ÚvodAktualityRodinné klany: Parléřovi, předkové a potomci stavitele katedrály sv. Víta v Praze
Památky

Rodinné klany: Parléřovi, předkové a potomci stavitele katedrály sv. Víta v Praze

Poslechněte si audio verzi článku
Proč se středoevropské gotické architektuře někdy říká parléřovská gotika? Jméno vzešlo od rozvětvené a slavné německé stavitelské rodiny Parléřů. Jejím členem byl i Petr Parléř, stavitel katedrály sv. Víta na Pražském hradě, Karlova mostu, kutnohorského chrámu sv. Barbory a dalších gotických skvostů naší země. Seznamte se s rodinným klanem Parléřů na Kudy z nudy!
Až se někdy při cestách Německem dostanete do východní části spolkové země Bádensko-Württembersko, zastavte se v půvabném městečku Švábský Gmünd / Schwäbisch Gmünd. V jeho historickém centru na náměstí Münsterplatz stojí kostel svatého Kříže. Podobně jako katedrála sv. Víta na Pražském hradě stojí na místě bývalého, mnohem menšího románského kostela a jeho dokončení trvalo přes 500 let. Obě stavby spojuje také rodina Parléřů: v českých zemích působil Petr Parléř (asi 1332–1399), stavitelem kostela svatého Kříže byl jeho otec Heinrich Parléř starší, zvaný též Heinrich z Gmündu (asi 1310–1370). Právě kostel svatého Kříže je považovaný za jeho mistrovské dílo a milník pozdně gotické architektury střední Evropy. Jde o první halový kostel v jižním Německu a poprvé se tu také projevil styl parléřovské gotiky se zaoblenými pilíři a hlavicemi listových věnců, protáhlými kružbovými okny, fantastickými sochami a složitými barevnými klenbami.


 

Druhá generace: synové Heinricha Parléře

Díky svým synům Johannovi, Petrovi a Michaelovi se Heinrich stal zakladatelem dynastie Parléřů, vesměs zručných stavitelů, architektů a sochařů. Dodejme, že výraz parler ve středověké němčině znamenal polír, tedy předák, vedoucí stavby nebo také ten, který členům stavební huti vysvětloval záměry vedoucího mistra. Nejstarší z Heinrichových synů Johannes von Gmünd aneb Johann Parléř starší (1330 – po roce 1359) byl předákem katedrály ve Štrasburku a působil také ve Freiburgu a Basileji, mladší synové Michael a Petr Parléř zamířili do Čech. Zatímco ale o Michaelovi toho víme jen málo a nezachovala se ani jeho mistrovská značka, u Petra Parléře žádný pomník nemůže překonat ten, který si sám postavil: impozantní katedrálu sv. Víta na Pražském hradě. Když ho šťastnou shodou okolností objevil a následně získal do svých služeb sám český král a římský císař Karel IV., po smrti Matyáše z Arrasu mladičkému staviteli svěřil řízení stavby Svatovítské katedrály – a to podle jeho vlastního velkorysého projektu, značně odlišného od původních Matyášových záměrů.



Architektonický styl a sochařské návrhy Heinricha Parléře převzalo kromě jeho synů a vnuků mnoho dalších stavitelů a kameníků. Stopy parléřovské gotiky se tak dají vedle Prahy, Kutné Hory či Kolína rozpoznat v Německu například v kostele sv. Martina v Landshutu, kostele sv. Vavřince v Norimberku a na katedrále sv. Jiří v Dinkelsbühlu. Rod Parléřů ovlivnil gotiku v také v Rakousku, severní Itálii a v řadě hanzovních měst od Nizozemska přes Polsko a Dánsko až po Švédsko.
 

