Svátek, který připadá na
21. únor, zavedla organizace UNESCO v roce 1999. Nenápadně nás varuje, že více než polovině z přibližně sedmi tisíc jazyků celého světa hrozí zánik a že bychom si měli víc vážit toho, co považujeme za úplnou samozřejmost. Protože málo platné, čeština je nejenom naším kulturním dědictvím, ale také důležitou součástí každého z nás.
Šťastné a Veselé
Přestože se podle Slovníku spisovného jazyka českého slovní zásoba češtiny odhaduje přibližně na 250 000 slov, v celé České republice není jediná obec jménem
Šťastná. Dokonce i
Šťastná ulice existuje na jediném místě, a to ve
středočeských Doubravčicích. Protože se sem stěhuje víc a víc lidí, před několika lety museli vymyslet nové názvy ulic. Tak vznikly nejenom milé názvy jako Veselá nebo Šťastná, ale třeba také ulice Slunečná a Přátelství.
Zato existuje
Šťastná věž: celoročně přístupná rozhledna vyrostla v areálu soukromé firmy ve
Spáleném Poříčí a z jejího vrcholu se otvírá
nádherný výhled do širokého okolí včetně zdejšího
zámku, na
pásmo Brd s
kopcem Kokšínem nebo na
buddhistickou stúpu nad Těnovicemi.
Veselejší je to s
Veselou: obce tohoto jména najdete u
Rokycan i na
Vysočině, svou Veselou ulici má
Znojmo, Liberec, Heřmanův Městec, Kroměříž, Vsetín,
Praha i
Brno. Mimochodem, dvakrát veselo je v
Českém ráji: jedna Veselá leží mezi
Mladou Boleslaví a
Mnichovým Hradištěm, druhá kousek od
Rovenska pod Troskami. Další Veselou najdete kousek od Slušovic; obec se podle historických pramenů původně jmenovala Sviňoryje, a tak není divu, že místní si raději vybrali jiné jméno. Nesmíme zapomenout ani na
Veselý Kopec aneb skanzen ve
východních Čechách,
golfový areál Na Veselé v
Berouně anebo obec
Veselý Žďár u
Havlíčkova Brodu.
Vesele do Veselí
Spoustu možností mají ti, co by si přáli bydlet ve
Veselí. Vybrat si můžete
Veselí nad Moravou, Veselí nad Lužnicí anebo pouhé Veselí: ta najdete třeba u
Janovic nad Úhlavou nebo u
Přelouče, u
Oder, kousek od
Vírské přehrady, u
Štětí, u
Loštic, u
Zákup, u
Železného Brodu anebo u
Lomnice. Podobně bohatý výběr mají i ti, co by si vybrali Veselíčko, Veselku nebo Veselici. Výlety s
portálem Kudy z nudy vás zavedou třeba na
rozhlednu Podvrší u Veselice anebo do
Veselíčka u Přerova, kde si prohlédnete
zámecký park a projdete se po
Hraběnčině naučné stezce.
Putování z Radostic až do Rozkoše
Ani s radostí na tom český místopis není špatně: z
jihomoravských Radostic můžete jít nebo jet na kole podél
říčky Bobravy (ano, po proudu, takže pořád z kopce) až do
Modřic, přes
jihočeské Radostice vede cesta k
Žižkovu dvorci v Trocnově a další Radostice (a také lyžařský areál Veselice, aby toho štěstí nebylo málo) najdete u
Velhartic, u
Zlaté Koruny nebo u
Lovosic.
Tím ale seznam pěkných jmen nekončí. Na
Rakovnicku leží obec Milý, v
Milíkově u
Chebu si prohlédnete
krásný hrázděný statek a v
Milíkově na
Vysočině zvláštní sochy. Bohatý je i seznam českých rozkoší. Zdaleka nejde jen o
vodní nádrž Rozkoš u
České Skalice. Stejné jméno nese také několik rybníků, obce s tímto názvem naleznete například u
Moravských Budějovic,
Rakovníka, u
Průhonic nebo u
Humpolce a dokonce se tak jmenují i ulice ve
Velkém Meziříčí nebo
Světlé nad Sázavou.
Víte, že…?
Je možné, že název Milíkov nemá nic společného s milou povahou, ale je odvozený od milířů, v nichž se vyrábělo dřevěné uhlí. Obec se také možná jmenuje po svém zakladateli, jehož jméno bylo Milík.- Podobně to ostatně je i s pražským Smíchovem: pověst, že je pojmenovaný podle Horymírova radostného smíchu, když se mu s věrným ořem Šemíkem podařilo přeskočit hradby Vyšehradu, přeplavat Vltavu a ve zdraví se přebrodit až na opačný břeh řeky, je vymyšlená. Podle jazykovědců totiž název pražské čtvrti pochází z osobního jména Smích, protože tu prý kdysi stál Smíchův dvůr.