Hrad z Guinessovky
Věděli jste, že
největším hradem na světě jsou
Hradčany? Také patří na seznam
UNESCO. Zkrátka a dobře, nic jiného než superlativa o
Pražském hradě neuslyšíte. Jako symbol naší státnosti se hrad hodí i k opakovaným návštěvám.
Basilika sv. Jiří,
chrám sv. Víta,
jízdárna a
míčovna, kde jsou pořádány nejrůznější výstavy,
Zlatá ulička, ale i
zahrady pod hradem… To všechno je jedinečný
Pražský hrad. Novinkou je zde výhled do
Produkčních zahrad z
Jeleního příkopu – tedy, ten výhled je tam odedávna, novinkou je zrekonstruovaný
hradní včelín, který si z vyhlídky prohlédnete. Pražský hrad je návštěvníkům
otevřen celoročně, vydat se lze na Základní okruh či na prohlídku Stálé expozice. Třetím okruhem je vyhlídková věž katedrály sv. Víta.
Slavnostní střídání vojáků Hradní stráže s fanfárami a výměnou standarty probíhá vždy v 12:00 hodin na 1. nádvoří.
Buchlov čnící nad Slováckem
Buchlov je chloubou
Slovácka, nad kterým hrdě ční. Je to hrad
majestátní,
už z dálky viditelný a dokonale splňuje všechny vaše romantické představy o středověkém panském sídle. Patří k těm
největším a nejkrásnějším, které u nás najdete.
Hrad je vynikající ukázkou středověké pevnostní architektury. Z nádvoří hradu byl dokonce vyňat jeden ze základních kamenů pro stavbu pražského
Národního divadla. Další zajímavostí hradu je
egyptská mumie společně s rakví z cedrového dřeva ze 3. stol. př. n.l. pocházející z Alexandrie. Na
Buchlov byla přivezena v 1. polovině 19. století Josefem Vratislavem z Mitrovic jako svatební dar jeho sestře Ludmile provdané Berchtoldové z
Uherčic. Pokud už budete mít dost studeného hradu, neváhejte navštívit také
zámek v Buchlovicích přímo pod kopcem. Po celé jaro a léto, až do konce září, tu probíhá výstava
fuchsií.
Nejtvrdší a nejzachovalejší hrad
Jedním z
nejzachovalejších gotických hradů je
Kost v
Českém ráji. To, že se dochoval v takovém stavů, je výsledek skvěle zvládnutého obranného stavitelství, díky kterému jej dobyli pouze jednou – inu
Kost je
tvrdý jako kost. Hrad nabízí prohlídku
čtyř okruhů s tématikou
rodu Kinských, středověké
mučírny, spojený okruh (Rod Kinských a Mučírna) a
zkrácený okruh.
Hrad Kost prošel mezi lety 2019 – 2022 rozsáhlou rekonstrukcí, největší v novodobé historii. Cílem byla stabilizace podloží pod hradem, odvodnění areálu a oprava parkánových zdí. Během nutných zásahů se podařilo objevit několik zajímavostí. Byly nalezeny
základy staré obranné věže a podle archeologických nálezů bylo zjištěno, že hrad vznikl zhruba o 100 let dříve, než se doposud historici domnívali. Novou expozicí se stala moderní výstava ve spodním patře Velké bílé věže, zaměřená na stavební vývoj hradu, který její tvůrci přiblíží pomocí animace a modelu.
Nedobytný vodní hrad
Jednou z
nejlepších pevností své doby u nás býval
vodní hrad Švihov nedaleko
Klatov. Jeho
důmyslné architektonické řešení ale dokáže ohromit i dnes, a tak není divu, že se z něj stala velmi vyhledávaná turistická atrakce. První prohlídková trasa
Život na šlechtickém sídle se zabývá historií hradu, druhý okruh
Kuchyně se zaobírá zázemím sídla – s purkrabím se vydáte do hradní kuchyně, zkontrolovat zásoby, strážné i kuchaře, a poznáte tak, co všechno měl na starost. Dalším okruhem je
prohlídka věže s průvodcem. Dětem se bude určitě moc líbit samostatně přístupná expozice
Za tajemstvím Popelčina střevíčku, která připomene nejen slavnou pohádku, ale také, kde na
hradě a v okolí se natáčelo. Mimo stálých expozic se na hradě během sezóny konají výstavy a divadelní představení. Za pěkných slunných dnů se můžete
projet na pramici okolo vodního příkopu. Okolím hradu i obce vede
naučná stezka. Má
20 zastavení a její délka je 26 kilometrů. Lze si ji však na třech místech zkrátit návratem po vyznačených turistických trasách, a to na 8, 16 a 18 kilometrů.