Třetí generace: vnukové

V českých zemích působil také Heinrich Parléř mladší, nejznámější sochař rodinného klanu Parléřů. Byl synem Johanna Parléře staršího a jeho stopy se v Německu dochovaly ve Švábském Gmündu a v Kolíně nad Rýnem; odtud pocházela jeho manželka Drutginis, dcera Michela ze Savojska, stavitele kolínské katedrály. V sedmdesátých letech 14. století byl v Praze a spolupracoval se svým strýcem Petrem Parléřem v katedrále sv. Víta; jeho dílem jsou náhrobky Břetislava I. a Spytihněva II. a busty v triforiu. Po roce 1381 se stal stavebním mistrem moravského markraběte Jošta. Heinrich Parléř mladší patří k těm, kteří předznamenal takzvaný styl Krásných Madon.

Další syn Johanna Parléře staršího byl Michael Parléř II., známý také jako Michael von Gmünd nebo Michael z Freiburgu (asi 1350–1387 nebo 1388). Po svém otci zdědil zednickou značku, a díky tomu víme, že pracoval jako stavební mistr štrasburské katedrály a také ve Freiburgu na stavbě apsidy katedrály Panny Marie.

Hodně rozvětvenou rodinu měl i nejtalentovanější z Heinrichových synů Petr Parléř. Z prvního manželství s Gertrudou, dcerou kameníka Bartoloměje z Hammu, měl syny Jana, Václava a Mikuláše. Jan Parléř mladší (1359–1406) pracoval po boku svého otce na stavbě katedrály sv. Víta. Krátce před otcovou smrtí převzal jeho roli jako stavebního mistra katedrály a stal se také stavebním mistrem kostela sv. Barbory ​​v Kutné Hoře. Václav Parléř (1357–1404) působil společně s otcem a bratrem Janem u sv. Víta, poté se stal kamenickým mistrem v katedrále sv. Štěpána ve Vídni. Roku 1403 se stal jejím hlavním stavebním mistrem a pravděpodobně byl autorem původního projektu jižní věže. O třetím synovi Mikulášovi se ví jen málo, stal se duchovním a působil jako univerzitní mistr, lékař a kanovník pražské metropolitní kapituly. Také jedna z dcer se patrně provdala do stavitelské rodiny, a to do Kolína nad Rýnem, druhá si vzala pražského zlatníka.



Asi deset let po Gertrudině smrti se Petr Parléř oženil s Alžbětou von Bur a měli spolu další děti: Johann se možná stal kameníkem v Záhřebu, o Paulovi se nedochovaly žádné informace. Ví se jen to, že po smrti Petra Parléře došlo k právním sporům o majetek, protože slavný stavitel přenechal oba domy své druhé ženě a mladším dětem.
Petr Parléř – dvorní stavitel krále a císaře Karla IV.

Petr Parléř – dvorní stavitel krále a císaře Karla IV.

Stavitel, kameník, sochař a řezbář Petr Parléř (1332 nebo 1333 Kolín nad Rýnem nebo Švábský Gmünd – 13. července 1399, Praha) byl výjimečnou osobností středoevropské gotiky. Vrcholná etapa středoevropské gotické architektury se podle něj dokonce někdy nazývá parléřovská gotika.

Staroměstská mostecká věž v Praze Památky

Staroměstská mostecká věž v Praze

Staroměstská mostecká věž tvoří bránu do Starého Města pražského. Při korunovační cestě do chrámu sv. Víta na Pražském hradě jí procházeli čeští králové.

Mistr Theodorik – nejstarší malíř, kterého známe jménem

Mistr Theodorik – nejstarší malíř, kterého známe jménem

Král a císař Karel IV. z rodu Lucemburků byl velkým mecenášem umění. V jeho službách pracovali vynikající umělci jako Matyáš z Arrasu, Petr Parléř či Mistr Theodorik (kolem 1320 – před březnem 1381, zřejmě Praha), malíř deskových obrazů a nástěnných maleb v období vrcholné české gotiky.

Chrám sv. Barbory Kutná Hora – gotická památka UNESCO Památky

Chrám sv. Barbory Kutná Hora – gotická památka UNESCO

Unikátní dílo vrcholné a pozdně gotické architektury, založené roku 1388, je spolu s historickým jádrem města a katedrálou Nanebevzetí Panny Marie v Sedlci zapsané na seznamu památek UNESCO. Podle historických pramenů měla velkolepá stavba dosahovat dvojnásobku dnešní délky.

