Schované v lese: zimní procházky k dobře utajeným památkám

Zříceniny v lesních stínech 

Do lesa Prašivice u Nalžovských Hor se chodí hlavně s malými dětmi, pro které je kamenný drak a pár dalších upravených pohádkových balvanů dostatečným důvodem k jásotu. O kousek dál v lese vás však modrá značka dovede k ruině zvláštního hradu s bránou, hradbou a věží. Není původní, kolem roku 1840 ji nechal postavit hrabě Ludvík Taaffe, příslušník starobylého irského šlechtického rodu Taaffe z Carlingfordu. Prý má jít o věrnou kopii irského rodového sídla hradu Ballymotte neboli Bhaile an Mhóta; v Irsku jej můžete vidět dodnes, leží 15 mil jižně od města Sligo.

Tajemně působí i zřícenina loveckého zámečku Mořičov u Ostrova. Barokní lovecký zámeček nechali vystavět v letech 1738-1739 majitelé ostrovského panství markrabata Ludwig Georg a August Georg z Baden-Badenu a Hochburku. Objekt sloužil potřebám majitelů do počátku 19. století a následně byl opuštěn a postupně se proměnil ve zříceninu.

Další prazvláštní stavbu objevíte západně od Tachova a dovede vás k ní půvabné Aglajino údolí. Na jeho konci ve Světcích stojí skvostná novogotická jízdárna, ale milovníky tajemna bude zajímat spíš to, co se skrývá v lese za ní – monumentální zříceniny zámku Heiligen. Kdysi tu stával paulánský klášter; Josef II. jej zrušil a Windischgrätzové se ho rozhodli proměnit v romantický zámek. Záměr tak docela nevyšel: část objektu sice využívá průmyslová škola, ale zbytek zříceniny s chrámovými okny, zbytky šnekovitých schodišť a kleneb, sloupy a střílnami vypadá jako zjevení z apokalypsy.

Zříceniny kaple Povýšení sv. Kříže si určitě všimnete, když pojedete po dálnici D11 z Prahy do Hradce Králové. Byla postavena roku na vrcholu Břístevské hůry roku 1714, avšak o padesát let později ji zasáhl blesk a stavba vyhořela. V roce 1816 se jí podařilo opravit, ale když roku 1818 vyhořela podruhé (místní mládež slavila čarodějnice...) už nebyla vůle cokoli zase opravovat a stavba byla ponechána svému osudu.
 

Letohrádek z hororu

Máte pocit, že by titulek měl znít „jako z hororu“? Kdepak, toto místo si skutečně v mysteriózním filmu zahrálo jednu z hlavních rolí. Hudebník a výtvarník se po letech vrací do starého venkovského domu, kde prožil dětství. Při malování obrazů se mu vybavují zapomenuté vzpomínky a osamělý hrdina začíná postupně podléhat energii tajemného místa a odhalovat pozadí děsivých tragédií, které se v domě kdysi odehrály – tolik krátké představení filmu T.M.A. při Mezinárodním filmovém festivalu v Karlových Varech.

Při natáčení hororu zavedl režisér Juraj Herz svůj štáb do zahrady zámku Valeč k letohrádku s neobvyklým názvem Jinotaj, o pár let později se sem filmaři vrátili při natáčení seriálu Pustina. Až se sem pojedete podívat vy, co asi prozradí Jinotaj vám?
 

Letohrádky a drobné stavby pro potěšení a pro radost

Mezi nejoblíbenější místa národního parku Podyjí patří Pašerácká stezka, vinoucí se vysoko nad řekou mezi Vranovem nad Dyjí a Čížovem. Červená značka po ní vede k obelisku, který tu kolem roku 1860 dal vztyčit Okrašlovací spolek z Vranova k poctě hraběnky Heleny Mniszkové jako projev díků za zpřístupnění ledových slují. Pokud byste věřili pověstem, v základech památníku je prý ukrytý hrnec mincí. Když se vydáte po žluté značce směrem k Lesné, po dvou kilometrech cesta vyústí na mýtinu. V jejím středu stojí maličký letohrádek Lusthaus, který sloužil od přelomu 18. a 19. století vranovskému panstvu při honech.

