyni (pozor, hrad je otevřen až od dubna). Zpět do
Sobotky vede nejjednodušší cesta po silnici s nezbytnou zastávkou ve
Vesci, oblíbené památkové rezervaci.