V dubnu 2019 vypukl požár v
pařížské katedrále Notre-Dame. Oheň, který zničil téměř celou střechu katedrály, část vitrážových oken a nosných kleneb v chrámové lodi, tehdy celému světu znovu připomněl svou ničivou sílu. Zkušenost s ničivými požáry bohužel máme i v Česku.
Nejslavnější požár českých dějin: Národní divadlo
Zřejmě nejznámější požár v českých dějinách vzplál
12. srpna 1881 na střeše
Národního divadla. Vinu zřejmě nesli klempíři: uhlíky z kamínek, na kterých si rozehřívali páječky, vysypali do žlabu a zalili je vodou. To, co jindy stačilo, způsobilo na střeše Národního divadla pohromu: uhlíky dál doutnaly, rozžhavily okap, od něj chytlo dřevěné bednění střechy… a výsledek všichni známe. Oheň zničil měděnou kupoli, hlediště, oponu od
Františka Ženíška i jeviště. Na opravy se za 47 dní vybral milion zlatých a za dva roky se divadlo otvíralo znovu.
Zajímavé je srovnání s
katedrálou Notre-Dame a
požárem z dubna 2019, protože obě nehody se v lecčems podobají: oheň propukl při stavebních úpravách, v podvečer a na střeše. Zřícením střech se zničil interiér, ale obvodové zdi zůstaly díky včasnému zásahu hasičů stát a budovy se mohly opravit. Přesto se ani v jednom případě nepodařilo prokázat příčinu požáru do puntíku přesně.
Mohlo to ale dopadnout mnohem hůř: v druhé polovině 19. století shořelo několik evropských divadel a například na sklonku roku 1881 při požáru
vídeňského Ringtheatru zahynulo zhruba 400 lidí.
1974: Veletržní palác v Praze
Dodnes neznámá je příčina požáru
Veletržního paláce v
Praze. Ten začal hořet
14. srpna 1974 a likvidace obrovského požáru trvala skoro týden. Budova byla tak zničená, že se dlouho uvažovalo o jejím stržení. Opravy se hodně protahovaly a ohořelé torzo strašilo
pražské Holešovice ještě dvacet let po požáru. Oficiální verze tehdy dávala vinu lakýrníkům, kteří smotky čisticí bavlny potřísněné fermeží neuložili do plechové nádoby, jak předepisovala technická norma, ale nechali je volně ležet na podlaze.
2002: kostel sv. Kateřiny Alexandrijské v Ostravě-Hrabové
O Velikonocích
2. dubna 2002 do základů vyhořel
dřevěný kostel sv. Kateřiny Alexandrijské v Ostravě-Hrabové. Nejstarší zmínka o něm byla z roku 1564, v té době už ale kostel patrně pár desítek let existoval. Místní si ho podle pověsti přivezli z
Metylovic, kde ho koupili rozebraný, a znovu postavili v Hrabové. Po požáru na stejném místě vyrostla dokonalá replika vzácné památky. Svatostánek vysvěcený v roce 2004 je zvenku stejný jako původní kostel, uvnitř lehce modernější. Přestože je vlastně nový, je památkově chráněný: jde totiž o takzvanou vědeckou rekonstrukci.
2008: Průmyslový palác v Praze
K jednomu z největších požárů v novodobých dějinách
Prahy došlo
16. října 2008 krátce po 19. hodině. Požár v
levém křídle Průmyslového paláce v
areálu holešovického Výstaviště tehdy zaměstnal hasiče z celé Prahy. Rozsahem a následky se řadí k největším v historii České republiky, škoda vyšplhala až na miliardu korun. Důvod? Na vařiči v kuchyňce výstavního stánku na tehdejším veletrhu vzplály hořlavé předměty. Plameny rychle přeskočily na okolní stánky a na dřevěnou konstrukci stropu. Palác dokončený v roce 1891 pro Zemskou jubilejní výstavu se nyní opravuje, práce by měly skončit v roce 2024. Kromě dostavby křídla vyhořelého paláce se plánuje také oprava
Křižíkových pavilonů a
Divadla Spirála.