K potěšení šlechty se stavěly i drobné stavby, takzvané salety, v Lednicko-valtickém areálu. Patří k nim například lovecký zámeček Dianin chrám neboli Rendez-vous. Má tvar mohutného oblouku, přesto se uvnitř skrývají překvapivě rozlehlé prostory včetně bytu správce. Ještě o notný kus dál hluboko v lesích narazíte na kapli svatého Huberta, u níž velkolepé liechtensteinské hony začínaly a končily, a pro lovecké slavnosti sloužily rovněž interiéry umělé zříceniny Janohrad.
 

Dobře utajené hradní zříceniny

Hrad Týřov stojící na skále vysoko nad hladinou Berounky potěší srdce každého osamělého poutníka, který se rád toulá liduprázdnou krajinou. Dostanete se sem po žluté značce z obce Skryje (cca 3 km). Pro mimořádné vojenské kvality se hrad těšil velkému zájmu českých panovníků. Karel IV. jej po návratu do Čech jako jeden z prvních hradů vykoupil zpět ke koruně a zahrnul jej do zemského zákoníku Majestas Carolina. Byl dokonce tak pevný, že se mu vyhnula i husitská vojska. Od počátku 16. stololetí však chátral a poprvé roku 1575 se uvádí jako pustý. Do dnešních dnů se z Týřova dochovaly torza věží, palácových zdí a hradeb.

Romantickou zříceninu hradu Pravda z bílé opuky najdete 16 km jižně od Loun poblíž vesnic Pnětluky a Domoušice. Archeologické jeho vznik datují nejpozději do první poloviny 14. století. Zřícenina hradu Pravda bývá označována za spojovací článek mezi gotickými hrady a barokními pevnostmi. Poloha hradu umožňovala daleký výhled a byla velice výhodná z hlediska obranyschopnosti. V současné době jsou patrné dva obranné valy, příkop okolo celého hradu, po téměř celém obvodu jsou zachovány hradby, částečně je zachována dělová věž u vstupu do hradu a dochovaly se i části zdiva hradního paláce. Nejhezčí cesta sem vede z obce Konětopy po modré značce 5,5 km (popř. od autobusové zastávky "Pnětluky, letovisko" 2,5 km po neznačené cestě k rozcestí Srubový tábor), která prochází kamenným úvozem s reliéfy. Skulptury vytesané do pískovce představují především obličeje a figurální motivy.

Říká se, že první zpráva o hradu Volfštejně je spojená s vraždou – a ta jako by předznamenala jeho brzký konec, protože hrad postavený v první polovině 13. století zpustnul už za krále Jiřího z Poděbrad. Všichni na něj zapomněli, a tak dnes na úbočí Vlčí hory kousek od Černošína nedaleko Stříbra v západních Čechách objevíte vzácně dochovaný hrad bergfritového typu, kde nikdy neprobíhaly žádné stavební úpravy, a tak se zachovala jeho románsko-gotická tvář. Dominantou hradu je 22 m vysoká válcová věž, která by se snad časem mohla proměnit v rozhlednu.

Pokud se má v Jeseníkách nějaká zřícenina nazvat "tajemným hradem v Karpatech", pak to bude právě Quinburg. Je zcela mimo turistické trasy a cyklotrasy, daleko od civilizace. Je těžké ho najít, ale možná se to právě vám podaří. Odmění se tichem, hradbami skal obklopených hlubokými lesy a obejdete se bez davů turistů. Zřícenina Quinburgu, vypínajícího se v minulosti na strmých skalách nad údolím Černé Opavy, je pozůstatkem středověkého, s největší pravděpodobností strážního hradu na hranici Vratislavského biskupství.