Kostel sv. Jiljí v Nymburce Památky

Kostel sv. Jiljí v Nymburce

Kostel sv. Jiljí se nachází na Kostelním náměstí. Na několika místech v kostele se dochovaly zbytky nástěnných maleb. V interiéru se nachází plastika prvního patrona kostela sv. Mikuláše z huti Petra Parléře.

Katedrála sv. Víta v Praze – absolutní vrchol gotické architektury Památky

Katedrála sv. Víta v Praze – absolutní vrchol gotické architektury

Katedrála svatého Víta je největším a nejvýznamnějším pražským chrámem. Kromě bohoslužeb se zde odehrávaly i korunovace českých králů a královen. Je místem uložení ostatků svatých zemských patronů, panovníků, šlechticů a arcibiskupů.

Věž chrámu sv. Víta – výhledy z věže na Prahu Památky

Věž chrámu sv. Víta – výhledy z věže na Prahu

Vydejte se za nevšedním výhledem na jižní věž chrámu sv. Víta na Pražském hradě, která je opět přístupná. Věž je nejvyšší věží chrámu a její výška dosahuje téměř 100 metrů. Připravte se však na náročný výstup, za výhledem budete muset překonat skoro 300 schodů.

Pražský hrad – nejkrásnější a největší hradní komplex Památky

Pražský hrad – nejkrásnější a největší hradní komplex

Pražský hrad, který je tradičním sídlem českých panovníků a od roku 1918 také sídlem prezidenta republiky, je nejnavštěvovanější památkou Česka. Postupnými přístavbami a úpravami Pražského hradu vznikl jeden z největších hradních komplexů na světě, který denně navštěvují tisíce návštěvníků.

Karlův most – nejstarší most přes Vltavu Památky

Karlův most – nejstarší most přes Vltavu

Karlův most je druhý nejstarší most České republiky a v Praze nejstarší dochovaný most přes řeku Vltavu. Vznikl na místě původního Juditina mostu zničeného roku 1342 táním ledů. Most zakončený z obou stran věžemi založil Karel IV. v roce 1357. Pilíře mostu zdobí 30 soch světců.

Chrám svatého Bartoloměje – objevte poklad v srdci Kolína Památky

Chrám svatého Bartoloměje – objevte poklad v srdci Kolína

Dominantou města Kolína je chrám sv. Bartoloměje. Stavbu vysokého katedrálního chóru prováděl v letech 1360-1378 významný stavitel té doby Petr Parléř. Obohatil tak Kolín o jedno z neoriginálnějších děl gotické architektury lucemburského období. Ze zvonice se vám naskytne krásný výhled na město.

Výlet za Matyášem z Arrasu a Petrem Parléřem na pražské veže

Výlet za Matyášem z Arrasu a Petrem Parléřem na pražské veže

Víte, že údajně „stověžatá“ Praha má ve skutečnosti věží víc než pět set? Navíc kdyby se započítala ozdobná nároží měšťanských domů a nejrůznější menší věžičky a věžice, počet by směle vyšplhal k několika tisícům. Ať už ale zahrnete do celkového součtu cokoliv, všem pražským věžím budou navždy vládnout tři věže katedrály sv. Víta na Pražském hradě.

Kutná Hora

Kutná Hora

Přijeďte si odpočinout a načerpat novou energii. Kutná Hora vám otevírá svou náruč. Čekají na vás dechberoucí památky, festivaly a mnoho zábavy pro celou rodinu.

Kolín

Kolín

Určitě jste už někdy slyšeli zlidovělou Kmochovu písničku o Kolínu, který stojí v pěkné rovině. Vystoupejte na zvonici chrámu sv. Bartoloměje a přesvědčte se sami, zda je ta okolní rovina opravdu tak rovná; projděte se také historickým centrem s židovskou čtvrtí a nezapomeňte na výlet řepařskou drážkou!