2011: Petrova bouda v Krkonoších
Před druhou světovou válkou stávalo v
Krkonoších asi třicet horských bud, těch původních ale zbylo jen několik.
Petrovu boudu, jednu z posledních velkých přímo na hřebenech, zničil požár
1. srpna 2011. Bouda byla v té době už tři roky zavřená a chátrala, po požáru nezbylo z památkově chráněného objektu téměř nic.
Nová „Petrovka“ je o něco menší než původní a první návštěvníci se do ní podívali koncem roku 2019.
2012: rozhledna Hýlačka v Táboře
Ráno
1. ledna 2012 měla Česká republika o jednu památku méně než v roce 2011: u
Tábora během silvestrovské noci shořela
nejstarší česká rozhledna Hýlačka. Osmnáct metrů vysoká dřevěná věž s tvarem husitské hlásky vznikla v roce 1920, od roku 1995 byla evidována jako kulturní památka. Protože u rozhledny se konala řada akcí a patřila k vyhledávaným turistickým cílům, už několik dní po požáru zahájil
Klub českých turistů sbírku na výstavbu nové věže. Ta byla otevřena v roce 2015 a jde o moderní stavbu s vyhlídkovou plošinou ve výšce 25 metrů a krásným kruhovým výhledem. A protože Hýlačka měla mladšího sourozence,
rozhlednu Rozálku, postavenou v
Žamberku podle stejných plánů v roce 1932, můžete vidět, jak vypadala.
2014: Libušín na Pustevnách
Kvůli rekonstrukčním nebo renovačním pracím vzniká hodně požárů. Týkalo se to i
horské chaty Libušín v
beskydském sedle Pustevny.
Libušín byl postaven společně se
sousední chatou Maměnkou v letech 1897–1899 podle návrhu
architekta Dušana Jurkoviče; obě stavby se staly
symbolem Pusteven a pečovalo o ně
Valašské muzeum v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm. Požár vypukl
3. března 2014, zásah komplikovala poloha v nadmořské výšce 1018 metrů. Navzdory silnému větru se oheň nerozšířil na další dřevěné stavby v okolí. Opravy se sice protáhly na šest let, ale zato neobyčejnou stavbu uvidíte v podobě, jakou naposled měla v roce 1925.
Obnova Libušína získala jako
příkladný investiční a architektonický počin ocenění Grand Prix Patria Nostra 2020.
2017: dřevěný kostel Božího Těla v Gutech
V
Gutech, městské části
Třince, stával
dřevěný katolický kostel Božího těla ze 16. století. Vzácná stavba v noci z
1. na 2. srpna 2017 lehla popelem ještě před příjezdem hasičů, zbyly jen ohořelé dřevěné trámy a kříž, který stával před kostelem. Zpráva o neštěstí zasáhla nejen věřící: kostel totiž úmyslně zapálili tři mladíci z
Ostravska a
Frýdecko-Místecka. Soud je za to poslal na 3,5 roku, osm a devět let do vězení. V letech 2020–2021 na místě starého kostela vyrostla replika, kterou nechala postavit
Ostravsko-opavská diecéze.
2020: pravoslavný kostel sv. Michala v Praze
V
zahradě Kinských na
Petříně stojí
chrám sv. archanděla Michaela, zvaný též karpatský kostelík. Dřevěný pravoslavný chrám z druhé poloviny 17. století byl do
Prahy převezen v roce 1929 jako
dar z Podkarpatské Rusi. 28. října 2020 kostel zničil požár, příčina zatím není známá. Kostel sice přišel o velkou část střechy a má poškozenou obvodovou konstrukci, ale podle průzkumu se dá zachránit. Oprava, při níž shořelé dřevěné prvky nahradí věrné kopie, by měla proběhnout během dvou až tří let.