Rožmberská gotika a nejslavnější bílá paní
Ve stylu romantické gotiky je přestavěn
hrad Rožmberk spojený se slavnými pány z Růže. Najdete zde jejich portréty a nechybí ani
Perchta z Rožmberka, kterou známe spíše jako bílou paní. Víte, že
slavná šifra z obrazu jemuž bílá paní Perchta vévodí a který na prohlídkové trase stále visí, již byla
rozluštěna? Podívat se můžete také do soukromých pokojů šlechtické rodiny
Buquoy, jež hrad obývala až do konce druhé světové války. Současná podoba hradu je výsledkem přestavby v duchu
romantické gotiky, čemuž odpovídá i úprava interiérů. Typickou pro uvedené období je vstupní hala s bohatě zdobeným dřevěným schodištěm,
Křižácká galerie, kde jsou umístěny
portréty fiktivních vůdců křížových výprav, zbrojnice, jež soustřeďuje sbírku zbraní, zbrojí apod. z různých historických období. Několik let procházela renovací starými historickými postupy
věž Jakobínka v hradním areálu. Výhled je odtud opravdu nádherný. Dodejme, že právě na Jakobínce byla spatřena bílá paní Perchta spatřena roku
1944, když káravě hrozila vlajkonoškám nacistické dívčí organizace
Bund deutscher Mädel (na hradě měly výcvikový tábor).
Poslední případ zjevení bílé paní byl zaznamenán roku
1996 opět na
Rožmberku, když hrad procházel rozsáhlou opravou. V pokoji v prvním patře zrovna pracoval lakýrník, když spatřil venku za oknem pomalu procházet ženskou postavu v bílém závoji... Zpočátku si pomyslel, že se někdo prochází po lešení, po chvilce si však s hrůzou uvědomil, že lešení je z této zdi dávno sundáno. Přiběhl proto vyděšeně k oknu, ale bílá paní Perchta, aniž by mu věnovala jakoukoliv pozornost, se zvolna rozplynula.
Hrad s dírou do pekla
Hrad Houska najdete v
Máchově kraji a je tak trochu zastíněn
Bezdězem. Určitě ale stojí za návštěvu, čekají vás zde velmi zajímavá zjištění. Traduje se například, že na hradě mají
průrvu do pekla, do níž byl spuštěn jeden mladý odsouzenec a když byl vytažen, chvěl se hrůzou a vlasy mu zbělely. Pod unikátně vyzdobenou
kaplí (je zde například jedinečná malba
levoruké lučištnice – položeny, polozvířete... a další), která má sloužit jako "zátka do pekla" se zase mají ukrývat "
kostry nelidí"... Ať je to s průrvou a kaplí, jak chce, jisté je, že tu mají
skálu, která prostupuje celý hrad. Vyčuhuje jak na nádvoří, tak v interiérech. Při prohlídce obytných prostor uvidíte krásnou výzdobu z 16. století zachycující
výjevy z tehdejšího života. Je zde například svatební průvod, v jehož pozadí se tyčí i hrad Houska. Jsou zde také lovecké scény nebo výjevy z dětských her, pasoucí se stádo a další „momentky“ z každodenního života tehdejších lidí. Mimo klasickou prohlídku si můžete prohlédnout také
Peklém, ručně vyřezávané
lipové mechanické peklo, jedinečné to dílo volně inspirované Danteho Božskou komedií, konkrétně její první částí peklo. Dvanáctimetrová délka a dvoumetrová výška daly dostatek prostoru pro jedenáct obrazů pekelných trestů za pozemské hříchy. A kdo by hradní romantiky neměl dost, objeví v sousedství mnoho dalších zajímavých hradů a zámků, jako např.
Bezděz,
Ralsko,
Kokořín nebo Zkamenělý zámek.