Karel IV. – největší osobnost v českých dějinách

Karel IV. – největší osobnost v českých dějinách

Karlova univerzita, Karlův most, Karlštejn – slavné české památky nesou jméno svého zakladatele, nejvýznamnějšího evropského panovníka pozdního středověku. Karel IV. (14. května 1316, Praha – 29. listopadu 1378, Praha) byl jedenáctý český král, vládnoucí jako Karel I. od srpna 1346 až do své smrti v listopadu 1378. Římsko-německým králem se stal od července 1346 a od roku 1355 císařem římským. Byl také italský (lombardský) král od roku 1355, burgundský (arelatský) král od roku 1365, moravský markrabě v letech 1333 až 1349 a lucemburský hrabě v období let 1346 až 1353. Byl to první český král, který se stal také císařem Svaté říše římské, a byl posledním korunovaným burgundským králem. Stal se tak osobním vládcem všech království Svaté říše římské.

Městská památková rezervace Kolín Památky

Městská památková rezervace Kolín

Památková rezervace stojí na původním středověkém půdorysu města, jehož dominantou je chrám sv. Bartoloměje, ale i mnoho dalších cenných staveb jako např. barokní kostnice, synagoga, kostel sv. Víta, areál kapucínského kláštera s chrámem Nejsvětější Trojice, či mnoho barokních a renesančních domů.

Bartolomějské návrší v Kolíně Památky

Bartolomějské návrší v Kolíně

Bartolomějské návrší tvoří unikátní areál, který se rozprostírá kolem chrámu sv. Bartoloměje. Nenechte si ujít kostnici s bohatou ornamentální výzdobou či budovu bývalé farní školy s interaktivní expozicí, vyhlídku ze zvonice a zelené parkány.

10 míst, která jsou spojena s markrabětem Joštem

10 míst, která jsou spojena s markrabětem Joštem

Od smrti moravského markraběte a římského krále Jošta, letos uplynulo 610 let. Součastníci ho považovali za nejschopnějšího člena lucemburské královské rodiny své doby. Podařilo se mu obnovit brněnskou mincovnu a po celou dobu vlády razil vlastní mince. Byl posledním moravským panovníkem, který usiloval o nezávislost Moravy. Po jeho smrti už titul moravského markraběte vždy připadl českým králům. Pojďme si připomenout místa spojená s touto nejvýznamnější osobností moravské větve dynastie Lucemburků!

Bradáč pod Karlovým mostem Památky

Bradáč pod Karlovým mostem

Kamenné hlavy tajemného Bradáče – muže s bradkou, si pod Karlovým mostem všimne málokdo. Vyčnívá z nábřežní zdi mezi Mosteckou věží a klášterem Křižovníků s červenou hvězdou. Původně byla na posledním oblouku Juditina mostu. Zda je však stejně stará a koho představovala, zůstává dodnes hádankou.

Další aktuality

Kam v Praze na dobrý svařák? Tipy pro sváteční pohodu a hřejivé zážitky

Kam v Praze na dobrý svařák? Tipy pro sváteční pohodu a hřejivé zážitky

21. listopad 2024 8:00
Gurmánská turistika, Praha
10 tipů, kam v Praze vyrazit za nočním životem

10 tipů, kam v Praze vyrazit za nočním životem

20. listopad 2024 15:00
Zážitky, Praha
Vánoční trhy na náměstí Míru v Praze se již otevírají

Vánoční trhy na náměstí Míru v Praze se již otevírají

20. listopad 2024 14:00
Zážitky, Praha
Tipy na víkend v Praze a okolí

Tipy na víkend v Praze a okolí

20. listopad 2024 7:01
Zážitky, Praha
20 tipů, jak si užít Mikuláše v Praze

20 tipů, jak si užít Mikuláše v Praze

18. listopad 2024 19:47
Zážitky, Praha