Tři čtvrtě tisíciletí starý hrad nad Sázavou
Přes 760 let stojí v povodí řeky
Sázavy hrad Český Šternberk. Na prohlídkovém okruhu interiéry se podíváte třeba do parádního rytířského sálu. Naprostým
unikátem je sbírka dobových rytin zaměřujících se na třicetiletou válku. Potěší vás zajisté i fakt, že tento hrad je otevřen po celý rok. Kromě hradní expozice mohou turisté navštívit
jižní předsunutou baštu, tzv. „
hladomornu“. Bašta je součástí důmyslného opevňovacího systému z přelomu 15. a 16. století. Velmi působivý je také fakt, že od 13. století se v hradních zdech vystřídala dvacítka generací rodiny, která spoluvytvářela dějiny českých zemí a která
hrad vlastní dodnes. V současnosti je jeho majitelem pan
Filip Sternberg (*1956),
syn Zdeňka Sternberga (1923–2021), který dlouhá léta na hradě žil a se stal předobrazem postavy vojína Šternberka ve filmu Tankový prapor. Jistě si vzpomínáte na scénu s velitelem Jiřím Schmitzerem a Václavem Vydrou, coby mladým šlechticem: "Kam to chcete, Šternberk? Do Šternberku...“ „A pozdravujte soudružku hraběnku." Pan Sternberg byl na vojně opravdu u PTP a později jako civilista na dole v Hrdlovce u
Duchcova a později na Velkodole Čs. armády v
Karviné. Svým
hradem prováděl zřídka, ovšem jeho otec, pan
Jiří Sternberg, byl za komunistů na vyvlastněném rodinném sídle kastelánem a tak také "opravdovým průvodcem". Mohl se jím stát pouze na přímluvu předsedy místního národního výboru a před každou prohlídkou měl za úkol pronést formuli o tom, jak šlechtici lid vykořisťovali.
Den na Karlštejně
Noc na jednom z nejznámějších českých hradů
Karlštejně se vám asi strávit nepodaří, ale můžete si užít jeho kouzlo přes den. Podívat se do
pokladnice určené ke schraňování ostatků svatých je skutečně zážitek. Karel IV. to měl vymyšlené dokonale, o čemž se přesvědčíte třeba v
Kapli sv. Kříže. Ta se nachází
ve Velké věži hradu
Karlštejna, která sloužila jako hlavní budova hradu a byla postavena jako samostatná
pevnost v pevnosti. Mezi lety 2020 až 2023 prošel hrad výraznou proměnou – nově se podíváte do suterénních a sklepních prostor Císařského paláce a také do skalního sklepa. Ve východní části purkrabství vzniklo
nové návštěvnické centrum s prodejem vstupenek, suvenýrů a občerstvením. Dále stojí za vidění
expozice o vzniku hradu a jeho minulých obnovách či výstava o
historii vinařství na
Karlštejně (suterén purkrabství), expozice tesařských prvků (suterén Císařského paláce), expozice kamenických prvků (v nově objevených prostorách pod nádvořím) a v neposlední řadě
obnovená užitková zahrada na parkánu.
Kokořínské pískovce
"Když to srovnám s tím výletem na
Kokořín... Tam byly skály pískovcový, občerstvení…" Tohle říká Varel Frištenský v jedné z Cimrmanových her. Líbilo se mu tam. Vám se zde bude líbit také, hrad má totiž
romantickou přestavbu, která sice nemá moc společného s dobou vzniku, ale je velmi pěkná na pohled. Dle pověsti tu sídlili
loupeživí rytíři, v čele s Petrovským z Petrovic, kteří byli postrachem celého okolí. Při rekonstrukci hradu na počátku 20. století bylo ve sklepení pod věží nalezeno
dvaadvacet lidských koster. Podle jedné teorie patří kostry lidem, které lapkové unesli a žádali za ně výkupné, podle druhé verze jde o samotné loupežníky, za trest zazděné hluboko v hradním sklepení. V roce
1895 se hrad proslavil díky Klubu českých turistů. Ten jej představil veřejnosti jako maketu na
Národopisné výstavě v Praze a zároveň se zasloužil o jeho částečné zpřístupnění.
Krkonoše z Pecky
Jeden z
nejkrásnějších výhledů na
Sněžku a
Krkonoše se otevírá z
hradu Pecka. Toho si v 17. století – předtím, než jej popravili – užíval i jeden z největších českých romantických duší
Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic. Dnes tu najdete funkční černou renesanční kuchyni. A ten překrásný výhled... Prohlídková trasa
peckovského hradu zahrnuje prohlídku v rekonstruovaném
Harantovském paláci, kde najdete sedm interiérových místností,
mučírnu a sklepení. Expozice v prvním a druhém patře je zaměřena na
dějiny hradu, život a dílo nejznámějšího majitele Pecky – cestovatele, spisovatele a hudebního skladatele Kryštofa Haranta. Jedna z místností je věnována
životu venkovských lidí v Podkrkonoší.